1.5 C
Czech
Čtvrtek 20. listopadu 2025
EkonomikaEU a Čína na sklonku roku odsouhlasily investiční dohodu, jednání trvala 7...

EU a Čína na sklonku roku odsouhlasily investiční dohodu, jednání trvala 7 let

Evropská unie a Čína ve středu dospěly k investiční dohodě, která evropským společnostem umožní lepší přístup na čínské trhy a pomůže napravit to, co Evropa považuje za nevyvážené ekonomické vztahy. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.

Cesta k dohodě trvala téměř sedm let a je pravděpodobné, že potrvá nejméně další rok, než vstoupí v platnost. Stává se součástí nového vztahu s Čínou, kterou EU považuje za partnera, ale i rivala.

Evropské firmy tak v Číně získají povolení působit v oblasti elektromobilů, telekomunikačních cloudových služeb nebo v letecké a námořní dopravě.

Některé požadavky na fungování v rámci společného podniku s čínským partnerem odpadnou v případě automobilového průmyslu, řady finančních služeb, soukromých nemocnic, reklamy, nemovitostí a environmentálních služeb jako kanalizace.

Z dohody by mohly profitovat společnosti Daimler, BMW, Peugeot, Allianz nebo Siemens, všechny s významným zastoupením v Číně.

Čína zakáže nucený převod technologií od zahraničních společností. Zároveň se zavázala, že v případě dotací bude transparentnější a zabrání diskriminaci zahraničních investorů ve státních podnicích.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dohodu za důležitý mezník ve vztazích EU s Čínou. Ve středu na Twitteru napsala, že dohoda „bude obhajovat naše zájmy a prosazovat naše základní hodnoty“.

Evropě přináší určitý stupeň parity se Spojenými státy, které s Čínou uzavřely obchodní dohodu „Fáze I“. Podle Reuters bezpochyby sehraje klíčovou roli v budoucích transatlantických jednáních.

„Administrativa Bidena a Harrisové se těší na konzultace s EU ohledně koordinovaného přístupu k nekalým ekonomickým praktikám Číny a dalším důležitým výzvám,“ uvedl úředník týmu nově zvoleného prezidenta Joe Bidena.

Dohoda zahrnuje závazky týkající se změny klimatu a pracovních práv, včetně nucené práce. Závazky jsou vzájemné, ale trh EU je již nyní mnohem otevřenější.

Ke schválení dohody vede ještě dlouhá cesta

Dohoda přišla pouhý den poté, co EU kritizovala Čínu za uvěznění novinářky, která informovala o propuknutí pandemie ve Wu-chanu.

Obvinění z nucené práce v západním regionu Sin-ťiang, kde jsou podle lidskoprávních organizací až 2 miliony členů převážně muslimských menšinových skupin zadržovány v „převýchovných“ táborech, mohou schválení dohody Evropským parlamentem také významně zkomplikovat, uvedl zpravodajský web CNN.

Reklama

Doporučujeme

Obranný sektor trpí nedostatkem lidí, EU přišla s plánem na rekvalifikaci 600 tisíc zaměstnanců

Rusko je trvalá hrozba. Státy Evropské unie (EU) se proto snaží rychle přezbrojit a připravit se na možnou válku. Problém? Chybí kvalifikování zaměstnanci v obranném sektoru, kteří navrhnou nebo vyrobí zbraně a materiál. Řešením má být plán na rekvalifikaci 600 tisíců zaměstnanců do roku 2030.

Ruské útoky si vyžádaly další zraněné, informují ukrajinské úřady

Nejméně tři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil šéf regionu Vladyslav Hajvanenko. Další dva lidé, sedmnáctiletá dívka a muž ve věku 85 let, byli zranění při ruském ostřelování sousední Chersonské oblasti na jihovýchodě země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Ternopilu, kde ruský útok ve středu zabil 26 lidí, je dál pohřešováno 22 osob. Tisíce obyvatel ruského pohraničí se ocitly bez proudu po ukrajinských útocích na elektrárny, uvedl gubernátor Kurské oblasti, sousedící s Ukrajinou.

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podle Kallas podpořit i Evropa

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, i podle něj je ale do jednání potřeba zahrnout také Evropu.

Izraelské údery v Gaze zabily nejméně 28 Palestinců, příměří opět pod tlakem

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu provedly údery v Pásmu Gazy a zabily nejméně 28 Palestinců během nejnovější eskalace, která testuje křehké příměří. Armáda židovského státu uvedla, že odpověděla na útoky palestinského teroristického hnutí Hamás, které to odmítlo jako lež.

V Severní Karolíně zadrželi přes 250 lidí při imigrační razii

V Severní Karolíně se během několika dnů rozjela rozsáhlá imigrační razie, která zasáhla hlavně oblast kolem Charlotte. Zásahy vyvolaly strach v komunitách i protesty před obchody a v ulicích. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím oznamuje další fáze operací a připravuje přesuny agentů do dalších států.

Zveřejnění Epsteinových spisů čeká po schválení Kongresem na Trumpův podpis

Americký Kongres téměř jednomyslně rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zveřejnit veškeré neklasifikované dokumenty o Jeffreym Epsteinovi. Zákon dorazí na stůl prezidenta Donalda Trumpa, který po měsících odporu náhle změnil názor.

Target snižuje výhled, nový šéf sází na obchody a technologie

Target čeká náročný konec roku. Firma upravila celoroční výhled, protože bojuje s ochlazující poptávkou a zlevňováním, které má rozhýbat prodeje. Investoři tak dostali další signál, že obrat v jedné z největších amerických maloobchodních sítí potrvá déle.

KOMENTÁŘ: Bitcoin padá, akcie v nejistotě. Co stojí za podzimní panikou?

Po měsících prosperity se na trzích začal šířit strach. Akcie amerických společností klopýtají, stejně tak padá i bitcoin, který už odepsal veškeré letošní zisky. Za chmurnou atmosférou stojí obavy ze splasknutí AI bubliny i dalších kroků americké centrální banky.

Izraelský úder na tábor v Libanonu podle místních zasáhl sportoviště

Úterní izraelský úder na palestinský tábor Ajn Hilva v Libanonu, který zabil 13 lidí, podle místních obyvatel zasáhl sportoviště. Píše to dnes agentura AFP. Izrael tvrdí, že cílem úderů bylo výcvikové středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které to však odmítlo. Mezi mrtvými byla podle místních obyvatel řada dětí, které v době úderu hrály fotbal.

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama