ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama