ZprávyIzrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Izrael propustil všech 200 palestinských vězňů v dnešní výměně za čtyři rukojmí

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy propustilo další čtyři rukojmí, a sice vojačky izraelské armády; Izrael výměnou za ně propustil 200 Palestinců ze svých věznic. Armáda všechny čtyři ženy ještě na palestinském území převzala od pracovníků Červeného kříže a dopravila je na základnu na izraelské straně hranice, kde podstoupily předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média, která připomínají, že tyto čtyři ženy strávily v zajetí 477 dní.

Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády. Rukojmí byly následně dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli.

Hamás dnes dopoledne v přímém přenosu televizní stanice Al-Džazíra všechny čtyři rukojmí přivezl automobily na Palestinské náměstí v severní části města Gaza, zaplněné desítkami uniformovaných a maskovaných ozbrojenců Hamásu a Islámského palestinského džihádu. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců. Poté nastoupily do přistavených vozů Červeného kříže, které z místa pomalu odjely. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

Na takzvaném Náměstí rukojmích v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen.

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmích, dosud zadržovaných v Pásmu Gazy od teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael ze 7. října 2023, za palestinské vězně v rámci šest dní trvající dohody o příměří, kterou tiskové agentury označují za křehkou. Mezi dvěma stovkami Palestinců, jejichž propuštění dnes odpoledne potvrdila izraelská vězeňská služba, jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou některé z nich vyhoštěny do cizích zemí.

Palestinci opustili v autobusech dvě věznice, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily jejich příjezd davy lidí, uvedli reportéři AP a AFP. Egyptská státní televize už dříve uvedla, že 70 propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Dnes propuštěnými Izraelkami jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 sloužily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu. Podle dohody měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a teprve pak příslušníky armády. V zajetí přitom drží ještě dvě ženy civilistky a není jasné, zda jsou naživu. Jednu z nich, Arbel Jehudovou, možná zadržuje teroristické hnutí Palestinský islámský džihád.

Výměna je součástí dohody o příměří, která začala platit 19. ledna a kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Spojené státy, Egypt a Katar. Ta předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmích. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil 90 palestinských žen a mladistvých.

Hagari dnes po přijetí rukojmích prohlásil, že Hamás nedodržel podmínky dohody, když nepropustil nejdříve všechny izraelské civilistky. Zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Jehudová, o níž se úřady domnívají, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu poté vydal prohlášení, že dokud se otázka kolem propuštění Jehudové nevyřeší, Izrael neumožní návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří a vysídlení obyvatelé se měli začít vracet na sever právě po druhém kole výměny izraelských rukojmích za palestinské vězně.

Nejmenovaný představitel Hamásu krátce nato agentuře Reuters řekl, že hnutí informovalo zprostředkovatele, že Jehudová je naživu a propuštěna bude příští sobotu. Také agentura AFP s odvoláním na dva představitele Hamásu napsala, že Jehudová je naživu a „těší se dobrému zdraví“. Izrael však podle místních médií může pro toto tvrzení požadovat důkazy.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Republikáni ve volbách padli a s nimi i akcie. Proč se trh zalekl triumfu demokratů?

Předpoklad, že demokrati ovládnou americké volby do Kongresu, se v noci na středu do puntíku vyplnil. Průzkumy nelhaly. Přesto trhy na výsledky reagují do jisté míry křečovitě. V prvních hodinách po oznámení výsledků zamířily dolů asijské indexy i futures na S&P 500. Proč?

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama