Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Afghánistán v krizi: Muži prodávají své děti, aby uživili rodiny

Humanitární situace v Afghánistánu je po převzetí moci hnutím Tálibán kritická. Desetiletí války, sucho, pandemie a omezení zahraniční pomoci vytvořily podmínky pro chudobu a hlad. Muži jsou natolik zoufalí, že prodávají své děti, aby uživili zbytek rodiny. O tom, jak je situace v zemi špatná, přitom psala média už před lety. Přesto USA téměř zmrazily humanitární pomoc.

Íránský mírový návrh žádá zrušení blokády i sankcí, uvedl Teherán

Aktuální íránský mírový návrh pro vyjednávání se Spojenými státy požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů, zrušení sankcí a konec bojů na všech frontách včetně Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v zájmu jednání odkládá útoky na Írán původně avizované na dnešek.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně jednu oběť a šest raněných si vyžádal noční ruský útok na Charkov a okolí druhého největšího ukrajinského města, oznámili záchranáři. Jednoho mrtvého a dva zraněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev. Již dříve se terčem ukrajinských dronů stala rafinerie ve městě ležícím asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic.

Střelba u islámského centra v San Diegu skončila tragédií

Tři muži zemřeli při střelbě v Islámském centru v San Diegu. Dva teenageři podle policie v pondělí zahájili palbu u mešity a poté si o několik bloků dál vzali život. Útok je vyšetřován jako zločin z nenávisti.

Policie v Turecku pátrá po střelci, který zabil šest lidí

Jihem Turecka otřásl krvavý útok, při němž ozbrojený muž podle tureckých úřadů a médií zastřelil šest lidí a dalších osm zranil. K tragédii došlo v pondělí poblíž města Tarsus v provincii Mersin. Podezřelý po útoku uprchl autem a policie zahájila rozsáhlou pátrací operaci s nasazením vrtulníků.

U Los Angeles se rychle šíří požár

Jižní Kalifornii zasáhl další rychle se šířící požár. Sandy Fire vypukl v pondělí dopoledne v kopcích nad městem Simi Valley, zhruba 48 kilometrů severozápadně od Los Angeles, a kvůli větru se během několika hodin přiblížil k obytným čtvrtím.

USA o 30 dní prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí. Třicetidenní výjimku ze sankcí Spojené státy poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě. V dubnu toto opatření Washington prodloužil.

Shakira uspěla u soudu. Španělsko jí musí vrátit přes 1,5 miliardy korun

Shakira po letech uspěla ve sporu se španělskými úřady. Soud rozhodl, že část peněz od ní stát vybral neoprávněně a nařídil jejich vrácení i s úroky. Případ, který zpěvačku provázel téměř deset let, tak dostal zásadní obrat.

Češi porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

Trump oznámil, že v zájmu jednání odkládá útok na Írán plánovaný na úterý

Prezident Spojených států Donald Trump na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Trump to dnes oznámil na své sociální síti Truth Social, kde zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají "vážná jednání". Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Írán zavedl nový mechanismus pro kontrolu lodí v Hormuzském průlivu

Írán zřídil nový mechanismus spravující Hormuzský průliv. Na sociálních sítích to uvedly íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a námořnictvo revolučních gard. Přesné pravomoci této nové struktury zatím nebyly zveřejněny, uvedla agentura AFP. Podle odborného časopisu Lloyd’s List bude mechanismus dohlížet na lodní dopravu a vybírat poplatky.

Bělorusko zahájilo výcvik k použití jaderných zbraní, oznámil Minsk

Běloruské jednotky spolu s ruskými nacvičují dodávku jaderných hlavic a přípravu k jejich použití, oznámilo dnes podle tiskových agentur běloruské ministerstvo obrany. Minsk je nejbližším spojencem Ruska, které v Bělorusku rok po vpádu na Ukrajinu rozmístilo své taktické jaderné zbraně, ale zachovalo si nad nimi úplnou kontrolu. Ukrajina cvičení odsoudila a rozmístění jaderného arzenálu na území svého severního souseda označila za bezprecedentní výzvu pro globální bezpečnost.

Americký Senát posunul pravidla pro kryptotrh

Americký kryptotrh je o krok blíž jasnějším pravidlům. Bankovní výbor Senátu posunul dál zákon Digital Asset Market Clarity Act, který má stanovit srozumitelnější rámec pro obchodování s digitálními aktivy a rozdělit dohled nad trhem mezi americké regulátory.

Nobitex se stal uzlem íránských kryptoměnových převodů

Íránská kryptoměnová burza Nobitex od roku 2023 zpracovala nejméně 2,3 miliardy dolarů přes sítě Tron a BNB Chain. Právě tyto blockchainy založili lidé, kteří později patřili mezi významné podporovatele kryptoměnového projektu World Liberty Financial spojeného s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Miliony vyhozených vapů zatěžují recyklaci

Británie má i po zákazu jednorázových elektronických cigaret problém s odpadem z vapů. Miliony zařízení a náplní končí každý týden v koších nebo ve špatných recyklačních nádobách. Pro třídicí linky to znamená víc práce, riziko požárů a další zátěž pro systém, který na podobný objem malých elektrozařízení není dobře připravený.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama