ZprávyBývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý šéf kontrarozvědky newyorské kanceláře FBI byl v pondělí obviněn za údajnou spolupráci se sankcionovaným ruským oligarchou. Další obvinění se týká zatajení stovek tisíc dolarů, které dostal od bývalého zaměstnance albánské zpravodajské agentury. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Charles McGonigal pracoval pro FBI 22 let. Byl zatčen v sobotu na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho při návratu ze zahraniční cesty, řekl CNN zdroj obeznámený se zatčením.

Před odchodem do důchodu v roce 2018 vedl oddělení kontrarozvědky FBI v New Yorku. Při slyšení u federálního soudu na Manhattanu prohlásil, že není vinen ze žádného ze čtyř trestných činů, včetně porušení sankcí a praní špinavých peněz.

Sháněli špínu na jiného oligarchu

McGonigal byl obviněn, že v roce 2021 spolupracoval s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který byl sankcionován za vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Po víkendovém zatčení byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů, uvádí agentura Reuters.

Žalobci tvrdí, že McGonigal a Sergey Shestakov, bývalý ruský diplomat, který v poslední době pracoval jako tlumočník u federálních soudů v New Yorku na Manhattanu a v Brooklynu, porušili americké sankce tím, že sháněli „špínu“ na Děripaskova rivala v době, kdy už byl sankcionován.

V pondělí státní zástupci jižního okresu New Yorku sdělili soudkyni Sarah Caveové, že dosáhli dohody o kauci s právníkem McGonigala. Musí však soudu oznámit jakoukoli vnitrostátní cestu mimo jižní nebo východní okresy New Yorku, s výjimkou soudních jednání ve Washingtonu. Obhájce Seth DuCharme řekl soudu, že McGonigalova práce zahrnuje mezinárodní cestování, a dodal, že by v určitém okamžiku mohl požádat o úpravu kauce.

Spojení s albánskou zpravodajskou službou

Ve Washingtonu je McGonigal obviněn ze zatajování spojení, které měl s osobou, která před desítkami let pracovala pro albánskou zpravodajskou službu. A to včetně příjmu 225 000 dolarů. Žalobci tvrdí, že McGonigal jako zaměstnanec FBI měl prozradit cesty do zámoří a kontakty s cizími státními příslušníky, což neudělal.

Během několika zámořských cest do Albánie, Rakouska a Německa údajně McGonigal neprozradil na formulářích vlády USA, že se setkal s albánským premiérem, kosovským politikem a dalšími. Žalobci také tvrdí, že na jednom setkání naléhal na albánského premiéra, aby byl „opatrný při udělování licencí na ropné vrty v Albánii ruským krycím společnostem“. Bývalý zaměstnanec albánské rozvědky, který mu zaplatil 225 000 dolarů, měl finanční zájem na rozhodnutí vlády o smlouvách.

Snažil se o vyškrtnutí Děripasky ze seznamu sankcí, tvrdí žalobci

Obvinění z New Yorku tvrdí, že se s ruským tlumočníkem Šestakovem poprvé setkal v roce 2018 v FBI prostřednictvím ruského zpravodajského důstojníka. Ten byl dříve diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu a Ruské federace.

Poté, co v roce 2018 odešel z FBI, byl McGonigal přijat jako konzultant pro newyorskou právnickou firmu pracující na Děripaskových sankcích, uvádí se v soudním spisu. V roce 2019 cestoval do Londýna a Vídně, aby se setkal s Děripaskou ohledně „vyškrtnutí“ ruského oligarchy ze seznamu amerických sankcí.

Bývalý agent FBI a Shestakov se pokusili skrýt své zapojení pomocí fiktivních společností a padělaných podpisů k přijímání plateb od ruského oligarchy. V roce 2021 McGonigal údajně pracoval na získání souborů „temného webu“ pro Děripasku, které by podle něj mohly odhalit „skrytá aktiva v hodnotě více než 500 milionů USD“ a další informace, o kterých McGonigal věřil, že by pro Děripasku mohly být cenné.

Kdo je ruský oligarcha Oleg Děripaska

Děripaska, zakladatel ruské hliníkové společnosti Rusal, byl mezi dvěma tucty ruských oligarchů a vládních úředníků, které Washington v roce 2018 zařadil na černou listinu v reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb v roce 2016. On i Kreml jakékoli zasahování do voleb popřeli.

V září byl obviněn z porušení amerických sankcí. Je jedním z nejznámějších oligarchů v Rusku a jeho jméno se objevilo během vyšetřování Trump-Rusko. Byl mnohokrát zmíněn ve zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Muellera, která říká, že je „úzce spřízněn“ s Putinem.

Doporučujeme

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama