Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Jordánsko zneškodnilo íránské drony, které podle Íránu cílily na americké složky

Jordánská armáda dnes podle státní agentury Petra oznámila, že zneškodnila pět íránských dronů na svém území. Uvedla, že nedošlo k žádným obětem ani škodám. Íránské revoluční gardy na svém webu Sepah News potvrdily, že cílily na oblast Rukbán na severovýchodě Jordánska, kde se podle nich nacházejí americké jednotky. Spojené státy mezitím dokončily pět hodin trvající noční útok na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Sestra zesnulého senátora Grahama se bude ucházet o jeho křeslo v Kongresu USA

Darline Graham, mladší sestra vlivného zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, se bude ve volbách do amerického Kongresu ucházet o jeho křeslo v Jižní Karolíně. Oznámila to v pondělním rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Seanem Hannitym. Americký prezident Donald Trump předtím Graham ke kandidatuře vyzval a vyjádřil jí podporu. Graham dosud nepůsobila v žádné veřejné politické funkci.

Pentagon zamlčel desítky zraněných vojáků po íránských úderech. Údaje zveřejňuje pozdě

Americké ministerstvo obrany nezveřejňuje informace o desítkách zraněných vojáků po íránských úderech na cíle v Jordánsku. Údaje o obětech ministerstvo zveřejňuje na svých stránkách, ale se značným zpožděním, uvedla stanice CNN. Spojené státy zahájily nové kolo úderů na Írán. Teherán se nechal slyšet, že neprobíhají přímá jednání, obě strany si však vyměňují zprávy prostřednictvím zprostředkovatelů.

Ukrajina hlásí ruské útoky na plynárenská zařízení, v Rusku hoří elektrárna

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Babiš chce nižší sazby, Pavel euro. Michl odmítl obě představy

Guvernér České národní banky Aleš Michl se vymezil proti ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše i prezidenta Petra Pavla. Rychlé snížení úrokových sazeb by podle něj mohlo ohrozit cenovou stabilitu, česká ekonomika ale zatím není připravena ani na přijetí eura.

USA oznámily konec noční vlny úderů na Írán

Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Francie chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Francie je o krok blíž k zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Poslanci a senátoři se shodli na kompromisní podobě zákona, který by mohl začít platit už od začátku nového školního roku. Opatření podporuje prezident Emmanuel Macron a podobnou cestou se už vydala například Austrálie.

Nelegální těžba zlata ničí domorodé území v brazilské Amazonii

Brazilské úřady pokračují v rozsáhlém tažení proti nelegální těžbě zlata na domorodém území Sararé. Těžba za sebou zanechala zničenou krajinu, znečištěné řeky i rostoucí násilí. Vedle ekologických škod přináší také vážné zdravotní následky včetně prudkého šíření malárie.

Spoluzakladatel kartelu Sinaloa dostal doživotí. Za násilí se omluvil

Americký soud poslal na doživotí Ismaela „El Maya“ Zambadu, spoluzakladatele mexického kartelu Sinaloa. Jeden z nejmocnějších obchodníků s drogami před vynesením rozsudku přijal odpovědnost za své činy a vyzval mladé lidi, aby se nevydávali stejnou cestou.

Bitmine hromadí ethery, k pětiprocentnímu cíli jí zbývá poslední krok

Společnost Bitmine se přiblížila ke svému cíli vlastnit pět procent všech etherů v oběhu. Během posledního týdne však nakoupila podstatně méně kryptoměny než dříve a část peněz využila k odkupu vlastních akcií.

Jemenští povstalci z řad Húsíů oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie

Jemenští povstalci z řad Húsíů dnes oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie. Uvedly to tiskové agentury s odkazem na prohlášení povstalců. Napětí by mohlo vzrůst v Rudém moři a Adenském zálivu, kde v minulosti Húsíové útočili na nákladní lodě.

KOMENTÁŘ: FIFA předvedla světu, jak se vydělávají peníze. Šampionát jí přinesl devět miliard dolarů

Španělským triumfem skončil v neděli fotbalový šampionát pořádaný primárně USA, organizace FIFA teď může začít sčítat výdělky. Zatímco velké akce jsou často finančním fiaskem, zejména pro pořadatele, FIFA na akci utržila asi devět miliard dolarů (190 miliard korun). Jak to dokázala?

Čínská pobřežní stráž dle Manily zranila u sporného atolu filipínského námořníka

Filipínská armáda obvinila čínskou pobřežní stráž z toho, že dnes ve sporné oblasti Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři zranila jednoho z filipínských námořníků. Čína naopak uvedla, že filipínští námořníci ignorovali varování a narazili do jejího člunu. Napsaly to agentury AFP a Reuters. Čínské velvyslanectví v Manile na žádost agentur o komentář zatím nereagovalo.

Vyjednavači předložili Íránu návrh na desetidenní příměří

Vyjednávací strany předložily dnes Teheránu návrh na zmírnění napětí ve válce mezi Spojenými státy a Íránem. Součástí nového plánu je desetidenní příměří, které by mělo vést k nalezení dlouhodobého klidu zbraní, a oživit tak prozatímní dohodu uzavřenou minulý měsíc, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený íránský představitel.

Ceny ropy se opět přibližují k psychologické hranici. Válka mezi USA a Íránem děsí trhy

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly. Investoři reagují na další eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem, která znovu vyvolala obavy o bezpečnost přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Právě touto strategickou námořní trasou proudí významná část světových dodávek ropy a jakékoli omezení provozu může rychle ovlivnit globální ceny energií. Ceny ropy Brent míří ke 100 dolarům za barel.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama