Po celém Mariupolu ruští dělníci bourají vybombardované budovy rychlostí nejméně jedné za den a mrtvá těla odvážejí společně s troskami. Širokými ulicemi projíždějí ruské vojenské konvoje a z obsazeného jihoukrajinského přístavu se rychle stává ruské posádkové město. Tisíce Ukrajinců, kteří zemřeli, nebo odešli, nahradili ruští vojáci, lékaři či právě stavební dělníci, popisuje atmosféru ve městě agentura AP.
Mnoho ukrajinských ulic se vrátilo k sovětským názvům. Hlavní třída Míru, která protíná město, je nyní Leninova třída. Dokonce i velký nápis se jménem Mariupol, který je u vjezdu do města, byl rusifikován, obarven do červenobílomodré vlajky a napsán ruským pravopisem.
Russia bombed Mariupol into ruins. Now it’s expanding cemeteries, demolishing tens of thousands of homes, and swapping out street signs.
— The Associated Press (@AP) December 22, 2022
An AP investigation uncovers how Russia is erasing an occupied city’s links to Ukraine. https://t.co/Y3JYrNhAyz pic.twitter.com/nOiKUTFW9a
Osm měsíců poté, co Mariupol padl do ruských rukou, z něj Rusko odstraňuje veškeré pozůstatky Ukrajiny – společně s důkazy o válečných zločinech pohřbenými ve zničených budovách. Několik otevřených škol se učí podle ruských osnov, telefonní a televizní sítě jsou ruské, ukrajinská měna vymírá a Mariupol nyní spadá do moskevského časového pásma. Na troskách Mariupolu vyrůstá nové ruské město.
Zjištění agentury AP ohledně života v okupovaném Mariupolu jen podtrhují, co místní obyvatelé vědí dávno. Bez ohledu na to, co Rusové dělají, staví na městě smrti. Analytici agentury totiž z analýzy satelitních záběrů i videozáznamů odhadují, že ve městě a jeho okolí přibylo přes 10.000 nových hrobů. Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích ve městě bylo zabito nejméně 25.000 lidí, podle některých odhadů to ale mohlo být až třikrát více. Město se rovněž celé mění, Rusové mají totiž podle všeho v plánu strhnout více než 50.000 domů.
Každý z několika desítek obyvatel, se kterými AP hovořila, zná někoho zabitého během obléhání Mariupolu, které začalo s ruskou invazí na Ukrajinu 24. února. Až 30 lidí dorazí každý den do místní márnice s nadějí, že zjistí, co se stalo s jejich blízkými.
Lidija Erašovová viděla po březnovém ruském ostřelování města umírat svého pětiletého syna a sedmiletou neteř. Rodina děti narychlo pohřbila do provizorního hrobu na dvoře a z Mariupolu uprchla. Vrátili se v červenci, aby děti znovu pohřbili, ale dozvěděli se, že těla už byla vykopána a odvezena. Ani ona, ani její švagrová nezvládly jít těla dětí identifikovat. Jejich manželé, otcové dětí, vybrali dívce a chlapci jednu růžovou a jednu modrou rakev, aby mohli být společně pohřbeni.
„Je to horor. Kamkoli se podíváte. Všechno je černé, zničené,“ popsala město Erašovová, která nyní žije v Kanadě. Žádná ruská přestavba podle ní nedokáže vrátil Mariupolu to, co ztratil. „Sebrali nám naše životy. Sebrali nám naše děti,“ uvedla. „Je to tak směšné a hloupé. Jak chcete obnovit mrtvé město, kde byli lidé zabíjeni na každém kroku?“ dodala.
Agentura AP v souvislosti s děním v Mariupolu čerpala z rozhovorů s 30 obyvateli města, včetně 13, kteří žijí pod ruskou okupací. Rovněž měla k dispozici satelitní snímky, stovky videí zevnitř města a ruské dokumenty naznačující plány Moskvy. Vše dohromady ukazuje, jak moc se Rusko snaží potlačit fakt, že byl Mariupol před svým obsazením ukrajinským městem.
O Mariupol mělo Rusko zájem už od prvního dne invaze. Leží totiž jen 40 kilometrů od ruských hranic a je klíčovým přístavem u Azovského moře. Město bylo tvrdě zasaženo nálety a dělostřeleckými údery, komunikace byla přerušena, bylo odříznuto od zásob potravin i vody. I přesto se Mariupol 86 dní odmítal vzdát a stal se symbolem ukrajinského odporu. Ruské síly nakonec město ovládly v květnu.
