Protext ČTKEvropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu...

Evropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu domácím biometanem

Praha 4. října 2022 (PROTEXT) – Evropská komise a přední představitelé průmyslu, kteří se zavázali k přechodu na zelenou energii, ve středu 28. září oznámili vznik Biomethane Industrial Partnership (BIP). Toto nové partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo součástí plánu REPowerEU, jehož dílčím cílem je zvýšit roční produkci a využití biometanu do roku 2030 na 35 miliard m3. Tím se podstatně sníží závislost Evropy na zemním plynu z Ruska. Zároveň přispěje k zavádění bezemisní energetiky a oběhového hospodářství.

Plán Evropské komise REPowerEU je reakcí na ruskou invazi na Ukrajině a má za cíl zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Součástí plánu je požadavek na rychlý rozvoj biometanového průmyslu v Evropě. Partnerství BIP chce na tyto ambice navázat a zásadně podpořit realizaci evropského cíle produkovat 35 miliard m3 biometanu ročně do roku 2030 a současně vytvořit podmínky pro další rozvoj potenciálu biometanu do roku 2050. Toho chce docílit úzkým propojením politiků Evropské komise a členských států se zástupci biometanového sektoru a všech zainteresovaných stran.

Cíl 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30-50 % budoucí poptávky po plynu v EU. Biometan vyráběný v Evropě je v současnosti levnější než zemní plyn. Výrazné zvýšení výroby biometanu tak může občanům EU zajistit cenově dostupnou a udržitelnou energii. Využití tuzemského biometanu je základem pro bezpečnost, odolnost, energetickou soběstačnost a nezávislost na dovážených fosilních zdrojích.

BIP začíná s podporou masivního rozvoje biometanu v EU v rámci 5 pracovních skupin. První skupina má na starosti vytváření národních cílů, strategií a politik pro biometanový sektor. Výstupy z této aktivity budou následně začleněny do návrhů aktualizovaných národních energetických a klimatických plánů (NEKP). Druhá skupina identifikuje bariéry v navyšování investic, které je potřeba odstranit a současně mapuje nové projekty výroby a využití biometanu. Třetí pracovní skupina má za úkol stanovit potenciál pro inovativní zdroje biomasy v celé EU, aby byl zajištěn dostatek zdrojů pro další nová zařízení na výrobu biometanu. Čtvrtá skupina bude pracovat na snižování nákladů spojených s výrobou a připojením k síti a pátá má pod sebou potřeby výzkumu, vývoje a inovací.

Výkonný viceprezident Evropské komise Timmermans, který má na starosti Green Deal a první evropský klimatický zákon, uvádí: „Evropa má obrovský potenciál pro výrobu biometanu. S biometanem můžeme nahradit fosilní plyn z Ruska domácím, udržitelným a obnovitelným plynem. Biometan také vytváří nové ekonomické příležitosti ve venkovských oblastech. Partnerství BIP, bude nástrojem ke zvýšení produkce a využití biometanu v celé EU.“

Generální ředitel Evropské bioplynové asociace (EBA) Dekker řekl: „Sektor biometanu je připraven splnit cíl 35 miliard m3, který vyžaduje investice ve výši 70 až 80 miliard eur. Partnerství BIP bude v Evropě napomáhat ke společnému úsilí o překonání překážek pro investice, výrobu a použití biometanu.“

„Biometan je obnovitelný zdroj, který můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Je nezávislý na počasí a dovozu surovin, protože je vyráběn z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. V Česku je bioplyn produkován na více než 550 zařízeních s celkovou produkcí energie v bioplynu bezmála 7 TWh, které představují 8 % z české spotřeby zemního plynu, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU a současně tvoří 6,8 % celkové produkce bioplynu v EU. Rozvojem sektoru, a především přestavbou současných bioplynových stanic na čištění plynu na biometan můžeme dosáhnout potenciálu výroby biometanu 20 TWh v roce 2030. To představuje 20 % spotřeby zemního plynu, kterou jsme měli v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Bioplyn, biometan a syngas (metan vyrobený z koncentrovaného CO2 v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) mohou tvořit 40 až 50 % spotřeby plynu v ČR v roce 2030. To jsou čísla, pro která má smysl již něco udělat,” uvádí Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Biometan Česká republika nutně potřebuje pro snižování závislosti na importu zemního plynu a pro dekarbonizaci průmyslu a zemědělství. Jeho potenciál bude chtít plně využít i naše vláda. Předseda vlády Petr Fiala v mimořádném projevu 22. června uvedl: “Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu.” „CZ Biom je aktivním členem BIP a jsme připraveni s vládou spolupracovat na odstraňování bariér, zvyšování produkce bioplynu a biometanu a předávání “best practices” z Evropy do České republiky,” dodává Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

Doporučujeme

Milan Petržela ukončil profesionální fotbalovou kariéru

Milan Petržela po více než dvou desetiletích uzavřel profesionální fotbalovou kariéru. Rekordman v počtu ligových startů odehrál v nejvyšší soutěži 537 zápasů a získal řadu trofejí. Ve 43 letech se rozhodl skončit, protože podle svých slov už mu fotbal nepřinášel stejnou radost jako dříve.

Francouzské úřady kvůli požáru u Bordeaux evakuovaly tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly 10.000 turistů a asi 1000 obyvatel. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na prohlášení departementu Gironde z dnešního rána. Server regionálních rozhlasových stanic ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka 12.000 a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na 2400 hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.

Zástupci států EU podpořili 21. balík sankcí proti Rusku, Řecko stáhlo blokaci

Zástupci států EU dnes podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Nová omezení se dlouho nedařilo schválit zejména kvůli výhradám, které mělo Řecko v souvislosti s omezením přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG), což by podle Atén citelně zasáhlo řeckou lodní dopravu. Nakonec si Řecko podle informací ČTK vyjednalo určité ústupky.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé po útocích protivníka i útoky na infrastrukturu

Ruský útok v ukrajinské Sumské oblasti si v noci na dnešek vyžádal jednoho mrtvého. Rozsáhlému útoku čelila také Oděsa. V Rusku a na okupovaném poloostrově Krym zemřeli tři lidé, v Uljanovské oblasti zasáhl dron objekt infrastruktury. Informovaly o tom dnes ukrajinské a ruské úřady.

Válka s Íránem už USA stála 37,5 miliardy dolarů. Hegseth požádal Kongres o další finance

Válka s Íránem už USA vyšla přibližně na 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun), odhadl v úterý na dotaz zákonodárců americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skutečnosti však mohou být výdaje ještě vyšší, odhad totiž nezahrnuje náklady na opravu poškozených vojenských základen na Blízkém východě. Hegseth navíc vyvolal pobouření, když Kongres požádal o dalších 87 miliard dolarů (asi 1,84 bilionu korun).

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o konfliktu na Ukrajině i vztazích

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes ve filipínské Manile jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o válce na Ukrajině, ale také o normalizaci vztahů jejich zemí. Rusko je podle Lavrova připravené na urovnání konfliktu, ministr ale zároveň varoval před americkými dodávkami zbraní na Ukrajinu, napsaly dnes agentury.

Trump vzdal hold vojákům padlým na Blízkém východě. Ještě předtím pohrozil Íránu

Těla čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě se ve středu vrátila do Spojených států v rakvích pokrytých vlajkami. Takzvaného důstojného převozu se účastnil i prezident Donald Trump, který se soukromě setkal s rodinami padlých. Přiznal, že to bylo „velmi těžké“. Ještě předtím přitom hrozil Íránu eskalací, která by ohrozila další tisíce amerických vojáků na Blízkém východě. Šéf Bílého domu trval na tom, že Američaům válka nevadí. Průzkumy však ukazují něco jiného.

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.

Michelinský restauratér v Koreji sypal do jídla mravence, hrozí mu rok vězení

Jihokorejská prokuratura navrhla roční trest vězení pro majitele restaurace oceněné dvěma michelinskými hvězdami, který podle obžaloby několik let podával hostům dezerty zdobené mravenci.

Nicolás Maduro se znovu postavil před americký soud kvůli obchodu s drogami

Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve středu znovu objevil před federálním soudem v New Yorku. Spolu se svou manželkou Cilií Flores čelí obvinění z rozsáhlého pašování kokainu do Spojených států. Oba vinu odmítají a jejich obhajoba chce napadnout nejen samotnou obžalobu, ale také způsob Madurova zadržení.

Ukrajina během noci udeřila na cíle na Krymu, Rusko zasáhlo u Kyjeva bytový dům

Ukrajina během noci na dnešek zasáhla drony Ruskem anektovaný poloostrov Krym, odkud jsou hlášeny exploze, požáry a výpadky dodávek elektrické energie. Tvrdí to telegramové kanály včetně ukrajinského Exilenova+. Ukrajina v posledních měsících zintenzivnila údery na Krym, aby narušila jeho zásobování a odřízla ho od Ruska. Rusko při nočních úderech zasáhlo podle portálu Ukrajinska pravda bytový dům u Kyjeva, kde utrpělo pět lidí včetně tří dětí zranění. Hasiči na místě zlikvidovali požár.

KOMENTÁŘ: Svět najednou ropu nechce, i když má nedostatek paliv. Proč?

Blízký východ se utápí v další spirále nepokojů, oživení války mezi Spojenými státy a Íránem žene vzhůru ceny ropy. Trh už je narušený tak dlouho, že se začíná na bezprecedentní situaci adaptovat. O surovou ropu je tak paradoxně mimořádně malý zájem.

Modelingový agent s vazbami na Epsteina byl ve Francii nalezen mrtvý

Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre. Devětašedesátiletý Švéd alžírského původu čelil podezření, že po celém světě rekrutoval dívky pro Epsteina a že se podílel na finančníkových zločinech obchodování s lidmi a sexuálního zneužívání. Modelky podle stanice BFMTV hledal i v Česku. Bylo na něj podáno několik trestních oznámení kvůli obvinění ze znásilnění.

CSG investuje v USA do výroby motorů pro drony

Česká průmyslová skupina CSG rozšíří své působení ve Spojených státech. Ve Wisconsinu plánuje vyrábět malé proudové motory určené pro bezpilotní letouny a další obranné systémy. Počáteční investice může dosáhnout 15 milionů dolarů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama