EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.

Godzilla se vrací. Nový trailer ukazuje pokračování oscarového hitu

Godzilla zdaleka nebyla poražena. Nový trailer k filmu Godzilla Minus Zero potvrzuje návrat slavného monstra i hlavních postav předchozího snímku. Pokračování oceňovaného filmu Godzilla Minus One se odehrává dva roky po jeho událostech a do českých kin dorazí už letos na podzim.

Nejvyšší soud USA zablokoval nové rozdělení volebních obvodů ve státě Missouri

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP. Republikáni si od nové mapy podle AP slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Inflace v Číně zrychlila. Výrobní ceny překonaly očekávání

Růst cen v Číně v srpnu zrychlil. Spotřebitelská inflace dosáhla meziročně 0,8 procenta, ještě výraznější pohyb zaznamenaly ceny průmyslových výrobců. Ty vzrostly o 3,8 procenta a překonaly očekávání analytiků. K růstu přispěly především dražší energie a suroviny.

Netanjahu měl dostat varování před útokem Hamásu. Opozice vyzývá k vyšetřování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí nové politické bouři kvůli informaci, podle níž ho prezident Spojených arabských emirátů krátce před 7. říjnem 2023 varoval před plánovanou rozsáhlou operací Hamásu. Premiérův úřad tvrzení označil za „absolutní lež“.

Albánské protesty se vyhrotily. Demonstranti se v Tiraně střetli s policií

Více než sto dní trvající protesty v Albánii proti plánovanému luxusnímu projektu spojenému s Jaredem Kushnerem se vyostřily. Demonstranti se v centru Tirany střetli s policií, která jim bránila v přístupu k parlamentu. Původně ekologický protest se mezitím proměnil v širší protivládní hnutí.

Spojené státy zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.

USA útočí na ropné tankery, Írán na americkou základnu v Jordánsku

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americké síly zaútočily na pět íránských ropných tankerů, Teherán odpověděl raketovým útokem na základnu využívanou americkou armádou v Jordánsku a oznámil zásahy proti lodím v Hormuzském průlivu. Napětí zároveň žene vzhůru ceny ropy.

Maďarsko vyhostilo deset ruských diplomatů. Moskva slibuje tvrdou odvetu

Maďarsko nařídilo deseti členům ruské diplomatické mise, aby opustili zemi. Podle tamních úřadů se dopouštěli aktivit neslučitelných s diplomatickým postavením. Moskva už oznámila, že na krok Budapešti odpoví.

Produktivita práce v EU roste. Česko zaznamenalo druhý největší propad

Produktivita práce v Evropské unii ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla. Česko se však vydalo opačným směrem. Výkon připadající na jednu odpracovanou hodinu klesl o 0,8 procenta, což byl druhý nejhorší výsledek mezi členskými státy.

Při ruském úderu na Kyjev zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli a dalších deset utrpělo zranění při nočních útocích na Kyjev. Ruské síly obnovily letecké údery na ukrajinské hlavní město v úterý brzy ráno, jen krátce poté, co se obě strany dohodly na třídenním přerušení útoků na vzájemná hlavní města.

Putin a Trump si telefonovali, tématem byla válka na Ukrajině i vzájemné vztahy

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama