Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

V Hormuzském průlivu byla napadena kontejnerová loď

Kontejnerová loď francouzské rejdařské společnosti CMA CGM se stala terčem útoku při průjezdu Hormuzským průlivem. Incident se odehrál v úterý a podle firmy si vyžádal zranění členů posádky i škody na plavidle.

Německá policie podnikla razie proti mladým pravicovým extremistům

Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům ve 12 ze 16 spolkových zemí. Podle generálního státního zastupitelství je v případu 36 obviněných, kteří čelí podezření ze založení či členství v organizované zločinecké skupině. Akce je zaměřená proti členům neonacistických mládežnických skupin Jung und Stark (Mladí a silní) a Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed).

Premiér Carney jmenoval Arbour kanadskou generální guvernérkou

Kanadský premiér Mark Carney jmenoval novou generální guvernérkou Kanady bývalou komisařku OSN pro lidská práva a soudkyni nejvyššího soudu Louise Arbourovou. Její nominace má podle premiéra reflektovat důležitost globálních institucí. Napsal o tom zpravodajský server The Guardian.

Ropa zlevnila, Trump mluví o pokroku s Íránem

Ceny ropy ve středu v Asii mírně klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody s Íránem. Spojené státy zároveň dočasně pozastavily operaci Project Freedom, která měla pomáhat lodím proplouvat strategickým Hormuzským průlivem.

Útočník z Bondi Beach čelí 19 novým obviněním

Muž, který podle australských úřadů loni v prosinci spolu se svým otcem zaútočil na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney, čelí 19 novým obviněním. Při útoku zemřelo 15 lidí. Podle agentur AFP a AP to vyplývá z nově zveřejněných soudních dokumentů. Akram nově čelí mimo jiné obviněním ze střelby s úmyslem zabít a z použití střelné zbraně s cílem zabránit zatčení.

Španělsko přijme loď s nákazou hantavirem na Kanárských ostrovech

Výletní loď s podezřením na hantavirus zamíří na Kanárské ostrovy. Španělsko potvrdilo, že plavidlo přijme a zajistí péči o pasažéry i posádku. Rozhodnutí padlo po zásahu mezinárodních zdravotnických institucí.

Coinbase propustí 14 procent zaměstnanců, připravuje se na éru AI

Kryptoměnová burza Coinbase propustí zhruba 700 zaměstnanců, tedy přibližně 14 procent své globální pracovní síly. Firma krok zdůvodnila snahou snížit náklady, zjednodušit provoz a připravit se na období, kdy větší část práce převezmou nástroje umělé inteligence. K propouštění sáhla v době, kdy se burzy digitálních aktiv potýkají se slabší obchodní aktivitou po poklesu kryptoměnových trhů z říjnového vrcholu.

Met Gala 2026 ovládly kostýmy, umění a návrat Beyoncé

Letošní Met Gala nabídla přesně to, co od módní události roku čekáme. Známá jména, odvážné šaty a modely, o kterých se bude ještě dlouho mluvit. Téma večera dalo celebritám prostor ukázat fantazii i odvahu.

Policie vyšetřuje další žhářský útok v Londýně, cílil na bývalou synagogu

Britská policie vyšetřuje další žhářský útok, zaměřený tentokrát proti bývalé synagoze na východě Londýna, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Požár podle policie způsobil pouze malé škody a nikdo nebyl zraněn. Britský premiér Keir Starmer svolal kvůli sérii antisemitských útoků v hlavním městě schůzi, na níž přislíbil, že pokusy Íránu či jakékoliv další země, která může usilovat o destabilizaci britské společnosti, nebude tolerovat.

Ropa po prudkém růstu cen zlevnila, pokles nicméně brzdí boje v Hormuzu

Světové ceny ropy po pondělním nárůstu v úterý začaly klesat. Včera přitom Spojené státy spustily operaci, která má pomoci obnovit lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Výraznějšímu zlevnění ovšem brání pokračující boje mezi USA a Íránem a obavy z narušení dodávek.

Raiffeisenbank mírně klesl zisk

Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí mírně klesl čistý zisk. Banka vydělala 1,68 miliardy korun, což je meziročně o 0,6 procenta méně. Výsledek se liší od většiny velkých bank na trhu, kterým zisky letos spíše rostou.

Írán hrozí eskalací v Hormuzském průlivu

Hlavní íránský vyjednavač v rozhovorech se Spojenými státy Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes na síti X varoval, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal. Uvedla to agentura AFP. Situace kolem úžiny zůstává napjatá i přes příměří mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé.

Bitcoin překonal hranici 81 tisíc dolarů

Bitcoin se v úterním asijském obchodování dostal nad 81 tisíc dolarů a vystoupal na nejvyšší úroveň od konce ledna. Největší kryptoměna tak navázala na růst z posledních dnů, přestože trhy dál sledují napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Muž v Lipsku najel autem do lidí. Dva zabil, desítky zranil

V německém Lipsku vjel řidič autem do davu lidí v centru města. Incident, který podle předběžných závěrů vyšetřovatelů nemá politické ani náboženské pozadí, si vyžádal dvě oběti na životech. Dalších 22 lidí utrpělo zranění, z toho tři vážná.

Čína: Výbuch v továrně na pyrotechniku zabil desítky lidí

Při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v čínské provincii Chu-nan zahynuly desítky lidí a další desítky utrpěly zranění. K výbuchu došlo v areálu ve městě Liou-jang, které patří k hlavním centrům výroby pyrotechniky v Číně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama