Protext ČTKDesítky tisíc manželů Kordysových jedním tahem pera. Kratomu hrozí zákaz, lidé se...

Desítky tisíc manželů Kordysových jedním tahem pera. Kratomu hrozí zákaz, lidé se za něj postavili.

Praha 13. února 2023 (PROTEXT) – Právní regulace je téměř hotova, jakožto i prodejní kodex Česko-Slovenské Asociace za Kratom (ČSAK). Přesto vládní představitelé uvažují, že v nejbližších dnech postaví kratom mimo zákon. Postavením kratomu do ilegality by však vnikly nesmírné škody a problémy. Regulaci přitom kromě odborné veřejnosti požadují i lidé. Dokládá to přes pět tisíc podpisů pod peticí za záchranu kratomu, kterou koncem minulého týdne vytvořila ČSAK.

„Kratom mi velice pomohl se zvládáním bolesti. Díky kratomu jsem skončil s tvrdými drogami. Trpěl jsem na časté panické ataky, které po užívání kratomu zmizely. Kratom mi pomáhá s chronickou nespavostí.“ To je jeden z mnoha komentářů, které se objevily pod peticí za záchranu kratomu, kterou Česko-Slovenská Asociace za Kratom vytvořila koncem minulého týdne.

ČSAK petici sepsala jako reakci na informaci, že vládní představitelé budou v následujících dnech rozhodovat o osudu kratomu v České republice. Petice jen za víkend nasbírala téměř pět tisíc podpisů. „Podle našich informací vláda ohledně kratomu minulý týden debatovala a vypadá to, že ve středu by mělo padnout finální rozhodnutí. Asociace se samozřejmě přiklání k možnosti adekvátní právní regulace. Jakákoli jiná varianta je v rozporu jak s míněním odborné veřejnosti, tak s racionálním uvažováním,“ uvedl mluvčí ČSAK Lukáš Pfeffer.

Narážel tak na skutečnost, že jediným argumentem pro uvedení kratomu do ilegality je absence právního rámce, do nějž by bylo možné látku zařadit. Argument je nicméně postaven na mylných informacích. Potřebná legislativa je totiž již téměř hotova. Takzvaný zákon o psychomodulačních látkách vytvořila pracovní skupina pod vedením doc. MUDr. Viktora Mravčíka z Národního ústavu duševního zdraví. „Legislativa o psychomodulačních látkách, do nichž kratom spadá, je z devětadevadesáti procent hotová. Brzy bude připravena k předložení poslanecké sněmovně. Zmíněný právní rámec by vyřešil problémy, které se v České republice s užíváním kratomu pojí. Mimo jiné by zákon zajistil, aby byl kratom dostupný pouze dospělým a v kvalitě, která odpovídá potravinářským standardům,“ sdělil pan docent Mravčík.

Regulace zevnitř

Pan docent Viktor Mravčík je jedním z mnoha odborníků, kteří se k cestě právní regulace přiklání. Dalšími výraznými jmény jsou například Národní protidrogový koordinátor Mgr. Jindřich Vobořil Pg.Dip. nebo Doc. Ing. Martin Kuchař Ph.D. z Ústavu chemie přírodních látek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Proti globálnímu zákazu látky se postavila i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je kratom látkou, kterou je třeba nadále zkoumat a sledovat, nikoli zakazovat. „Kratom není pro zdravotnický systém výrazným rizikem. Naopak disponuje vlastnostmi, které nemalému množství lidí pomáhají se zdravotními obtížemi. Vždy záleží na tom, jak jej konkrétní člověk užívá,“ řekl Kuchař v rozhovoru pro ČSAK.

V případě, že by Poslanecká sněmovna zákon o psychomodulačních látkách schválila, mohl by vejít v platnost v řádu měsíců. ČSAK proto do té doby vytvořila systém, jak trh regulovat zevnitř. Sestává z členství prodejců kratomu v takzvaném Sdružení prodejců, v němž se prodejci smluvně zavazují dodržovat kodex sdružení. „Součástí kodexu je mimo jiné zákaz prodeje kratomu v automatech nebo povinnost svůj produkt laboratorně testovat na přítomnost těžkých kovů a mikroorganismů. Cílem kodexu je maximální ochrana spotřebitele a regulace trhu zevnitř, než bude právní rámec v platnosti,“ vysvětlil mluvčí ČSAK Pfeffer.

Kodex je rovněž z devětadevadesáti procent hotový. ČSAK pouze řeší poslední detaily, přičemž je v těsném kontaktu s prodejci, kteří mají o vnitřní regulaci enormní zájem. Již nyní se do Sdružení přihlásily desítky prodejců včetně těch největších. „Samozřejmě je to potřeba. Kratom v České republice užívají desítky tisíc lidí. Nejde o žádné marginální odvětví několika nadšenců. Proto potřebujeme jasně daná pravidla, jak k látce přistupovat. Zákaz by vůbec nic nevyřešil, naopak by mnohem více problémů vytvořil,“ vyjádřil se spolumajitel eshopu Kratomia Marek Lončík.

Manželé Kordysovy

Podle průzkumu trhu kratom v České republice z různých důvodů užívá sto tisíc lidí, přičemž se v tuzemsku nachází stovky tun látky. ČSAK považuje uvedení kratomu do ilegality za velice neprozíravý krok, který by měl celou řadu neblahých následků. Například vznik obřího černého trhu a tím i úplnou ztrátu kontroly nad distribucí i kvalitou kratomu. Zákaz kratomu by také způsobil, že by se z desítek tisíc lidí ze dne na den stali zločinci.

Z ohlasů, které ČSAK shromažďuje, je totiž patrné, že lidé by vlastnictví látky riskovali i přes zákaz. „Mám vyhřezlou plotýnku, trpěl jsem na chronické migrény a po covidu i chronickou nespavostí. Tato kombinace mě vehnala do těžkých depresí. Kratom mi výrazně pomáhá s bolestmi zad, přičemž nespavost i migrény téměř vymizely. Také jsem se konečně dokopal k tomu, abych si našel terapeuta a začal svůj duševní stav řešit. Upřímně budu raději riskovat střet se zákonem, než se k všem těm problémům vrátit. Kratom má při správném užívání velký potenciál pomoci řadě lidí z těžké situace. Je nesmysl jej zakazovat,“ uvedl uživatel kratomu Pavel Brzobohatý.

V České republice by tak při zavedeném zákazu tahem pera vznikly deseti tisíce manželů Kordysových, jejichž jediným prohřeškem by byly zdravotní problémy duševního nebo fyzického rázu. ČSAK proto považuje případný zákaz za ve svých příčinách neopodstatněný a v důsledcích velmi nedomyšlený krok, který by sice ulehčil práci několika úředníkům, ale za to by výrazným způsobem snížil kvalitu života desítkám tisíc lidí v republice.

ČSAK je zároveň připravena resortu, který by kratom dostal na starost, nabídnout veškerou pomoc a součinnost. Ostatně svou činností, sepsáním prodejního kodexu a jeho uvedením v chod tak již činí. Asociace se v této věci již několikrát pokusila kontaktovat Ministerstvo zdravotnictví. Zatím však bez odezvy.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama