Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Čínská ekonomika v červenci pokračovala v ochlazování

Čínská ekonomika vstoupila do druhé poloviny roku se zataženou ruční brzdou. Červencová data ukázala slabší spotřebu, hlubší propad investic i rostoucí nezaměstnanost. Druhá největší ekonomika světa tak ztrácí dynamiku a sílí tlak na Peking, aby přispěchal s další podporou.

Vingegaard po pádu na Tour ukončil sezonu

Jonas Vingegaard už v roce 2026 závodit nebude. Devětadvacetiletý Dán stále pociťuje následky zlomeniny klíční kosti, kterou utrpěl při červencovém pádu na Tour de France. Vynechá proto také zářijové mistrovství světa v Montrealu a soustředí se na přípravu pro další sezonu.

Jižní Korea bude dále koordinovat společnou obrannou strategii s USA, uvedl Soul

Jižní Korea se zabývá aktuálními výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude nicméně se Spojenými státy i nadále koordinovat společnou obrannou strategii, včetně společných cvičení a výcviku. Uvedl to dnes podle tiskových agentur úřad jihokorejského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí omezit účast armády USA na společných cvičeních s Jižní Koreou. Každoroční vojenské cvičení obou zemí začalo pod názvem Ulchi Freedom Shield právě dnes a podle plánu, potvrdil agentuře Reuters jihokorejský generální štáb, trvat má do 27. srpna.

Zemřela herečka Hayden Panettiere ze seriálu „Heroes“. Bylo jí 36 let

Americká herečka Hayden Panettiere zemřela ve věku 36 let. Proslavila se především jako Claire Bennet v seriálu Heroes a Juliette Barnes v Nashville. Její rodina i kolegové po zveřejnění zprávy připomínají mimořádný talent, dlouhou kariéru od dětských rolí i složité období, o kterém herečka v posledních letech otevřeně mluvila.

Letiště v sicilské Katánii opět více omezilo provoz kvůli erupci sopky Etna

Letiště v sicilské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli popelu z nedaleké sopky Etna, jejíž erupce narušuje dopravu na tomto mezinárodním letišti už více než týden. Dnes provozovatel letiště oznámil, že do 14:00 je v Katánii povoleno přistávat pouze pěti letadlům za hodinu. Odlety omezeny nejsou, informují místní média.

Šest lidí zahynulo při ukrajinském útoku v ruské Belgorodské oblasti

Šest lidí v noci na dnešek zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění.

Slabší inflace bitcoinu nepomohla. Kurz zůstal pod 64 tisíci dolarů

Bitcoin nedokázal využít příznivější údaje o americké inflaci a v pátek se obchodoval pod hranicí 64 tisíc dolarů. Výraznější růst brzdily nízké objemy obchodů, odliv peněz z burzovně obchodovaných fondů i opatrnost investorů.

Námořníci skákající přes palubu. Média píší o krizi duševního zdraví na lodi USS Abraham Lincoln

Velitel amerického Ústředního velení (CENTCOM) bagatelizoval zprávy o krizi duševního zdraví na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Uvedl, že tato loď si v oblasti duševního zdraví vede ze všech aktivních letadlových lodí nejlépe. Podle médií je však situace na palubě špatná.

Mývalové se v Německu zabydleli natrvalo

Mývalové v Německu pronikají do domů, nemocnic, zoologických zahrad i elektráren. Jejich počet se odhaduje na dva miliony a dál roste. Příběh těchto přizpůsobivých šelem však provázejí mýty, spory o dopad na přírodu i ostrý konflikt mezi ochránci zvířat a myslivci.

Dva požáry zachvátily řecký ostrov Salamina. Zemřel starší pár, stovky lidí byly evakuovány

Dva lidé zemřeli a stovky dalších musely opustit své domovy kvůli rychle se šířícím požárům na řeckém ostrově Salamina nedaleko Atén. Plameny zasáhly obytné i zalesněné oblasti a zranily nejméně deset lidí. Do boje s ohněm se zapojily stovky hasičů, letadla, vrtulníky i pobřežní stráž.

Trump nařídil omezit vojenské cvičení USA s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou. Manévry přesto v pondělí začaly podle původního plánu. Trump své rozhodnutí zdůvodnil náklady i dobrým vztahem se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Trumpův vyslanec Kushner se v Egyptě setkal se zástupci Hamásu

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP. Setkání se odehrálo v době, kdy se Washington snaží urovnat rozpory mezi Izraelem a Hamásem ohledně realizace amerického plánu pro Pásmo Gazy. Zástupci Hamásu v Egyptě jednali také s šéfem egyptské rozvědky Hasanem Rašádem či s katarskými a tureckými vyjednávači, uvedla agentura Reuters.

V Belgii stále zuří jeden z nejhorších lesních požárů, spálil téměř 3000 hektarů

Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii, živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země už spálil téměř 3000 hektarů, informují dnes tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, včetně Česka, které v sobotu přislíbila Evropská unie.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, úřady hlásí šest mrtvých

Ukrajina v noci na dnešek podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko, ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety.

Stíhačka nad Rumunskem sestřelila dron, podle NATO byl zřejmě ruský

Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama