-5.6 C
Czech
Úterý 20. ledna 2026
Protext ČTKEvropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu...

Evropská komise a lídři sektoru spojili síly, aby nahradili maximum fosilního plynu domácím biometanem

Praha 4. října 2022 (PROTEXT) – Evropská komise a přední představitelé průmyslu, kteří se zavázali k přechodu na zelenou energii, ve středu 28. září oznámili vznik Biomethane Industrial Partnership (BIP). Toto nové partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo součástí plánu REPowerEU, jehož dílčím cílem je zvýšit roční produkci a využití biometanu do roku 2030 na 35 miliard m3. Tím se podstatně sníží závislost Evropy na zemním plynu z Ruska. Zároveň přispěje k zavádění bezemisní energetiky a oběhového hospodářství.

Plán Evropské komise REPowerEU je reakcí na ruskou invazi na Ukrajině a má za cíl zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Součástí plánu je požadavek na rychlý rozvoj biometanového průmyslu v Evropě. Partnerství BIP chce na tyto ambice navázat a zásadně podpořit realizaci evropského cíle produkovat 35 miliard m3 biometanu ročně do roku 2030 a současně vytvořit podmínky pro další rozvoj potenciálu biometanu do roku 2050. Toho chce docílit úzkým propojením politiků Evropské komise a členských států se zástupci biometanového sektoru a všech zainteresovaných stran.

Cíl 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30-50 % budoucí poptávky po plynu v EU. Biometan vyráběný v Evropě je v současnosti levnější než zemní plyn. Výrazné zvýšení výroby biometanu tak může občanům EU zajistit cenově dostupnou a udržitelnou energii. Využití tuzemského biometanu je základem pro bezpečnost, odolnost, energetickou soběstačnost a nezávislost na dovážených fosilních zdrojích.

BIP začíná s podporou masivního rozvoje biometanu v EU v rámci 5 pracovních skupin. První skupina má na starosti vytváření národních cílů, strategií a politik pro biometanový sektor. Výstupy z této aktivity budou následně začleněny do návrhů aktualizovaných národních energetických a klimatických plánů (NEKP). Druhá skupina identifikuje bariéry v navyšování investic, které je potřeba odstranit a současně mapuje nové projekty výroby a využití biometanu. Třetí pracovní skupina má za úkol stanovit potenciál pro inovativní zdroje biomasy v celé EU, aby byl zajištěn dostatek zdrojů pro další nová zařízení na výrobu biometanu. Čtvrtá skupina bude pracovat na snižování nákladů spojených s výrobou a připojením k síti a pátá má pod sebou potřeby výzkumu, vývoje a inovací.

Výkonný viceprezident Evropské komise Timmermans, který má na starosti Green Deal a první evropský klimatický zákon, uvádí: „Evropa má obrovský potenciál pro výrobu biometanu. S biometanem můžeme nahradit fosilní plyn z Ruska domácím, udržitelným a obnovitelným plynem. Biometan také vytváří nové ekonomické příležitosti ve venkovských oblastech. Partnerství BIP, bude nástrojem ke zvýšení produkce a využití biometanu v celé EU.“

Generální ředitel Evropské bioplynové asociace (EBA) Dekker řekl: „Sektor biometanu je připraven splnit cíl 35 miliard m3, který vyžaduje investice ve výši 70 až 80 miliard eur. Partnerství BIP bude v Evropě napomáhat ke společnému úsilí o překonání překážek pro investice, výrobu a použití biometanu.“

„Biometan je obnovitelný zdroj, který můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Je nezávislý na počasí a dovozu surovin, protože je vyráběn z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. V Česku je bioplyn produkován na více než 550 zařízeních s celkovou produkcí energie v bioplynu bezmála 7 TWh, které představují 8 % z české spotřeby zemního plynu, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU a současně tvoří 6,8 % celkové produkce bioplynu v EU. Rozvojem sektoru, a především přestavbou současných bioplynových stanic na čištění plynu na biometan můžeme dosáhnout potenciálu výroby biometanu 20 TWh v roce 2030. To představuje 20 % spotřeby zemního plynu, kterou jsme měli v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Bioplyn, biometan a syngas (metan vyrobený z koncentrovaného CO2 v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) mohou tvořit 40 až 50 % spotřeby plynu v ČR v roce 2030. To jsou čísla, pro která má smysl již něco udělat,” uvádí Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Biometan Česká republika nutně potřebuje pro snižování závislosti na importu zemního plynu a pro dekarbonizaci průmyslu a zemědělství. Jeho potenciál bude chtít plně využít i naše vláda. Předseda vlády Petr Fiala v mimořádném projevu 22. června uvedl: “Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu.” „CZ Biom je aktivním členem BIP a jsme připraveni s vládou spolupracovat na odstraňování bariér, zvyšování produkce bioplynu a biometanu a předávání “best practices” z Evropy do České republiky,” dodává Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina podle Kyjeva potřebuje pomoc, po ruském útoku nemají tisíce domů teplo

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.

Grónsko zůstane Grónskem, řekl Trumpův bývalý poradce

Donald Trump nepřiměje Grónsko ke změně vlastnictví. Sdělil to jeho bývalý vysoce postavený poradce Gary Cohn. Kongres podle něj počítá s tím, že „Grónsko zůstane Grónskem" a možnost vojenské intervence označil za „přehnanou". Lidé z Trumpova okolí přistupují k otázce Grónska opatrně.

Bulharský prezident Radev rezignoval. Chce se stát předsedou vlády

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že odchází z funkce hlavy státu. Rezignaci chce formálně podat v úterý, jen dva měsíce před předčasnými parlamentními volbami, které mají zemi vyvést z dlouhé politické krize.

Tennessee vyhlásilo Den Dolly Parton k jejím 80. narozeninám

Americká zpěvačka Dolly Parton se dočkala pocty, která přesahuje běžné oslavy narozenin. Její domovský stát Tennessee jí věnoval vlastní sváteční den. Symbolické gesto připomíná nejen hudební kariéru jedné z největších ikon country, ale i její hluboký vliv na kulturu, vzdělávání a charitu.

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.

Tři američtí kardinálové zpochybnili morální základ americké zahraniční politiky

Tři nejvyšší představitelé katolické církve v čele amerických arcidiecézí vydali v pondělí ostré prohlášení, ve kterém varují, že „morální role“ Spojených států ve světě je poprvé za několik desetiletí vážně zpochybňována.

Sydney hlásí tři útoky žraloka během 24 hodin. Nejméně dva lidé zraněni

Sydney se během necelých 24 hodin potýkalo se třemi incidenty se žraloky, při nichž byli nejméně dva lidé vážně zraněni. Úřady v reakci na události uzavřely některé pláže a vyzvaly veřejnost k maximální opatrnosti.

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama