Mezi Spojenými státy a Mexikem roste napětí nejen kvůli migrační krizi. V tomto konfliktu jde podle americké televize CNN o vodu. Oba státy si mají podle dohody z roku 1944 dodávat její určité množství v rámci sdílení zdrojů. Problém však je, že zmíněná dohoda nepočítala s klimatickými změnami.
Podle 80 let staré dohody sdílejí USA a Mexiko zdroje vody z řeky Colorado a Rio Grande. Mexiko ovšem výrazně zaostává v dodávkách a funguje na „vodní dluh“, což zpochybňuje jeho schopnost dostát svým závazkům.
Mexičtí politici tvrdí, že nemohou dodat něco, co nemají. Řeky vysychají a vody je málo. Farmáři v jižním Texasu mezitím bojují s extrémním suchem a marně vzhlížejí k obloze bez dešťových mraků. Úroda zůstává každý rok nejistá.
A water war is looming between Mexico and the US. Neither side will win
— UinHurricane (@UinHurricane) June 18, 2024
Tensions are rising in a border dispute between the United States and Mexico. But this conflict is not about migration; it' about waterhttps://t.co/lofmbNwQbG pic.twitter.com/MKVDD7P80P
Někteří texaští politici se obrátili na administrativu prezidenta Joe Bidena, aby zajištovala dodávky vody z Mexika, dokud nedojde k nápravě. Stát však žádné zásoby vody nemá, sám čelí bezprecedentnímu suchu a má problémy zásobit svou populaci.
Obě země zoufale očekávají bouře, avšak experti varují, že přístup ve stylu „modli se za déšť“ je poněkud riskantní. Označují to za krátkodobé řešení, klimatická krize je přitom problém dlouhodobý a jen tak neodezní.
USA mají podle dohody poskytnout Mexiku každý rok téměř dvě miliardy metrů krychlových vody z řeky Colorado. Tohle množství kvůli globálnímu oteplování nedokáže pokrýt potřeby mexické populace, píše CNN.
Konflikt bez vítěze
Mexiko má zase podle dohody dodávat USA každých pět let určité množství vody z přítoků proudících z mexické strany do sdílené řeky Rio Grande. Má za sebou dva pětileté cykly v deficitu od roku 1992 do roku 2002.
„To bylo poprvé, kdy jsme měli takové zvýšené politické napětí mezi oběma zeměmi ohledně vody,“ řekl výzkumník Vianey Rueda z Michiganské univerzity specializující se na zmíněnou dohodu. Mexiko se teď blíží k dalšími pětiletému cyklu.
Ocitlo se ve stejné situaci, akorát v ještě intenzivnější. „Systém dodávek vody zůstal stejný, akorát vodní krize se zhoršila,“ dodal Rueda. Říční toky kvůli suchu a horku vysychají, což pociťují jak farmáři na mexické straně podél Rio Grande, tak farmáři v Texasu.
Poptávka po vodě řeky Rio Grande navíc v roce 1994 prudce vzrostla, jak kolem ní byly postaveny farmy a továrny na výrobu produktů pro americké a kanadské trhy. Obě strany hranice se urbanizovaly a počet obyvatel vzrostl.
Mexiko s USA tak budou v budoucnu bojovat o vodu, z konfliktu však nevyjde žádný vítěz. Na klimatické změny trpí obě strany stejně. Chce to do dohody zahrnout i klimatické změny, navrhuje Magnaña Rueda z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM).
