EkologieEvropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti „nepotřebným“ či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. „Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev,“ uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. „Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme,“ doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. „Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání,“ uvedl.

Doporučujeme

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.

Ceny amerických výrobců rostou rychleji. Inflace dosáhla 5,4 procenta

Výrobní ceny ve Spojených státech v srpnu znovu výrazně rostly. Meziroční inflace na úrovni výrobců dosáhla 5,4 procenta a proti červenci zrychlila. Za růstem stojí především energie, citelně zdražila například nafta.

Japonsko vyslalo vojáky a vrtulníky na pomoc s požáry v Indonésii

Japonsko se zapojilo do boje s rozsáhlými lesními a rašeliništními požáry v Indonésii. Na západ Bornea dorazila vojenská loď se třemi vrtulníky CH-47 Chinook a personálem, který má pomáhat při hašení ze vzduchu. Kouř z požárů mezitím zasahuje i další země jihovýchodní Asie.

Povstalci Húsíové patrně převzali kontrolu nad významným přístavem

Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě zahájené minulý týden směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab.

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama