-14.9 C
Czech
Pondělí 2. února 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj: Další jednání o míru mezi USA, Ukrajinou a Ruskem začne ve středu

Další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem se uskuteční v Abú Zabí 4. a 5. února, napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Schůzka zástupců těchto tří zemí se ve Spojených arabských emirátech měla konat už dnes, k tomu ale Zelenskyj nic nesdělil. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv řekl, že po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou jednání s Američany produktivnější.

Ruský dronový útok zabil v Dnipru dva lidi

Kyjev/Moskva 1. února (ČTK) - Ruský dronový útok v noci na dnešek zabil v Dnipru dva lidi, uvedl na platformě Telegram náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Po dvou útocích v Záporoží pak utrpělo zranění šest lidí, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Moskva útočí především na dopravní spoje a na energetiku, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko dnes podle agentury Interfax oznámilo dobytí dvou vesnic v Charkovské a Doněcké oblasti.

Republikánům se po doplňovacích volbách v Texasu snížila většina ve sněmovně

Republikánům se po doplňovacích volbách v americkém státě Texas zmenšila už tak těsná většina ve Sněmovně reprezentantů. Křeslo po loni zemřelém kongresmanovi Sylvesteru Turnerovi obsadí demokrat Christian Menefee, informovala dnes agentura AP. Do senátu v Texasu se pak dostal další demokrat Taylor Rehmet.

Írán považuje armády států EU za teroristické

Írán považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, uvedl dnes předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Jde podle něj o odvetný krok za to, že EU zařadila íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací, informují tiskové agentury.

Ficův bezpečnostní poradce Lajčák rezignoval kvůli Epsteinovým dokumentům

Národní bezpečnostní poradce slovenského premiéra Roberta Fica Miroslav Lajčák rezignoval v souvislosti se zveřejněním dokumentů americkým ministerstvem spravedlnosti, které odhalily jeho komunikaci s již zesnulým finančníkem a odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.

Musk tvrdí, že SpaceX omezila zneužívání Starlinku ruskými drony

Opatření, která SpaceX nasadila proti neautorizovanému využívání Starlinku ruskými drony, podle firmy začínají zabírat. Elon Musk naznačil, že zásah už má konkrétní dopad, a vyzval ukrajinskou stranu, aby dala vědět, pokud bude potřeba přitvrdit.

Trumpův kandidát na šéfa Fedu rozhýbal trhy

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že do čela Federálního rezervního systému chce nominovat Kevina Warshe. Trhy na zprávu zareagovaly okamžitě. Zlato i stříbro po sérii rekordů výrazně oslably, zatímco akciové indexy v USA zaznamenaly jen mírné ztráty.

U Essexu vzniká nový ptačí ostrov ze tří potopených lodí

U pobřeží Essexu roste nový kus země. Nevzniká z betonu ani z kamene, ale ze starých říčních lodí a bahna z přístavu. National Trust nechal v ústí řeky Blackwater potopit tři vyřazené nákladní čluny.

V DR Kongo se zřítil důl. Nejméně dvě stě lidí zemřelo

Při závalu dolu ve východní části Demokratické republiky Kongo zahynulo podle místních úřadů více než 200 lidí. Neštěstí se odehrálo ve městě Rubaya v provincii Severní Kivu, kde se důl zřítil v důsledku silných dešťů.

Bitcoin se propadl pod 81 000 dolarů, trhy sužuje nejistota

Bitcoin o víkendu prohloubil ztráty a propadl se pod hranici 81 000 dolarů, přičemž nízká obchodní aktivita zesílila výkyvy cen. Investoři zůstávají opatrní kvůli napětí na Blízkém východě, politické nejistotě ve Spojených státech a přetrvávajícím slabinám samotného kryptotrhu.

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama