-2.4 C
Czech
Čtvrtek 19. února 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Rusko zničilo 113 ukrajinských dronů, některé podle něj cílily na sklad ropy

Rusko v noci na dnešek zničilo na svém území 113 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Útok podle ruských regionálních úřadů cílil mimo jiné na sklad ropy v Pskovské oblasti, kde vzplanul ropný zásobník. Ukrajinské letectvo mezitím oznámilo zneškodnění 29 ruských bezpilotních letounů z celkových 37, které podle něj Rusové na Ukrajinu v noci vyslali.

Izrael nezničil Hamás, pouze ho oslabil

Izraelská armáda Hamás nezničila, ale oslabila. Po vstupu příměří v platnost loni v říjnu však začalo palestinské teroristické hnutí obnovovat kontrolu nad ztraceným územím. Likviduje ozbrojené konkurenční klany, veřejně popravuje kolaboranty s Izraelem a vybírá vysoké daně. Místní si stěžují na tvrdé represe.

Plastové lahve z Kanady ze 60. let vyplavilo moře na skotské Orkneje

Na pláži Howar Sands na skotském souostroví Orkneje se objevily plastové lahve ze 60. a 70. let. Podle všeho pocházejí z kanadského Newfoundlandu a Labradoru. Dobrovolníci je našli při pravidelném úklidu pobřeží.

Princ William otevřeně promluvil o duševním zdraví a mužských emocích

Princ William překvapil posluchače britského rádia upřímným rozhovorem o vlastním duševním zdraví. Otevřeně mluvil o emocích, mužských vzorech i o tom, proč je důležité naučit se porozumět sám sobě. Téma, které bývá často tabu, posunul do hlavního vysílacího času.

Lavina u jezera Tahoe zabila osm lyžařů

Po úterním pádu laviny nedaleko jezera Tahoe v severní Kalifornii zemřelo osm lyžařů a po jednom se dál pátrá. Záchranáři už dříve v horské divočině vytáhli šest dalších lidí, kteří lavinu přežili, ale zůstali uvěznění pod sněhem a ledem.

V souvislosti s vraždou aktivisty Deranqueho francouzská policie zadržela už 11 lidí

Francouzská policie pokračuje ve vyšetřování brutální vraždy 23letého studentského aktivisty Quentina Deranqueho. Úřady nyní zadržely další dvě osoby, čímž se celkový počet podezřelých zvýšil na jedenáct. Jedním ze zadržených je i asistent francouzského poslance. Podle vyšetřovatelů za útokem pravděpodobně stojí radikální levice.

Bitcoin se drží u 68 tisíc dolarů a trh zklidňuje deriváty

Bitcoin se ve středu drží poblíž hranice 68 tisíc dolarů a po bouřlivějším začátku měsíce se obchoduje v poměrně úzkém pásmu. Od 6. února se největší kryptoměna pohybuje zhruba mezi 65 100 a 72 000 dolary, přičemž po výprodeji z 5. února postupně klesla i krátkodobá volatilita.

Japonský parlament potvrdil ve funkci premiérku Takaiči, vláda je beze změn

Dolní komora japonského parlamentu dnes podle očekávání zvolila premiérkou dosavadní šéfku vlády Sanae Takaiči, jejíž Liberálnědemokratická strana (LDP) získala v nedávných předčasných volbách dvoutřetinovou většinu. Staronová premiérka následně beze změn uvedla do funkce svůj dřívější kabinet, napsala agentura Kjódó.

Írán a Rusko provedou společné vojenské cvičení v Ománském moři

Írán a Rusko uskuteční ve čtvrtek společné vojenské cvičení v Ománském moři a severní části Indického oceánu, píše agentura Fars. Cílem cvičení je podle íránského námořnictva koordinace společných opatření pro boj proti aktivitám ohrožujícím námořní bezpečnost. Oznámené cvičení následuje krátce po dvoudenním cvičení íránských revolučních gard v Hormuzském průlivu začátkem tohoto týdne.

USA zabily 11 lidí při třech dalších leteckých úderech v Karibiku a Pacifiku

Americká armáda zabila 11 lidí při dalších třech leteckých úderech na lodě v Karibiku a východním Tichém oceánu, jejichž posádky podle ní pašovaly drogy. Velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe, pondělní útoky oznámilo v úterý na sociální síti X. Podle agentury AP tak vzrostl počet obětí amerických úderů v Karibiku a Tichém oceánu na nejméně 145.

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda sahá do nouzových zásob ropy, aby udržela plynulé zásobování trhu po výpadku dodávek přes Ukrajinu. Rafinerie Slovnaft má získat čas na přechod na alternativní trasu a návrat k plnému provozu.

Nikdo neví, kde jsou. Z detenčních táborů v Sýrii uprchli zahraniční členové IS

Svržení režimu Bašára Asada a ofenziva proti kurdským milicím v Sýrii vedly k chaosu, během něhož uprchly tisíce lidí z detenčních táborů pro členy Islámského státu (IS) a jejich příbuzné. Byli mezi nimi i členové radikálního hnutí ze zahraničí. Nikdo neví, kde se nacházejí. Okno k útěku se otevřelo během přesunu vězňů ze Sýrie do Iráku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama