ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

Izrael je připraven odsunout Palestince z Gazy, ale čeká na USA, řekl Kac

Izrael má připraveny plány odsunu Palestinců z Pásma Gazy, ale čeká, až Spojené státy vymyslí, kam je odvézt. Dnes to podle agentury AFP řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac na konferenci pořádané izraelským serverem Ynet a deníkem Jediot Achronot. Velvyslanectví USA v Izraeli agenturu se žádostí o vyjádření odkázalo na americké ministerstvo zahraničí.

Rusko v Kyjevě během dne zasáhlo obytné domy, sklady a vysokou školu

Ruské útoky v Kyjevě během dneška poničily několikapatrový obytný dům nebo budovu vysoké školy. Informoval o tom starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko a další činitelé. V Kyjevské oblasti po ruském útoku hořel sportovní areál, jinde v regionu jsou poškozené sklady.

Zhoršení rusko-japonských vztahů je podle Putina vinou Tokia, Japonsko to odmítá

Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Japonsko následně Putinova slova označilo za nepřijatelná. Ostrou kritiku před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.

OSN: Překročení hranice 1,5 stupně je nevyhnutelné. Ani nejlepší scénář není dobrý

Globální oteplování i v tom nejoptimističtějším scénáři dosáhne nejméně 1,8 stupně Celsia, což je výrazně nad cílem Pařížské dohody. Podle zprávy má smysl proti oteplování bojovat, i když je překročení hranice 1,5 stupně Celsia nevyhnutelné. Opatření však musí být radikální.

Estonský parlament zvolil právničku Ulle Madise prezidentkou země

Estonský parlament dnes zvolil ústavní právničku a ombudsmanku Ülle Madise prezidentkou této pobaltské země. Stane se druhou ženou, která bude vykonávat tuto převážně ceremoniální funkci. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA.

Tyler Robinson podezřelý z vraždy Charlieho Kirka vinu před soudem nepřiznal. Hrozí mu trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson z Utahu se u soudu nepřiznal k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Soudce Tony Graf zároveň rozhodl, že státní zástupci mohou v případném hlavním líčení požadovat trest smrti.

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedly stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ale není pravděpodobné, že se podaří muže zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.

KOMENTÁŘ: Apple po 15 letech vyměnil šéfa. Jen pár dní před klíčovou událostí

Tim Cook po 15 letech skončil v čele společnosti Apple, od září se jeho role ujímá hardwarový inženýr John Ternus. K ostře sledované rošádě dochází jen pár dní před událostí, která je pro Apple kriticky důležitá. Společnost představí nové produkty v čele s nečekaným kouskem.

Zadrželi ho a druhý den zemřel. Další úmrtí ve vazbě ICE

Čínský ilegální migrant zemřel ve vazbě jen několik hodin po svém zadržení. S odkazem na americký Imigrační a celní úřad (ICE) o tom informovala stanice NPR. Jde o 57. úmrtí migranta zadrženého vládou od začátku druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Koncem července v detenčním centru zemřel jednačtyřicetiletý Guatemalec.

Při útoku na letiště v Lipsku byl použit materiál vojenské kvality, uvedla šéfka EK

Při útoku v Lipsku byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen použit materiál vojenské kvality. Pokud by byl útok úspěšný, mohlo dojít ke ztrátám na životech, dodala von der Leyen během společného tiskového prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok na letišti Lipsko/Halle Rusku. Podle šéfa NATO je Rusko stále bezohlednější a dochází k nárůstu nepřátelských aktivit. Aliance podle něj pracuje nepřetržitě na zajištění bezpečnosti občanů.

Dvacet jedna finančních institucí chystá společný dolarový stablecoin

Velké banky a investiční společnosti spojují síly při přípravě vlastního stablecoinu. Digitální měna navázaná na americký dolar má vstoupit na trh v první polovině roku 2027, následovat by mohly tokeny kryté eurem a dalšími měnami skupiny G7.

Včelí matky přenášejí pesticidy do svých vajíček

Včelí matky se mohou části pesticidů zbavovat tím, že je předají do svých vajíček. Tento obranný mechanismus sice snižuje množství škodlivých látek v jejich těle, zároveň však může ohrozit vývoj potomstva a v krajním případě i celé včelstvo.

Výprodej dluhopisů zdražuje půjčky. Trhy děsí inflace i zadlužení ekonomik

Globální trh státních dluhopisů ve středu zasáhl další výprodej, který zvýšil náklady na vládní půjčky na maxima za několik desetiletí. Investory znepokojuje hlavně růst cen energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, obava z nové inflační vlny a vysoké zadlužení vyspělých ekonomik, včetně Spojených států.

La Bola Negra propojí osudy tří generací mužů

Penélope Cruz a Glenn Close se objevují v novém španělském dramatu La Bola Negra, které propojuje tři generace mužů a téměř celé století španělských dějin. Film oceněný na festivalu v Cannes nyní představil první mezinárodní upoutávku.

Američané udeřili a Írán odpověděl. Vzájemné útoky pokračují

Islámské revoluční gardy (IRGC) provedly útoky na americké cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Šlo o reakci na úterní americké údery proti íránským vojenským cílům. Íránská státní média napsala, že americké údery mířily i na civilní infrastrukturu a zasáhly podle nich civilní dům, kde se zrovna konala svatba. Američané to popřeli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama