2.6 C
Czech
Středa 3. prosince 2025
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.

KOMENTÁŘ: Tato firma se chce dostat na burzu dřív než OpenAI. A zlomit tím vaz ChatuGPT

Technologický AI závod dostává další zápletku – společnost Anthropic údajně plánuje vstup na burzu. O zalistování přitom uvažuje i její vrchní konkurent OpenAI, jenže v tomto ohledu podle všeho nepostupuje tak rychle. Pokud by se Anthropic skutečně dostal na burzu, došlo by k jedné z největších IPO v historii.

Izrael brzy otevře hraniční přechod Rafáh, aby mohli Gazané do Egypta

V příštích dnech bude otevřen přechod Rafáh na jihu Pásma Gazy, aby mohli Palestinci do Egypta. Podle agentury Reuters to dnes oznámil úřad pro palestinské civilní záležitosti izraelského ministerstva obrany (COGAT), který dohlíží na dovoz humanitární pomoci.

Summers dostal doživotní zákaz členství v prestižní ekonomické skupině

Americká ekonomická asociace (American Economic Association, AEA) udělila bývalému ministrovi financí USA a exprezidentovi Harvardovy univerzity Larrymu Summersovi doživotní zákaz účasti na svých aktivitách. Organizace s více než sedmnácti tisíci členy ve svém prohlášení uvedla, že jeho jednání, zachycené ve „veřejně dostupné komunikaci“, je v rozporu s jejími standardy profesní integrity.

Norsko s Německem dají dalších 700 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu

Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

Ruské noční útoky si vyžádaly mrtvé a raněné, uvedly ukrajinské úřady

Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.

Nová mise má najít zmizelé letadlo Malaysia Airlines

Malajsie oznámila, že po více než deseti letech opět spustí hlubokomořské pátrání po letu MH370. Nová mise začne 30. prosince a dává rodinám obětí naději, že se konečně dozvědí, co se s letadlem stalo.

Putin shodil americký návrh ze stolu a prohlásil, že Rusko je na válku s Evropou připraveno

Jednání v Kremlu mezi americkou a ruskou delegací skončilo bez výsledku. Ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký mírový návrh upravený v Ženevě s tím, že některé body jsou nepřijatelné, na jiných se ale dá pracovat. Také prohlásil, že pokud Evropa zaútočí na Rusko, možná už ani nebude s kým vyjednávat.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU.

Pozůstatky předané v úterý nepatří rukojmímu, uvedl úřad izraelského premiéra

Pozůstatky předané Izraeli v úterý z Pásma Gazy nepatří rukojmímu. Podle agentury Reuters a médií to dnes ráno uvedl úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na základě výsledků forenzní analýzy. Skupina spřízněná s teroristickým hnutím Hamás později uvedla, že tělo rukojmího hledá s pomocí týmu Červeného kříže. Izrael stále čeká na předání těl dvou rukojmích - jednoho izraelského a jednoho thajského občana.

Hadjar nahradí Cunodu v Red Bullu

Max Verstappen zná svého nového týmového kolegu. Od příští sezóny se k němu v Red Bullu připojí Francouz Isack Hadjar, který nahradí Yukiho Tsunodu. Japonský jezdec přijde o místo v závodním týmu , ale zůstane v hlavním týmu jako testovací a rezervní jezdec.

V Hondurasu je pozastavené sčítání výsledků voleb, Trump pohrozil tamním úřadům

Americký prezident Donald Trump dnes obvinil úřady v Hondurasu, že se snaží ovlivnit výsledky nedělních prezidentských voleb. Tamní volební komise v pondělí pozastavila sčítání výsledků poté, co přestaly fungovat její webové stránky. Stalo se to v okamžiku, kdy byl mezi dvěma vedoucími kandidáty rozdíl pouhých 515 hlasů. Volební web v Hondurasu stále nefunguje, což komise zdůvodnila technickým selháním systému, informovala dnes místní média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama