Válka na UkrajiněBoje na Ukrajině v zimě zpomalí, ale válka bude pokračovat, tvrdí tajné...

Boje na Ukrajině v zimě zpomalí, ale válka bude pokračovat, tvrdí tajné služby USA

Boje na Ukrajině se zpomalují a pravděpodobně budou pokračovat i v nadcházejících zimních měsících, domnívají se americké zpravodajské služby. Informuje o tom BBC, AP News a další servery.

Válka na Ukrajině trvá již devátý měsíc, ale Rusko ztratilo více než polovinu území, kterého se zmocnilo. Zatím nejsou žádné důkazy o slábnoucím odporu ze strany ukrajinských sil, uvedla ředitelka amerických zpravodajských služeb Avril Haines. Podle ní se obě strany budou snažit „doplnit zásoby, obnovit zásobování a obnovit síly“ pro případnou protiofenzívu na jaře.

Haines na obranném fóru v Kalifornii řekla, že většina bojů se v současné době odehrává v okolí Bachmutské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedla, že boje se zpomalily poté, co Rusko minulý měsíc stáhlo své jednotky ze západní části Chersonské oblasti.

„Již nyní vidíme jakési snížené tempo konfliktu. Očekáváme, že to pravděpodobně uvidíme i v následujících měsících,“ cituje ji BBC. Dodala, že jak ukrajinská, tak ruská armáda se budou snažit připravit na případnou protiofenzívu po zimě.

„Ale ve skutečnosti jsme docela skeptičtí, pokud jde o to, zda Rusové budou na případný útok připraveni,“ řekla. „Optimističtěji to v tomto časovém horizontu vidím u Ukrajinců,“ dodala.

Americké zpravodajské služby se podle ní domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v této fázi úplnou představu o tom, před jakou výzvou jeho armáda stojí. „Vidíme nedostatek munice i morálky. Dále sledujeme potíže se zásobováním, logistikou, celou řadu problémů, kterým čelí,“ řekla.

Podpora invaze klesá

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však vykreslili jiný obrázek. Mrazivé podmínky by podle nich naopak mohly umožnit „vyšší tempo operací s nástupem zimy“. Institut citoval vyjádření Serhije Haidaje, ukrajinského oblastního gubernátora v Luhansku.

Již dříve ISW tvrdil, že operace v Donbasu se pravděpodobně nezpomalí. Mrazivé podmínky vytvářejí „nejoptimálnější roční období pro mechanizovanou manévrovou válku“.

Jak upozorňuje AP News, britské ministerstvo obrany v neděli ve zprávě poukázalo na nové signály nezávislých ruských médií. Podpora veřejnosti v Rusku pro vojenskou kampaň podle nich výrazně klesá. Jen 25 procent Rusů si přeje, aby válka pokračovala.

Mezitím v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil cenový strop stanovený západními spojenci na vývoz ruské ropy za „slabý“. Uvedl, že není natolik „závažný“, aby poškodil ruskou ekonomiku.

Roztržka kvůli ropě

Cílem limitu, který má vstoupit v platnost v pondělí, je zabránit zemím platit za barel ruské ropy po moři více než 60 dolarů (1388 korun). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva se na tento krok připravila, ale svou ropu pod tímto limitem prodávat nebude.

Na posledním zasedání ministrů v říjnu se skupina Opec+, kterou tvoří země včetně Ruska a Spojených arabských emirátů, dohodla, že od listopadu sníží těžbu o dva miliony barelů denně, aby pomohla zvýšit ceny ropy. Tento krok rozzlobil Spojené státy a další západní země a Washington obvinil skupinu, že se postavila na stranu Ruska.

Od října ceny ropy klesají v důsledku pomalejšího globálního růstu a vyšších úrokových sazeb. Podle zdrojů z Opecu skupina pravděpodobně schválí změnu politiky.

Mezitím ukrajinská bezpečnostní služba uvedla, že vláda v Kyjevě uvaluje sankce proti deseti vysokým představitelům pravoslavné církve, které obviňuje z podpory ruské invaze. Sankce, které zmrazí jejich majetek na pět let, jsou posledními kroky ukrajinské vlády proti náboženským skupinám, které jsou považovány za potenciálně podvratné.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama