EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Reklama

Doporučujeme

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).

Největší ledovec světa se po téměř 40 letech rozpadl

Kdysi největší ledovec světa A23a definitivně zmizel z mapy. Po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku se rozpadl na menší kry a postupně roztál v teplejších vodách jižního Atlantiku. Jeho dlouhá pouť, která měřila tisíce kilometrů, tak dospěla ke svému definitivnímu konci.

Magyar oznámil, že ho maďarský prezident pověří sestavením vlády

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar dnes po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Magyarova dosud opoziční strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu, a ukončila tak šestnáctiletou vládu Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.

Noční ruský útok zabil ženu, několik lidí zranil, uvedla Ukrajina

Ruské útoky dronů a balistických raket na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně jednu ženu a několik lidí zranily. Oznámily to ukrajinské úřady, podle kterých úderům čelily mimo jiné města Záporoží, Dnipro či Čerkasy. Na Slovjansk ruská invazní armáda shodila leteckou pumu, zranila jednoho člověka, zničila dětské sportoviště a poničila desítky domů, sdělil šéf městské správy Vadym Ljach. Ukrajinské letectvo na síti Telegram uvedlo, že ruské síly v noci na Ukrajinu vypustily 324 dronů a tři balistické rakety Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 85 ukrajinských dronů.

Warsh přiznal investice do kryptofirem a blockchainu

Kevin Warsh, kterého Donald Trump navrhl do čela americké centrální banky, měl podle finančního přiznání investice v řadě kryptoměnových firem a projektů. Záběr je široký, od DeFi přes infrastrukturu pro bitcoin až po sítě navázané na ethereum. Většinu těchto podílů slíbil prodat.

Uber mění strategii. Investuje miliardy do robotaxi

Uber prochází největší proměnou ve své historii. Společnost, která si vybudovala jméno na modelu sdílené ekonomiky bez vlastních aut, teď mění kurz a sází miliardy na robotaxi. Celkem chce do autonomních vozidel investovat přibližně 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun).

Američané v Hormuzském průlivu zadrželi první tankery

Provedli jsme úplnou blokádu Hormuzského průlivu, uvedlo v prohlášení americké ústřední velitelství CENTCOM s tím, že námořnictvo Spojených států má v oblasti Perského zálivu absolutní převahu. Americký torpédoborec už zadržel dva ropné tankery mířící do íránských přístavů.

Norsko chce Ukrajině pomoci s výrobou dronů i munice

V Norsku se budou vyrábět ukrajinské drony a Oslo Ukrajině pomůže navýšit výrobu munice a systémů protivzdušné obrany. Oznámila to dnes podle agentury Reuters vláda skandinávské země, kterou navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Země chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany, uvedla vláda v Oslu.

Jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní, tvrdí strany

Odpolední jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní. Podle médií to tvrdí zúčastněné strany. Jednalo se o první setkání na podobné úrovni za více než 30 let. Přítomni byli velvyslanci obou zemí i americký ministr zahraničí Marco Rubio, připomínají agentury. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se strany dohodly na zahájení přímých rozhovorů. Izrael nyní okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje útoky šíitského hnutí Hizballáh a svou bezpečností. Libanon toto narušení své suverenity odmítá.

Maďarsko musí urychlit reformy, aby získalo zmrazené fondy EU, uvedla šéfka EK

Maďarsko potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. Po telefonátu s maďarským opozičním lídrem a vítězem nedělních voleb Péterem Magyarem to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Maďarsko se podle ní po volbách vrátilo do samého srdce Evropy, kam vždy patřilo.

Taylor Swift získala nejvíc nominací na American Music Awards 2026

American Music Awards letos znovu ukazují, kdo právě kraluje hudební scéně. Nejvíc nominací získala Taylor Swift, ale těsně za ní se drží i další velká jména a nováčci, kteří letos patří k nejvýraznějším objevům.

Bývalý student na střední škole v Turecku začal střílet po žácích, šestnáct lidí zranil

Střelec na střední škole v jihovýchodním Turecku zahájil palbu po žácích. Útočník, přibližně osmnáctiletý muž, zranil nejméně šestnáct lidí, pak obrátil zbraň proti sobě a zastřelil se.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama