Mexiko by mohlo mít poprvé od vyhlášení nezávislosti v roce 1821 v čele ženu. Ve středu totiž vládní levicová strana Morena oznámila, že její kandidátkou na nejvyšší úřad bude bývalá starostka mexické metropole Claudia Sheinbaumová. Největší soupeřkou této jednašedesátileté političky příští rok v červnu v prezidentských volbách bude šedesátiletá senátorka a podnikatelka Xóchitl Gálvezová, která bude kandidátkou koalice hlavních opozičních stran.
„Půjde o historický souboj, protože Mexiko nikdy nemělo za prezidentku ženu,“ řekla serveru BBC Mundo politoložka Palmira Tapiaová. Podle ní lze v této souvislosti také očekávat jiný styl vládnutí a asi i jiné priority vedení této druhé největší latinskoamerické země.
Mexico edges closer to electing first woman president https://t.co/fgAtioDkAz
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 7, 2023
„Nastává éra žen,“ komentovala situaci pro televizi CNN socioložka María Marvánová, která připomněla, že ženy v Mexiku získaly volební právo teprve v roce 1953. I podle Marvánové je velmi pravděpodobné, že Mexiko bude mít od prosince 2024 první prezidentku v historii.
Sheinbaumová je blízkou spojenkyní současné hlavy státu Andrése Manuela Lópeze Obradora, který se už o druhý prezidentský mandát ucházet nemůže. Byla pokládána za favoritku celostátního hlasování strany Morena, v němž získala 39,4 procenta hlasů. Druhý skončil s 25,6 procenta Marcelo Ebrard, který byl do letošního června ministrem zahraničí. Ebrard se oficiálního vyhlášení výsledků nezúčastnil, protože požadoval opakování hlasování kvůli údajným nesrovnalostem.
„Výsledek je definitivní a konečný,“ zdůraznil Alfonso Durazo z vedení strany Morena. Některá média po oznámení výsledků spekulují, že Ebrard by mohl ze strany Morana vystoupit a do voleb prezidenta jít jako nezávislý kandidát, čímž by ale Sheinbaumovou připravil o současnou roli favoritky pro volby hlavy státu. Prezident López Obrador, který se v prosinci 2018 stal první levicovou hlavou Mexika za několik dekád, se totiž stále těší velké popularitě, kolem 60 procent.
Vystudovaná fyzička Sheinbaumová se v roce 2018 stala první ženou zvolenou do čela mexické metropole, úřad opustila letos v červnu, aby se mohla ucházet o stranickou nominaci na prezidentskou kandidaturu. Na radnici mexické metropole působila už od prosince 2000 do května 2006, tedy v době, kdy byl starostou López Obrador, za jehož úřadování měla na starosti životní prostředí. V roce 2014 Sheinbaumová stála u vzniku strany Morena, která se zrodila ze stejnojmenného hnutí vytvořeného o několik let dříve.
Jako starostka si Sheinbaumová vysloužila kritiku za to, že se jí nepodařilo vyřešit dlouhodobě špatný stav metra v metropoli, v němž se stává řada nehod. V květnu 2021 si jedna z nich vyžádala 26 obětí a na osm desítek zraněných. Starostka pak letos v lednu poslala do metra na 6000 členů národní gardy, aby dohlíželi na bezpečnost. Některé nehody totiž podle starostky mohla být způsobit sabotáž, respektive krádeže vybavení. Dopravu v mexické metropoli ale za vedení Sheinbaumové vylepšila například kabinová lanovka, která je nejdelší v Latinské Americe.
Gálvezová byla do zvolení kandidátkou opozice minulý měsíc nepříliš známou političkou, ač je od roku 2018 senátorkou. Má domorodý původ, který připomíná i tím, že chodívá v tradičním oblečení indiánského etnika Otomiů. Narodila se v chudé rodině, navzdory tomu vystudovala informatiku a stala se úspěšnou podnikatelkou.
V Latinské Americe zastávalo podle CNN dosud úřad prezidenta jen 13 žen, z toho ne všechny byly zvoleny ve volbách, některé jen dočasně vedly nečekaně uvolněný nejvyšší úřad. V současné době má v tomto regionu prezidentku Honduras (Xiomara Castrová) a Peru (Dina Boluarteová, která převzala úřad z pozice viceprezidentky po sesazení Pedra Castilla). První zvolenou prezidentkou v Latinské Americe se stala v roce 1990 v Nikaragui Violeta Barriosová Chamorrová.
