ZprávyCovid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup...

Covid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup vlády k pandemii situaci jen zhoršuje

Truchlící příbuzní obětí pandemie covidu-19 ve Spojením království vyjádřili hněv nad tím, jak premiér Boris Johnson řeší nejhorší krizi veřejného zdraví za poslední století, informovala agentura Reuters. Počet zemřelých po nákaze koronavirem ve státu mezitím překonal 100 000. Nová varianta viru v Británii situaci sice komplikuje, podle odborníků však vláda s opatřeními znovu zaspala, uvedla stanice CNN.

Když se nový koronavirus, který se poprvé objevil v Číně v roce 2019, v březnu proplížil do Velké Británii, Johnson prohlásil, že by se s ním země mohla vypořádat do několika týdnů.

O 100 162 úmrtí později má nicméně covid ve Spojeném království na svědomí dvojnásobný počet mrtvých ve srovnání s počtem obětí bombardování britských měst německou Luftwaffe v letech 1940–41.

Za čísly se skrývá smutek a hněv.

65letý otec Jamieho Browna zemřel koncem března. Panovalo podezření, že se nakazil koronavirem během cesty vlakem do Londýna za prací. V té době vláda uvažovala o lockdownu.

Lékaři ho instruovali, aby zůstal doma. Po několika dnech v domácí izolaci se probudil se sevřeným hrudníkem, dezorientovaný a s nevolností. Po zhoršení stavu jej sanitka převezla do nemocnice. Zemřel na zástavu srdce pět minut po příjezdu.

Podle jeho syna mu virus poškodil plíce do bodu, kdy se jeho srdce vzdalo. Do odchodu do důchodu mu zbýval měsíc. „Pro mě to bylo děsivé a strašné vidět všechno, v co doufáte, najednou zmizet. Nikdy nebude na mé svatbě. Nikdy se nesetká s vnoučaty,“ řekl Brown agentuře Reuters.

„Pak sledujete, jak počet obětí stoupá, zatímco se ministři poplácávají po zádech a řeknou vám, jak dobrou práci odvedli. Velmi rychle se z osobního smutku stává smutek kolektivní.“

Johnson nad chmurným milníkem vyjádřil lítost, své pochybení nepřipustil

Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Británie v přepočtu na počet obyvatel zaznamenala nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech zemí na světě.

„Je těžké se vypořádat se zármutkem obsaženým v této ponuré statistice, ztracené roky života, neúčast na rodinných sešlostech a pro tolik příbuzných promarněnou šanci, dokonce i na poslední rozloučení,“ prohlásil předseda vlády Boris Johnson. Podle svých slov přijímá plnou zodpovědnost za všechny vládní kroky. „Mohu vás však ujistit, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ dodal premiér.

„Zajistíme, abychom se poučili, zamysleli se a připravili,“ řekl Johnson, jehož vláda čelí ve vztahu k řešení krize kritice.

Britská vláda podle řady odborníků reagovala příliš pomalu

Nárůst počtu případů, který začal v prosinci, posunul nemocnice na hranice jejich možností. Pracovníci na jednotkách intenzivní péče byli nuceni „zředit“ svou péči a pod bezprecedentním tlakem popisují boj o vlastní duševní zdraví.

Školy jsou zavřené a výuka probíhá online, což narušuje život studentů i pracujících rodičů. Všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím jsou uzavřené. V Anglii je socializace, a to i venku, zakázána, s výjimkou cvičení ve dvojicích.

Od jara, kdy Britové čelili zničující první vlně a ocitli se v přísném lockdownu, se však situace v něčem liší. Nyní se lidé ptají sami sebe, jak se do tohoto bodu dostali. Znovu.

Johnson v tomto směru opakovaně poukazuje na novou a nakažlivější variantu viru, která je dnes po celém světě nechvalně známá jako takzvaná britská varianta. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také tvrdí, že reakce země fungovala, dokud se neobjevila nová varianta.

Tak jednoduché to ovšem není. Stejně jako v první vlně, vláda i tentokrát na rostoucí počet případů a úmrtí reagovala pomalu. Nepodařilo se spustit odpovídající systém sledování kontaktů a systém izolace. Odezva byla pomalá i na hranicích, když stát uzavřel cestovní koridory s více než 60 zeměmi nebo územími až v polovině ledna uprostřed rekordních denních počtů obětí covidu-19.

Odborníci tvrdí, že vláda se ze svých minulých chyb nepoučila a stále jí chybí soudržná strategie.

Profesorka Anne Johnsonová, prezidentka britské Akademie lékařských věd, uvedla, že existuje jasná korelace mezi uvolněním omezení před Vánoci a nedávným nárůstem infekcí.

„Nová varianta hraje podstatnou roli a je nakažlivější. Není to však jediná příčina třetí vlny, to si řekněme na rovinu,“ uvedla podle CNN.

Boris Johnson celé týdny říkal národu, že lidé budou moci oslavit Vánoce s přáteli a rodinami, pokud se budou během listopadového lockdownu řídit pravidly. Všechno odvolal za pět minut dvanáct, přinejmenším v nejhůře zasažených oblastech Anglie.

Už bylo pozdě. Škoda byla způsobena mnohem dříve, než začaly prázdniny, a zdravotnický personál věděl, že na něj čeká těžký leden.

„Pokud 2. prosince uvolníte opatření, jako jsme to udělali my, aby se lidé dostali do obchodů a obecně ven, tři týdny před Vánocemi, bude to nevyhnutelně právě tento moment, kdy zaznamenáme více přenosů,“ řekla profesorka Johnsonová.

Vakcína představuje světlo na konci tunelu

V prosinci byla Británie první zemí na světě, která schválila vakcínu na covid-19 od společností Pfizer/BioNTech. Stát si dal za úkol nabídnout očkování všem lidem nad 70 let, těm, kteří jsou ze zdravotního hlediska nejohroženější, pracovníkům v první linii ve zdravotnictví a sociální péči a starším dospělým v pečovatelských domech do poloviny února.

Podle agentury Reuters dostalo do pondělí první dávku vakcíny celkem 6 853 327 lidí a druhou dávku 472 446.

Vláda uvedla, že míra očkování a jeho úspěch jsou klíčem k tomu, aby bylo možné zavedená omezení zmírnit.

„Bohužel v příštích několika týdnech uvidíme mnohem více úmrtí, než se projeví účinky vakcín,“ uvedl Chris Whitty, vedoucí lékař v Anglii.

Británie má pátý nejvyšší počet obětí covidu-19 na světě a v úterý hlásila dalších 1 631 úmrtí a 20 089 nových případů.

Doporučujeme

Europoslanci tvrdí, že jim bylo znemožněno provést důkladnou inspekci italského zadržovacího centra pro migranty v Albánii

Delegace poslanců Evropského parlamentu tvrdí, že při návštěvě italského detenčního centra pro migranty v Albánii narazila na překážky a nemohla zařízení důkladně zkontrolovat. Spor přichází v době, kdy se Evropská unie posouvá k tvrdší migrační politice a zvažuje širší využití zařízení mimo své území.

Brazílie po obratu vyřadila Japonsko a jde do osmifinále

Brazílie vydřela postup do osmifinále mistrovství světa až v samotném závěru. Japonsko dlouho drželo překvapivé vedení a sahalo po historickém úspěchu, jenže favorit po změně stran přidal, vyrovnal a v nastaveném čase rozhodl o výhře 2:1. Hrdinou se stal Gabriel Martinelli.

Dobrovolníci nasbírali 11 milionů vzácných semen pro obnovu skotských lesů

Obnova původních lesů na západě Skotska získala výraznou podporu. Přibližně stovka dobrovolníků během několika let ručně nasbírala přes 11 milionů vzácných semen domácích dřevin. Díky tomu vzniknou miliony nových stromů, které pomohou obnovit ohrožené lesy i jedinečný atlantský deštný prales.

Koubek skončil u české reprezentace

Po neúspěšném mistrovství světa končí Miroslav Koubek na lavičce české fotbalové reprezentace. Přestože ještě krátce po návratu ze šampionátu počítal s pokračováním, po pondělním jednání s předsedou FAČR Davidem Trundou nabídl svou funkci k dispozici. Svaz jeho rozhodnutí přijal a začne hledat nového reprezentačního trenéra.

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama