ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

V Hormuzském průlivu hrozí ekologická katastrofa. Uvězněné lodě jsou jako časované bomby

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Důkazy z hlubinného vrtu odhalily zranitelnost Grónska

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.

Bez obnovení dodávek ruské ropy nebude unijní půjčka pro Ukrajinu, uvedl Orbán

Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to dnes zopakoval odcházející maďarský premiér Viktor Orbán. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba v úterý. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale podle agentury Reuters řekl, ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna.

Zbrojovka Brno se vrací do první ligy

Fotbalisté Zbrojovky Brno mají jasno. Po třech letech se vracejí mezi elitu. Postup potvrdila remíza 1:1 mezi Artisem Brno a Táborskem v dohrávce 24. kola druhé ligy. Šest kol před koncem už nikdo lídra tabulky nedožene.

Jeff Bezos buduje nové impérium umělé inteligence

Zakladatel Amazonu Jeff Bezos se vrací k aktivnímu řízení byznysu se svým novým projektem Prometheus. Tato laboratoř zaměřená na umělou inteligenci se v aktuálním kole financování blíží k hodnotě 38 miliard dolarů. Cílem firmy je vytvořit technologie, které rozumí fyzikálním zákonům a dokážou zcela proměnit průmyslovou výrobu nebo stavebnictví.

Trump si příspěvky na sítích sám podráží nohy v jednání s Íránem

S blížícím se víkendem se zdálo, že USA a Írán jsou blízko dohodě, která ukončí sedmitýdenní válku. A pak americký prezident Donald Trump rozjel kampaň na sociálních sítích. Někteří úředníci z jeho administrativy si stěžují, že svými příspěvky škodí USA. Jsou spontánní a neradí se o nich se svými poradci.

Mexičan zastřelil kanadskou turistku a dalších 13 lidí zranil

Mexické úřady vyšetřují tragický útok v archeologickém areálu Teotihuacán, kde ozbrojený muž zastřelil dvaatřicetiletou Kanaďanku. Při incidentu utrpělo zranění dalších nejméně třináct lidí, z toho sedm osob zasáhly kulky a zbytek se zranil při pádu během následné paniky. Útočník, kterého prokuratura identifikovala jako mexického občana jménem Julio Cesar Jasso Ramirez, po činu spáchal sebevraždu přímo na místě. Mezi hospitalizovanými oběťmi jsou kromě Kanaďanů také občané Kolumbie a Ruska.

Bulharské volby drtivě vyhrál Rumen Radev. Komentátoři mluví o „bulharském Ficovi“

Nově vzniklá strana „Progresivní Bulharsko“ (PB) vedená Rumenem Radevem drtivě zvítězila v bulharských parlamentních volbách, už osmých za pět let. Poprvé od roku 1997 získala jedna politická síla dostatek mandátů k samostatnému vládnutí.

Farmaceutický gigant sází miliardy na novou metodu léčby rakoviny

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly oznámil velkou investici do budoucnosti medicíny. Za částku, která může v přepočtu dosáhnout až 7 miliard dolarů, kupuje biotechnologickou společnost Kelonia Therapeutics. Tato menší firma se specializuje na vývoj převratných metod léčby rakoviny, které by mohly zásadně změnit životy pacientů.

KOMENTÁŘ: USA ještě v euforii, Evropa ostražitá. Další zvrat v Íránu odkryl burzovní paradox

Užuž to vypadalo, že se schyluje ke konci války USA a Íránu. Tedy spíš si to trhy v pátek myslely, když zprávu o znovuotevření Hormuzského průlivu četly v podstatě jako konec konfliktu. Jenže už o pár hodin později se úžina znovu zašpuntovala. Na burze tak došlo k další bizarní otočce.

Eddie Murphy převzal cenu za celoživotní dílo a neskrýval dojetí

Legendární komik a herec Eddie Murphy zažil večer, na který jen tak nezapomene. V Los Angeles převzal prestižní ocenění a obklopili ho lidé, kteří formovali jeho kariéru. Atmosféra byla silná, místy velmi dojemná.

Ropa zdražuje. Naděje na trvalé řešení je v nedohlednu

Dočasné příměří mezi USA, Izraelem a Íránem se chýlí ke konci a napětí znovu eskaluje. V Hormuzském průlivu došlo k útokům na tankery. Ceny ropy tak reagují růstem. Nejistotu vzbuzují i úterní plánované rozhovory v Islamábádu. Írán se jich odmítá zúčastnit.

Diplomacie je podle Pezeškjána nutná, ale Teherán Washingtonu nedůvěřuje

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je třeba využít veškeré rozumné diplomatické cesty ke snížení napětí se Spojenými státy. Zároveň ale zdůraznil, že Teherán je v komunikaci s Washingtonem obezřetný a nedůvěřivý, což označil za "nepopiratelně nutné". Informovala o tom íránská státní tisková agentura IRNA. Ve středu má vypršet dvoutýdenní příměří mezi Íránem a USA. Spojené státy oznámily, že vysílají delegaci do Pákistánu na jednání s Íránem. Teherán však dosud nepotvrdil, zda íránská delegace do Islámábádu dorazí, píše agentura Reuters.

Po zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhly Japonsko první vlny tsunami

Severovýchodní pobřeží Japonska dnes zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, uvedly podle agentur místní úřady. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovými vlnami cunami. První vlny již zasáhly pobřeží země. Dosud nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. JMA varovala, že se očekává náraz dalších cunami. Zemětřesení bylo podle agentury AFP tak silné, že otřáslo i výškovými budovami v Tokiu, vzdáleném stovky kilometrů.

Svět v pasti. Írán se kontroly nad Hormuzským průlivem nikdy nevzdá

„Nikdy.“ Tehdy se podle bývalého velitele Islámských revolučních gard (IRGC) Ebrahima Aziziho Teherán vzdá kontroly nad Hormuzským průlivem. Mezitím trvá křehké dočasné příměří. Izraelské obranné síly (IDF) však pokračují v demolici budov na jihu Libanonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama