ZprávyBývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý šéf kontrarozvědky newyorské kanceláře FBI byl v pondělí obviněn za údajnou spolupráci se sankcionovaným ruským oligarchou. Další obvinění se týká zatajení stovek tisíc dolarů, které dostal od bývalého zaměstnance albánské zpravodajské agentury. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Charles McGonigal pracoval pro FBI 22 let. Byl zatčen v sobotu na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho při návratu ze zahraniční cesty, řekl CNN zdroj obeznámený se zatčením.

Před odchodem do důchodu v roce 2018 vedl oddělení kontrarozvědky FBI v New Yorku. Při slyšení u federálního soudu na Manhattanu prohlásil, že není vinen ze žádného ze čtyř trestných činů, včetně porušení sankcí a praní špinavých peněz.

Sháněli špínu na jiného oligarchu

McGonigal byl obviněn, že v roce 2021 spolupracoval s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který byl sankcionován za vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Po víkendovém zatčení byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů, uvádí agentura Reuters.

Žalobci tvrdí, že McGonigal a Sergey Shestakov, bývalý ruský diplomat, který v poslední době pracoval jako tlumočník u federálních soudů v New Yorku na Manhattanu a v Brooklynu, porušili americké sankce tím, že sháněli „špínu“ na Děripaskova rivala v době, kdy už byl sankcionován.

V pondělí státní zástupci jižního okresu New Yorku sdělili soudkyni Sarah Caveové, že dosáhli dohody o kauci s právníkem McGonigala. Musí však soudu oznámit jakoukoli vnitrostátní cestu mimo jižní nebo východní okresy New Yorku, s výjimkou soudních jednání ve Washingtonu. Obhájce Seth DuCharme řekl soudu, že McGonigalova práce zahrnuje mezinárodní cestování, a dodal, že by v určitém okamžiku mohl požádat o úpravu kauce.

Spojení s albánskou zpravodajskou službou

Ve Washingtonu je McGonigal obviněn ze zatajování spojení, které měl s osobou, která před desítkami let pracovala pro albánskou zpravodajskou službu. A to včetně příjmu 225 000 dolarů. Žalobci tvrdí, že McGonigal jako zaměstnanec FBI měl prozradit cesty do zámoří a kontakty s cizími státními příslušníky, což neudělal.

Během několika zámořských cest do Albánie, Rakouska a Německa údajně McGonigal neprozradil na formulářích vlády USA, že se setkal s albánským premiérem, kosovským politikem a dalšími. Žalobci také tvrdí, že na jednom setkání naléhal na albánského premiéra, aby byl „opatrný při udělování licencí na ropné vrty v Albánii ruským krycím společnostem“. Bývalý zaměstnanec albánské rozvědky, který mu zaplatil 225 000 dolarů, měl finanční zájem na rozhodnutí vlády o smlouvách.

Snažil se o vyškrtnutí Děripasky ze seznamu sankcí, tvrdí žalobci

Obvinění z New Yorku tvrdí, že se s ruským tlumočníkem Šestakovem poprvé setkal v roce 2018 v FBI prostřednictvím ruského zpravodajského důstojníka. Ten byl dříve diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu a Ruské federace.

Poté, co v roce 2018 odešel z FBI, byl McGonigal přijat jako konzultant pro newyorskou právnickou firmu pracující na Děripaskových sankcích, uvádí se v soudním spisu. V roce 2019 cestoval do Londýna a Vídně, aby se setkal s Děripaskou ohledně „vyškrtnutí“ ruského oligarchy ze seznamu amerických sankcí.

Bývalý agent FBI a Shestakov se pokusili skrýt své zapojení pomocí fiktivních společností a padělaných podpisů k přijímání plateb od ruského oligarchy. V roce 2021 McGonigal údajně pracoval na získání souborů „temného webu“ pro Děripasku, které by podle něj mohly odhalit „skrytá aktiva v hodnotě více než 500 milionů USD“ a další informace, o kterých McGonigal věřil, že by pro Děripasku mohly být cenné.

Kdo je ruský oligarcha Oleg Děripaska

Děripaska, zakladatel ruské hliníkové společnosti Rusal, byl mezi dvěma tucty ruských oligarchů a vládních úředníků, které Washington v roce 2018 zařadil na černou listinu v reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb v roce 2016. On i Kreml jakékoli zasahování do voleb popřeli.

V září byl obviněn z porušení amerických sankcí. Je jedním z nejznámějších oligarchů v Rusku a jeho jméno se objevilo během vyšetřování Trump-Rusko. Byl mnohokrát zmíněn ve zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Muellera, která říká, že je „úzce spřízněn“ s Putinem.

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama