-0.1 C
Czech
Úterý 27. ledna 2026
Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Reklama

Doporučujeme

Švédsko terorizují mladiství kriminálníci. Vláda chce kvůli gangům snížit trestní odpovědnost na 13 let

Švédská vláda pokračuje v přípravách zákona, který by v mimořádně závažných případech snížil věk trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 13 let. Reaguje tím na rostoucí problém organizovaného zločinu a stále častější řádění gangů, které využívají k páchání násilných trestných činů děti.

Kate Middleton vyrazila na sever Anglie a otevřela téma duševního zdraví

Princezna z Walesu vyrazila na první samostatnou pracovní cestu tohoto roku. Zamířila do komunit, kde se propojuje péče o duševní zdraví, kreativita a sport. Návštěva ukázala, že tato témata zůstávají pevnou součástí její agendy.

Trumpův Golden Dome o rok později: Miliardy jsou připravené, klíčová rozhodnutí chybí

Rok po svém spuštění zaznamenala iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketové obrany s názvem Golden Dome jen malý viditelný posun. Projekt brzdí technické spory a obavy týkající se vesmírných prvků systému, což zdrželo uvolnění miliard dolarů a zpomalilo jeden z nejambicióznějších bezpečnostních plánů jeho administrativy.

Nedostatek vody a lesní požáry. Pohoří Himálaj vysychá

Indické úřady řeší problém. Himálaj rychle vysychá. Kromě ledu přichází také o sníh, což ohrožuje stovky milionů lidí žijících v regionu. Na vině jsou podle odborníků klimatické změny. Kromě oteplování na tom má podíl oslabující proudění vzduchu od Středozemního moře.

Slovensko podá žalobu proti zákazu dovozu ruského plynu do EU, řekl premiér Fico

Slovensko podá žalobu proti rozhodnutí členských zemí Evropské unie postupně do začátku listopadu 2027 ukončit dovoz ruského plynu. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico. Bratislava svůj postup hodlá koordinovat s Maďarskem, jež ohlásilo v uvedené záležitosti stejné právní kroky.

Rutte k Evropě: Chcete se bránit bez USA? Tak to hodně štěstí

Pokud si myslíte, že se ubráníte bez Američanů, tak sněte dál. Taková slova přednesl Evropskému parlamentu v Bruselu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Během projevu se postavil za amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rusko zaútočilo na infrastrukturu ve Lvovské oblasti, nikdo nebyl zraněn

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na zařízení infrastruktury ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Na síti Telegram o tom informoval šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj, který neupřesnil, o jaké zařízení se jedná. Podle prvních informací nebyl při útoku nikdo zraněn, dodal Kozyckyj s tím, že na místě zasahují všechny relevantní služby, napsala agentura Reuters.

Británie chystá zahrady na budoucí nedostatek vody

Britská Royal Horticultural Society (RHS) mění přístup k vodě. Po extrémním roce investuje hlavně do jejího zachytávání a ukládání. Organizace zároveň vyzývá miliony zahrádkářů, aby se připravili na sušší budoucnost.

Portugalská policie zabavila rekordních 9 tun kokainu z „narko-ponorky“ u Azor

Portugalská policie popisuje zásah jako největší záchyt kokainu v historii země. Úřady zastavily poloponorné plavidlo u Azor a z moře vytáhly balíky drogy v celkovém objemu zhruba devíti tun. Podle vyšetřovatelů mohl náklad vynést organizovaným skupinám stovky milionů eur.

Bovino byl odvolán z funkce velitele americké pohraniční stráže, vláda to popírá

Greg Bovino byl v pondělí odvolán z funkce velitele v terénu americké pohraniční stráže a odvelen do Kalifornie, kde by měl brzy odejít do důchodu. S odvoláním na server Atlantic, zástupce ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a dva další zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Jde o reakci na sobotní zastřelení 37letého zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu příslušníkem federálního Úřadu pro imigraci a cla (ICE), o němž Bovino šířil sporná tvrzení. DHS jeho odvolání podle agentury AFP popřelo.

Aktivisté hlásí přes 6 tisíc mrtvých při potlačování protestů v Íránu

Aktivisté tvrdí, že při zásahu proti celostátním protestům v Íránu zemřely tisíce lidí a další se stále pohřešují. Teherán uvádí výrazně nižší čísla. Do regionu mezitím dorazila americká letadlová loď a dvě Íránem podporované skupiny naznačily možnost nových útoků.

Francie varuje před krypto firmami bez licence. Regulátor jich řeší 90

Francouzský regulátor AMF upozornil, že před koncem přechodného období je ve Francii stále zhruba 90 krypto firem, které fungují bez potřebného povolení. Úřad tím znovu připomněl, že evropská regulace MiCA postupně utahuje podmínky pro burzy a další poskytovatele krypto služeb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama