EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama