Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Musk podle Axiosu významně podpoří volební kampaň amerických republikánů

Nejbohatší člověk na světě Elon Musk, který pomohl Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu, se chystá významně finančně podpořit kampaň amerických republikánů před listopadovými volbami. Dnes o tom informoval portál Axios. Nadcházející volby, při kterých Američané vyberou nové zástupce do Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu, rozhodnou, zda Trumpovi republikáni udrží v Kongresu USA většinu. Úspěch demokratů by mohl Trumpovi zkomplikovat zbytek jeho druhého prezidentského mandátu.

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny devět lidí

Počet obětí ruského útoku na Ukrajinu se podle ukrajinských médií zvýšil na devět poté, co záchranáři ve Lvově nalezli pod troskami budovy tělo mrtvého muže. Agentura Reuters ale bez podrobností píše o nejméně 13 mrtvých. Na předměstí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněno, uvedl šéf správy regionu Oleksandr Hanža. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa, a další mrtvý je v Poltavské oblasti.

Lehečka v Los Cabos překvapivě skončil, Svrčina postoupil do čtvrtfinále

Jiří Lehečka vstoupil do přípravy na US Open nečekanou porážkou. Na turnaji v mexickém Los Cabos nestačil ve druhém kole na Colemana Wonga z Hongkongu, přestože první set zvládl jednoznačně. Naopak Dalibor Svrčina využil zdravotních potíží Luciana Darderiho a po skreči italského favorita si zajistil postup do čtvrtfinále.

Tisíce Maročanů pronikly do sousedního španělského města Ceuta, to volá armádu

Tisíce Maročanů dnes pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši, informuje deník El País. Španělští policisté podle něj takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Dnes k tomu ještě požádal o nasazení armády.

EK vyplatila Ukrajině 3,47 miliardy eur z půjčky, jsou určené na drony a rakety

Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard Kč) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyen 25. června.

Čtyři migranti zemřeli při pokusu přeplout Lamanšský průliv na malých člunech

Francouzské úřady vyšetřují dvě tragédie v Lamanšském průlivu, při nichž během jediné noci zahynuli čtyři migranti pokoušející se na malých člunech doplout do Spojeného království. Mezi zraněnými je také roční dítě.

Požáry na jihozápadě Francie sílí a hrozí další vlna veder

Jihozápad Francie dál bojuje s rozsáhlými lesními požáry, které přiživují vysoké teploty i silný vítr. Hasiči nasadili tisíce lidí, úřady evakuovaly statisíce obyvatel a turistů a meteorologové varují před dalším zhoršením. Situaci navíc komplikuje vzácný jev známý jako ohnivý mrak, který může požáry ještě více zesilovat.

Neumíme vykouzlit nižší ceny. Fed ponechal sazby beze změny

Nemám žádný kouzelný proutek, který by ulevil Američanům od vysokých cen, vzkázal nový předseda Federálního rezervního systému (Fed) Kevin Warsh. Centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu neměnnou.

Nejméně 25 mrtvých po zemětřesení v Japonsku, bilance dál roste

Nejméně 25 lidí zahynulo při úterním zemětřesení na jihozápadě Japonska, napsala dnes agentura Reuters. Dalších přinejmenším 63 lidí utrpělo zranění, z toho pět jich je ve vážném stavu. Podle agentury AP to oznámily úřady prefektury Kumamoto s tím, že místní policie eviduje až 28 úmrtí. Část případů ale nemusí souviset přímo se zemětřesením a úřady proto prověřují přesné okolnosti.

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl premiér Tusk

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101.

Rekordní vedra připravují Evropu o vodu

Evropu letos zasáhlo mimořádně silné sucho, které nevzniklo jen kvůli nedostatku srážek. Rekordní vedra výrazně zvýšila odpařování vody z půdy, řek i vegetace a urychlila vysychání krajiny. Důsledky jsou patrné v zemědělství, energetice i vodním hospodářství.

Americké údery v Íránu zabily rodinu s malým dítětem, Teherán hrozí odvetou

Při amerických útocích zemřeli v noci na dnešek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, uvedla ráno agentura Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Americká armáda podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko oznámilo, že dnes už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Íránské revoluční gardy ráno uvedly, že agresora potrestají, píše agentura Reuters. Kuvajt dnes oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka, píše agentura AFP.

Fidži: U souostroví Lau zmizela loď se zdravotníky. Našel se jen kapitán

Šest zdravotníků se nadále pohřešuje ve vodách u souostroví Lau. Dnes ráno byl nalezen kapitán lodi, která plula na ostrov Ono-i-Lau, potvrdilo ministerstvo zdravotnictví.

Kvůli požárům evakuovali na jihu Kréty na 8000 lidi z letoviska Agia Galini

Kvůli lesním požárům na jihu řeckého ostrova Kréta bylo ve středu večer evakuováno na 8000 lidí z letoviska Agia Galini, informuje agentura AFP. S požáry tam bojuje už několik stovek hasičů, práci jim ale komplikuje silný a proměnlivý vítr, kvůli němuž mohou také jen omezeně hasit z letadel. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti z řad hasičů, napsala dnes agentura DPA.

Stíhačka F-16 byla v noci vyslána proti objektu letícímu na východě Polska

Vojenský letoun F-16 byl v noci na dnešek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla ráno polská armáda. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Na některých místech lidé hlásili, že slyší hukot letícího objektu. Asi 45 kilometrů jižně od Lublina poté vojáci objevili v poli asi deset metrů velký kráter, který následně zajistili a prověřují hasiči a policisté.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama