-0 C
Czech
Neděle 8. února 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Mýty o obnovitelné energii neplatí

Obnovitelné zdroje už dávno nejsou okrajová záležitost. Přesto kolem nich koluje spousta polopravd. Lidé často slyší, že jsou drahé, nespolehlivé nebo škodí přírodě. Realita roku 2025 a 2026 vypadá jinak.

Japonsko se chystá k volbám, pravicová premiérka v nich chce posílit koalici

V Japonsku v neděli začínají předčasné volby do dolní komory parlamentu, Sněmovny reprezentantů. Vyhlásila je konzervativní premiérka Sanae Takaičiová, která chce využít své nebývalé popularity mezi mladými voliči k dosažení mnohem výraznější parlamentní většiny pro vládní koalici v čele s její Liberálnědemokratickou stranu (LDP). To by jí mohlo dát rozhodující mandát k uskutečnění plánů na oživení upadající ekonomiky nebo na posilování obrany, které by mohlo vést k dalšímu zesílení napětí ve vztazích Tokia s Čínou. Vzhledem k časovému posunu se volební místnosti otevřou dnes ve 23:00 SEČ.

USA chtějí, aby válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončila do června

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami.

Sybiha odmítl ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání.

První zasedání Trumpovy Rady míru je plánováno ještě v tomto měsíci

Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno na telegramu ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Celkový rozsah útoku zatím není znám, ukrajinské letectvo v noci a ráno varovalo před hrozbou ruských střel i dronů.

Česká výprava zaujala, Vanity Fair ji dal do své top pětky

Móda si na zahájení zimní olympiády Milano Cortina na chvíli ukradla pozornost sportu. Vanity Fair vybral pět reprezentací, které při nástupu výprav na stadionu San Siro zaujaly nejvíc tím, co měly na sobě.

Kuba kvůli nedostatku paliva omezuje úřady, dopravu i výuku

Kuba kvůli nedostatku paliva sáhla k tvrdému úspornému režimu, který zasáhne úřady, dopravu, školy i turistický sektor. Vláda plánuje omezit provoz veřejné správy na čtyři dny v týdnu a současně zredukovat spoje veřejné dopravy, aby snížila spotřebu energie a pohonných hmot.

Polsko znovu uzavřelo část vzdušného prostoru kvůli ruským útokům na Ukrajinu

Vzdušný prostor na jihovýchodě Polska byl v sobotu dočasně uzavřen v souvislosti s nasazením polského vojenského letectva po nočních ruských úderech na Ukrajinu. Opatření se týkalo oblasti kolem letišť Lublin a Řešov, která na určitou dobu přerušila civilní provoz.

Zemřela Jana Brejchová, jedna z největších hvězd českého filmu

Patřila k nejvýraznějším tvářím českého filmu a vysloužila si přezdívku česká Bardotka. Jana Brejchová zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let. Za sebou zanechala desítky výrazných rolí, které formovaly několik filmových generací.

Počet červených veverek v Anglii zůstává kriticky nízký

Červené veverky dříve obývaly většinu Británie. Jejich počet se odhaduje na 3,4 milionu. Dnes jich je podle odhadů zhruba 287 000 v celé Velké Británii a v Anglii jen asi 38 900. Většina přežívá ve Skotsku a na izolovaných místech jako je ostrov Wight.

Blair Waldorf se vrací. Kultovní hrdinka Gossip Girl dostane vlastní příběh

Ikona Upper East Side znovu vstupuje na scénu. Blair Waldorf se po letech vrací v novém románu, který naváže na svět Gossip Girl a ukáže ji v úplně jiné životní fázi. Fanoušky čeká návrat známé energie, ambicí i společenských her, tentokrát ale s dospělejší perspektivou.

Můj přítel, bojovník a vítěz. Trump podpořil Viktora Orbána v parlamentních volbách

Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána v době, kdy se Maďarsko připravuje na klíčové parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna. Orbán v nich čelí dosud nejsilnější politické výzvě a podle průzkumů mu hrozí ztráta moci, kterou drží nepřetržitě od roku 2010.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama