ZprávyBývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý šéf kontrarozvědky newyorské kanceláře FBI byl v pondělí obviněn za údajnou spolupráci se sankcionovaným ruským oligarchou. Další obvinění se týká zatajení stovek tisíc dolarů, které dostal od bývalého zaměstnance albánské zpravodajské agentury. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Charles McGonigal pracoval pro FBI 22 let. Byl zatčen v sobotu na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho při návratu ze zahraniční cesty, řekl CNN zdroj obeznámený se zatčením.

Před odchodem do důchodu v roce 2018 vedl oddělení kontrarozvědky FBI v New Yorku. Při slyšení u federálního soudu na Manhattanu prohlásil, že není vinen ze žádného ze čtyř trestných činů, včetně porušení sankcí a praní špinavých peněz.

Sháněli špínu na jiného oligarchu

McGonigal byl obviněn, že v roce 2021 spolupracoval s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který byl sankcionován za vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Po víkendovém zatčení byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů, uvádí agentura Reuters.

Žalobci tvrdí, že McGonigal a Sergey Shestakov, bývalý ruský diplomat, který v poslední době pracoval jako tlumočník u federálních soudů v New Yorku na Manhattanu a v Brooklynu, porušili americké sankce tím, že sháněli „špínu“ na Děripaskova rivala v době, kdy už byl sankcionován.

V pondělí státní zástupci jižního okresu New Yorku sdělili soudkyni Sarah Caveové, že dosáhli dohody o kauci s právníkem McGonigala. Musí však soudu oznámit jakoukoli vnitrostátní cestu mimo jižní nebo východní okresy New Yorku, s výjimkou soudních jednání ve Washingtonu. Obhájce Seth DuCharme řekl soudu, že McGonigalova práce zahrnuje mezinárodní cestování, a dodal, že by v určitém okamžiku mohl požádat o úpravu kauce.

Spojení s albánskou zpravodajskou službou

Ve Washingtonu je McGonigal obviněn ze zatajování spojení, které měl s osobou, která před desítkami let pracovala pro albánskou zpravodajskou službu. A to včetně příjmu 225 000 dolarů. Žalobci tvrdí, že McGonigal jako zaměstnanec FBI měl prozradit cesty do zámoří a kontakty s cizími státními příslušníky, což neudělal.

Během několika zámořských cest do Albánie, Rakouska a Německa údajně McGonigal neprozradil na formulářích vlády USA, že se setkal s albánským premiérem, kosovským politikem a dalšími. Žalobci také tvrdí, že na jednom setkání naléhal na albánského premiéra, aby byl „opatrný při udělování licencí na ropné vrty v Albánii ruským krycím společnostem“. Bývalý zaměstnanec albánské rozvědky, který mu zaplatil 225 000 dolarů, měl finanční zájem na rozhodnutí vlády o smlouvách.

Snažil se o vyškrtnutí Děripasky ze seznamu sankcí, tvrdí žalobci

Obvinění z New Yorku tvrdí, že se s ruským tlumočníkem Šestakovem poprvé setkal v roce 2018 v FBI prostřednictvím ruského zpravodajského důstojníka. Ten byl dříve diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu a Ruské federace.

Poté, co v roce 2018 odešel z FBI, byl McGonigal přijat jako konzultant pro newyorskou právnickou firmu pracující na Děripaskových sankcích, uvádí se v soudním spisu. V roce 2019 cestoval do Londýna a Vídně, aby se setkal s Děripaskou ohledně „vyškrtnutí“ ruského oligarchy ze seznamu amerických sankcí.

Bývalý agent FBI a Shestakov se pokusili skrýt své zapojení pomocí fiktivních společností a padělaných podpisů k přijímání plateb od ruského oligarchy. V roce 2021 McGonigal údajně pracoval na získání souborů „temného webu“ pro Děripasku, které by podle něj mohly odhalit „skrytá aktiva v hodnotě více než 500 milionů USD“ a další informace, o kterých McGonigal věřil, že by pro Děripasku mohly být cenné.

Kdo je ruský oligarcha Oleg Děripaska

Děripaska, zakladatel ruské hliníkové společnosti Rusal, byl mezi dvěma tucty ruských oligarchů a vládních úředníků, které Washington v roce 2018 zařadil na černou listinu v reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb v roce 2016. On i Kreml jakékoli zasahování do voleb popřeli.

V září byl obviněn z porušení amerických sankcí. Je jedním z nejznámějších oligarchů v Rusku a jeho jméno se objevilo během vyšetřování Trump-Rusko. Byl mnohokrát zmíněn ve zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Muellera, která říká, že je „úzce spřízněn“ s Putinem.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama