Bitcoin po začátku války mezi USA a Íránem nejdřív prudce oslabil, během dvou týdnů se ale otočil a začal překonávat většinu velkých aktiv. Od prvních minim vyrostl zhruba o 11 procent a podle vývoje trhu si vedl lépe než zlato, index S&P 500 i asijské akcie. Lépe na tom byly jen ropa a dolar, tedy aktiva, kterým samotný konflikt přímo nahrává .
První velký propad přišel ve chvíli, kdy jako jediný opravdu likvidní trh obchodoval i o víkendu. Bitcoin tehdy během soboty klesl asi o 8,5 procenta. Od té doby sice reagoval na každou další negativní zprávu dalším oslabením, pokaždé ale našel podporu výš než předtím.
Právě to je na současném vývoji nejzajímavější. Na konci února se cena odrazila od 64 tisíc dolarů, po dalších úderech a eskalaci konfliktu už trh držel vyšší úrovně. Další minima přišla na 66 tisících, 68 tisících, 69 400 dolarech a naposledy nad 70 500 dolary. Jinak řečeno, prodejní vlny slábnou a kupci vstupují do trhu stále výš.
Současně se ale bitcoin opakovaně zastavil pod hranicí 73 až 74 tisíc dolarů. Tato úroveň už několikrát fungovala jako strop. Trh se tak postupně zužuje mezi rostoucí spodní hranou a pevným odporem nahoře. Dřív nebo později bude muset přijít výraznější pohyb jedním směrem.
Zajímavé je i srovnání s jinými trhy. Ropa od začátku války vyskočila o víc než 40 procent, americké akcie oslabily a zlato bylo oběma směry výrazně rozkolísané. Bitcoin se v tomhle prostředí nechoval jako klasický bezpečný přístav, ale spíš jako trh, který šok vstřebá nejrychleji. Klesne okamžitě, ale stejně rychle se zvedá a pokaždé drží vyšší úroveň.
Právě to může naznačovat, že se jeho role na trzích mění. Není to čistě rizikové aktivum ani tradiční útočiště v nejistotě. Spíš funguje jako nepřetržitě otevřený trh, který reaguje na geopolitické otřesy dřív než ostatní. A zatímco eskalace konfliktu sílí, propady bitcoinu jsou postupně menší.
