Americký prezident Donald Trump svým „dlouhým“ a „produktivním“ telefonickým rozhovorem s ruským protějškem Vladimirem Putinem šokoval evropskou politickou scénu a uvrhl celý kontinent do nejistoty. Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o příměří, jinak nebude dohoda fungovat, zaznívají bouřlivé hlasy. Jsme svědky vítězství Ruska v konfliktu se Západem. Informují o tom Politico a CNN.
Trump ve středu oznámil, že si volal s Putinem a že se dohodli na setkání v Saúdské Arábii. Vzápětí zavolal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Hovor si velice pochvaloval, trval hodinu a označil ho za „produktivní“. Oba prezidenti se dohodli na vzájemných návštěvách svých zemí. Trump pak prohlásil, že Rusko by mělo být součástí největších ekonomik G7. Evropě přitom tímto oznámením vyrazil dech. O hovoru s Putinem ji totiž neinformoval, čímž ji defacto odsunul na vedlejší kolej.
Kyiv, EU alarmed by prospect of 'dirty deal' after Trump-Putin call https://t.co/zxnz4wtTeo
— The Straits Times (@straits_times) February 13, 2025
Z Bruselu, Berlíně, Paříži a Londýně se ozývají hlasy zděšení, údivu a rozhořčení, které ještě umocnilo prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha. Ten uvedl, že návrat ukrajinských hranic do podoby před rokem 2014 nevidí jako reálný. Vyloučil také vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), což by však byla pro Kyjev nejsilnější bezpečnostní záruka v případě příměří s Ruskem. Přesně takový požadavek si klade Putin – Ukrajina nikdy nesmí vstoupit do NATO.
„Stejně jako vy chceme suverénní a prosperující Ukrajinu. Ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím před roem 2014 je nerealistický záměr,“ zdůraznil šéf Pentagonu, čímž (vedle vyloučení Ukrajiny v NATO) přímo ustoupil Moskvě, na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu, kam přiletěli na jednání i americký ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellog.
Hegseth navíc uvedl, že bezpečnostní garance bude muset Ukrajině poskytnout hlavně Evropa a vyloučil tak účast USA v případných mírových silách. Tohle vyjádření ještě prohloubilo zděšení evropských politiků. Požadované zvýšení výdajů na obranu členských států NATO a mírové síly (plus rekonstrukce Ukrajiny) představují obrovskou ekonomickou zátěž výhradně na bedrech evropských států.
Nic se ještě nerozhodlo
Evropa vzkázala Trumpovi jednotně a jasně (vyjma takového Maďarska), že bez Ukrajiny a Evropanů žádné příměří nebude, napsal server Politico. „Je jasné, že žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat. Potřebujete Evropany, potřebujete NATO,“ vzkázala Trumpovi nejvyšší diplomatka Evropské unie (EU) Kaja Kallas, bývalá estonská premiérka. „Proč jim (Rusku) dáváme vše, co chtějí, ještě před zahájením jednání? Je to usmiřování, nikdy to nefungovalo.“
Dokonce i britský premiér Keir Starmer, který usilovně pracoval na dobrých vztazích s Trumpem, rázně odmítl jednání o Ukrajině bez Ukrajiny a spojenců. „Nemůže jednat o Ukrajině, aniž by Ukrajina byla jádrem toho všeho,“ zdůraznil a dodal, že Ukrajina by měla získat členství v NATO, což se však nyní jeví jako nedosažitelný cíl.
Kallas varovala, že pokud budou jednání probíhat bez Ukrajiny a bude dosaženo dohody, která nebude fungovat, Ukrajina se postaví na odpor a Evropa ji podpoří. Zelenskyj ve čtvrtek opakovaně zdůrazňoval, že nepřijme žádnou mírovou dohodu uzavřenou bez účasti Ukrajiny. Sám přitom šel Trumpovi na ruku a souhlasil s přístupem USA k vzácným nerostům a navrhnul výhody pro americké firmy podílející se na rekonstrukci válkou zdevastované země. A právě to bude hrát podle odborníků klíčovou roli. Ukrajina i Evropa musí nabídnout Trumpovi něco na oplátku. Prezident slíbil ekonomickou i vojenskou podporu, pokud budou mít USA přístup k vzácným kovům v hodnotě 500 miliard dolarů na území Ukrajiny. Členské státy NATO budou muset zvýšit výdaje na obranu, aby si zachovaly Trumpovu přízeň.
Hegseth v závěru summitu ministrů obrany NATO v Bruselu uklidňoval, že rozhovory o příměří budou zahrnovat jak Rusko, tak Ukrajinu. To mimo jiné tvrdil i Trump. Ukrajina podle něj bude účastníkem jednání, ale členství v NATO je něco, co nemůže Rusko připustit.
Není jasné, jak bude nakonec dohoda vypadat a jaké bezpečnostní záruky Ukrajina obdrží, zvláště když je v jednání i přístup USA k vzácným nerostům v zemi. Ovlivní to také obchodní vztahy mezi EU a USA a spokojenost Trumpa s výši výdajů členských států NATO na obranu.
Jak ovšem upozorňuje televize CNN, v Moskvě nyní slaví velký úspěch. Místo co by totiž Trump Moskvu zpacifikoval, se jí poklonil. A Rusko může získat ilegálně anektovaná ukrajinská území.
USA hrozí Rusku vojenským nátlakem, snaží se uklidnit vyhrocenou situaci
Americký viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal uvedl, že pokud Rusko nepřistoupí na dohodu, která zajistí Ukrajině nezávislost, mohou Spojené státy použít k jejímu vynucení i vojenský nátlak. Ve svých odpovědích přitom zdůraznil, že Ukrajina musí mít „suverénní nezávislost“.
Vance také upozornil, že Trump může měnit názory v závislosti na vývoji rozhovorů, píše agentura Reuters, která na rozhovor upozornila. Jeho slova jsou ale dobrým znamením. Jedná se o jeho nejsilnější podporu od nástupu Trumpa do úřadu. Vance je známým odpůrcem americké podpory Ukrajiny.
Média píšou, že Trumpovi lidé berou po obvinění ze zrady evropských zástupců zpátečku a snaží se situaci uklidnit s tím, že všechny body rozhovorů, včetně ukrajinské přítomnosti v NATO, jdou teprve na jednací stůl.
