Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

Saúdové jsou na to sami. Mezi USA a Hútíi mělo dojít k tiché dohodě

Američtí diplomaté se o víkendu v Maskatu setkali se zástupci jemenských povstalců Hútíů, prozradil zdroj obeznámený se situací podle serveru Axios. Schůzka může vysvětlit, proč americký prezident Donald Trump odmítá přímé zapojení do války s tímto hnutím.

Velké chráněné oblasti pomáhají ptákům zvládat oteplování

Rozsáhlá chráněná území mohou pomáhat severským druhům ptáků lépe zvládat dopady klimatických změn. Výzkum z Finska ukázal, že zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám si vedou lépe ve velkých rezervacích než v menších chráněných oblastech.

Ke katastrofě v Nepálu podle studie přispěla změna klimatu

Katastrofa, která koncem srpna zasáhla Nepál, měla souvislost se změnou klimatu, studie World Weather Attribution (WWA). K utržení ledovce a hornin došlo během nebývale vysokých teplot. Analýza upozornila, že v katastrofě hrálo roli více faktorů, změna klimatu však byla destabilizační silou.

Bělorusko propustilo 25 vězňů. USA na oplátku zmírní sankce

Bělorusko propustilo 25 vězňů v rámci dohody se Spojenými státy. Washington výměnou zruší sankce uvalené na dvě běloruské státní společnosti. Jde o další krok v sérii jednání mezi oběma zeměmi, která v poslední době vedla k propuštění stovek lidí.

Trump vyhrožuje EU kvůli Kanadě zastavením obchodu

Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na plán Evropské unie (EU) nabídnout Kanadě status přidruženého člena. Varoval, že pokud v tomto kroku vycítí špatný záměr, uvalí na blok vysoká cla nebo zastaví obchod s Evropou. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen navrhla novou cestu sbližování s Ottawou ve středu během svého projevu ke stavu Unie ve Štrasburku.

Mizerná výzbroj a sandály? Arzenál Hútíů překvapil experty

Jemenští Hútíové působí jako mizerně vyzbrojená skupina lidí v sandálech, ve skutečnosti však jejich arzenál zahrnuje moderní zbraňové systémy, jimiž ostatní členové takzvané Osy odporu nedisponují. Zjistila to organizace Conflict Armament Research (CAR).

Volby podle Putina ukáží podporu pro válku, vyzval k co největší účasti

Nadcházející volby ukáží, že miliony Rusů podporují armádu bojující ve válce proti Ukrajině a také semknutost Ruska, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin dnes v podvečer v televizním projevu k národu. Šéf státu vyzval k co největší účasti v nadcházejícím hlasování. Účast ve volbách bude společným příspěvkem k vítězství Ruska, prohlásil.

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to dnes švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Cutter Gauthier podepsal s Anaheimem smlouvu na šest let

Anaheim si dlouhodobě pojistil jednu ze svých největších mladých hvězd. Útočník Cutter Gauthier podepsal s Ducks šestiletou smlouvu, která mu celkem vynese 81 milionů dolarů, tedy zhruba 1,7 miliardy korun. Americký kanonýr tak dostal výraznou odměnu za průlomovou sezonu.

Von der Leyen zve Kanadu do EU, nabízí status přidruženého člena

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu navrhla otevřít cestu ke vzniku nového typu vztahu mezi Evropskou unií a Kanadou. Kanada by se podle její představy mohla stát prvním „přidruženým členem“ EU. Návrh zazněl ve Štrasburku během jejího projevu o stavu Unie, kterého se jako čestný host účastnil kanadský premiér Mark Carney.

KOMENTÁŘ: Hrozivý účet za válku v Íránu. Agentura představila čísla, která se Trumpovi líbit nebudou

Rozpočtový úřad Kongresu, který zásobuje americké zákonodárce nezávislými ekonomickými analýzami, vypočítal dopad války v Íránu na státní kasu. Jen do začátku srpna vyšel konflikt USA na více než 38 miliard dolarů (800 miliard korun). Zpráva vychází ve chvíli, kdy za Atlantikem graduje napětí před volbami do Kongresu.

EU udělá vše pro snížení závislosti na Číně, řekla von der Leyen

Evropská unie využije všechny dostupné nástroje, aby snížila svou závislost na Číně a vzájemný obchodní deficit, který se dostal do zlomového bodu. Ve svém každoročním projevu o stavu EU to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Belgie neevakuuje 13 studentů z Gazy. Vládu rozdělil spor o migraci

Belgická vláda se nedohodla na pomoci třinácti studentům z Pásma Gazy, kteří získali stipendia na belgických univerzitách. Tento neúspěch ostře odsoudily přední belgické univerzity. Podle nich vláda využívá studenty jako vyjednávací páky v politických hrách.

Návrat vlků na americký ostrov Isle Royale uspěl

Přesun vlků na odlehlý ostrov Isle Royale v americkém státě Michigan přinesl výsledky. Z původních 19 přemístěných zvířat vznikla populace, která se pravidelně rozmnožuje a vytváří vlastní smečky. Vědci odhadují, že má více než 80% šanci přežít dalších dvacet let. Do budoucna ji však může ohrozit nízká genetická rozmanitost.

Ceny ropy klesají v reakci na příznivé zprávy z USA a Saúdské Arábie

Ceny ropy po předchozím prudkém růstu začaly klesat. Spojené státy oznámily, že jejich energetické zásoby vzrostly. Navíc se objevily zprávy o tom, že přerušení provozu ropovodu East-West bude trvat krátce a Saúdská Arábie vyváží dodatečné dodávky ropy do Asie přes Omán.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama