Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Papež vyzval k trpělivému dialogu a ústupkům v zájmu míru v Evropě

Papež Lev XIV. v dnešním projevu ve francouzských Metách o kořenech Evropy vyzval odpovědné představitele, aby prokázali odvahu při jednáních a byli ochotni ustoupit z některých svých pozic ve prospěch míru na kontinentu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. "Dnes bohužel znovu propuká válka, a to i v Evropě. Jde o nové zbytečné krveprolití, které si každý den vybírá nespočet civilních obětí," prohlásil papež se zjevnou narážkou na ruskou válku proti Ukrajině.

Cenu Václava Havla získala íránská právnička Nasrín Sotoudeh

Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotoudeh. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežád a maďarská právnička Márta Pardavi.

Loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedl SpaceX

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedla na síti X firma SpaceX. Loď měla problém s jedním motorem, ale nakonec se podařilo podle plánu vypustit do vesmíru skupinu nových satelitů, informovala společnost. Délku letu na oběžné dráze nakonec řídící centrum zkrátilo z předpokládaných deseti hodin na zhruba dvě a po necelých třech hodinách od startu se loď vrátila na Zemi a dopadla do oceánu.

Češky po osmi letech ovládly Pohár Billie Jean Kingové

České tenistky znovu vystoupaly na vrchol Poháru Billie Jean Kingové. Ve finále v čínském Shenzhenu porazily Ukrajinu 2:0 a získaly první titul od roku 2018. Rozhodující body přinesly Karolína Muchová a Linda Nosková. Tým kapitánky Barbory Strýcové navíc prošel celým finálovým turnajem bez jediné porážky.

KOMENTÁŘ: McDonald’s na rozcestí. Akcie kolabují, kampaň na World Cupu se nevyplatila

Slabý růst tržeb, rozhazování za reklamní kampaně, překotné zdražování burgerů – to vše má svůj podíl na nečekaném propadu fastfoodového řetězce McDonald’s. Společnost představila strategii Next, která má dostat firmu zpátky na výsluní. Jak?

Muži zadržení u základny Fairford jsou Britové z Londýna. Jsou podezřelí z přípravy terorismu

Pět Britů ve věku od 23 do 25 let zůstává ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku na leteckou základnu Fairford v západní Anglii, kterou využívají americké bombardéry. Všichni zadržení podle britské protiteroristické policie žijí v Londýně.

Trump odmítl mírový návrh Íránu. Po volbách očekává další údery. Ceny ropy reagují růstem

Ceny ropy prudce vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump odmítl mírový návrh Íránu. Také svým poradcům řekl, že po listopadových volbách v Kongresu očekává obnovení úderů na islámskou republiku. Agentuře Axios nicméně sdělil, že očekává i návrat k rozhovorům.

Vědci objevili nový druh tučňáka po více než sto letech

Na odlehlých Kerguelenských ostrovech byl rozpoznán nový druh tučňáka oslího, který dostal vědecké jméno Pygoscelis kerguelensis. Genetické výsledky zároveň ukázaly, že tučňáci oslí netvoří jediný druh, jak se dlouho předpokládalo, ale čtyři samostatné druhy. Některé z nich přitom mohou v příštích desetiletích přijít o značnou část vhodného prostředí.

Nechcete od nás zbraně? Trump v Bílém domě překvapil Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump nabídl svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi v Bílém domě prodej zbraní. V rozhovoru s televizí Fox News na to upozornil americký vyslanec v Číně David Perdue. Došlo k tomu podle něj během diskusí o amerických dodávkách zbraní Tchaj-wanu, které Peking dlouhodobě kritizuje. Trump se od skončení summitu o prodeji zbraní nezmínil. V sobotu však řekl, že Si jeho postoj k Tchaj-wanu chápe.

Avengers: Endgame se po sedmi letech vrátil do čela kin

Film Avengers: Endgame znovu ovládl žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Obnovená premiéra během víkendu 25. až 27. září podle nedělních odhadů utržila celosvětově 86 milionů dolarů. Sedm let starý snímek předstihl filmové novinky a divákům nabídl také nové záběry propojené s chystanými Avengers: Doomsday.

Venezuelané v ulicích žádali bezpečný návrat lídryně opozice Machado do vlasti

Příznivci lídryně venezuelské opozice Marie Coriny Machado vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom dnes agentury AFP a AP. Machado, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

Lavina smetla tábor v Himálajích. Dva lidé zemřeli, další zůstávají pod sněhem

Lavina v neděli ráno zasáhla tábor pod himálajskou horou Himlung Himal v Nepálu. Záchranáři našli těla dvou lidí, další nejméně desítka se pohřešuje. Přesný počet nezvěstných však zůstává nejasný. Pátrání komplikuje husté sněžení a špatné počasí.

Ruská puma zranila v Charkově 25 lidí včetně dětí

Ruská řízená letecká puma zranila nejméně 25 lidí, včetně několika dětí, když zasáhla bytový dům v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. Vyplývá to ze sdělení šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a starosty města Ihora Terechova. V Kyjevě podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly ruské drony čerpací stanici a kavárnu poblíž jiné benzínové pumpy, ruské noční útoky zranily podle úřadů v Kyjevě několik lidí.

Saúdové měli dvakrát udeřit na tržiště plné lidí. Hútíové odpřísáhli odvetu

Jemenští povstalci Hútíové v neděli obvinili letectvo Saúdské Arábie z útoku na nákupní zónu v jihozápadním Jemenu. Stíhačky podle nich zaútočily na trh hned dvakrát. Zabito nebo zraněno bylo téměř 50 lidí.

Papež Lev při návštěvě Lurd slíbil další kroky proti zneužívání v církvi

Papež Lev XIV. se ve Francii setkal s lidmi, které v dětství zneužili členové katolické církve. Znovu slíbil, že církev musí podobným případům zabránit a nést odpovědnost za vlastní selhání. Oběti jeho slova ocenily, zároveň ale čekají na konkrétní činy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama