Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.
Rozhodnutí přišlo devět let po brutálním zásahu myanmarské armády ve státě Rakhine na západě země. Vojáci tehdy zabíjeli civilisty, znásilňovali ženy a dívky a vypalovali celé vesnice. Před násilím uprchlo do sousedního Bangladéše více než 700 tisíc Rohingů.
Soud dospěl k závěru, že nešlo pouze o nepřiměřenou vojenskou operaci, ale o cílenou snahu zničit podstatnou část této etnické a náboženské skupiny. Myanmar se tak stal vůbec prvním státem, který mezinárodní soud shledal odpovědným za genocidu.
Tisíce mrtvých a systematické násilí
Případ předložila soudu v roce 2019 africká Gambie. Myanmar dlouhodobě tvrdil, že jeho armáda pouze reagovala na útoky ozbrojených rohingských povstalců proti policejním stanovištím.
Soudci však tuto obhajobu odmítli. Podle jejich zjištění armáda prováděla hromadné popravy mužů a chlapců, dopouštěla se rozsáhlého sexuálního násilí a útočila i na prchající civilisty. Při operacích podle soudu zahynulo nejméně 10 tisíc lidí.
Vyšetřování navíc odhalilo snahy zahladit důkazy, například spalování těl a ničení míst, kde se násilnosti odehrály. Armáda také šířila nenávistné projevy namířené proti Rohingům, mimo jiné prostřednictvím Facebooku.
Uprchlíci slaví, návrat domů zůstává nejistý
V bangladéšském uprchlickém táboře Cox’s Bazar sledovaly vyhlášení rozsudku stovky lidí na velkoplošných obrazovkách. Pro komunitu, která na spravedlnost čekala téměř desetiletí, představuje rozhodnutí historické zadostiučinění.
Soud Myanmaru nařídil umožnit bezpečný a důstojný návrat vysídlených Rohingů, sjednocení rozdělených rodin a vyplacení odškodnění. Jeho konkrétní výše bude stanovena později.
Zásadní otázkou však zůstává, jak rozsudek prosadit. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je konečné a nelze se proti němu odvolat, samotný soud ale nemá dostatečné prostředky k jeho vymáhání.
Verdikt může mít dopad také na další mezinárodní spory, zejména na případ, v němž Jihoafrická republika obviňuje Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Izrael toto obvinění odmítá.
Pro přibližně 1,2 milionu Rohingů žijících v Bangladéši tak rozsudek znamená především naději, že se jednou budou moci vrátit domů. Zda se tato naděje promění ve skutečnost, zatím zůstává nejisté.


