Protext ČTKEvropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu...

Evropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu domácím biometanem

Praha 4. října 2022 (PROTEXT) – Evropská komise a přední představitelé průmyslu, kteří se zavázali k přechodu na zelenou energii, ve středu 28. září oznámili vznik Biomethane Industrial Partnership (BIP). Toto nové partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo součástí plánu REPowerEU, jehož dílčím cílem je zvýšit roční produkci a využití biometanu do roku 2030 na 35 miliard m3. Tím se podstatně sníží závislost Evropy na zemním plynu z Ruska. Zároveň přispěje k zavádění bezemisní energetiky a oběhového hospodářství.

Plán Evropské komise REPowerEU je reakcí na ruskou invazi na Ukrajině a má za cíl zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Součástí plánu je požadavek na rychlý rozvoj biometanového průmyslu v Evropě. Partnerství BIP chce na tyto ambice navázat a zásadně podpořit realizaci evropského cíle produkovat 35 miliard m3 biometanu ročně do roku 2030 a současně vytvořit podmínky pro další rozvoj potenciálu biometanu do roku 2050. Toho chce docílit úzkým propojením politiků Evropské komise a členských států se zástupci biometanového sektoru a všech zainteresovaných stran.

Cíl 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30-50 % budoucí poptávky po plynu v EU. Biometan vyráběný v Evropě je v současnosti levnější než zemní plyn. Výrazné zvýšení výroby biometanu tak může občanům EU zajistit cenově dostupnou a udržitelnou energii. Využití tuzemského biometanu je základem pro bezpečnost, odolnost, energetickou soběstačnost a nezávislost na dovážených fosilních zdrojích.

BIP začíná s podporou masivního rozvoje biometanu v EU v rámci 5 pracovních skupin. První skupina má na starosti vytváření národních cílů, strategií a politik pro biometanový sektor. Výstupy z této aktivity budou následně začleněny do návrhů aktualizovaných národních energetických a klimatických plánů (NEKP). Druhá skupina identifikuje bariéry v navyšování investic, které je potřeba odstranit a současně mapuje nové projekty výroby a využití biometanu. Třetí pracovní skupina má za úkol stanovit potenciál pro inovativní zdroje biomasy v celé EU, aby byl zajištěn dostatek zdrojů pro další nová zařízení na výrobu biometanu. Čtvrtá skupina bude pracovat na snižování nákladů spojených s výrobou a připojením k síti a pátá má pod sebou potřeby výzkumu, vývoje a inovací.

Výkonný viceprezident Evropské komise Timmermans, který má na starosti Green Deal a první evropský klimatický zákon, uvádí: „Evropa má obrovský potenciál pro výrobu biometanu. S biometanem můžeme nahradit fosilní plyn z Ruska domácím, udržitelným a obnovitelným plynem. Biometan také vytváří nové ekonomické příležitosti ve venkovských oblastech. Partnerství BIP, bude nástrojem ke zvýšení produkce a využití biometanu v celé EU.“

Generální ředitel Evropské bioplynové asociace (EBA) Dekker řekl: „Sektor biometanu je připraven splnit cíl 35 miliard m3, který vyžaduje investice ve výši 70 až 80 miliard eur. Partnerství BIP bude v Evropě napomáhat ke společnému úsilí o překonání překážek pro investice, výrobu a použití biometanu.“

„Biometan je obnovitelný zdroj, který můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Je nezávislý na počasí a dovozu surovin, protože je vyráběn z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. V Česku je bioplyn produkován na více než 550 zařízeních s celkovou produkcí energie v bioplynu bezmála 7 TWh, které představují 8 % z české spotřeby zemního plynu, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU a současně tvoří 6,8 % celkové produkce bioplynu v EU. Rozvojem sektoru, a především přestavbou současných bioplynových stanic na čištění plynu na biometan můžeme dosáhnout potenciálu výroby biometanu 20 TWh v roce 2030. To představuje 20 % spotřeby zemního plynu, kterou jsme měli v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Bioplyn, biometan a syngas (metan vyrobený z koncentrovaného CO2 v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) mohou tvořit 40 až 50 % spotřeby plynu v ČR v roce 2030. To jsou čísla, pro která má smysl již něco udělat,” uvádí Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Biometan Česká republika nutně potřebuje pro snižování závislosti na importu zemního plynu a pro dekarbonizaci průmyslu a zemědělství. Jeho potenciál bude chtít plně využít i naše vláda. Předseda vlády Petr Fiala v mimořádném projevu 22. června uvedl: “Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu.” „CZ Biom je aktivním členem BIP a jsme připraveni s vládou spolupracovat na odstraňování bariér, zvyšování produkce bioplynu a biometanu a předávání “best practices” z Evropy do České republiky,” dodává Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

Doporučujeme

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama