EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

Letiště v sicilské Katánii opět více omezilo provoz kvůli erupci sopky Etna

Letiště v sicilské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli popelu z nedaleké sopky Etna, jejíž erupce narušuje dopravu na tomto mezinárodním letišti už více než týden. Dnes provozovatel letiště oznámil, že do 14:00 je v Katánii povoleno přistávat pouze pěti letadlům za hodinu. Odlety omezeny nejsou, informují místní média.

Šest lidí zahynulo při ukrajinském útoku v ruské Belgorodské oblasti

Šest lidí v noci na dnešek zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění.

Slabší inflace bitcoinu nepomohla. Kurz zůstal pod 64 tisíci dolarů

Bitcoin nedokázal využít příznivější údaje o americké inflaci a v pátek se obchodoval pod hranicí 64 tisíc dolarů. Výraznější růst brzdily nízké objemy obchodů, odliv peněz z burzovně obchodovaných fondů i opatrnost investorů.

Námořníci skákající přes palubu. Média píší o krizi duševního zdraví na lodi USS Abraham Lincoln

Velitel amerického Ústředního velení (CENTCOM) bagatelizoval zprávy o krizi duševního zdraví na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Uvedl, že tato loď si v oblasti duševního zdraví vede ze všech aktivních letadlových lodí nejlépe. Podle médií je však situace na palubě špatná.

Mývalové se v Německu zabydleli natrvalo

Mývalové v Německu pronikají do domů, nemocnic, zoologických zahrad i elektráren. Jejich počet se odhaduje na dva miliony a dál roste. Příběh těchto přizpůsobivých šelem však provázejí mýty, spory o dopad na přírodu i ostrý konflikt mezi ochránci zvířat a myslivci.

Dva požáry zachvátily řecký ostrov Salamina. Zemřel starší pár, stovky lidí byly evakuovány

Dva lidé zemřeli a stovky dalších musely opustit své domovy kvůli rychle se šířícím požárům na řeckém ostrově Salamina nedaleko Atén. Plameny zasáhly obytné i zalesněné oblasti a zranily nejméně deset lidí. Do boje s ohněm se zapojily stovky hasičů, letadla, vrtulníky i pobřežní stráž.

Trump nařídil omezit vojenské cvičení USA s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou. Manévry přesto v pondělí začaly podle původního plánu. Trump své rozhodnutí zdůvodnil náklady i dobrým vztahem se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Trumpův vyslanec Kushner se v Egyptě setkal se zástupci Hamásu

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP. Setkání se odehrálo v době, kdy se Washington snaží urovnat rozpory mezi Izraelem a Hamásem ohledně realizace amerického plánu pro Pásmo Gazy. Zástupci Hamásu v Egyptě jednali také s šéfem egyptské rozvědky Hasanem Rašádem či s katarskými a tureckými vyjednávači, uvedla agentura Reuters.

V Belgii stále zuří jeden z nejhorších lesních požárů, spálil téměř 3000 hektarů

Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii, živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země už spálil téměř 3000 hektarů, informují dnes tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, včetně Česka, které v sobotu přislíbila Evropská unie.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, úřady hlásí šest mrtvých

Ukrajina v noci na dnešek podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko, ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety.

Stíhačka nad Rumunskem sestřelila dron, podle NATO byl zřejmě ruský

Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.

Ruské síly zaútočily na Kyjev a na další města, úřady hlásí pět mrtvých

Ruské síly dnes brzy ráno zaútočily balistickými raketami na Kyjev. V několika částech ukrajinské metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, uvedly místní úřady. Jeden člověk pak zemřel a 13 lidí bylo zraněno při útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih, uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Austrálie se po útoku na Bondi Beach chystá vykupovat zbraně

Australský stát Nový Jižní Wales spustí od 2. listopadu rozsáhlý výkup zbraní. Majitelé za odevzdané pistole, pušky a brokovnice dostanou až 1 000 australských dolarů za kus. Opatření je součástí zpřísnění zbraňových zákonů po prosincovém útoku na židovskou slavnost v Sydney, při kterém zemřelo 15 lidí.

Indie chce během roku vyškolit deset milionů mladých lidí v umělé inteligenci

Indická vláda plánuje během příštího roku nabídnout školení v oblasti umělé inteligence deseti milionům mladých lidí. Současně chce zavést bezplatnou online přípravu na různé výběrové zkoušky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama