Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.
Oproti roku 2025, kdy minimální mzda činila 20 800 korun měsíčně a 124,40 koruny na hodinu, jde o navýšení o 1 600 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň připomnělo, že výše minimální mzdy se od roku 2025 odvíjí od valorizačního mechanismu, který má zvyšování zpřehlednit a posunout minimální mzdu postupně blíž k průměrné, ministr Marian Jurečka to shrnul slovy: „Vývoj minimální mzdy tak bude pro zaměstnavatele i zaměstnance předvídatelný.“
Na minimální mzdu dosáhnou zaměstnanci v podnikatelské sféře, a to nejen v pracovním poměru, ale i při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Nárok vzniká v každém pracovněprávním vztahu samostatně, takže pokud má člověk více úvazků, posuzuje se každý zvlášť. Když výdělek za měsíc nedosáhne minima, zaměstnavatel musí doplatit rozdíl, bez ohledu na to, proč zaměstnanec odpracoval méně nebo měl nižší výkon.
Částka 22 400 korun se vztahuje k týdenní pracovní době 40 hodin, hodinová sazba se u kratší stanovené pracovní doby úměrně zvyšuje, aby vycházela stejná minimální odměna za týden. U kratšího úvazku se naopak minimální mzda krátí podle odpracované doby, při polovičním úvazku tak vychází minimálně 11 200 korun měsíčně.
Do posuzování, jestli zaměstnanec na minimální mzdu dosáhl, se započítávají běžná mzdová plnění, ale některé položky se naopak vyjímají. Nezahrnuje se například mzda za práci přesčas ani příplatky za svátek, noc, práci ve ztíženém prostředí nebo práci o víkendu, mimo výpočet zůstávají také náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady či odměna za pracovní pohotovost.
Z právního hlediska stojí nový výpočet na koeficientu, který vláda stanovuje na dva roky dopředu, pro roky 2025 a 2026 ho určuje nařízení vlády č. 285/2024 Sb. Prakticky to znamená, že firmy mají část informace k dispozici s předstihem, i tak ale růst minima obvykle zvedne náklady tam, kde se mzdy pohybují těsně u spodní hranice a kde se od minimální mzdy odvíjejí interní tarifní stupně.
