ZprávyBývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý šéf kontrarozvědky newyorské kanceláře FBI byl v pondělí obviněn za údajnou spolupráci se sankcionovaným ruským oligarchou. Další obvinění se týká zatajení stovek tisíc dolarů, které dostal od bývalého zaměstnance albánské zpravodajské agentury. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Charles McGonigal pracoval pro FBI 22 let. Byl zatčen v sobotu na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho při návratu ze zahraniční cesty, řekl CNN zdroj obeznámený se zatčením.

Před odchodem do důchodu v roce 2018 vedl oddělení kontrarozvědky FBI v New Yorku. Při slyšení u federálního soudu na Manhattanu prohlásil, že není vinen ze žádného ze čtyř trestných činů, včetně porušení sankcí a praní špinavých peněz.

Sháněli špínu na jiného oligarchu

McGonigal byl obviněn, že v roce 2021 spolupracoval s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který byl sankcionován za vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Po víkendovém zatčení byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů, uvádí agentura Reuters.

Žalobci tvrdí, že McGonigal a Sergey Shestakov, bývalý ruský diplomat, který v poslední době pracoval jako tlumočník u federálních soudů v New Yorku na Manhattanu a v Brooklynu, porušili americké sankce tím, že sháněli „špínu“ na Děripaskova rivala v době, kdy už byl sankcionován.

V pondělí státní zástupci jižního okresu New Yorku sdělili soudkyni Sarah Caveové, že dosáhli dohody o kauci s právníkem McGonigala. Musí však soudu oznámit jakoukoli vnitrostátní cestu mimo jižní nebo východní okresy New Yorku, s výjimkou soudních jednání ve Washingtonu. Obhájce Seth DuCharme řekl soudu, že McGonigalova práce zahrnuje mezinárodní cestování, a dodal, že by v určitém okamžiku mohl požádat o úpravu kauce.

Spojení s albánskou zpravodajskou službou

Ve Washingtonu je McGonigal obviněn ze zatajování spojení, které měl s osobou, která před desítkami let pracovala pro albánskou zpravodajskou službu. A to včetně příjmu 225 000 dolarů. Žalobci tvrdí, že McGonigal jako zaměstnanec FBI měl prozradit cesty do zámoří a kontakty s cizími státními příslušníky, což neudělal.

Během několika zámořských cest do Albánie, Rakouska a Německa údajně McGonigal neprozradil na formulářích vlády USA, že se setkal s albánským premiérem, kosovským politikem a dalšími. Žalobci také tvrdí, že na jednom setkání naléhal na albánského premiéra, aby byl „opatrný při udělování licencí na ropné vrty v Albánii ruským krycím společnostem“. Bývalý zaměstnanec albánské rozvědky, který mu zaplatil 225 000 dolarů, měl finanční zájem na rozhodnutí vlády o smlouvách.

Snažil se o vyškrtnutí Děripasky ze seznamu sankcí, tvrdí žalobci

Obvinění z New Yorku tvrdí, že se s ruským tlumočníkem Šestakovem poprvé setkal v roce 2018 v FBI prostřednictvím ruského zpravodajského důstojníka. Ten byl dříve diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu a Ruské federace.

Poté, co v roce 2018 odešel z FBI, byl McGonigal přijat jako konzultant pro newyorskou právnickou firmu pracující na Děripaskových sankcích, uvádí se v soudním spisu. V roce 2019 cestoval do Londýna a Vídně, aby se setkal s Děripaskou ohledně „vyškrtnutí“ ruského oligarchy ze seznamu amerických sankcí.

Bývalý agent FBI a Shestakov se pokusili skrýt své zapojení pomocí fiktivních společností a padělaných podpisů k přijímání plateb od ruského oligarchy. V roce 2021 McGonigal údajně pracoval na získání souborů „temného webu“ pro Děripasku, které by podle něj mohly odhalit „skrytá aktiva v hodnotě více než 500 milionů USD“ a další informace, o kterých McGonigal věřil, že by pro Děripasku mohly být cenné.

Kdo je ruský oligarcha Oleg Děripaska

Děripaska, zakladatel ruské hliníkové společnosti Rusal, byl mezi dvěma tucty ruských oligarchů a vládních úředníků, které Washington v roce 2018 zařadil na černou listinu v reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb v roce 2016. On i Kreml jakékoli zasahování do voleb popřeli.

V září byl obviněn z porušení amerických sankcí. Je jedním z nejznámějších oligarchů v Rusku a jeho jméno se objevilo během vyšetřování Trump-Rusko. Byl mnohokrát zmíněn ve zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Muellera, která říká, že je „úzce spřízněn“ s Putinem.

Doporučujeme

Španělsko čekají předčasné volby. Sánchez riskuje vládu kvůli bytové krizi

Španělský premiér Pedro Sánchez překvapivě posílá zemi k předčasným volbám. Uskuteční se už 29. listopadu a přicházejí v době, kdy vládu oslabují spory v parlamentu i masové protesty kvůli bydlení. Pro Sáncheze jde o riskantní tah. Jeho socialisté totiž v průzkumech zaostávají a volby by mohly otevřít cestu k moci pravici a krajně pravicové straně Vox.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Rozsáhlému náletu ruských dronů čelila během noci Oděská oblast na jihu Ukrajiny. Ukrajinský dron v Brjanské oblasti na západě Ruska zabil řidiče kamionu, informoval v neděli večer gubernátor regionu Jegor Kovalčuk. Další dron těžce zranil řidiče cisterny s benzinem v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.

Trump vytvořil skupinu pro AI, povede ji šéf tajných služeb Clayton

Prezident Spojených států Donald Trump dnes ohlásil vytvoření Jednotky pro super inteligenci (SIF) pod vedením šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona. Trump, který umělou inteligenci (AI) označuje za super inteligenci, to oznámil na své sociální síti Truth Social. Stanice CNN už v pátek informovala, že Trump si Claytona vybral jako zmocněnce pro AI.

USA chtějí koncem října třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Německo podle Merze poskytne Ukrajině zbrojní pomoc za jednu miliardu eur

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama