-0.5 C
Czech
Pátek 6. března 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.

Arakčí věří, že Írán dokáže odrazit možnou pozemní invazi. Jednání s USA odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Spojené státy společně s Izraelem začaly v sobotu ostřelovat cíle v Íránu, na což Teherán odpověděl raketovými útoky i na země, které se náletů přímo nezúčastnily, ale na jejichž území jsou americké základny použité k útokům. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

Zelenskyj: Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Katarské letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry

Íránské strategické bombardéry se v prvních hodinách války nacházely dvě minuty od největší americké vojenské základny na Blízkém východě a od katarského zařízení na zpracování zemního plynu. Nepřátelské letouny sestřelilo do moře katarské letectvo.

Babiš: Do Ammánu míří letadlo pro české občany, další let odletí do Maskatu

Do jordánského Ammánu nyní míří letadlo Smartwings, aby odtamtud dopravilo domů české občany. Na cestě do Prahy je také pravidelný let společnosti Emirates z Dubaje do Prahy. Ve Sněmovně to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil také, že repatriační lety pro občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem jsou zdarma. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dnes dopoledne ČTK řekl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z ománského Maskatu do Prahy. Menší speciál odletěl do Ománu dnes v 10:00.

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, uvedlo dnes ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného bezpilotního letounu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.

Amazon zrušil pracovní místa v divizi robotiky

Americký gigant Amazon propustil nespecifikované množství zaměstnanců ve své robotické divizi. Jde o další kolo škrtání provozních nákladů, tedy trendu, který se nezastavil od konce pandemie v roce 2022. Společnost také oznámila ukončení některých experimentálních projektů.

Izrael zahájil novou vlnu úderů proti íránskému režimu v Teheránu

Izraelské letectvo dnes ráno zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, oznámila podle tiskových agentur izraelská armáda. Další podrobnosti k útokům nesdělila. Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama