Německo a Turecko projevily vzájemné neshody ohledně konfliktu na Blízkém východě. Zatímco německý kancléř Olaf Scholz a prezident Frank-Walter Steinmeier přiznávali Izraeli právo na sebeobranu po útoku Hamásu ze 7. října, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při své návštěvě v Berlíně požadoval okamžité ukončení izraelského bombardování. Informovala o tom agentura DPA.
„Není žádným tajemstvím, že máme na konflikt velmi odlišné názory,“ řekl Scholz na společné tiskové konferenci s Erdoganem. Právo Izraele na existenci je podle něj pro Německo nezpochybnitelné a stejně jako před ním Steinmeier podpořil také právo Izraele na sebeobranu po útoku Hamásu, který si podle izraelských úřadů vyžádal na 1200 mrtvých. Při odvetných úderech izraelské armády v Pásmu Gazy podle úřadů kontrolovaných Hamásem zemřelo přes 12.000 lidí, z toho asi 5000 dětí. Scholz uvedl, že utrpení Palestinců je „skličující“ a že s Erdoganem jednal o tom, jak zabránit rozšíření konfliktu do dalších oblastí na Blízkém východě.
Turkey's President Recep Tayyip Erdogan arrived in Berlin for talks with German leaders Friday, in a highly controversial visit made more explosive by the Turkish leader's branding of Israel as a "terror state".
— AFP News Agency (@AFP) November 17, 2023
➡️ https://t.co/HOvkuP3z6R pic.twitter.com/5lmOP9fpiO
Erdogan nedávno zpochybnil legitimitu izraelského státu, izraelskou vládu obvinil z „genocidy“ Palestinců a Hamás označil za osvobozeneckou organizaci, což v Německu, které patří k největším spojencům Izraele v Evropě, vyvolalo vlnu kritiky. „Bombardování nemocnic nebo zabíjení dětí není v Tóře. To nelze dělat,“ řekl podle agentury AFP Erdogan. Zároveň popřel, že by jeho kritika Izraele měla antisemitský podtext, a sám sebe označil za bojovníka proti antisemitismu.
Turecký prezident se podle DPA nicméně se Scholzem shodl na tom, že v krátkodobém horizontu je nutné humanitární příměří, které by umožnilo zásobování civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy, a v dlouhodobém pak realizace dvoustátního řešení, které umožní mírové soužití Izraelců a Palestinců.
Mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová na sociální síti X uvedla, že schůzka s Erdoganem se týkala situace na Blízkém východě po útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a války v Gaze, ruské invaze na Ukrajinu, budoucnosti NATO, vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem, jakož i otázek migrace. Steinmeier podle ní zopakoval německou pozici, která útok Hamásu ze 7. října označuje za teroristický. „Zdůraznil právo Izraele na existenci, jakož i právo na sebeobranu,“ dodala mluvčí.
Tématy jednání s Erdoganem na společné večeři bude podle Scholze mimo jiné vstup Švédska do NATO, který Turecko již řadu měsíců blokuje. „Doufáme v brzké pozitivní rozhodnutí,“ řekl Scholz. Německo a Turecko podle něj mají rovněž společný cíl, kterým je omezení nelegální migrace. Diskutovat s Erdoganem chce také na téma repatriací zamítnutých žadatelů o azyl. Ke vztahům mezi EU a Tureckem Scholz uvedl, že posledních letech „nevyužily svůj potenciál“.
Erdogan strávil v Berlíně, kam jeho letoun dosedl v pátek odpoledne, jen několik hodin a návštěvu ještě tentýž den ukončil. Jedná se jeho o první návštěvu Německa za téměř čtyři roky. Podle agentur se Erdogan v Berlíně chystá mimo jiné požádat Německo, aby vyhovělo turecké žádosti o nákup 40 bojových letounů Eurofighter Typhoon. Scholz na tiskové konferenci neodpověděl na otázku, zda jeho kabinet schválí prodej víceúčelových letounů, na jejichž výrobě se Německo podílí v rámci evropského konsorcia. Erdogan k tématu řekl, že Turecko si je schopno stíhačky pořídit „z mnoha jiných zemí“, uvedla agentura Reuters.
V Německu žije asi 2,3 milionu etnických Turků, přičemž významná část z nich sympatizuje s Erdoganovou islamistickou politikou. Návštěva budila od počátku kontroverze zejména s ohledem na prezidentovy výroky ohledně války v Gaze. Některé hlasy, zejména z řad židovských sdružení a německé opozice, volaly jejím odložení nebo zrušení. V Berlíně se včera konaly protesty proti Erdoganovi, policie nasadila tisíce příslušníků.
