-8.3 C
Czech
Pátek 9. ledna 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Výpadek proudu na Ukrajině nechal v mrazech bez elektřiny přes milion domácností

Dva ukrajinské regiony se ve středu pozdě večer ocitly téměř úplně bez elektřiny po ruských útocích drony. Podle ukrajinských úřadů a provozovatele přenosové soustavy šlo o jeden z největších výpadků od začátku plnohodnotné invaze a bez proudu zůstalo přes milion domácností v Záporožské a Dněpropetrovská oblasti.

Trumpova administrativa plánuje odstoupení USA od klíčové klimatické dohody OSN

Bílý dům oznámil plán odejít z UNFCCC, dohody, která tvoří základ globální klimatické spolupráce. Součástí kroku má být i odchod z dalších institucí včetně IPCC. Kritici varují před izolací USA, právní experti zase řeší, kdo o takovém odchodu smí rozhodnout.

Johnny Knoxville ohlásil návrat Jackass, nový film už má datum premiéry

Legendární parta, která proměnila bolest v popkulturu, se vrací. Johnny Knoxville na Instagramu oznámil nový film společně s datem premiéry. Zatím ale neprozradil, co přesně fanoušky čeká a kdo se tentokrát objeví na place.

Izrael zaútočil v Gaze po neúspěšném odpalu rakety z Pásma Gazy

Izraelská armáda dnes oznámila, že provedla útok na raketové stanoviště poblíž města Gaza poté, co odhalila neúspěšný odpal rakety z Pásma Gazy, který nezasáhl izraelské území. Podle agentury Reuters vyvstávají otázky, kdy začne další fáze příměří v Gaze.

Trump pozval levicového kolumbijského prezidenta Petra do Bílého domu

Americký prezident Donald Trump pozval svého kolumbijského kolegu Gustava Petra na návštěvu do Bílého domu. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social po telefonátu s tímto levicovým politikem. Rozhovor trval podle Petra asi hodinu a kolumbijský prezident pozvání přijal. Datum schůzky zatím není známo. Trump už od loňska viní Petra z podílu na pašování drog do USA a tento týden mu nepřímo pohrozil podobnou operací, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které rovněž viní z narkoterorismu.

Trump touží po „armádě snů“, chce zvýšit výdaje na obranu o 50 procent

Americký prezident Donald Trump vyzval ke zvýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů (asi 31 bilionů korun) v roce 2027. Tento rok označil za „velice problematický“ s tím, že „armáda snů“ udrží USA v bezpečí bez ohledu na nepřítele. Trump také pohrozil americkým zbrojařům.

Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat po řadu let

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Po ruském útoku se dva regiony ocitly téměř zcela bez elektřiny, uvedl Kyjev

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nejvíce utrpěly Dněpropetrovská a Záporožská oblast, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Artem Nekrasov. Oba regiony se podle něj ocitly téměř zcela bez elektřiny, k ránu zůstávalo bez proudu asi 800.000 spotřebitelů v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti se podařilo zásobování elektřinou obnovit, píše agentura Ukrinform.

Trump stupňuje nátlak na Venezuelu. Zabavuje tankery a klade požadavky

USA zabavily ve středu dva ropné tanky napojené na Venezuelu, jeden plul pod ruskou vlajkou. Americký prezident Donald Trump vytváří nátlak na prozatímní venezuelskou prezidentku Delcy Rodríguez. Režim bude muset splnit dva požadavky, než mu Trump povolí těžit vlastní ropu.

Trump vydal příkaz, aby USA opustily desítky mezinárodních organizací

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil, aby Spojené státy opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy neslouží americkým zájmům. Oznámil to Bílý dům na sociální síti X. Jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Agentura AFP napsala, že zásadní je chystané americké odstoupení od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která položila základ pro celosvětová jednání o klimatických změnách a opatřeních proti nim. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra označil tento krok za politováníhodný a nešťastný.

Střety mezi syrskou vládou a kurdskými bojovníky v Aleppu vyhnaly tisíce civilistů

Severosyrské Aleppo zažívá nejvážnější střety za poslední měsíce. Boje mezi vládními silami a kurdskými jednotkami vyhnaly z domovů desetitisíce civilistů a znovu odkryly křehkost poválečného uspořádání země.

Dvojčata ze Švýcarska se perou o olympijskou nominaci

Dvě stejné tváře, jeden sen. Švýcarská dvojčata Thomas a Robin Bussard čekají na verdikt, který jim může otevřít dveře na olympiádu v Itálii. O nominaci bojují v novém sportu, kde se nejdřív šplhá do kopce a pak se jede co nejrychleji dolů.

Warner Bros Discovery znovu odmítla nabídku Paramountu

Představenstvo Warner Bros. Discovery doporučilo akcionářům znovu odmítnout nepřátelskou nabídku Paramount Skydance. Firma se dál drží už podepsané dohody s Netflixem, která se týká studiového a streamovacího byznysu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama