Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Rutte: Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, ze začátku ale někteří váhali

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael chce zahájit přímá jednání s Libanonem, tvrdí Netanjahu

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Izraelské útoky na Libanon porušují příměří, řekl íránský prezident

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.

KOMENTÁŘ: Ropě se pořád nechce dolů. Investoři reagují na vetché příměří s Íránem

Ohlášené 14denní příměří USA a Íránu způsobilo na trzích opatrný optimismus. Akcie na rozhodnutí okamžitě reagovaly růstem, o pár hodin později už ale zase začaly klesat kvůli obavám z trvanlivosti klidu zbraní. Napětí pak trvá i na sledovaném trhu s ropou.

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama