-2.1 C
Czech
Pátek 16. ledna 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.

Afghánec, který loni v Mnichově najel autem do lidí a dva zabil, jde před soud

V Mnichově začal soudní proces s pětadvacetiletým mužem obviněným z loňského útoku, při němž najel automobilem do davu lidí a zabil dvě osoby. Podle obžaloby šlo o úmyslný čin motivovaný náboženským extremismem.

Inflace v prosinci zůstala na 2,1 procenta

Meziroční inflace v Česku v prosinci 2025 zůstala na 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle statistiků klesly o 0,3 procenta.

Senátní výbor v USA pozastavil jednání o zákonu CLARITY

Americký Senát tento týden odložil plánované projednání zákona Digital Asset Market Clarity Act známého jako CLARITY Act. Jednání se mělo odehrát 15. ledna 2026 v Senátním bankovním výboru, nakonec se ale termín posunul po tom, co Coinbase stáhla podporu aktuální verzi návrhu.

Dva lidé jsou podle úřadů zranění po útoku dronu na ruskou Rjazaň

Dva lidé utrpěli zranění při útoku ukrajinského dronu na Rjazaň, město ležící jihovýchodně od Moskvy. Informoval o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra. Letecký poplach dnes ráno krátce platil v Kyjevě, protože k městu se blížily ruské útočné drony.

Německo navštíví syrský prezident Ahmad Šara, setká se s Merzem

Syrský prezident Ahmad Šara příští týden navštíví Německo, v úterý se setká s kancléřem Friedrichem Merzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Vyplývá to z dnes zveřejněného programu prezidenta a oznámení mluvčího německé vlády. Podle médií by měl Šara v Německu jednat především o dalším osudu syrských uprchlíků, ale také o německé pomoci při obnově válkou zpustošené Sýrie.

Evropské jednotky v Grónsku Trumpa neodradí, uvedl Bílý dům

Přítomnost evropských jednotek v Grónsku snahu Donalda Trumpa o získání ostrova neovlivní, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na autonomní dánské území dorazili první evropští vojáci. Schůzka mezi dánskými, grónskými a americkými představiteli spor nevyřešila.

Machado věnovala svoji Nobelovu medaili Trumpovi

Venezuelská opoziční lídryně Maria Corina Machado předala ve čtvrtek v Bílém domě americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi medaili, kterou dostala k Nobelově ceně míru. Schůzka měla jasný cíl. Machado chce získat vliv na to, jak bude Washington formovat politickou budoucnost Venezuely.

EPA mění přístup k regulaci znečištění ovzduší

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí mění způsob, jakým posuzuje přínosy regulací ovzduší. Zdravotní dopady znečištění bude dál hodnotit, ale už jim nebude přiřazovat konkrétní finanční hodnotu. Kritici varují, že to může usnadnit oslabování ochrany zdraví i klimatu.

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama