Reklama
4.8 C
Czech
Neděle 22. března 2026
ZprávyBývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý představitel FBI pracoval pro sankcionovaného ruského oligarchu, tvrdí žalobci

Bývalý šéf kontrarozvědky newyorské kanceláře FBI byl v pondělí obviněn za údajnou spolupráci se sankcionovaným ruským oligarchou. Další obvinění se týká zatajení stovek tisíc dolarů, které dostal od bývalého zaměstnance albánské zpravodajské agentury. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Charles McGonigal pracoval pro FBI 22 let. Byl zatčen v sobotu na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho při návratu ze zahraniční cesty, řekl CNN zdroj obeznámený se zatčením.

Před odchodem do důchodu v roce 2018 vedl oddělení kontrarozvědky FBI v New Yorku. Při slyšení u federálního soudu na Manhattanu prohlásil, že není vinen ze žádného ze čtyř trestných činů, včetně porušení sankcí a praní špinavých peněz.

Sháněli špínu na jiného oligarchu

McGonigal byl obviněn, že v roce 2021 spolupracoval s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který byl sankcionován za vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Po víkendovém zatčení byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů, uvádí agentura Reuters.

Žalobci tvrdí, že McGonigal a Sergey Shestakov, bývalý ruský diplomat, který v poslední době pracoval jako tlumočník u federálních soudů v New Yorku na Manhattanu a v Brooklynu, porušili americké sankce tím, že sháněli „špínu“ na Děripaskova rivala v době, kdy už byl sankcionován.

V pondělí státní zástupci jižního okresu New Yorku sdělili soudkyni Sarah Caveové, že dosáhli dohody o kauci s právníkem McGonigala. Musí však soudu oznámit jakoukoli vnitrostátní cestu mimo jižní nebo východní okresy New Yorku, s výjimkou soudních jednání ve Washingtonu. Obhájce Seth DuCharme řekl soudu, že McGonigalova práce zahrnuje mezinárodní cestování, a dodal, že by v určitém okamžiku mohl požádat o úpravu kauce.

Spojení s albánskou zpravodajskou službou

Ve Washingtonu je McGonigal obviněn ze zatajování spojení, které měl s osobou, která před desítkami let pracovala pro albánskou zpravodajskou službu. A to včetně příjmu 225 000 dolarů. Žalobci tvrdí, že McGonigal jako zaměstnanec FBI měl prozradit cesty do zámoří a kontakty s cizími státními příslušníky, což neudělal.

Během několika zámořských cest do Albánie, Rakouska a Německa údajně McGonigal neprozradil na formulářích vlády USA, že se setkal s albánským premiérem, kosovským politikem a dalšími. Žalobci také tvrdí, že na jednom setkání naléhal na albánského premiéra, aby byl „opatrný při udělování licencí na ropné vrty v Albánii ruským krycím společnostem“. Bývalý zaměstnanec albánské rozvědky, který mu zaplatil 225 000 dolarů, měl finanční zájem na rozhodnutí vlády o smlouvách.

Snažil se o vyškrtnutí Děripasky ze seznamu sankcí, tvrdí žalobci

Obvinění z New Yorku tvrdí, že se s ruským tlumočníkem Šestakovem poprvé setkal v roce 2018 v FBI prostřednictvím ruského zpravodajského důstojníka. Ten byl dříve diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu a Ruské federace.

Poté, co v roce 2018 odešel z FBI, byl McGonigal přijat jako konzultant pro newyorskou právnickou firmu pracující na Děripaskových sankcích, uvádí se v soudním spisu. V roce 2019 cestoval do Londýna a Vídně, aby se setkal s Děripaskou ohledně „vyškrtnutí“ ruského oligarchy ze seznamu amerických sankcí.

Bývalý agent FBI a Shestakov se pokusili skrýt své zapojení pomocí fiktivních společností a padělaných podpisů k přijímání plateb od ruského oligarchy. V roce 2021 McGonigal údajně pracoval na získání souborů „temného webu“ pro Děripasku, které by podle něj mohly odhalit „skrytá aktiva v hodnotě více než 500 milionů USD“ a další informace, o kterých McGonigal věřil, že by pro Děripasku mohly být cenné.

Kdo je ruský oligarcha Oleg Děripaska

Děripaska, zakladatel ruské hliníkové společnosti Rusal, byl mezi dvěma tucty ruských oligarchů a vládních úředníků, které Washington v roce 2018 zařadil na černou listinu v reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb v roce 2016. On i Kreml jakékoli zasahování do voleb popřeli.

V září byl obviněn z porušení amerických sankcí. Je jedním z nejznámějších oligarchů v Rusku a jeho jméno se objevilo během vyšetřování Trump-Rusko. Byl mnohokrát zmíněn ve zprávě zvláštního právního zástupce Roberta Muellera, která říká, že je „úzce spřízněn“ s Putinem.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael podle Íránu zaútočily na íránské zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters.

Při dronovém útoku v Bagdádu byl zasažen areál diplomatické mise USA

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters byl z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku. Irácké zpravodajské služby později informovaly, že při jiném dnešním dronovém útoku byl zabit jejich důstojník.

Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Ukrajina na Rusko vyslala 283 dronů, ukrajinská Černihivská oblast je bez proudu

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Porota uznala Muska vinným z klamání investorů Twitteru

Elon Musk u federálního soudu v San Franciscu prohrál spor s bývalými investory Twitteru. Porota rozhodla, že během převzetí sociální sítě v roce 2022 zveřejňoval zavádějící výroky, které poškodily akcionáře a srazily cenu akcií.

Muchová v Miami vydřela postup do třetího kola

Karolína Muchová zvládla na turnaji v Miami těžký zápas s Camilou Osorio a po obratu postoupila do třetího kola. Česká tenistka porazila Kolumbijku 4:6, 6:2 a 7:5. V den, který se pro české hráčky nevyvíjel dobře, odvrátila nepříjemný scénář a zůstala ve hře spolu s Marií Bouzkovou.

Česko podpořilo prohlášení k bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika se připojila ke společnému prohlášení států, které chtějí podpořit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem. Skupina zemí zároveň vyzvala Írán, aby přestal s útoky na obchodní lodě, civilní infrastrukturu i s dalšími kroky, které provoz v této klíčové námořní trase blokují.

Tenerife vyhlásilo kvůli bouři Therese stav nouze

Tenerife zasáhla bouře Therese, která na Kanárské ostrovy přinesla silný vítr, vydatný déšť i sněžení ve vyšších polohách. Úřady vyhlásily stav nouze, uzavřely některé silnice a zrušily část veřejných akcí.

Zlato i stříbro dál kolísají

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.

Vlna veder na západě USA by bez lidského přičinění nebyla možná

Vlna extrémních veder, která v těchto dnech zasáhla západ Spojených států, není jen dalším výkyvem počasí. Podle vědců by byla bez klimatické změny způsobené člověkem prakticky nemožná. Teploty v některých oblastech vystoupaly až o 17 stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr a lámou rekordy napříč desítkami měst od Kalifornie po Missouri.

Po požáru v jihokorejské továrně je zraněno 55 lidí, dalších 14 je pohřešováno

Při požáru ve dvou budovách továrny na automobilové díly v jihokorejském městě Tedžon bylo dnes zraněno nejméně 55 lidí, z toho 24 vážně. Do akce bylo nasazeno přes 500 hasičů a členů záchranných složek, vozidla s vodními děly nebo hasičští roboti. Po 14 osobách se stále pátrá, napsaly tiskové agentury.

Izrael v odvetě za útoky na drúzy zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Rafinerii v Kuvajtu opět zasáhly drony, íránské útoky hlásí i další země Zálivu

V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí dnes ráno znovu vypukl požár po dronových útocích. Oznámila to podle tiskových agentur státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou. Odvetným útokům Íránu v bezmála třítýdenní americko-izraelské válce proti islámské republice dnes ráno čelily také další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Bitcoin překonal 71 000 dolarů, směr trhů dál určuje ropa

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama