Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Světová zdravotnická organizace oznámila konec výskytu eboly v Ugandě

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila konec výskytu eboly v Ugandě. V zemi se nový případ nákazy neobjevil už 42 dní, což je mezinárodně uznávaná lhůta pro potvrzení konce přenosu viru. Ugandské úřady podle WHO zároveň pokračují v dohledu nad nemocí.

Zdravotní stav norského krále se zhoršil a je velmi vážný, oznámil palác

Zdravotní stav devětaosmdesátiletého norského krále Haralda V. se v nemocnici nadále zhoršil a jeho stav je nyní velmi vážný, oznámil podle agentur královský palác. Nejstarší evropský panovník je v péči lékařů už od minulého pondělí. Norský premiér Jonas Gahr Störe kvůli špatnému zdravotnímu stavu monarchy zrušil dnešní cestu do Německa, kde se měl setkat s kancléřem Friedrichem Merzem, oznámila později jeho kancelář.

Nvidia válcuje technologický trh. Zdvojnásobila tržby i zisk

Americký výrobce čipů Nvidia ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 2026 více než zdvojnásobil tržby i čistý zisk. Tyto výsledky ukazují nezastavitelný boom umělé inteligence (AI), za jehož ukazatel je Nvidia považována.

USS Abraham Lincoln po 250 dnech na moři zamíří do Thajska

Letadlová loď USS Abraham Lincoln po náročném nasazení na Blízkém východě zakotví v Thajsku. Důvodem je odpočinek posádky před návratem na americkou základnu. Během zastávky se nebudou konat žádná vojenská cvičení.

Nic nezkoušejte. Ratcliffe v Moskvě varoval před akcemi proti NATO

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe během úterní neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele, aby neeskalovali konflikt proti Severoatlantické alianci (NATO), uvedly zdroje obeznámené se situací.

Po najetí auta do davu před barem ve francouzském Caen zemřeli dva lidé

V severofrancouzském městě Caen auto ve středu večer zřejmě úmyslně najelo před místním barem do skupiny chodců, uvedly dnes agentury Reuters a AFP s odkazem na místní úřady. Srážka si vyžádala dva životy. Zraněno je devět osob. Úřady původně informovaly o jedné oběti a deseti zraněných. Podezřelý řidič, muž narozený v Rusku, byl později zatčen. Úřady incident prozatím nevyšetřují jako terorismus.

Po bleskových povodních v Nepálu se pohřešuje přes 1300 lidí, nejméně 165 zemřelo. Příčinou mohl být pád ledovce

Čína po středeční povodni na hranici Tibetu s Nepálem pohřešuje podle nové bilance 558 lidí, další tři pak eviduje jako mrtvé, informovala agentura AP. Nepál jako počet mrtvých nově udává 162, pohřešuje podle AFP dalších nejméně 823 lidí, z nichž 579 jsou nepálští i zahraniční turisté. Na obou stranách hranice tak celkový počet mrtvých činí nejméně 165, pohřešovaných je pak dohromady nejméně 1381 lidí.

Katastrofální záplavy na hranici Nepálu a Tibetu mají stovky obětí. Mezi pohřešovanými jsou stovky turistů

Mohutné sesuvy půdy a přívalové záplavy zasáhly oblast na hranici Nepálu a Tibetu. Zahynuly desítky až stovky lidí a další stovky se pohřešují, včetně velkého počtu zahraničních turistů. Záchranné práce pokračují na obou stranách hranice.

Írán zařadil na seznam vojenských cílů stanici Radio Farda sídlící v Praze

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International.

Muchová s Menšíkem ovládli mix na U.S. Open

Karolína Muchová a Jakub Menšík ovládli smíšenou čtyřhru na U.S. Open. Ve finále porazili Belindu Bencic a Flavia Cobolliho 6:3, 1:6 a 10:6 a vybojovali prémii ve výši jednoho milionu dolarů.

Devět lidí zabil ukrajinský útok na autobus, uvedl činitel dosazený Ruskem

Ukrajinský útok na autobus v Luhanské oblasti zabil devět lidí, další zranil, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Úder podle něj zasáhl linkový autobus, ve kterém cestovalo 15 lidí. Pasečnik nezmiňuje typ zbraně, kterou Ukrajina podle něj při útoku použila. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil.

Peskov potvrdil návštěvu Ratcliffa v Moskvě, podle Trumpa by z ní mohlo něco být

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax. Americký prezident Donald Trump v diskusním pořadu The Glenn Beck Program bez dalších podrobností řekl, že by z Ratcliffovy návštěvy v Moskvě mohlo něco vzejít.

Češi jsou opatrnější. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu výrazně klesla

Čeští spotřebitelé hodnotí ekonomickou situaci opatrněji než před měsícem. Zhoršila se jejich očekávání ohledně vývoje domácí ekonomiky i vlastní finanční situace a méně domácností plánuje v příštím roce větší výdaje.

Francouzský soud uznal rakovinu u letušky jako nemoc z povolání

Francouzský soud v Bayonne poprvé uznal kosmické záření jako jeden z faktorů, které přispěly ke vzniku rakoviny prsu u dlouholeté letušky. Rozhodnutí může otevřít cestu k podobným žádostem dalších členů palubního personálu.

Meta se dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř 17 miliard dolarů (asi 351 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firmu také viní z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na soudní dokumenty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama