ZprávyCovid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup...

Covid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup vlády k pandemii situaci jen zhoršuje

Truchlící příbuzní obětí pandemie covidu-19 ve Spojením království vyjádřili hněv nad tím, jak premiér Boris Johnson řeší nejhorší krizi veřejného zdraví za poslední století, informovala agentura Reuters. Počet zemřelých po nákaze koronavirem ve státu mezitím překonal 100 000. Nová varianta viru v Británii situaci sice komplikuje, podle odborníků však vláda s opatřeními znovu zaspala, uvedla stanice CNN.

Když se nový koronavirus, který se poprvé objevil v Číně v roce 2019, v březnu proplížil do Velké Británii, Johnson prohlásil, že by se s ním země mohla vypořádat do několika týdnů.

O 100 162 úmrtí později má nicméně covid ve Spojeném království na svědomí dvojnásobný počet mrtvých ve srovnání s počtem obětí bombardování britských měst německou Luftwaffe v letech 1940–41.

Za čísly se skrývá smutek a hněv.

65letý otec Jamieho Browna zemřel koncem března. Panovalo podezření, že se nakazil koronavirem během cesty vlakem do Londýna za prací. V té době vláda uvažovala o lockdownu.

Lékaři ho instruovali, aby zůstal doma. Po několika dnech v domácí izolaci se probudil se sevřeným hrudníkem, dezorientovaný a s nevolností. Po zhoršení stavu jej sanitka převezla do nemocnice. Zemřel na zástavu srdce pět minut po příjezdu.

Podle jeho syna mu virus poškodil plíce do bodu, kdy se jeho srdce vzdalo. Do odchodu do důchodu mu zbýval měsíc. „Pro mě to bylo děsivé a strašné vidět všechno, v co doufáte, najednou zmizet. Nikdy nebude na mé svatbě. Nikdy se nesetká s vnoučaty,“ řekl Brown agentuře Reuters.

„Pak sledujete, jak počet obětí stoupá, zatímco se ministři poplácávají po zádech a řeknou vám, jak dobrou práci odvedli. Velmi rychle se z osobního smutku stává smutek kolektivní.“

Johnson nad chmurným milníkem vyjádřil lítost, své pochybení nepřipustil

Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Británie v přepočtu na počet obyvatel zaznamenala nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech zemí na světě.

„Je těžké se vypořádat se zármutkem obsaženým v této ponuré statistice, ztracené roky života, neúčast na rodinných sešlostech a pro tolik příbuzných promarněnou šanci, dokonce i na poslední rozloučení,“ prohlásil předseda vlády Boris Johnson. Podle svých slov přijímá plnou zodpovědnost za všechny vládní kroky. „Mohu vás však ujistit, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ dodal premiér.

„Zajistíme, abychom se poučili, zamysleli se a připravili,“ řekl Johnson, jehož vláda čelí ve vztahu k řešení krize kritice.

Britská vláda podle řady odborníků reagovala příliš pomalu

Nárůst počtu případů, který začal v prosinci, posunul nemocnice na hranice jejich možností. Pracovníci na jednotkách intenzivní péče byli nuceni „zředit“ svou péči a pod bezprecedentním tlakem popisují boj o vlastní duševní zdraví.

Školy jsou zavřené a výuka probíhá online, což narušuje život studentů i pracujících rodičů. Všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím jsou uzavřené. V Anglii je socializace, a to i venku, zakázána, s výjimkou cvičení ve dvojicích.

Od jara, kdy Britové čelili zničující první vlně a ocitli se v přísném lockdownu, se však situace v něčem liší. Nyní se lidé ptají sami sebe, jak se do tohoto bodu dostali. Znovu.

Johnson v tomto směru opakovaně poukazuje na novou a nakažlivější variantu viru, která je dnes po celém světě nechvalně známá jako takzvaná britská varianta. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také tvrdí, že reakce země fungovala, dokud se neobjevila nová varianta.

Tak jednoduché to ovšem není. Stejně jako v první vlně, vláda i tentokrát na rostoucí počet případů a úmrtí reagovala pomalu. Nepodařilo se spustit odpovídající systém sledování kontaktů a systém izolace. Odezva byla pomalá i na hranicích, když stát uzavřel cestovní koridory s více než 60 zeměmi nebo územími až v polovině ledna uprostřed rekordních denních počtů obětí covidu-19.

Odborníci tvrdí, že vláda se ze svých minulých chyb nepoučila a stále jí chybí soudržná strategie.

Profesorka Anne Johnsonová, prezidentka britské Akademie lékařských věd, uvedla, že existuje jasná korelace mezi uvolněním omezení před Vánoci a nedávným nárůstem infekcí.

„Nová varianta hraje podstatnou roli a je nakažlivější. Není to však jediná příčina třetí vlny, to si řekněme na rovinu,“ uvedla podle CNN.

Boris Johnson celé týdny říkal národu, že lidé budou moci oslavit Vánoce s přáteli a rodinami, pokud se budou během listopadového lockdownu řídit pravidly. Všechno odvolal za pět minut dvanáct, přinejmenším v nejhůře zasažených oblastech Anglie.

Už bylo pozdě. Škoda byla způsobena mnohem dříve, než začaly prázdniny, a zdravotnický personál věděl, že na něj čeká těžký leden.

„Pokud 2. prosince uvolníte opatření, jako jsme to udělali my, aby se lidé dostali do obchodů a obecně ven, tři týdny před Vánocemi, bude to nevyhnutelně právě tento moment, kdy zaznamenáme více přenosů,“ řekla profesorka Johnsonová.

Vakcína představuje světlo na konci tunelu

V prosinci byla Británie první zemí na světě, která schválila vakcínu na covid-19 od společností Pfizer/BioNTech. Stát si dal za úkol nabídnout očkování všem lidem nad 70 let, těm, kteří jsou ze zdravotního hlediska nejohroženější, pracovníkům v první linii ve zdravotnictví a sociální péči a starším dospělým v pečovatelských domech do poloviny února.

Podle agentury Reuters dostalo do pondělí první dávku vakcíny celkem 6 853 327 lidí a druhou dávku 472 446.

Vláda uvedla, že míra očkování a jeho úspěch jsou klíčem k tomu, aby bylo možné zavedená omezení zmírnit.

„Bohužel v příštích několika týdnech uvidíme mnohem více úmrtí, než se projeví účinky vakcín,“ uvedl Chris Whitty, vedoucí lékař v Anglii.

Británie má pátý nejvyšší počet obětí covidu-19 na světě a v úterý hlásila dalších 1 631 úmrtí a 20 089 nových případů.

Reklama

Doporučujeme

Meloni: Itálie pozastavuje obrannou dohodu s Izraelem

Italská vláda pozastavila automatické prodlužování dohody o spolupráci v oblasti obrany s Izraelem kvůli současné situaci na Blízkém východě a několika konkrétním incidentům. V úterý to oznámila premiérka Giorgia Meloni.

Ruské drony útočily na ukrajinský přístav Izmajil, poškodily panamskou loď

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie; při útoku nebyl nikdo zraněn. Informoval o tom ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, kterého citovala agentura Reuters.

Japonská centrální banka podpořila růst bitcoinu

Bitcoin se v pondělí dostal nad 74 tisíc dolarů a jedním z důvodů byla i změna tónu z Japonska. Guvernér tamní centrální banky Kazuo Ueda naznačil, že na zasedání 28. dubna nejspíš nepřijde další zvýšení sazeb. Pro riziková aktiva je to důležitý signál, protože část trhu dál stojí na levném financování v jenech.

Ceny ropy klesají. Naději na dohodu s Íránem tlumí obavy z další eskalace

Ceny ropy v úterý klesly, přestože napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Trhy reagují na kombinaci dvou protichůdných faktorů. Na jedné straně zohledňují eskalaci v podobě americké blokády íránských přístavů, na straně druhé opatrnou naději, že Washington a Teherán by mohly pokračovat v jednáních.

V Baltském moři umírá keporkak, úřady ukončily záchranu

Desetimetrový samec keporkaka, který se před několika týdny dostal do mělkých vod u severního pobřeží Německa, zřejmě nepřežije. Poté, co opakovaně uvízl v mělčinách, nyní leží v malé zátoce poblíž ostrova Poel a záchranné týmy otevřeně přiznávají, že jeho záchrana není možná. Úřady a odborníci proto vyzývají veřejnost, aby nechala zvíře v klidu prožít jeho zbývající dny.

Zakladatel Evergrande se přiznal k podvodu

Zakladatel čínské developerské společnosti Evergrande, Sü Ťia-jin, se u soudu přiznal k několika trestným činům včetně podvodů při získávání financí a úplatkářství. Případ uzavírá pád jednoho z nejvýraznějších podnikatelů, který symbolizoval vzestup i krizi čínského realitního trhu.

Vance: USA dosáhly v rozhovorech s Íránem pokroku, Teherán nyní musí jednat

Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to v noci na dnešek prohlásil americký viceprezident J. D. Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.

Skandál v USA: Vlivný demokrat rezignuje kvůli obviněním ze sexuálního napadení

Americký kongresman Eric Swalwell oznámil, že rezignuje na svůj mandát ve Sněmovně reprezentantů. Rozhodnutí přichází po sérii závažných obvinění ze sexuálního obtěžování a v době, kdy se proti deokratovi rozbíhá etické vyšetřování i trestní prověrky.

Španělský premiér Sánchez jednal s čínským prezidentem Siem o užších vztazích

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes pokračuje v návštěvě Číny, kde se setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Oba představitelé slíbili, že prohloubí vzájemné vztahy obou zemí, a zároveň se zavázali chránit globální mír v době, kdy se světový řád podle slov Si Ťin-pchinga "rozpadá", napsala agentura Reuters.

Magyar chce pozastavit zprávy veřejnoprávních médií, dokud nebudou nestranné

Vítěz nedělních parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar a jeho strana Tisza chtějí pozastavit zpravodajství veřejnoprávních médií, dokud nebudou moci zajistit nestranné zpravodajství. Magyar to dnes řekl podle agentury Reuters.

Zlatí orli se mohou vrátit do Anglie po více než 150 letech

Zlatí orli by se mohli znovu objevit na anglickém nebi. Po více než 150 letech absence se rýsuje plán na jejich návrat. Vláda už uvolnila milion liber na program obnovy a první mláďata by mohla být vypuštěna už příští rok.

Akcie Colt CZ vstoupí na burzu v Amsterdamu

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ míří na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam, kde se s nimi začne obchodovat 15. dubna. Firma tím rozšiřuje svou přítomnost na kapitálových trzích vedle pražské burzy, kde se její akcie obchodují už několik let.

Brusel je mírně optimistický, Magyar může odblokovat půjčku Kyjevu

Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.

KOMENTÁŘ: Na blokádu reaguje blokádou. Trumpova vysoká hra šponuje cenu ropy

Dosud byl Hormuzský průliv i přes íránskou blokádu pro některá plavidla stále průjezdný, Donald Trump však nařizuje americkou separátní blokádu, která má úžinu úplně uzavřít. Paradoxní plán přichází v době, kdy se otřásá křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem. Trhy jsou proto zase v křeči.

Z Trumpa nemám strach, vzkázal papež Lev

Napětí mezi papežem Lvem XIV. a prezidentem USA Donaldem Trumpem se dále vyostřuje. Papež uvedl, že se „nebojí“ Trumpovy administrativy a bude i nadále otevřeně vystupovat proti válce, a to i navzdory ostré kritice z Bílého domu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama