Reklama
4.2 C
Czech
Sobota 28. března 2026
ZprávyCovid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup...

Covid-19 zabil ve Velké Británii 100 000 lidí. Odborníci tvrdí, že přístup vlády k pandemii situaci jen zhoršuje

Truchlící příbuzní obětí pandemie covidu-19 ve Spojením království vyjádřili hněv nad tím, jak premiér Boris Johnson řeší nejhorší krizi veřejného zdraví za poslední století, informovala agentura Reuters. Počet zemřelých po nákaze koronavirem ve státu mezitím překonal 100 000. Nová varianta viru v Británii situaci sice komplikuje, podle odborníků však vláda s opatřeními znovu zaspala, uvedla stanice CNN.

Když se nový koronavirus, který se poprvé objevil v Číně v roce 2019, v březnu proplížil do Velké Británii, Johnson prohlásil, že by se s ním země mohla vypořádat do několika týdnů.

O 100 162 úmrtí později má nicméně covid ve Spojeném království na svědomí dvojnásobný počet mrtvých ve srovnání s počtem obětí bombardování britských měst německou Luftwaffe v letech 1940–41.

Za čísly se skrývá smutek a hněv.

65letý otec Jamieho Browna zemřel koncem března. Panovalo podezření, že se nakazil koronavirem během cesty vlakem do Londýna za prací. V té době vláda uvažovala o lockdownu.

Lékaři ho instruovali, aby zůstal doma. Po několika dnech v domácí izolaci se probudil se sevřeným hrudníkem, dezorientovaný a s nevolností. Po zhoršení stavu jej sanitka převezla do nemocnice. Zemřel na zástavu srdce pět minut po příjezdu.

Podle jeho syna mu virus poškodil plíce do bodu, kdy se jeho srdce vzdalo. Do odchodu do důchodu mu zbýval měsíc. „Pro mě to bylo děsivé a strašné vidět všechno, v co doufáte, najednou zmizet. Nikdy nebude na mé svatbě. Nikdy se nesetká s vnoučaty,“ řekl Brown agentuře Reuters.

„Pak sledujete, jak počet obětí stoupá, zatímco se ministři poplácávají po zádech a řeknou vám, jak dobrou práci odvedli. Velmi rychle se z osobního smutku stává smutek kolektivní.“

Johnson nad chmurným milníkem vyjádřil lítost, své pochybení nepřipustil

Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Británie v přepočtu na počet obyvatel zaznamenala nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 ze všech zemí na světě.

„Je těžké se vypořádat se zármutkem obsaženým v této ponuré statistice, ztracené roky života, neúčast na rodinných sešlostech a pro tolik příbuzných promarněnou šanci, dokonce i na poslední rozloučení,“ prohlásil předseda vlády Boris Johnson. Podle svých slov přijímá plnou zodpovědnost za všechny vládní kroky. „Mohu vás však ujistit, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ dodal premiér.

„Zajistíme, abychom se poučili, zamysleli se a připravili,“ řekl Johnson, jehož vláda čelí ve vztahu k řešení krize kritice.

Britská vláda podle řady odborníků reagovala příliš pomalu

Nárůst počtu případů, který začal v prosinci, posunul nemocnice na hranice jejich možností. Pracovníci na jednotkách intenzivní péče byli nuceni „zředit“ svou péči a pod bezprecedentním tlakem popisují boj o vlastní duševní zdraví.

Školy jsou zavřené a výuka probíhá online, což narušuje život studentů i pracujících rodičů. Všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím jsou uzavřené. V Anglii je socializace, a to i venku, zakázána, s výjimkou cvičení ve dvojicích.

Od jara, kdy Britové čelili zničující první vlně a ocitli se v přísném lockdownu, se však situace v něčem liší. Nyní se lidé ptají sami sebe, jak se do tohoto bodu dostali. Znovu.

Johnson v tomto směru opakovaně poukazuje na novou a nakažlivější variantu viru, která je dnes po celém světě nechvalně známá jako takzvaná britská varianta. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také tvrdí, že reakce země fungovala, dokud se neobjevila nová varianta.

Tak jednoduché to ovšem není. Stejně jako v první vlně, vláda i tentokrát na rostoucí počet případů a úmrtí reagovala pomalu. Nepodařilo se spustit odpovídající systém sledování kontaktů a systém izolace. Odezva byla pomalá i na hranicích, když stát uzavřel cestovní koridory s více než 60 zeměmi nebo územími až v polovině ledna uprostřed rekordních denních počtů obětí covidu-19.

Odborníci tvrdí, že vláda se ze svých minulých chyb nepoučila a stále jí chybí soudržná strategie.

Profesorka Anne Johnsonová, prezidentka britské Akademie lékařských věd, uvedla, že existuje jasná korelace mezi uvolněním omezení před Vánoci a nedávným nárůstem infekcí.

„Nová varianta hraje podstatnou roli a je nakažlivější. Není to však jediná příčina třetí vlny, to si řekněme na rovinu,“ uvedla podle CNN.

Boris Johnson celé týdny říkal národu, že lidé budou moci oslavit Vánoce s přáteli a rodinami, pokud se budou během listopadového lockdownu řídit pravidly. Všechno odvolal za pět minut dvanáct, přinejmenším v nejhůře zasažených oblastech Anglie.

Už bylo pozdě. Škoda byla způsobena mnohem dříve, než začaly prázdniny, a zdravotnický personál věděl, že na něj čeká těžký leden.

„Pokud 2. prosince uvolníte opatření, jako jsme to udělali my, aby se lidé dostali do obchodů a obecně ven, tři týdny před Vánocemi, bude to nevyhnutelně právě tento moment, kdy zaznamenáme více přenosů,“ řekla profesorka Johnsonová.

Vakcína představuje světlo na konci tunelu

V prosinci byla Británie první zemí na světě, která schválila vakcínu na covid-19 od společností Pfizer/BioNTech. Stát si dal za úkol nabídnout očkování všem lidem nad 70 let, těm, kteří jsou ze zdravotního hlediska nejohroženější, pracovníkům v první linii ve zdravotnictví a sociální péči a starším dospělým v pečovatelských domech do poloviny února.

Podle agentury Reuters dostalo do pondělí první dávku vakcíny celkem 6 853 327 lidí a druhou dávku 472 446.

Vláda uvedla, že míra očkování a jeho úspěch jsou klíčem k tomu, aby bylo možné zavedená omezení zmírnit.

„Bohužel v příštích několika týdnech uvidíme mnohem více úmrtí, než se projeví účinky vakcín,“ uvedl Chris Whitty, vedoucí lékař v Anglii.

Británie má pátý nejvyšší počet obětí covidu-19 na světě a v úterý hlásila dalších 1 631 úmrtí a 20 089 nových případů.

Reklama

Doporučujeme

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.

Evropa chce konec íránské války, Rubio na schůzce G7 vysvětluje strategii USA

O potřebě rychlého ukončení íránské války se dnes pokoušejí přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Podpis prezidenta Trumpa bude na dolarových bankovkách. Poprvé v historii USA

Americké dolarové bankovky by brzy mohly nést podpis prezidenta Donalda Trumpa. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí USA s tím, že jde o součást oslav 250. výročí založení Spojených států. Zároveň se jedná o další krok, kterým chce prezident zanechat viditelnou stopu ve fungování federální vlády.

Putin si mne ruce. Ruská ropa překonává světové ceny

Moskva těží z jednoho z největších ropných šoků v historii. Ruská ropa se nyní prodává nad světovými cenami, protože odběratelé černého zlata hledají alternativy. Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán povolil deseti tankerům proplout Hormuzským průlivem.

Rusko podniklo nejdříve raketový a pak dronový útok na Charkov

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.

Pokud jednání s Íránem selžou. Trump zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje vyslání dalších tisíců vojáků na Blízký východ. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ), podle nichž se šéf Bílého domu jistí pro případné selhání diplomacie. Není jasné, kde budou tyto síly umístěny.

Velryba, která uvázla na severu Německa, se uvolnila z mělčiny

Velryba, která začátkem týdne uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand, se v noci na dnešek dokázala uvolnit. Podařilo se jí dostat se do hlubšího koryta, které pro ni vyhloubil vodní bagr. Podle agentury DPA o tom informoval biolog Robert Marc Lehmann, který k mladému keporkakovi ve čtvrtek doplaval a snažil se ho ke korytu navést. Kytovec, jehož osud vyvolal v Německu obrovský zájem, ale ještě vyhráno nemá. Nyní záleží na tom, zda zvíře měřící 12 až 15 metrů zůstane na otevřeném moři a vpluje do Severního moře a pak do Atlantského oceánu, který je jeho domovem.

Zelenskyj se v saúdskoarabské Džiddě setkal s korunním princem bin Salmánem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o "ukrajinské krizi", uvedla v noci na dnešek podle Reuters saúdskoarabská státní tisková agentura.

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Paul McCartney vydává nové album inspirované vzpomínkami na Liverpool

Paul McCartney se po několika letech vrací s novou deskou. Legendární hudebník vydává album, které se vrací hluboko do jeho minulosti a připomíná dobu, kdy se začala psát historie Beatles.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama