-1.6 C
Czech
Pátek 28. listopadu 2025
EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Reklama

Doporučujeme

Ekonomická šance, nebo ekologická hrozba? Chystaný ropovod v Kanadě budí vášně

Kanadský premiér Mark Carney uzavřel s představiteli Alberty dohodu o výstavbě nového ropovodu, který provincii propojí s tichomořským pobřežím Britské Kolumbie. O finalizaci projektu usiluje Alberta dlouhé roky, jde však o politicky nejvýbušnější téma v celé zemi. Jedni mluví o ekonomické příležitosti, druzí o hrozbě pro životní prostředí a domorodé komunity.

Putin požaduje východ Ukrajiny, Evropě nabízí bezpečnostní záruky

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Kyrgyzstánu zopakoval, že válka skončí jen tehdy, stáhne-li se ukrajinská armáda ze všech území, která Rusko považuje za svá, včetně Doněcké oblasti. Pro Kyjev je odevzdání jakéhokoli území nepřijatelné. Také uvedl, že na Evropu nezaútočí s tím, že může formálně potvrdit bezpečnostní záruky.

Žralok napadl dva mladé turisty ze Švýcarska u australského pobřeží. Žena zemřela, muž bojuje o život

Mladá turistka ve věku kolem dvaceti let zemřela poté, co ji ve vodě v blízkosti pláže Crowdy Bay na východním pobřeží Austrálie napadl žralok. Stejný žralok zranil také mladého muže, který byl následně v kritickém stavu letecky transportován do nemocnice.

Požár hongkongských výškových budov si vyžádal už 75 životů

Počet obětí požáru obytného komplexu v Hongkongu vzrostl na 75. Agentuře AFP to sdělil mluvčí místní vlády. Počet mrtvých se tak od dnešního rána zvýšil o dvacet. Ošetřeno bylo 76 zraněných, včetně 11 zasahujících hasičů. Bilance platí k dnešním 22:00 místního času (15:00 SEČ). Z komplexu se podařilo stovky lidí evakuovat, ale podle agentury Kjódó je na 200 lidí nezvěstných. Oheň, který ve středu zachvátil sedm z osmi budov komplexu, je ve všech zasažených výškových budovách "v zásadě pod kontrolou", ačkoli plameny jsou stále viditelné, uvedl večer správce města John Lee. Dosud není jasné, co požár způsobilo.

K ISS odstartovala kosmická loď Sojuz s dvěma Rusy a Američanem na palubě

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes dopoledne SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu kosmická loď Sojuz MS-28 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států. Cesta a připojení k ISS podle médií potrvá zhruba tři hodiny.

Trump posílá svého velvyslance zpět do Moskvy

Prezident Donald Trump oznámil, že jeho velvyslanec Steve Witkoff se vrací do Moskvy na další kolo jednání s Vladimirem Putinem. Zpráva přichází ve chvíli, kdy uniklé přepisy zpochybňují Witkoffovu roli prostředníka a Ukrajina kritizuje některé body navrhovaného plánu jako nebezpečný signál pro autoritářské státy.

Britská armáda pozastavila používání vozidel Ajax, vojákům v nich bylo nevolno

Britská armáda pozastavila používání obrněných vozů Ajax poté, co se vojákům udělalo při cvičení nevolno z nadměrného hluku a vibrací. Informoval o tom server BBC, podle kterého zákaz přišel jen několik týdnů poté, co britská vláda uvedla, že je přesvědčena o zájmu spojenců z NATO koupit tato obrněná vozidla vyráběná v jižním Walesu.

Spotřebitelé platí víc. AI způsobila růst cen RAM i SSD

Neukojitelná poptávka po infrastruktuře pro umělou inteligenci přeorientovala trh s pamětmi směrem k datovým centrům. Výrobci i analytici varují, že letos i příští rok se budou spotřebitelé potýkat s dražšími RAM moduly i SSD disky. Z kdysi rutinního upgradu počítače se stal luxus, který si řada hráčů i běžných uživatelů musí znovu promyslet.

Šéf CIA: Muž podezřelý z útoku na gardisty pracoval pro CIA v Afghánistánu

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně Ústřední zpravodajské služby (CIA), oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Nyní devětadvacetiletý muž byl podle Ratcliffa příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do Spojených států přišel v rámci programu bývalého prezidenta Joea Bidena. Jeho vláda nechala do USA evakuovat a přesídlit desítky tisíc Afghánců poté, co se v srpnu 2021 z této země stáhli američtí vojáci.

Ceny ropy opět padají, pohybuje s nimi válka na Ukrajině a politika OPEC+

Ropa na světových trzích dál zlevňuje, jak investoři sledují dění kolem války na Ukrajině a očekávají nadcházející jednání skupiny OPEC +. Cena ropy Brent klesla pod hranici 63 dolarů (asi 1 450 korun) za barel po středečním posílení o jedno procento. Cena americké lehké ropy se pohybuje kolem 58 dolarů za barel (1 340 korun).

Papež Lev XIV. přiletěl do Turecka, kde zahájil svou první zahraniční cestu

Papež Lev XIV. dnes přiletěl do Turecka, kde na pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje zahájil svou první zahraniční cestu. V Ankaře se mimo jiné setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Papež přicestoval při příležitosti 1700. výročí konání nicejského koncilu, na kterém se křesťanští biskupové v roce 325 shodli na sjednocení základních principů křesťanství.

Afghánec postřelil dva členy Národní gardy u Bílého domu, Trump běsní

Jen dvě ulice severozápadně od Bílého domu byli postřeleni dva příslušníci Národní gardy, které ve Washingtonu rozkázal nasadit Donald Trump. Útočník byl na místě zadržen. Vojáci zůstávají ve vážném stavu. Americký prezident obvinil svého předchůdce Joe Bidena z nedbalé migrační politiky.

Trump telefonicky požádal Takaiči, aby zmírnila svá slova ohledně Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaiči, aby neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu a zmírnila svá slova ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to dnes napsala agentura Kjódó. Takaiči řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Jihokorejská prokuratura žádá 15 let pro expremiéra za podíl na stanném právu

Jihokorejský zvláštní prokurátor ve středu požádal o 15 let vězení pro expremiéra Han Duk-soa za to, že měl loni v prosinci napomáhat exprezidentovi Jun Sok-jolovi při vyhlášení stanného práva. Verdikt by měl padnout 21. ledna, napsala agentura Jonhap. Jun byl za nastolení mimořádného stavu v dubnu zbaven funkce a čelí mimo jiné obžalobě ze vzpoury.

Ukrajina i Rusko hlásí likvidaci desítek útočících nepřátelských dronů

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajině 142 bezpilotními letouny, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana 92 strojů zlikvidovala. Na platformě Telegram to uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany taktéž na Telegramu oznámilo sestřelení 118 ukrajinských dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama