EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama