Biden poprvé promluvil před Kongresem. Potřebujeme udržet náskok před Čínou, varoval

Ve svém prvním proslovu před Kongresem se ze zahraničních témat prezident Joe Biden zaměřil především na Čínu. Na asijskou velmoc poukázal jako na největšího konkurenta Spojených států amerických (USA). Podle něj si před ní musí udržet náskok především na poli moderních technologií a globálního trhu. Upozornil však také, že hodlá v indicko-pacifickém regionu udržet americké vojáky. Ve čtvrtek to uvedl server Al Jazeera.

Prezident Biden ve svém prvním vystoupení před Kongresem ve čtvrtek zároveň oslavil svůj stý den ve funkci. Výjimečný byl také tím, že za ním při něm poprvé v historii seděly dvě ženy. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi ve své funkci působila už za předchozího prezidenta Donalda Trumpa. Nově však vedle ní usedla viceprezidentka Kamala Harris. Biden na tuhle skutečnost na začátku své řeči hrdě poukázal. Pak však pokročil k představení své vize nejen pro domácí, ale i zahraniční politiku nadcházejících let.

Prezident Biden poukázal na to, jak daleko za svých sto dnů ve funkci „došel“. Upozornil ale, že nestačí pouze předvést, že se silné USA vrátily. Získanou pozici si musí také udržet. Opakovaně proto zmínil největší výzvu zahraniční politiky, tedy Čínu. Tak totiž Biden asijskou velmoc ve svém proslovu označil. „Jsme v soutěži s Čínou a dalšími státy o to, kdo vyhraje 21. století,“ uvedl a dodal, že z toho důvodu musí USA vyrábět ty nejlepší produkty a technologie budoucnosti. Je proto potřeba posílit především domácí ekonomiku. „Neexistuje žádný důvod, proč by například vrtule pro větrné elektrárny nemohly být vyráběny v Pittsburghu místo Pekingu,“ vysvětlil.

V indicko-pacifickém regionu vojáci zůstanou. Jde o prevenci, ne konflikt, míní Biden

Proslov v Kongresu byl jen dalším potvrzením, že USA zaujaly s novým prezidentem vůči Číně přísnější postoj. Biden proto rovněž poukázal na to, že chce v indicko-pacifické oblasti udržet vojenskou přítomnost. „Jde o stejný přístup jaký má NATO v Evropě. Nechceme tedy začít konflikt, ale předejít mu,“ upřesnil však rozhodnutí prezident.

Dodal také, že chce Číně ukázat, že dobrých výsledků může stát dosáhnout i bez autokratické vlády. Upozornil zároveň, že je možné najít s Čínou i „společnou půdu“, jakou může být například boj proti klimatické změně. Ve zmínce o zahraniční politice pak dodal, že podobně se USA staví také k Rusku. Podle Bidena budou mít další zásahy do vnitřní politiky, jako třeba kyberútoky na americké firmy, své následky.

Kromě zahraniční politiky USA pak Biden před zákonodárci zmínil také současný stav pandemie, stejně jako jeho miliardové plány na obnovu americké infrastruktury. Ty by dle něj pomohly také v boji proti globálnímu oteplování, ale „nakoply“ také zmiňovanou soutěživost v mezinárodním systému. První proslov před Kongresem byl o něco méně impozantní než u předchozích prezidentů. Z obvyklých 1 600 hostů bylo totiž kvůli hygienickým opatřením přítomno jen asi 200.