ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

Apple sesadil Nvidii z trůnu. Stal se nejcennější společností na světě

Apple sesadil Nvidii z čela žebříčku nejhodnotnějších firem světa. Tržní hodnota výrobce iPhonů vystoupala na přibližně 4,88 bilionu dolarů, zatímco Nvidia po poklesu akcií zaostala o několik desítek miliard. Investoři tím naznačili, že od umělé inteligence už neočekávají zisky jen u výrobců čipů.

Inflace v eurozóně zpomalila. Největším problémem zůstávají energie

Růst spotřebitelských cen v eurozóně během června zpomalil. Inflace klesla z květnových 3,2 na 2,8 procenta, stále však zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Největší tlak na peněženky obyvatel dál vytvářejí energie.

TikTokerka z Ghany jde na rok do vězení. Šířila dezinformace o prezidentovi

Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi.

Sesuv půdy v Čchung-čchingu zasypal budovy, záchranáři vyprostili deset lidí

Sesuv půdy dnes v jihozápadním čínském městě Čchung-čching zasypal několik obytných budov. Podle státních médií zůstává pod troskami neznámý počet lidí, záchranářům se zatím podařilo vyprostit nejméně deset osob. Pátrací a záchranné práce pokračují, informovala agentura AP.

xAI poprvé žaluje vlastního uživatele kvůli zneužití Groku

Společnost xAI Elona Muska podala žalobu na uživatele svého chatbota Grok. Tvrdí, že obcházel jeho bezpečnostní omezení a vytvářel sexuálně explicitní podvrhy dospělých i nezletilých. Firma požaduje náhradu škody a trvalý zákaz používání jejích služeb.

Ruské útoky na jihu Ukrajiny zabily pět lidí a další zranily

Dva lidské životy a deset zraněných si vyžádal útok, který Rusko ve čtvrtek pozdě večer podniklo na jihoukrajinskou Oděskou oblast. O obětech a škodách dnes ráno informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na svém telegramovém účtu. Ráno ruské drony zaútočily na přístav v Mykolajivu a zabily dva lidi. V Chersonu při ruském útoku zemřela žena. Velitel ukrajinských dronových vojsk oznámil zásahy dalších ruských lodí v Černém moři.

Šedé velryby v Tichém oceánu čelí masivnímu úbytku

Populace tichomořských šedých velryb se během několika let propadla téměř na polovinu. Hlavní příčinou je úbytek potravy způsobený oteplováním Arktidy a rychlým mizením mořského ledu. Ochránci přírody proto žádají, aby byl druh znovu zařazen mezi ohrožené.

Americké údery v Íránu zabily nejméně 38 lidí, tvrdí íránské úřady

Americké údery na Írán od 22. června zabily 38 lidí a zranily na 400 osob. Podle agentury AFP to dnes ráno oznámilo íránské ministerstvo zdravotnictví. Předchozí bilance, kterou úřad zveřejnil ve středu, informovala o 35 mrtvých a 300 zraněných.

Írán oznámil, že zaútočil na základnu na jihu Sýrie údajně používanou USA

Íránské revoluční gardy oznámily, že zaútočily na americké velitelství pro speciální operace na základně At-Tanf na jihu Sýrie. Šlo podle nich o odplatu za zabití íránských vojáků v Íránšáru. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média.

USA dokončily šestou vlnu úderů proti Íránu; odvetě čelí Kuvajt, Bahrajn i Katar

Americká armáda dnes brzy ráno SELČ oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Podle íránských státních médií při nich bylo zasaženo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, zahynulo při tom sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar, informovaly agentury s odvoláním na tamní úřady.

Lana Del Rey chystá dvě alba. Ke Stove přidá další nahrávku

Lana Del Rey překvapila fanoušky zprávou, že její dlouho očekávané album Stove nebude jedinou připravovanou nahrávkou. Zpěvačka pracuje také na rozsáhlé doprovodné desce, kterou chce během následujícího měsíce dokončit. Datum vydání ani její oficiální název zatím neprozradila.

Osmnáctiletý Ukrajinec podle obvinění páchal v Polsku sabotáže ve prospěch Ruska

Polská prokuratura obvinila osmnáctiletého Ukrajince ze série sabotážních činů, které měl podle vyšetřovatelů páchat ve prospěch ruských tajných služeb. Jeho cílem mělo být vyvolání etnického napětí mezi Polskem a Ukrajinou prostřednictvím útoků na citlivá historická témata i přípravy akcí namířených proti polským představitelům.

Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.

Anglie proti Argentině doplatila na extrémní defenzivu

Anglie sahala po postupu do finále mistrovství světa, ale vedení proti Argentině neudržela. Po gólu Anthonyho Gordona se stáhla hluboko do obrany, čehož jihoamerický tým využil. Obrat dokonaly trefy Enza Fernándeze a Lautara Martíneze, zatímco statistiky po zápase ukázaly, jak výraznou převahu si Argentina po změně skóre vytvořila.

Ukrajina má nového premiéra, poslanci schválili Serhije Koreckého

Ukrajinský parlament dnes schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Dosud byl Koreckyj šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie. Mezi klíčové úkoly zařadil i přípravu na příští zimu, která podle něj může být ještě těžší než ta minulá, s ustavičnými ruskými útoky na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama