3 C
Czech
Pondělí 26. ledna 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Trump si dělá, co chce, a Putin to vidí. Útok na NATO je však nepravděpodobný

Zatímco válka na Ukrajině probíhá už čtyři roky, americký prezident Donald Trump nedokázal vyjednat slibovaný mír, a místo toho si dělá, co chce, bez ohledu na světový řád. Posílá tím jasný vzkaz Číně a Rusku. „Můžete si taky dělat, co chcete“. Evropští představitelé hovoří o existenční hrozbě pro Severoatlantickou alianci (NATO) a nebezpečí rozpadu světového řádu.

Zimní bouře v USA si vyžádala devět mrtvých, zrušeny byly tisíce letů

Devět mrtvých si vyžádala zimní bouře, která nyní sužuje značnou část Spojených států, informuje zpravodajský server NBC News. Zrušeno podle něj v neděli bylo ve Spojených státech přes 12.000 letů, dnes se očekává zrušení dalších více než 3500 leteckých spojení a zpoždění dalších 645. S výpadky elektřiny se stále potýká více než 820.000 odběratelů, z toho přes 250.000 v Tennessee, uvádí monitorovací server PowerOutage.us.

Indie sníží cla na automobily dovážené z EU

Vláda indického premiéra Naréndry Módího oznámila snížení cel na dovoz automobilů z Evropské unie (EU). Místo současných až 110 procent mají klesnout na 40 procent. Indický trh se tak otevírá zahraničnímu automobilovému průmyslu.

Zaseješ-li vítr, sklidíš bouři. Billboard v Teheránu varuje USA

Od neděle je v centru Teheránu k vidění obrovský billboard, varující Spojené státy před útokem na Írán. K jeho odhalení došlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil přesun „armády letadlových lodí" na Blízký východ pro případný úder na islámskou republiku.

Izrael souhlasí s omezeným otevřením přechodu Rafah mezi Gazou a Egyptem

Izraelská vláda souhlasí s omezeným otevřením hraničního přechodu Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem, a to po dokončení vojenského pátrání po těle posledního izraelského rukojmího. Na síti X to v noci na dnešek oznámil úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Premiérova kancelář časový harmonogram nesdělila, podle informací listu The Times of Israel (ToI) by se přechod, uzavřený do roku 2024, mohl otevřít do konce tohoto týdne.

Agenti ICE zastřelili v Minneapolis dalšího protestujícího. Alex Pretti byl zdravotník, který miloval přírodu

Federální imigrační agenti ICE zastřelili při protestech v Minneapolis dalšího muže. Rodinou byl identifikován jako 37letý zdravotní bratr z jednotky intenzivní péče Alex Pretti. Podle blízkých šlo o klidného, společensky angažovaného muže a milovníka přírody, nikoli o násilníka, za jakého jej některé oficiální zdroje označily.

Rusko v noci útočilo na Záporoží a jeho okolí, Ukrajina na jihozápadě Ruska

Rusko v noci na dnešek podniklo několik útoků na ukrajinské město Záporoží a jeho okolí, informoval na telegramu šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Moskva oznámila sestřelení několika desítek ukrajinských dronů na jihozápadě Ruska.

Japonsko se loučí s posledními pandami, dvojčata z Ueno Zoo se vrátí do Číny

V Tokiu se v neděli sešly tisíce lidí, aby se ještě jednou podívaly na poslední dvě pandy velké v Japonsku. Dvojčata Xiao Xiao a Lei Lei se mají v úterý vrátit do Číny, a jejich odjezd tak uzavře více než padesátiletou éru, kdy byly pandy součástí japonských zoologických zahrad.

Grónsko se stává klíčovým bodem globální klimatické vědy

Arktický ostrov na okraji Evropy přitahuje pozornost vědců i politiků. Grónsko hraje zásadní roli ve výzkumu klimatu, ledovců i oceánů. Zároveň čelí rostoucímu tlaku kvůli své strategické poloze a nerostnému bohatství.

Vlak ve Španělsku podle deníku vykolejil na staré kolejnici, ministr to odmítl

Srážka dvou vysokorychlostních vlaků, při které před týdnem zemřelo 45 lidí, se stala v úseku který neprošel kompletní renovací. Napsal to deník El Mundo. Podle něj se pod vlakem Iryo, který vykolejil, zlomil svar mezi novou a starou kolejnicí. To však odmítl ministr dopravy Óscar Puente, který od počátku tvrdí, že úsek tratě, kde se nehoda stala, nedávno prošel modernizací. Opozice ho vyzvala k demisi.

Pavel: Peníze vybrané na generátory dokazují solidaritu české společnosti

Prezident Petr Pavel považuje za mimořádný výsledek částku 100 milionů korun, které lidé v Česku za několik málo dnů vybrali ve sbírce SOS Kyjev na generátory pro Ukrajinu. Dokazuje to, že česká společnost je schopna projevit solidaritu v těžkých časech a zacílit podporu tam, kde je to nejvíc potřeba, uvedl dnes prezident na síti X. Dárcům za jejich pomoc poděkoval. Podporu českých občanů a nevládních organizací ocenil už v sobotu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Indonéský ostrov Bali chystá přísnější regulaci turistiky

Indonéský ostrov Bali, který je populární turistickou destinací, chystá přísnější pravidla pro zahraniční návštěvníky. Ti tak možná v brzké době budou muset předkládat výpisy z bankovních účtů, zpáteční letenky a podrobné popisy svých cestovních plánů. Informuje o tom agentura DPA.

V Barmě skončilo poslední kolo voleb, vládnoucí junta už má většinu v parlamentu

V Barmě se dnes uskutečnila závěrečná třetí fáze všeobecných voleb, které jsou první od vojenského převratu v roce 2021. Vládnoucí vojenská junta a její podporovatelé si již v předchozích kolech zajistili většinu křesel v parlamentu. Kritici však zpochybňují důvěryhodnost voleb, které se konaly v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka.

V Německu zatkli Libanonce, který podle policie plánoval útoky po Evropě

Německá policie v pátek večer zadržela na letišti Berlin Brandenburg libanonského občana podezřelého z členství v palestinském militantním hnutí Hamás a z příprav teroristických útoků na území Evropy. Muž, označovaný jako „Mohammad S.“, byl zatčen krátce po příletu z libanonského Bejrútu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama