Britský soudce dnes povolil vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí ve věci nyní náleží britskému ministerstvu vnitra. Assange, který se brání vydání do USA již řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.
Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.
V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.
Zakladatel WikiLeaks se nejdříve sedm let ukrýval let na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kdy se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření za znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli vypršení promlčecí lhůty.
Od roku 2019 je Asssange v londýnské věznici, kde se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v dalším právním sporu.
Britský soud již v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu. Washington následně poskytl Británii záruky, že by se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britský nejvyšší soud poté v prosinci rozhodl, že vydání Asange může pokračovat.
