Praha 21. září 2026 (PROTEXT) – Novou primářkou Centra reprodukční medicíny ISCARE se stala MUDr. Diana Garabášová Mlynárová. ISCARE je pro ni možností navázat na dlouholetou historii centra a zároveň ho dál posouvat. Ve své práci chce stavět na moderní medicíně, individuálním přístupu, medicíně založené na důkazech a kontinuitě péče.
MUDr. Diana Garabášová Mlynárová vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a svou profesní dráhu zahájila v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Od roku 2020 působila v Sanatoriu Pronatal, kde se stala zástupkyní vedoucí lékařky skupiny.
Specializuje se na gynekologii, porodnictví a reprodukční medicínu. Dlouhodobě se odborně zajímá také o problematiku syndromu polycystických ovarií.
Je členkou České lékařské komory, České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP. Pravidelně se účastní národních i mezinárodních odborných konferencí a také na nich přednáší.
„ISCARE pro mě představuje možnost navázat na třicetiletou historii centra a zároveň ho dál rozvíjet. Chci stavět na moderní medicíně, ale stejně důležitý je pro mě způsob, jakým pacient léčbou prochází – aby rozuměl tomu, co a proč děláme, znal svého lékaře a měl pocit, že má během celé léčby vedle sebe tým, kterému může důvěřovat,“ uvedla MUDr. Diana Garabášová Mlynárová
Individuální přístup, medicína založená na důkazech a kontinuita péče
Reprodukční medicína je obor, ve kterém se velmi rychle rozvíjejí diagnostické i léčebné možnosti, ale zároveň v něm zůstává zásadní osobní přístup k pacientům. Každý pár přichází s jiným příběhem, jinou diagnózou i životní situací, takže neexistuje jeden univerzální postup pro všechny.
Právě spojení moderní medicíny, individuálně nastavené léčby a dlouhodobé práce s konkrétním párem je pro MUDr. Dianu Garabášovou Mlynárovou na tomto oboru důležité. Nestačí jen zvolit správnou léčbu – pacienti by také měli rozumět tomu, proč je jim doporučena, jaké mají možnosti a co mohou v jednotlivých fázích očekávat.
“Přebírám centrum s třicetiletou tradicí a nechci mluvit o revoluci. Chci především dál rozvíjet to, co v moderní reprodukční medicíně považuji za zásadní. První věcí je individuální přístup. Každý pár přichází s jinou diagnózou, životní situací i očekáváním a léčba podle mě nemůže být založená na jednom univerzálním postupu. Druhou je medicína založená na důkazech. Pacientům chceme doporučovat metody, pro které máme medicínské opodstatnění, a zároveň jim otevřeně vysvětlovat jejich reálné možnosti. A třetí je kontinuita péče. Považuji za důležité, aby pacient znal svého ošetřujícího lékaře, mohl se na něj obrátit a aby společně procházeli léčbou od prvního vyšetření až po její dokončení.”
Vysoká odbornost a moderní medicína spojená s lidskostí
„Chci, aby se v ISCARE vysoká odbornost a moderní medicína přirozeně spojovaly s lidskostí a otevřenou komunikací. Aby pár, který k nám přijde poprvé, věděl, co ho čeká, rozuměl tomu, proč mu určitou léčbu doporučujeme, a nebál se zeptat na cokoli. Technologie a výsledky jsou v reprodukční medicíně samozřejmě důležité, ale stejně důležitá je podle mě důvěra mezi pacientem a lékařem,“ vysvětluje MUDr. Diana Garabášová Mlynárová, primářka Centra reprodukční medicíny ISCARE
Hlavní přístup nové primářky shrnuje také další její citace:
“Každý pár, který k nám přichází, má svůj vlastní příběh. Naší úlohou je najít pro něj medicínsky správnou cestu a zároveň ho po ní provázet s respektem, srozumitelně a lidsky. Moderní reprodukční medicína podle mě není jen o technologiích a výsledcích, ale také o důvěře mezi pacientem a lékařem.”
Konzultace neznamená automaticky zahájení léčby
Konzultace sama o sobě neznamená, že člověk musí okamžitě zahájit léčbu. Může sloužit jednoduše k tomu, aby žena nebo pár věděli, jak na tom jsou a jaké mají možnosti.
Věk je přitom v reprodukční medicíně zásadní faktor, zejména u ženy. Plodnost s věkem klesá a po 35. roce je tento pokles výraznější. Proto je zpravidla lepší přijít dříve pro informace než později zjistit, že některé možnosti už jsou omezené.
Vyšetření by podle MUDr. Diany Garabášové Mlynárové mělo od začátku probíhat u obou partnerů.
“U muže je základním krokem spermiogram, jednoduché vyšetření, které nám může velmi rychle poskytnout důležité informace. Nemá smysl nejprve dlouhé měsíce vyšetřovat pouze ženu a partnera řešit až nakonec. Plodnost je otázkou páru.”
Léčba IVF je individuální a může být psychicky náročná
To, kolik cyklů IVF je potřeba k otěhotnění, je velmi individuální. Záleží na věku ženy, příčině neplodnosti, kvalitě vajíček a spermií i na řadě dalších faktorů. Proto není možné předem poctivě říct, že konkrétní pár bude potřebovat jeden, dva nebo tři cykly.
„Po každém cyklu vyhodnocujeme jeho průběh a podle výsledků můžeme další postup upravit. Neúspěšný cyklus tedy nemusí znamenat, že léčba nefunguje – často nám zároveň poskytne další informace pro další postup.“
Léčba IVF může být velmi náročná také po psychické stránce. Léčba neplodnosti znamená dlouhodobou nejistotu, čekání a střídání naděje se zklamáním. Navíc jde o velmi osobní téma, o kterém řada párů se svým okolím vůbec nemluví.
“Proto považuji za důležité, aby pacienti během léčby cítili, že mají vedle sebe tým, kterému mohou důvěřovat a se kterým mohou otevřeně mluvit nejen o výsledcích vyšetření, ale i o tom, jak celou situaci zvládají.”
Zamrazování vajíček jako jedna z možností
“Vnímám ho jako jednu z možností, ne jako pojistku budoucího těhotenství. Pro některé ženy může být racionální cestou, jak si zachovat větší možnost volby do budoucna. Součástí konzultace ale musí být realistické vysvětlení toho, co zamrazení vajíček umí a neumí. Nezaručuje narození dítěte a velkou roli hraje především věk ženy v době, kdy jsou vajíčka odebrána.”
Reprodukční medicína je stále důležitější
Reprodukční medicína je stále důležitější mimo jiné proto, že lidé zakládají rodiny ve vyšším věku. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se dlouhodobě posouvá a věk přitom zásadně ovlivňuje ženskou plodnost.
Zároveň se o neplodnosti mnohem otevřeněji mluví. Páry dnes častěji vědí, že má smysl problém začít řešit včas a že konzultace v centru reprodukční medicíny ještě automaticky neznamená IVF.
Česko má nejnižší porodnost v historii statistického zjišťování, které sahá do roku 1785. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte v roce 2025 vzrostl na téměř 29,2 roku. Nejvyšší průměrný věk rodiček je v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji.
„IVF může pomoci lidem, kteří dítě chtějí, ale nedaří se jim ho počít přirozeně. Nemůže ale vyřešit nízkou porodnost jako společenský problém. To, proč lidé děti mají později nebo proč jich mají méně, souvisí s mnohem širšími tématy – partnerskými vztahy, bydlením, ekonomikou nebo životními prioritami. Reprodukční medicína může pomoci tam, kde je problém v plodnosti, ale není odpovědí na demografickou situaci celé země.“
Zdroj: ISCARE, Twoblondes
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59273.
