Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Při ukrajinském útoku v Krasnodarském kraji zahynulo sedm lidí

Počet obětí ukrajinského útoku v černomořském letovisku na jihu Ruska stoupl na sedm, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Dříve gubernátor Venjamin Kondraťjev oznámil šest mrtvých, včetně tří dětí. Další čtyři desítky lidí ve vsi Archipo-Osipovka nedaleko Gelendžiku utrpěly zranění.

Rýn či Dunaj se nadále potýkají s rekordními poklesy hladiny

Hladina Rýna u Kolína nad Rýnem na západě Německa klesla kvůli nedostatku srážek na místní historické minimum. Lodní dopravu komplikuje i místy rekordně nízká hladina Dunaje v Rakousku. Píšou o tom dnes agentury DPA a APA.

Tajné služby podle médií varovaly před migrační vlnou do Ceuty, vláda to popřela

Španělská tajná služba minulý měsíc několikrát varovala ministerstvo vnitra před možností velké migrační vlny z Maroka do Ceuty, která leží na severoafrickém pobřeží a kam ve čtvrtek minulého týdne vtrhlo na 50.000 běženců. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informuje španělský rozhlas Cadena SER. Vládní mluvčí Elma Saizová to ale popřela. Španělské tajné služby se také podle tisku domnívají, že Maroko se tentokrát do organizace masivního přechodu hranice nezapojilo.

Zelenskyj jmenoval svého vyjednávače Umerova do čela rozvědky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval svého hlavního vyjednávače při americko-rusko-ukrajinských rozhovorech o ukončení války Rustema Umerova šéfem ukrajinské vnější rozvědky (SZRU). Jde o nejnovější krok v personálních změnách, které zahrnovaly výměnu ministra obrany, což vyvolalo hněv veřejnosti, poznamenala agentura Reuters.

Rozsáhlá krádež bitcoinů zasáhla téměř 1200 peněženek

Útočníci získali z téměř 1 200 bitcoinových peněženek více než tisíc mincí v odhadované hodnotě 89 milionů dolarů. Analýza podezřelých převodů ukazuje na možnou chybu spojenou se zařízeními Coldcard. Výrobce ale zatím veřejně nepotvrdil, že jeho peněženky byly skutečně prolomeny.

Ted Lasso se vrací na hřiště. Čeká ho ženský tým a nová výzva

Oblíbený fotbalový trenér se po více než třech letech vrací na obrazovky. Ve čtvrté řadě seriálu Ted Lasso převezme ženský tým z druhé ligy a znovu se setká s řadou známých postav.

Vůdkyni barmské opozice Su-Ťij navštívil v domácím vězení Červený kříž, poprvé od vojenského puče

Vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su-Ťij se po téměř čtyřech letech poprvé prokazatelně setkala s lidmi mimo okruh vojenské vlády. Delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) ji navštívila v domácím vězení, kam byla přemístěna po zmírnění původního trestu. Fotografie zveřejněné vojenským režimem naznačují, že někdejší premiérka je v dobrém zdravotním stavu.

Shell se zbavuje části zelené energetiky v Evropě

Energetická společnost Shell prodá své evropské podnikání v oblasti pozemních obnovitelných zdrojů francouzské TotalEnergies. Součástí dohody jsou větrné a solární elektrárny i bateriová úložiště v několika zemích. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily.

Rumunsko odstřelilo skály v Dunaji, aby zajistilo vodu pro jadernou elektrárnu

Rumunská armáda pomocí řízeného odstřelu odstranila část skály v Dunaji. Mimořádný zásah má přivést více vody k jaderné elektrárně Cernavodă, jejíž provoz ohrožuje dlouhotrvající sucho.

KOMENTÁŘ: USA nakoupily jeny. Chce Trump zachránit Japonsko nebo sám sebe?

Spojené státy provedly s Japonskem koordinovaný nákup jenu. Něco takového se nestalo 15 let. Intervence má za cíl zbrzdit pokles jenu vůči americkému dolar. Proč se USA do akce připojily?

U pobřeží západní Afriky našli zachovalý korálový útes

U pobřeží západoafrického Beninu se podařilo znovu objevit korálový útes, který vědci považovali za ztracený. Ekosystém ukrytý více než 50 metrů pod hladinou zůstal navzdory desetiletím bez výzkumu živý a hostí pestrou škálu korálů i ryb.

USA a Japonsko společně podpořily jen. Nevylučují další intervence

Japonsko a Spojené státy poprvé od roku 2011 společně zasáhly na devizovém trhu na podporu japonského jenu a omezení jeho prudkých výkyvů. Japonské ministerstvo financí v pondělí potvrdilo, že došlo ke koordinované intervenci ve spolupráci s americkým ministerstvem financí.

Maroko viní z migrační vlny do Ceuty pašeráky a dezinformace

Marocká vláda obvinila z nedávné migrační krize ve španělském městě Ceuta na severu Afriky pašeráky a šíření dezinformací, informují dnes španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty podle španělské vlády proniklo na 50.000 migrantů, vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60.000. Marocká vláda dnes tvrdí, že těchto lidí bylo jen asi 40.000. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

USA a Írán v pondělí usednou k jednacímu stolu, tvrdí Trump. Teherán mlčí

Válka s Íránem by se mohla chýlit ke konci. Americký prezident Donald Trump potvrdil, že nová jednání s islámskou republikou začnou v pondělí. Íránská diplomacie se k tomu ale zatím nevyjádřila a íránská média jednání nepotvrdila.

Infantinova pozice v čele FIFA je podle šéfa evropských lig neudržitelná

Pozice Gianniho Infantina v čele FIFA se po neúspěšném obchodním plánu otřásá. Prezident světového fotbalu chtěl nabídnout soukromým investorům menšinový podíl na komerčních právech světových šampionátů. Po silném odporu však FIFA od návrhu ustoupila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama