Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) podle serverů Euronews a The Economic Times představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.
Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra upozornil, že svět směřuje k překročení hranice oteplení o 1,5 stupně stanovené Pařížskou dohodou. Překročení může být dočasné, ale také dlouhodobé. Ani úspěšné snižování emisí podle něj nezabrání dalším obdobím mimořádně vysokých teplot.
EU wants capitals to adjust to warming of 3°C https://t.co/zN9IFyf1IZ
— euronews (@euronews) October 27, 2026
„I když všechno uděláme správně, nemáme možnost zabránit tomu, aby přicházela další léta podobná tomu loňskému,“ uvedl Hoekstra.
Rozsah ekonomických škod už nyní dosahuje závratných hodnot. Podle eurokomisaře způsobily letošní letní extrémy ztráty přesahující 100 miliard eur. Evropské projekce navíc počítají s globálním oteplením o dva stupně do roku 2050 a o tři stupně do roku 2100. Samotná Evropa se přitom otepluje přibližně dvakrát rychleji, než je světový průměr.
Miliardové škody, ale nové peníze pro domácnosti chybějí
Nová legislativa má především odstranit nejasnosti v odpovědnosti za přípravu na katastrofy. Členské země budou muset určit, zda ochranu obyvatel zajistí celostátní, regionální, nebo místní úřady. Rozdělení pravomocí zůstane na jednotlivých vládách.
Brusel zároveň požaduje, aby se budoucí klimatické podmínky promítaly do plánování silnic, mostů i obytných čtvrtí. Stavby navržené podle historických zkušeností totiž nemusí obstát ve světě častějších teplotních extrémů.
Největší otazník však visí nad financováním. EK nepředstavila nový program podpory domácností, přestože zejména lidé s nižšími příjmy mohou mít problém potřebná opatření zaplatit.
Hoekstra připomněl návrh vyčlenit 35 procent unijního rozpočtu na klima a přírodu. Evropská investiční banka má navíc do roku 2030 poskytnout 30 miliard eur na přizpůsobení klimatickým změnám.
Komise chce jednat také s pojišťovnami. Proti klimatickým rizikům je totiž podle jejích údajů pojištěna pouze přibližně čtvrtina ohroženého majetku. Zbytek případných škod tak může dopadnout přímo na vlastníky nemovitostí a veřejné rozpočty.
