Americký prezident Joe Biden prohlásil, že zvažuje žádost Austrálie o zrušení stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Informoval o tom server BBC či The New York Times.
Zakladatel WikiLeaks je zadržován v Londýně, kde bojuje proti vydání do Spojených států kvůli obvinění ze zveřejnění tajných dokumentů.
Australský parlament nedávno schválil opatření, podporované premiérem Anthonym Albanesem, vyzývající k návratu Assange do jeho rodné Austrálie. Spojené státy však chtějí 52letého Assange vydat z Velké Británie kvůli obvinění z trestného činu úniku vojenských záznamů. Assange obvinění odmítá a tvrdí, že únik informací byl novinářským činem.
Prezident byl ve středu dotázán na žádost Austrálie a odpověděl: „Zvažujeme ji.“
Biden ‘considering’ Australian request to drop case against Assange https://t.co/snfDStwd0l
— Al Jazeera English (@AJEnglish) April 11, 2024
Opatření schválil australský parlament v únoru. Albanese poslancům řekl: „Lidé budou mít na chování pana Assange celou řadu názorů… Ale bez ohledu na to, jak se k tomu lidé staví, tato věc nemůže pokračovat donekonečna.“
Dvaapadesátiletý Assange bojuje proti vydání u britských soudů. To bylo v březnu pozastaveno poté, co londýnský Nejvyšší soud uvedl, že Spojené státy musí poskytnout záruky, že mu nebude hrozit trest smrti, uvádí BBC. Na konci května má Vrchní soud vyhodnotit veškeré odpovědi amerických orgánů.
Jde o politicky motivovaný proces?
Assangeova manželka Stella ve svém příspěvku na Twitteru/X adresovaném prezidentovi Bidenovi uvedla: „Udělejte správnou věc. Stáhněte obvinění.“
Kristinn Hrafnsson, současný šéfredaktor WikiLeaks, uvedl, že „není pozdě“ na to, aby prezident zastavil pokus o vydání, který byl podle něj „politicky motivovaným činem“ Bidenova předchůdce.
Američtí prokurátoři chtějí zakladatele WikiLeaks soudit v 18 bodech obžaloby, téměř všechny podle zákona o špionáži, kvůli zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických zpráv týkajících se válek v Afghánistánu a Iráku. Obvinění by mohlo dosáhnout výše trestu až 175 let odnětí svobody. Američtí právníci však tvrdí, že pravděpodobnější je jeho odsouzení na čtyři až šest let, uvádí The New York Times.
Zabíjení civilistů v Afghánistánu
Assange založil internetové stránky Wikileaks v roce 2006. Tvrdí, že zveřejnil více než deset milionů dokumentů, včetně mnoha důvěrných nebo vyhrazených úředních zpráv týkajících se války, špionáže a korupce. V roce 2010 zveřejnil videozáznam z amerického vojenského vrtulníku, který ukazuje zabíjení civilistů v iráckém hlavním městě Bagdádu.
Zveřejnil také tisíce důvěrných dokumentů, které poskytla bývalá analytička zpravodajských služeb americké armády Chelsea Manning. Ty naznačovaly, že americká armáda během války v Afghánistánu zabila stovky civilistů při neohlášených incidentech.
Manning tyto dokumenty poskytla serveru Wikileaks v roce 2010. Později byla odsouzena ke 35 letům vězení, ale bývalý prezident Barack Obama jí v roce 2017 trest zmírnil.
Americké ministerstvo spravedlnosti označilo únik za „jedno z největších vyzrazení utajovaných informací v historii Spojených států“.
Assange je již pět let v londýnské věznici Belmarsh, kde čeká na řadu soudních sporů. Předtím se sedm let ukrýval na ekvádorském velvyslanectví.
