0.7 C
Czech
Pátek 28. listopadu 2025
ZprávyCovid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup...

Covid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup vlády k pandemii situaci jen zhoršuje

Truchlící příbuzní obětí pandemie covidu-19 ve Spojením království vyjádřili hněv nad tím, jak premiér Boris Johnson řeší nejhorší krizi veřejného zdraví za poslední století, informovala agentura Reuters. Počet zemřelých po nákaze koronavirem ve státu mezitím překonal 100 000. Nová varianta viru v Británii situaci sice komplikuje, podle odborníků však vláda s opatřeními znovu zaspala, uvedla stanice CNN.

Když se nový koronavirus, který se poprvé objevil v Číně v roce 2019, v březnu proplížil do Velké Británii, Johnson prohlásil, že by se s ním země mohla vypořádat do několika týdnů.

O 100 162 úmrtí později má nicméně covid ve Spojeném království na svědomí dvojnásobný počet mrtvých ve srovnání s počtem obětí bombardování britských měst německou Luftwaffe v letech 1940–41.

Za čísly se skrývá smutek a hněv.

65letý otec Jamieho Browna zemřel koncem března. Panovalo podezření, že se nakazil koronavirem během cesty vlakem do Londýna za prací. V té době vláda uvažovala o lockdownu.

Lékaři ho instruovali, aby zůstal doma. Po několika dnech v domácí izolaci se probudil se sevřeným hrudníkem, dezorientovaný a s nevolností. Po zhoršení stavu jej sanitka převezla do nemocnice. Zemřel na zástavu srdce pět minut po příjezdu.

Podle jeho syna mu virus poškodil plíce do bodu, kdy se jeho srdce vzdalo. Do odchodu do důchodu mu zbýval měsíc. „Pro mě to bylo děsivé a strašné vidět všechno, v co doufáte, najednou zmizet. Nikdy nebude na mé svatbě. Nikdy se nesetká s vnoučaty,“ řekl Brown agentuře Reuters.

„Pak sledujete, jak počet obětí stoupá, zatímco se ministři poplácávají po zádech a řeknou vám, jak dobrou práci odvedli. Velmi rychle se z osobního smutku stává smutek kolektivní.“

Johnson nad chmurným milníkem vyjádřil lítost, své pochybení nepřipustil

Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Británie v přepočtu na počet obyvatel zaznamenala nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech zemí na světě.

„Je těžké se vypořádat se zármutkem obsaženým v této ponuré statistice, ztracené roky života, neúčast na rodinných sešlostech a pro tolik příbuzných promarněnou šanci, dokonce i na poslední rozloučení,“ prohlásil předseda vlády Boris Johnson. Podle svých slov přijímá plnou zodpovědnost za všechny vládní kroky. „Mohu vás však ujistit, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ dodal premiér.

„Zajistíme, abychom se poučili, zamysleli se a připravili,“ řekl Johnson, jehož vláda čelí ve vztahu k řešení krize kritice.

Britská vláda podle řady odborníků reagovala příliš pomalu

Nárůst počtu případů, který začal v prosinci, posunul nemocnice na hranice jejich možností. Pracovníci na jednotkách intenzivní péče byli nuceni „zředit“ svou péči a pod bezprecedentním tlakem popisují boj o vlastní duševní zdraví.

Školy jsou zavřené a výuka probíhá online, což narušuje život studentů i pracujících rodičů. Všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím jsou uzavřené. V Anglii je socializace, a to i venku, zakázána, s výjimkou cvičení ve dvojicích.

Od jara, kdy Britové čelili zničující první vlně a ocitli se v přísném lockdownu, se však situace v něčem liší. Nyní se lidé ptají sami sebe, jak se do tohoto bodu dostali. Znovu.

Johnson v tomto směru opakovaně poukazuje na novou a nakažlivější variantu viru, která je dnes po celém světě nechvalně známá jako takzvaná britská varianta. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také tvrdí, že reakce země fungovala, dokud se neobjevila nová varianta.

Tak jednoduché to ovšem není. Stejně jako v první vlně, vláda i tentokrát na rostoucí počet případů a úmrtí reagovala pomalu. Nepodařilo se spustit odpovídající systém sledování kontaktů a systém izolace. Odezva byla pomalá i na hranicích, když stát uzavřel cestovní koridory s více než 60 zeměmi nebo územími až v polovině ledna uprostřed rekordních denních počtů obětí covidu-19.

Odborníci tvrdí, že vláda se ze svých minulých chyb nepoučila a stále jí chybí soudržná strategie.

Profesorka Anne Johnsonová, prezidentka britské Akademie lékařských věd, uvedla, že existuje jasná korelace mezi uvolněním omezení před Vánoci a nedávným nárůstem infekcí.

„Nová varianta hraje podstatnou roli a je nakažlivější. Není to však jediná příčina třetí vlny, to si řekněme na rovinu,“ uvedla podle CNN.

Boris Johnson celé týdny říkal národu, že lidé budou moci oslavit Vánoce s přáteli a rodinami, pokud se budou během listopadového lockdownu řídit pravidly. Všechno odvolal za pět minut dvanáct, přinejmenším v nejhůře zasažených oblastech Anglie.

Už bylo pozdě. Škoda byla způsobena mnohem dříve, než začaly prázdniny, a zdravotnický personál věděl, že na něj čeká těžký leden.

„Pokud 2. prosince uvolníte opatření, jako jsme to udělali my, aby se lidé dostali do obchodů a obecně ven, tři týdny před Vánocemi, bude to nevyhnutelně právě tento moment, kdy zaznamenáme více přenosů,“ řekla profesorka Johnsonová.

Vakcína představuje světlo na konci tunelu

V prosinci byla Británie první zemí na světě, která schválila vakcínu na covid-19 od společností Pfizer/BioNTech. Stát si dal za úkol nabídnout očkování všem lidem nad 70 let, těm, kteří jsou ze zdravotního hlediska nejohroženější, pracovníkům v první linii ve zdravotnictví a sociální péči a starším dospělým v pečovatelských domech do poloviny února.

Podle agentury Reuters dostalo do pondělí první dávku vakcíny celkem 6 853 327 lidí a druhou dávku 472 446.

Vláda uvedla, že míra očkování a jeho úspěch jsou klíčem k tomu, aby bylo možné zavedená omezení zmírnit.

„Bohužel v příštích několika týdnech uvidíme mnohem více úmrtí, než se projeví účinky vakcín,“ uvedl Chris Whitty, vedoucí lékař v Anglii.

Británie má pátý nejvyšší počet obětí covidu-19 na světě a v úterý hlásila dalších 1 631 úmrtí a 20 089 nových případů.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina a Rusko ohlásily vzdušné útoky nepřítele

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 136 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské úřady se o případných škodách nezmiňují, zpráva na síti Telegram nicméně hlásí exploze v několika ruských městech, mimo jiné v Taganrogu v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo ohlásilo, že v noci na dnešek vypálilo Rusko na Ukrajinu 72 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M.

Ukrajinský protikorupční úřad provádí prohlídku u šéfa prezidentské kanceláře Jermaka

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) provádí prohlídky u šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Toho média označují za mocného muže ukrajinské politiky a upozorňují, že v současné době vede tým, který jedná se Spojenými státy o plánu Washingtonu na ukončení rusko-ukrajinské války. Jermak dnes na platformě Telegram napsal, že s orgány činnými v trestním řízení plně spolupracuje.

Počet obětí povodní a sesuvů půdy na Srí Lance vzrostl na 56, zemi zasáhla bouře

Srí Lanka dnes uzavřela školy a nasadila armádu na pomoc lidem zasaženým povodněmi a sesuvy půdy, které si vyžádaly 56 obětí. Jednadvacet lidí je stále nezvěstných, napsala agentura AFP. Původní bilance činila 46 mrtvých. Východ ostrova dnes také zasáhla tropická bouře Ditwah, která do celé země přinesla vydatné srážky a která směřuje k jihoindickému státu Tamilnádu.

Orbán řekl, že bude v Moskvě jednat s Putinem o energiích a míru na Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

Ekonomická šance, nebo ekologická hrozba? Chystaný ropovod v Kanadě budí vášně

Kanadský premiér Mark Carney uzavřel s představiteli Alberty dohodu o výstavbě nového ropovodu, který provincii propojí s tichomořským pobřežím Britské Kolumbie. O finalizaci projektu usiluje Alberta dlouhé roky, jde však o politicky nejvýbušnější téma v celé zemi. Jedni mluví o ekonomické příležitosti, druzí o hrozbě pro životní prostředí a domorodé komunity.

Putin požaduje východ Ukrajiny, Evropě nabízí bezpečnostní záruky

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Kyrgyzstánu zopakoval, že válka skončí jen tehdy, stáhne-li se ukrajinská armáda ze všech území, která Rusko považuje za svá, včetně Doněcké oblasti. Pro Kyjev je odevzdání jakéhokoli území nepřijatelné. Také uvedl, že na Evropu nezaútočí s tím, že může formálně potvrdit bezpečnostní záruky.

Žralok napadl dva mladé turisty ze Švýcarska u australského pobřeží. Žena zemřela, muž bojuje o život

Mladá turistka ve věku kolem dvaceti let zemřela poté, co ji ve vodě v blízkosti pláže Crowdy Bay na východním pobřeží Austrálie napadl žralok. Stejný žralok zranil také mladého muže, který byl následně v kritickém stavu letecky transportován do nemocnice.

Požár hongkongských výškových budov si vyžádal už 75 životů

Počet obětí požáru obytného komplexu v Hongkongu vzrostl na 75. Agentuře AFP to sdělil mluvčí místní vlády. Počet mrtvých se tak od dnešního rána zvýšil o dvacet. Ošetřeno bylo 76 zraněných, včetně 11 zasahujících hasičů. Bilance platí k dnešním 22:00 místního času (15:00 SEČ). Z komplexu se podařilo stovky lidí evakuovat, ale podle agentury Kjódó je na 200 lidí nezvěstných. Oheň, který ve středu zachvátil sedm z osmi budov komplexu, je ve všech zasažených výškových budovách "v zásadě pod kontrolou", ačkoli plameny jsou stále viditelné, uvedl večer správce města John Lee. Dosud není jasné, co požár způsobilo.

K ISS odstartovala kosmická loď Sojuz s dvěma Rusy a Američanem na palubě

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes dopoledne SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu kosmická loď Sojuz MS-28 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států. Cesta a připojení k ISS podle médií potrvá zhruba tři hodiny.

Trump posílá svého velvyslance zpět do Moskvy

Prezident Donald Trump oznámil, že jeho velvyslanec Steve Witkoff se vrací do Moskvy na další kolo jednání s Vladimirem Putinem. Zpráva přichází ve chvíli, kdy uniklé přepisy zpochybňují Witkoffovu roli prostředníka a Ukrajina kritizuje některé body navrhovaného plánu jako nebezpečný signál pro autoritářské státy.

Britská armáda pozastavila používání vozidel Ajax, vojákům v nich bylo nevolno

Britská armáda pozastavila používání obrněných vozů Ajax poté, co se vojákům udělalo při cvičení nevolno z nadměrného hluku a vibrací. Informoval o tom server BBC, podle kterého zákaz přišel jen několik týdnů poté, co britská vláda uvedla, že je přesvědčena o zájmu spojenců z NATO koupit tato obrněná vozidla vyráběná v jižním Walesu.

Spotřebitelé platí víc. AI způsobila růst cen RAM i SSD

Neukojitelná poptávka po infrastruktuře pro umělou inteligenci přeorientovala trh s pamětmi směrem k datovým centrům. Výrobci i analytici varují, že letos i příští rok se budou spotřebitelé potýkat s dražšími RAM moduly i SSD disky. Z kdysi rutinního upgradu počítače se stal luxus, který si řada hráčů i běžných uživatelů musí znovu promyslet.

Šéf CIA: Muž podezřelý z útoku na gardisty pracoval pro CIA v Afghánistánu

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně Ústřední zpravodajské služby (CIA), oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Nyní devětadvacetiletý muž byl podle Ratcliffa příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do Spojených států přišel v rámci programu bývalého prezidenta Joea Bidena. Jeho vláda nechala do USA evakuovat a přesídlit desítky tisíc Afghánců poté, co se v srpnu 2021 z této země stáhli američtí vojáci.

Ceny ropy opět padají, pohybuje s nimi válka na Ukrajině a politika OPEC+

Ropa na světových trzích dál zlevňuje, jak investoři sledují dění kolem války na Ukrajině a očekávají nadcházející jednání skupiny OPEC +. Cena ropy Brent klesla pod hranici 63 dolarů (asi 1 450 korun) za barel po středečním posílení o jedno procento. Cena americké lehké ropy se pohybuje kolem 58 dolarů za barel (1 340 korun).

Papež Lev XIV. přiletěl do Turecka, kde zahájil svou první zahraniční cestu

Papež Lev XIV. dnes přiletěl do Turecka, kde na pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje zahájil svou první zahraniční cestu. V Ankaře se mimo jiné setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Papež přicestoval při příležitosti 1700. výročí konání nicejského koncilu, na kterém se křesťanští biskupové v roce 325 shodli na sjednocení základních principů křesťanství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama