Válka na UkrajiněDůkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Důkazy zpochybňují ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců v Olenivce

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito přes pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „úmyslný válečný zločin ze strany Rusů“. Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu – navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

„Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla,“ míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. „Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár,“ dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. „Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu,“ zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa – určitě taková, jako je HIMARS – by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. „Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet,“ řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. „Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic,“ uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. „S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř,“ řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky „vysaje“ okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o „něco mnohem jednoduššího“.

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. „Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit,“ řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: „Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou.“

Doporučujeme

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.

Bangladéš zvolil za prezidenta veterána vládní strany Alamgira

Bangladéš má nového prezidenta. Poslanci ve čtvrtek zvolili dlouholetého politika vládní Bangladéšské nacionalistické strany Mirzu Fakhrula Islama Alamgira. Hlasování bylo výjimečné tím, že šlo o první skutečně soutěžní prezidentskou volbu v zemi od roku 1991.

KLDR podle Soulu vypálila desítku balistických raket krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila desítku balistických raket krátkého doletu směrem na východ od Korejského poloostrova. Informovala o tom jihokorejská armáda, kterou citovala agentura AP. Odpálení neupřesněné rakety z KLDR dříve potvrdila také japonská vláda a pobřežní stráž, podle níž už střela spadla do moře, uvedla agentura Reuters.

Princ Harry a Meghan se chystají po šesti letech vrátit do Británie

Princ Harry a Meghan se ještě tento měsíc přestěhují z Kalifornie zpět do Británie. Spolu s nimi se vrátí i jejich děti Archie a Lilibet, které mají od září nastoupit do britské školy. Pár ale neobnoví své role pracujících členů královské rodiny a bude bydlet mimo královská sídla.

Ruská obrana v noci zničila 726 ukrajinských dronů, oznámila Moskva

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 726 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krym a Černým i Azovským mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Tisková služba šéfa Tatarstánu Rustama Minnichanova podle státní agentury TASS uvedla, že v Nižněkamsku jsou po útoku zranění a narušena je práce průmyslových zařízení.

Tygr kaspický se vrací do Kazachstánu po více než 70 letech

Tygr kaspický, který byl po desetiletí považován za vyhynulého, se vrací do oblasti, kde kdysi žil. Kazachstán zahájil jeho reintrodukci vypuštěním samice Umit do přírodní rezervace u jezera Balchaš. Do budoucna chce v této oblasti vytvořit životaschopnou populaci přibližně 50 tygrů.

Nad Německem se ve středu přehnala dvě tornáda, poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, informuje dnes agentura DPA odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Poničilo asi 60 domů. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena.

Trump vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“. Hovoří o operaci, jakou svět ještě neviděl

Americký prezident Donald Trump vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“. Také pohrozil tvrdými následky zemím, které by Teheránu pomáhaly. Írán hovoří o „ekonomickém terorismu“, zatímco ztrácí kontrolu nad Hormuzským průlivem.

Ruský útok na Kyjev a okolí zabil 13 lidí, desítky zranil

Nejméně 12 lidí zabil ruský vzdušný útok na ukrajinskou metropoli Kyjev. Na platformě Telegram to dnes ráno uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Jeden člověk zahynul v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou nejméně čtyři desítky lidí. Protivzdušná obrana zneškodnila desítky ruských střel. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého byly zasaženy sklady s potravinami a objekty Červeného kříže. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho armáda útočila na podniky vojenského průmyslu, dopravní a logistické centrum a na sklady v Kyjevě a Kyjevské oblasti.

USA: Nejde jen o zničené domy. V plamenech mizí i kulturní dědictví

Když v lednu udeřil na Los Angeles lesní požár Palisades, plameny nezničily jen obytné domy. Popelem lehl i Will Rogers Ranch House, v Kalifornii oblíbená historická památka. O šest měsíců později požár Dragon Bravo zachvátil Národní park Grand Canyon a zničil turistickou chatu Grand Canyon Lodge, původně postavenou v roce 1927.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama