EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Svět ji odepisoval kvůli AI. Teď je znovu nejhodnotnější firmou planety

Americká společnost Apple se znovu stala nejhodnotnější firmou světa, když na trůnu vystřídala čipového giganta Nvidii. Tržní kapitalizace Applu zároveň poprvé v historii na chvíli pokořila hranici pět bilionů dolarů. Před pár lety přitom mnozí jablíčkovou společnost odepisovali kvůli tomu, že si nechala ujet AI vlak.

Tygr sumaterský bojuje o přežití

Mezinárodní den tygrů připomíná, že budoucnost jednoho z nejvzácnějších poddruhů visí na vlásku. Tygr sumaterský dnes přežívá jen v několika oddělených populacích a čelí kombinaci hrozeb, které se navzájem posilují. Ochránci přírody proto upozorňují, že nestačí chránit jednotlivá zvířata. Rozhodující bude zachování jejich přirozeného prostředí i spolupráce s místními obyvateli.

Šok na trhu s ropou. Ceny letí vzhůru po nečekaném íránském útoku

Ceny ropy opět prudce rostou. Důvodem je „překvapivý“ íránský útok na americké cíle na Blízkém východě a americko-saúdské letecké údery na irácké milice podporované Teheránem. V Hormuzském průlivu navíc došlo k útokům na tři ropné tankery a podezřelým aktivitám došlo v Rudém moři. Americká blokáda íránských přístavů v Hormuzském průlivu zastavila 18 lodí.

ANALÝZA: Trump hledá cestu z války s Íránem. Stojí na stejném rozcestí jako v dubnu

Americký prezident Donald Trump, který se snaží najít cestu z vlastní války s Íránem, se již podruhé od jejího rozpoutání v únoru ocitl na rozcestí. Vydat se může třemi cestami, ani jedna však není snadná a ani zadarmo.

Dočasné příměří se hroutí. Írán útočí na USA a Saúdskou Arábii

Dočasný klid zbraní na Blízkém východě může být u konce. Írán zaútočil na americké síly rozmístěné na Blízkém východě. Všechny střely byly zneškodněny. USA to označily za „pokus o překvapivý útok Teheránu“. Informoval o tom i list The Guardian.

Trump jednal se Zelenským i Netanjahuem. Schůzky si pochvaloval

Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obě schůzky Trump na sociálních sítích hodnotil pozitivně.

Keiko Fujimori se ujala funkce první prezidentky Peru

Peru má poprvé ve své historii prezidentku. Konzervativní politička Keiko Fujimori složila prezidentskou přísahu po těsném vítězství v červnových volbách. Do čela země přichází v době, kdy Peru čelí dlouhodobé politické nestabilitě, rostoucí kriminalitě i zpomalující ekonomice.

Bryan Kohberger odsouzený za čtyři vraždy studentů v Idahu otočil. Nyní tvrdí, že je nevinný

Bryan Kohberger, odsouzený za vraždu čtyř studentů v americkém státě Idaho, se snaží zvrátit své přiznání viny. Jeho krok vyvolal ostrou reakci rodiny jedné z obětí, která jej obvinila z manipulace a snahy znovu obrátit pozornost na svou osobu.

Muž s dvěma noži napadl v Paříži tři ženy. Zastavili ho kolemjdoucí

Muž vyzbrojený dvěma kuchyňskými noži napadl v Paříži tři ženy ve věku 19, 24 a 36 let. Dvě z nich utrpěly vážná zranění, podle francouzského ministra vnitra ale nejsou v ohrožení života. Útočníka pomohli zastavit kolemjdoucí, kteří ho drželi na zemi do příchodu policisty mimo službu.

Hasiči u Madridu bojují s ničivými požáry, situaci má ztížit nepříznivý vítr

Španělští hasiči se dnes ráno jen několik hodin před příchodem nepříznivého jižního větru snažili dostat pod kontrolu ničivé požáry, které zuří nedaleko Madridu. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky prožívá země kritické hodiny a dnešek je pro boj s požárem rozhodující, uvedla agentura AFP. Rozsáhlé požáry v okolí hlavního města spálily za posledních několik dní přibližně 77.000 hektarů a bylo kvůli nim evakuováno 63.000 lidí.

Obrat na trhu s ropou. Ceny po přerušení úderů prudce klesají

Ceny ropy klesají po přestávce ve vzájemných úderech mezi USA a Íránem. Investoři vidí naději na deeskalaci blízkovýchodního konfliktu, který vedl ke zdražování energií. Odborníci ale upozorňují, že eskalační riziko nepominulo.

Na Moskevskou oblast mířilo přes 390 dronů, uvedl starosta Moskvy

Na Moskevskou oblast v noci mířilo přes 390 ukrajinských dronů. Dnes ráno to na telegramu oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin s tím, že většinu jich obrana zničila. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov mezitím informoval, že v Čechově jižně od ruského hlavního města zasáhl dron bytový dům. Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že od pondělního večera zničilo 107 ze 131 ruských dronů.

Na Velkém bariérovém útesu objevili stovky dosud neznámých bakterií

Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo zemětřesení o síle 7,1 stupně

Japonský ostrov Kjúšú dnes zasáhlo zemětřesení o předběžné síle 7,1 stupně. Podle agentury Reuters to oznámila japonská meteorologická agentura (JMA), která následně vydala varování před cunami s možnou výškou až jeden metr. Úřad později uvedl, že varování plánuje brzy zrušit, napsala agentura AFP.

Netanjahu dorazil do Bílého domu, červený koberec ho nečekal

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s prezidentem Donaldem Trumpem. Nečeká ho však červený koberec a hlasitá slova o neochvějném partnerství. Vztah dvou mnohaletých spojenců čelí zatěžkávací zkoušce. Rozdělil je přístup k válce s Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama