Během předvolební akce v Bogotě utrpěl kolumbijský senátor Miguel Uribe vážná zranění, když ho postřelil patnáctiletý chlapec. Útočník byl zadržen s nabitou pistolí, Uribe leží v nemocnici v kritickém stavu. Podle prezidenta Gustava Petra může za útokem stát širší síť organizovaného zločinu.

Ruská vojska při své ofenzivě překročila východní hranici ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajina se k věci zatím nevyjádřila.

Írán dnes brzy ráno odpálil další vlnu raket na Izrael, čímž pokračuje ve válečném střetu, který vypukl po páteční izraelské ofenzivě proti íránským cílům. Podle agentur zasáhly rakety i oblasti poblíž Tel Avivu a Jeruzaléma. Zároveň nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars sdělil, že údery se mohou rozšířit i na americké základny v regionu. Írán podle něj v útocích hodlá pokračovat i v dalších dnech.

V noci na sobotu dopadly na Izrael desítky raket z Íránu. Výbuchy otřásly Tel Avivem i Jeruzalémem a obyvatelé se v panice schovávali do krytů. Írán tak reagoval na rozsáhlé izraelské údery na svém území, které zasáhly přes sto cílů včetně jaderného zařízení Natanz.

Írán dnes večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Americký prezident Donald Trump přiznal, že Spojené státy věděly o izraelském útoku na Írán předem. Uvedl to v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Samotný útok pak označil za „velmi úspěšný“.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán a Izrael, aby zabránily eskalaci, která by mohla ohrozit stabilitu celého regionu. V prohlášení pro tisk zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že íránský jaderný program představuje ohrožení pro celý blízkovýchodní region.

Růst globální ekonomiky bude v letošním roce nejpomalejší od finanční krize v roce 2008, uvedla Světová banka v nové zprávě. Důvodem je obchodní napětí a politická nejistota. Ekonomika by se ale mohla zotavit rychle, pokud se státy zaměří na deeskalaci.

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, investory znepokojila zpráva o izraelském útoku na Írán. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.

Rusko nemá dostatek sil, aby na Ukrajině zvítězilo a obsadilo ji. Nedisponuje totiž dostatkem vojáků a hlavně obrněné techniky. Ruská armáda je zdecimovaná a dochází jí dech, míní americký reportér a dokumentarista David Axe. Jeho tvrzení se shoduje s názory vojenských odborníků a dalších pozorovatelů. Rusko má problémy i na východě země, a to i přes pokračující vojenskou podporu Severní Koreje.