Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama