Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Lidé žijící v Evropě před více než 30 tisíci lety byli propojeni mnohem více, než vědci dosud předpokládali. Nová genetická studie odhalila překvapivé vazby mezi pravěkými populacemi západní, střední a východní Evropy. Výzkumníkům pomohly ostatky ženy nalezené ve francouzské jeskyni Isturitz i lidská DNA uchovaná v jeskynních sedimentech.

Vědci z Oxfordské univerzity identifikovali polovodičový materiál, který by mohl pomoci překonat jednu z hlavních překážek při vývoji účinnějších solárních článků. Sulfid bismutitý dokáže silně pohlcovat světlo a zároveň omezovat ztráty elektrického náboje. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature by mohl otevřít cestu k nové generaci fotovoltaických technologií.

Srážky jader zlata odhalily nečekaný vzorec v pohybu vznikajících částic. Výsledek může vědce přiblížit k nalezení kritického bodu jaderné hmoty, který by pomohl vysvětlit její proměny v extrémních podmínkách. Experiment tak přináší další stopu při zkoumání hmoty podobné té, která vyplňovala raný vesmír.

Německým vědcům se podařilo v laboratoři výrazně omladit lidské buňky. Krevní buňky osmdesátiletého člověka přeměnili na nervové kmenové buňky, jejichž molekulární stáří odpovídalo méně než dvaceti letům. Výzkum otevírá nové možnosti zkoumání procesů stárnutí a mohl by přispět také k lepšímu pochopení neurodegenerativních onemocnění.

Lidská činnost výrazně ovlivňuje množství vody uložené v půdě, řekách, jezerech i podzemních zásobách. Nová studie využívající více než dvacet let satelitních měření odhalila 40 oblastí, kde změny zásob vody významně souvisejí se zemědělstvím, zavlažováním nebo výstavbou přehrad. V některých regionech je vliv lidské činnosti dokonce výraznější než vliv sledovaných klimatických faktorů.