ZprávyCovid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup...

Covid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup vlády k pandemii situaci jen zhoršuje

Truchlící příbuzní obětí pandemie covidu-19 ve Spojením království vyjádřili hněv nad tím, jak premiér Boris Johnson řeší nejhorší krizi veřejného zdraví za poslední století, informovala agentura Reuters. Počet zemřelých po nákaze koronavirem ve státu mezitím překonal 100 000. Nová varianta viru v Británii situaci sice komplikuje, podle odborníků však vláda s opatřeními znovu zaspala, uvedla stanice CNN.

Když se nový koronavirus, který se poprvé objevil v Číně v roce 2019, v březnu proplížil do Velké Británii, Johnson prohlásil, že by se s ním země mohla vypořádat do několika týdnů.

O 100 162 úmrtí později má nicméně covid ve Spojeném království na svědomí dvojnásobný počet mrtvých ve srovnání s počtem obětí bombardování britských měst německou Luftwaffe v letech 1940–41.

Za čísly se skrývá smutek a hněv.

65letý otec Jamieho Browna zemřel koncem března. Panovalo podezření, že se nakazil koronavirem během cesty vlakem do Londýna za prací. V té době vláda uvažovala o lockdownu.

Lékaři ho instruovali, aby zůstal doma. Po několika dnech v domácí izolaci se probudil se sevřeným hrudníkem, dezorientovaný a s nevolností. Po zhoršení stavu jej sanitka převezla do nemocnice. Zemřel na zástavu srdce pět minut po příjezdu.

Podle jeho syna mu virus poškodil plíce do bodu, kdy se jeho srdce vzdalo. Do odchodu do důchodu mu zbýval měsíc. „Pro mě to bylo děsivé a strašné vidět všechno, v co doufáte, najednou zmizet. Nikdy nebude na mé svatbě. Nikdy se nesetká s vnoučaty,“ řekl Brown agentuře Reuters.

„Pak sledujete, jak počet obětí stoupá, zatímco se ministři poplácávají po zádech a řeknou vám, jak dobrou práci odvedli. Velmi rychle se z osobního smutku stává smutek kolektivní.“

Johnson nad chmurným milníkem vyjádřil lítost, své pochybení nepřipustil

Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Británie v přepočtu na počet obyvatel zaznamenala nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech zemí na světě.

„Je těžké se vypořádat se zármutkem obsaženým v této ponuré statistice, ztracené roky života, neúčast na rodinných sešlostech a pro tolik příbuzných promarněnou šanci, dokonce i na poslední rozloučení,“ prohlásil předseda vlády Boris Johnson. Podle svých slov přijímá plnou zodpovědnost za všechny vládní kroky. „Mohu vás však ujistit, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ dodal premiér.

„Zajistíme, abychom se poučili, zamysleli se a připravili,“ řekl Johnson, jehož vláda čelí ve vztahu k řešení krize kritice.

Britská vláda podle řady odborníků reagovala příliš pomalu

Nárůst počtu případů, který začal v prosinci, posunul nemocnice na hranice jejich možností. Pracovníci na jednotkách intenzivní péče byli nuceni „zředit“ svou péči a pod bezprecedentním tlakem popisují boj o vlastní duševní zdraví.

Školy jsou zavřené a výuka probíhá online, což narušuje život studentů i pracujících rodičů. Všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím jsou uzavřené. V Anglii je socializace, a to i venku, zakázána, s výjimkou cvičení ve dvojicích.

Od jara, kdy Britové čelili zničující první vlně a ocitli se v přísném lockdownu, se však situace v něčem liší. Nyní se lidé ptají sami sebe, jak se do tohoto bodu dostali. Znovu.

Johnson v tomto směru opakovaně poukazuje na novou a nakažlivější variantu viru, která je dnes po celém světě nechvalně známá jako takzvaná britská varianta. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také tvrdí, že reakce země fungovala, dokud se neobjevila nová varianta.

Tak jednoduché to ovšem není. Stejně jako v první vlně, vláda i tentokrát na rostoucí počet případů a úmrtí reagovala pomalu. Nepodařilo se spustit odpovídající systém sledování kontaktů a systém izolace. Odezva byla pomalá i na hranicích, když stát uzavřel cestovní koridory s více než 60 zeměmi nebo územími až v polovině ledna uprostřed rekordních denních počtů obětí covidu-19.

Odborníci tvrdí, že vláda se ze svých minulých chyb nepoučila a stále jí chybí soudržná strategie.

Profesorka Anne Johnsonová, prezidentka britské Akademie lékařských věd, uvedla, že existuje jasná korelace mezi uvolněním omezení před Vánoci a nedávným nárůstem infekcí.

„Nová varianta hraje podstatnou roli a je nakažlivější. Není to však jediná příčina třetí vlny, to si řekněme na rovinu,“ uvedla podle CNN.

Boris Johnson celé týdny říkal národu, že lidé budou moci oslavit Vánoce s přáteli a rodinami, pokud se budou během listopadového lockdownu řídit pravidly. Všechno odvolal za pět minut dvanáct, přinejmenším v nejhůře zasažených oblastech Anglie.

Už bylo pozdě. Škoda byla způsobena mnohem dříve, než začaly prázdniny, a zdravotnický personál věděl, že na něj čeká těžký leden.

„Pokud 2. prosince uvolníte opatření, jako jsme to udělali my, aby se lidé dostali do obchodů a obecně ven, tři týdny před Vánocemi, bude to nevyhnutelně právě tento moment, kdy zaznamenáme více přenosů,“ řekla profesorka Johnsonová.

Vakcína představuje světlo na konci tunelu

V prosinci byla Británie první zemí na světě, která schválila vakcínu na covid-19 od společností Pfizer/BioNTech. Stát si dal za úkol nabídnout očkování všem lidem nad 70 let, těm, kteří jsou ze zdravotního hlediska nejohroženější, pracovníkům v první linii ve zdravotnictví a sociální péči a starším dospělým v pečovatelských domech do poloviny února.

Podle agentury Reuters dostalo do pondělí první dávku vakcíny celkem 6 853 327 lidí a druhou dávku 472 446.

Vláda uvedla, že míra očkování a jeho úspěch jsou klíčem k tomu, aby bylo možné zavedená omezení zmírnit.

„Bohužel v příštích několika týdnech uvidíme mnohem více úmrtí, než se projeví účinky vakcín,“ uvedl Chris Whitty, vedoucí lékař v Anglii.

Británie má pátý nejvyšší počet obětí covidu-19 na světě a v úterý hlásila dalších 1 631 úmrtí a 20 089 nových případů.

Doporučujeme

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama