Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.
Případ se týká vojenské operace z roku 2017, během níž z převážně buddhistického Myanmaru uprchlo nejméně 730 tisíc Rohingů. Přeživší popsali masové vraždění, znásilňování, mučení a vypalování vesnic.
Vyšetřovací mise OSN dospěla k závěru, že vojenské zásahy zahrnovaly činy genocidní povahy. Myanmar však obvinění odmítá a tvrdí, že jeho armáda pouze reagovala na útoky ozbrojených rohingských skupin.
V uprchlických táborech v bangladéšské oblasti Cox’s Bazar dnes žije přibližně 1,2 milionu Rohingů. Mnozí z nich očekávají, že rozsudek konečně přinese oficiální uznání jejich utrpení.
První rozsudek svého druhu
Gambie podala žalobu v listopadu 2019 s podporou Organizace islámské spolupráce. Argumentovala tím, že dodržování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 je zájmem všech jejích smluvních států.
Soud nyní musí rozhodnout nejen o tom, zda ke genocidě skutečně došlo, ale také zda za ni nese odpovědnost samotný Myanmar.
Prokázání genocidy je mimořádně obtížné. Nestačí doložit rozsáhlé násilí, soudci musí rovněž dospět k závěru, že existoval konkrétní úmysl zničit určitou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.
Význam rozsudku může přesáhnout hranice jihovýchodní Asie. Právní experti budou sledovat jeho dopady také na další řízení, včetně žaloby Jihoafrické republiky proti Izraeli kvůli údajnému páchání genocidy v Pásmu Gazy.
Uprchlíci doufají v návrat domů
Gambie požaduje, aby soud Myanmaru nařídil vyplatit odškodnění a zajistit bezpečný návrat uprchlíků. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je konečné a nelze se proti němu odvolat. Soud však disponuje jen omezenými prostředky, jak jeho plnění vymáhat.
Situaci komplikuje také pokračující konflikt v myanmarském Arakanském státě, kde většinu území ovládá povstalecká Arakanská armáda. Mnoho rohingských vesnic bylo zničeno a návrat uprchlíků zůstává nejistý.
Pro samotné Rohingy má přesto verdikt mimořádný význam. Podle uprchlíka Mohammeda Nowkima, který dnes žije v Kanadě, představuje soudní řízení příležitost k uznání utrpení, které jejich komunita prožívá již desítky let.


