Hrubý domácí produkt Japonska poklesl od července do září v průměru o 1,2 procenta. Japonská ekonomika se proto poprvé za letošní rok propadla. Může za to například trvající inflace, globální zpomalování trhu, ale i oslabení jenu. Japonská měna totiž na síle ztratila ve chvíli, kdy posílil dolar. Tomu se daří kvůli americkým vysokým úrokovým sazbám. Informoval o tom server BBC a CNN.
Navzdory nedávnému uvolnění pandemických restrikcí se japonské ekonomice příliš nedaří. Stát se totiž musí potýkat se zpomalující se globálním trhem i rostoucí inflací. Kvůli oslabené měně je pro třetí největší světovou ekonomiku navíc čím dál dražší platit za dovážené zboží. Ekonomové přesto odhadují, že by se Japonsko mělo hrozící recesi vyhnout. „Koncem letošního roku očekáváme návrat do expanze,“ popsal například podle serveru BBC japonský ekonom Darren Tay.
Kvůli zvyšujícím se nákladům na život se ovšem japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí poprvé za letošní rok propadla. Hrubý domácí produkt Japonska totiž v průměru klesl o 1,2 procenta. Podle analytiků by však zemi měl pomoci očekávaný návrat turismu. Zároveň ale neustále převládá riziko osmé vlny pandemie koronaviru. Proto také japonský ministr ekonomiky Shigeyuki Goto podle serveru CNN Business varoval, že by tamní domácnosti i podnikatele mohla brzy zasáhnout globální recese.
Japan has been grappling with a declining currency, which has exacerbated the rising cost-of-living pressures for households and businesses ⤵️ https://t.co/u64Xb1ogNf
— Al Jazeera English (@AJEnglish) November 15, 2022
Japonská vláda v čele s premiérem Fumio Kishidem proto také přislíbila obyvatelům asistenci s vypořádáváním se dopadů trvající inflace. K současnému rozpočtu proto přidala balíček ve výši 206,45 miliardy dolarů. Plánuje ho tedy použít na podporu ekonomiky. „Chceme ochraňovat životy našich lidí, jejich zaměstnání i podniky, zatímco zároveň posílíme naši ekonomiku,“ vzkázal Kishida novinářům při oznámení navýšení rozpočtu. Informoval o tom server Al Jazeera.
Za oslabení jenu můžou rozdílné úrokové sazby v Japonsku a Spojených státech
Zpomalení japonské ekonomiky je přitom provázané s oslabením tamní měny. Ta začala letos slábnout ve chvíli, kdy posílil americký dolar. Minulý měsíc proto jen dosáhl nejnižší hodnoty oproti dolaru za posledních 32 let. Důvodem je rostoucí rozdíl mezi úrokovými sazbami zavedenými ve Spojených státech amerických a Japonsku. Americký Federální rezervní systém totiž sazby navýšil, jelikož se tím snaží zpomalit inflaci. Japonská centrální banka však podobnou taktiku odmítá a úrokové sazby proto nechává na nižší úrovni.
Vyšší úrokové sazby však činí měnu dotyčné země atraktivnější pro investory. Tím pádem o jejich zájem přicházejí státy, které sazby navýšit odmítají, a jejich měny proto slábnou. Takovým případem je právě Japonsko, jehož ekonomické výsledky ve třetím čtvrtletí nedosáhly na předchozí odhady. V zemi sice totiž vzrostla soukromá spotřeba o 0,3 procenta, v předchozím čtvrtletí ovšem dosáhla na 1,2 procenta. Zahraniční investice také ve stejných měsících vzrostly o 1,5 procenta. Ekonomové nicméně očekávali nárůst o 2,1 procenta.
