Protext ČTKEvropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu...

Evropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu domácím biometanem

Praha 4. října 2022 (PROTEXT) – Evropská komise a přední představitelé průmyslu, kteří se zavázali k přechodu na zelenou energii, ve středu 28. září oznámili vznik Biomethane Industrial Partnership (BIP). Toto nové partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo součástí plánu REPowerEU, jehož dílčím cílem je zvýšit roční produkci a využití biometanu do roku 2030 na 35 miliard m3. Tím se podstatně sníží závislost Evropy na zemním plynu z Ruska. Zároveň přispěje k zavádění bezemisní energetiky a oběhového hospodářství.

Plán Evropské komise REPowerEU je reakcí na ruskou invazi na Ukrajině a má za cíl zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Součástí plánu je požadavek na rychlý rozvoj biometanového průmyslu v Evropě. Partnerství BIP chce na tyto ambice navázat a zásadně podpořit realizaci evropského cíle produkovat 35 miliard m3 biometanu ročně do roku 2030 a současně vytvořit podmínky pro další rozvoj potenciálu biometanu do roku 2050. Toho chce docílit úzkým propojením politiků Evropské komise a členských států se zástupci biometanového sektoru a všech zainteresovaných stran.

Cíl 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30-50 % budoucí poptávky po plynu v EU. Biometan vyráběný v Evropě je v současnosti levnější než zemní plyn. Výrazné zvýšení výroby biometanu tak může občanům EU zajistit cenově dostupnou a udržitelnou energii. Využití tuzemského biometanu je základem pro bezpečnost, odolnost, energetickou soběstačnost a nezávislost na dovážených fosilních zdrojích.

BIP začíná s podporou masivního rozvoje biometanu v EU v rámci 5 pracovních skupin. První skupina má na starosti vytváření národních cílů, strategií a politik pro biometanový sektor. Výstupy z této aktivity budou následně začleněny do návrhů aktualizovaných národních energetických a klimatických plánů (NEKP). Druhá skupina identifikuje bariéry v navyšování investic, které je potřeba odstranit a současně mapuje nové projekty výroby a využití biometanu. Třetí pracovní skupina má za úkol stanovit potenciál pro inovativní zdroje biomasy v celé EU, aby byl zajištěn dostatek zdrojů pro další nová zařízení na výrobu biometanu. Čtvrtá skupina bude pracovat na snižování nákladů spojených s výrobou a připojením k síti a pátá má pod sebou potřeby výzkumu, vývoje a inovací.

Výkonný viceprezident Evropské komise Timmermans, který má na starosti Green Deal a první evropský klimatický zákon, uvádí: „Evropa má obrovský potenciál pro výrobu biometanu. S biometanem můžeme nahradit fosilní plyn z Ruska domácím, udržitelným a obnovitelným plynem. Biometan také vytváří nové ekonomické příležitosti ve venkovských oblastech. Partnerství BIP, bude nástrojem ke zvýšení produkce a využití biometanu v celé EU.“

Generální ředitel Evropské bioplynové asociace (EBA) Dekker řekl: „Sektor biometanu je připraven splnit cíl 35 miliard m3, který vyžaduje investice ve výši 70 až 80 miliard eur. Partnerství BIP bude v Evropě napomáhat ke společnému úsilí o překonání překážek pro investice, výrobu a použití biometanu.“

„Biometan je obnovitelný zdroj, který můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Je nezávislý na počasí a dovozu surovin, protože je vyráběn z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. V Česku je bioplyn produkován na více než 550 zařízeních s celkovou produkcí energie v bioplynu bezmála 7 TWh, které představují 8 % z české spotřeby zemního plynu, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU a současně tvoří 6,8 % celkové produkce bioplynu v EU. Rozvojem sektoru, a především přestavbou současných bioplynových stanic na čištění plynu na biometan můžeme dosáhnout potenciálu výroby biometanu 20 TWh v roce 2030. To představuje 20 % spotřeby zemního plynu, kterou jsme měli v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Bioplyn, biometan a syngas (metan vyrobený z koncentrovaného CO2 v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) mohou tvořit 40 až 50 % spotřeby plynu v ČR v roce 2030. To jsou čísla, pro která má smysl již něco udělat,” uvádí Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Biometan Česká republika nutně potřebuje pro snižování závislosti na importu zemního plynu a pro dekarbonizaci průmyslu a zemědělství. Jeho potenciál bude chtít plně využít i naše vláda. Předseda vlády Petr Fiala v mimořádném projevu 22. června uvedl: “Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu.” „CZ Biom je aktivním členem BIP a jsme připraveni s vládou spolupracovat na odstraňování bariér, zvyšování produkce bioplynu a biometanu a předávání “best practices” z Evropy do České republiky,” dodává Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

Doporučujeme

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.

Stephen Colbert se rozloučil s The Late Show

Stephen Colbert po jedenácti sezonách končí v čele The Late Show. Jeho odchod uzavírá výraznou kapitolu americké noční televizní zábavy a zároveň otevírá otázky o tom, jak silně dnes do televizního průmyslu zasahuje politika.

Syfilis a kapavka jsou v Evropě na rekordním vzestupu

Evropa čelí výraznému nárůstu pohlavně přenosných infekcí, prim hrají zejména syfilis a kapavka. Podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhly případy kapavky a syfilisu v roce 2024 nejvyšších hodnot za více než deset let.

Lotyšsko opět hlásí průnik dronu do svého vzdušného prostoru

Vzdušný prostor Lotyšska narušil nejméně jeden dron, uvedla dnes dopoledne lotyšská armáda. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz vyzval Ukrajinu, aby byla přesnější při využívání dronů, jimiž v reakci na ruskou agresi útočí na ruské cíle.

Muskova SpaceX v prvním čtvrtletí vykázala ztrátu 4,3 miliardy dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard Kč). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Uvedla to v dokumentu, který předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) kvůli plánovanému vstupu na burzu. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama