ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama