Reklama
4.1 C
Czech
Středa 1. dubna 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Max Verstappen ztrácí motivaci a zvažuje budoucnost ve Formuli 1

Max Verstappen otevřeně kritizuje novou podobu Formule 1 pro rok 2026. Označuje ji za „anti-racing“ a přirovnává ji k „Mario Kartu“ nebo „Formula E na steroidech“. Jeho slova nejsou jen frustrací z výkonu. Naznačují hlubší problém.

V Korálovém moři objevili přes 110 nových druhů

Vědci odhalili v hlubinách Korálového moře více než 110 dosud neznámých druhů ryb a bezobratlých. Počet může výrazně vzrůst, protože část organismů čeká na detailní analýzu. Výzkum vedla australská agentura CSIRO spolu s iniciativou Nippon Foundation Nekton Ocean Census.

Král Karel a Camilla zamíří do USA na oslavy 250 let nezávislosti

Král Karel III. a královna Camilla potvrdili návštěvu USA, kde se zúčastní oslav 250 let od vyhlášení americké nezávislosti. Cesta ale nepřichází jen v duchu tradice, odehraje se i v době citlivých politických vztahů.

Německo: Vlk zaútočil na ženu přímo v centru Hamburku

Neobvyklý incident otřásl v pondělí večer jednou z hlavních nákupních ulic v Hamburku. V rušné ulici Grosse Bergstrasse ve čtvrti Altona, nedaleko obchodního domu Ikea, zaútočil na ženu vlk.

Skupiny napojené na Rusko a Írán využívají kryptoměny k nákupu dronů, ukázala analýza

Proruské a proíránské skupiny stále častěji využívají kryptoměny k financování nákupu levných vojenských dronů a jejich součástek, které hrají klíčovou roli v aktuálních světových konfliktech. Vyplývá to ze zprávy společnosti Chainalysis, která se specializuje na analýzu blockchainu.

Dopady války: Američané si připlatí za zboží z Číny

Zablokovaný Hormuzský průliv způsobil šok na trhu s ropou. Celý svět to pociťuje prostřednictvím růstu cen pohonných hmot a energií, hrozí ale i zdražování potravin a základních potřeb. Situace není jiná ani v USA. Podraží i výrobky z Číny, varoval majitel čínské exportní firmy Huijin Trade. Ceny ropy se v úterý téměř nezměnily.

Guvernér Floridy podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po Trumpovi

Guvernér státu Florida Ron DeSantis v pondělí podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Návrh zákona o změně názvu v únoru schválili floridští zákonodárci. Trump v pondělí rovněž představil vizualizaci mrakodrapu v Miami, který má být sídlem jeho prezidentské knihovny. Píší o tom tiskové agentury.

Na Ukrajinu přijela Kallas a někteří ministři zahraničí, připomenou si Buču

Do Kyjeva přijela šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomenou čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v okupované Buči ležící nedaleko metropole. Diplomaty na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jenž na síti X zveřejnil video, na kterém je mimo jiné vidět, jak z vlaku vystupuje Kallas.

Klimatická krize ohrožuje vlny v Salvadoru, pomoct má pojištění

Na východním pobřeží Salvadoru zkoušejí neobvyklý způsob, jak bránit místní přírodu i živobytí lidí před stále divočejším počasím. Oblast Oriente Salvaje, známá mezi surfaři kvůli vlnám Las Flores a Punta Mango, testuje první pojistku svého druhu zaměřenou přímo na surfování. Cílem je pomoci komunitě ve chvíli, kdy tropické bouře rozbijí podmínky pro surf, poškodí okolí a odradí návštěvníky.

Jsme za polovinou, tvrdí Netanjahu. Na Blízký východ dorazily americké speciální síly

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že ve válce s Íránem bylo dosaženo více než poloviny cílů. Americký prezident Donald Trump zopakoval, že USA vedou rozhovory s „úplně jinými lidmi“, zatímco na Blízký východ dorazily stovky příslušníků speciálních sil, námořní pěchoty a výsadkářů.

ANALÝZA: Invaze na Charg by byla geopolitickým hazardem

Americko-izraelská válka s Íránem trvá více než měsíc a riziko pozemních operací roste. Na stole jsou „nájezdy“ speciálních jednotek, ale také invaze na pevninu, konkrétně na ostrov Charg. Jak moc by bylo dobytí ropného srdce islámské republiky riskantní a vyplatilo by se vůbec?

Sparta poprvé zvládla sedmý zápas a postupuje do semifinále

Hokejisté Sparty Praha konečně prolomili dlouholeté trápení. V rozhodujícím sedmém utkání play off vyhráli na ledě Plzně 1:0 a poprvé v historii extraligy tak zvládli sedmý duel série. Postup do semifinále zařídil jediný gól Filipa Chlapíka, který se prosadil na začátku druhé třetiny.

Írán zasáhl ropný tanker u Dubaje

Útok na obří ropný tanker u pobřeží Dubaje dál vyostřil konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Vedle dalších raketových a dronových útoků znovu rozhýbal ceny ropy i pohonných hmot a přidal Donaldu Trumpovi další problém před listopadovými volbami do Kongresu.

Babiš jednal s distributory paliv, další schůzka bude brzy

Jednání vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot zatím nepřineslo konkrétní dohodu. Po pondělní schůzce ve Strakově akademii ale platí, že se obě strany znovu sejdou za dva až tři dny. Ve hře dál zůstává hlavně možnost zastropování marží u velkých hráčů na trhu.

Krejčí vede tým do klíčového zápasu

Ladislav Krejčí se vrací na Letnou v jiné roli. Tentokrát jako kapitán reprezentace, která bojuje o mistrovství světa. Před zápasem s Dánskem ale nezaujal jen fotbalem, ale i lidským gestem na tiskové konferenci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama