ZprávyBiden platí Rusku 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu, vzdát se...

Biden platí Rusku 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu, vzdát se ho nechce

Američany by velmi potěšilo, kdyby se jejich evropští spojenci zcela odstřihli od ruského plynu a ropy tak, jak to udělal Washington. USA už týden po ruském vpádu na Ukrajinu zároveň s těmito surovinami zařadily na sankční seznam i uhlí, embargo na něj začala EU uplatňovat o několik měsíců později.

Spojené státy mají tendenci zdůrazňovat, že řada evropských zemí mohla už před vypuknutím války udělat více proti své energetické závislosti na Rusku. O jedné surovině pro výrobu energie to však platí oboustranně. Nákupem ruského uranu Bílý dům nadále pomáhá Kremlu podobně jako Evropané, informuje server Nautiv.com.

Znepokojuje mě ta částka

Co mohli v USA podniknout mnohem dříve, o to se začínají snažit až po ruské invazi. Ministryně energetiky Jennifer Granholmová podle agentury Bloomberg řekla, že chce zdvojnásobit snahu osvobodit se od dodávek jaderného paliva z Ruska. Prvním krokem je žádost Bílého domu adresovaná Kongresu USA o souhlas s částkou 1,5 miliardy amerických dolarů. Takříkajíc je to však jen startovné. „Požadavek je součástí širšího plánu vynaložit miliardy na vytvoření průmyslu se sídlem v USA na obohacování uranu a další služby potřebné k výrobě paliva pro reaktory prostřednictvím nákupu suroviny od domácích výrobců,“ objasnil Bloomberg.

Představa o velkém počtu miliard USD se nezamlouvá vlivné demokratické senátorce Dianne Feinsteinové. „Znepokojuje mě ta částka. Je to hodně peněz,“ citoval Bloomberg političku, která je členkou Kongresu USA nepřetržitě již od roku 1992.

Ročně 1,2 miliardy USD

Republikánský senátor John Barrasso naopak podporuje finanční injekce do domácího uranového průmyslu. „Tento vysoce postavený republikán v senátním výboru pro energetiku a přírodní zdroje zastupuje stát Wyoming, kde jsou uranové doly, které by profitovaly ze zákazu importu ruského uranu,“ napsal list Washington Post.

Barrasso tvrdí, že Moskva vydělává spoustu peněz vývozem své suroviny pro atomové elektrárny v USA. „Stále posíláme Rusku přibližně 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu,“ řekl televizní stanici Fox News. Ročně to vychází na 1,2 miliardy USD (Washington Post se domnívá, že je to méně peněz).

Je však z amerického pohledu snadné odstřihnout se od ruského uranu? „O zákazu se snáze mluví, než se udělá – kvůli postavení Ruska v podobě vedoucího světového komplexu na obohacování uranu,“ upozornil server OilPrice.

Rusové vlastní jedny z největších zásob uranu na celém světě. Odhaduje se, že ho mají zhruba 486 tisíc tun.

Co se týká provázanosti jaderných elektráren na ruské dodávky, Spojené státy vůbec nemohou mluvit o tom, že by byly ve výhodnější pozici než evropské země. „USA v roce 2021 dovezla z Ruska přibližně 14 procent svého spotřebovaného uranu a využila 28 procent všech služeb obohacování v Rusku. Údaje o EU byly 20 procent, respektive 26 procent,“ podotkl OilPrice. Server MiningWeekly tvrdí, že Američané kupují od Rusů každoročně až 16,5 procenta uranu pro své atomové elektrárny.

V USA se nezpracovává uran

Proces obohacování uranu je velmi komplikovaný a lze jej uskutečnit jen v některých zemích – včetně Ruska. „Jen velmi málo uranové rudy je užitečné jako palivo. Po vytěžení se ruda přemění na tzv. žlutý koláč, což je jen koncentrovaný uran. Tento se mění na plyn, který je obohacený o izotop U-235. Je štěpný, díky čemuž je efektivnější pro jaderné palivo. Obohacený uran se pak zpracovává na palivové tyče a může se použít v jaderném reaktoru,“ píše portál Verge.

Zákaz dovozu ruského uranu do USA i do EU podporuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jenže problém spočívá ve zmíněném vedoucím postavení Ruska v uranových službách. „Disponuje téměř jejich polovinou na celém světě a to je něco, co nelze snadno nahradit,“ upozornil OilPrice.

„Američané jsou na tom opačně. V USA se nevyrábí ani nezpracovává uran, ačkoli několik společností uvedlo, že by chtěli obnovit domácí výrobu ve státech Texas nebo Wyoming, pokud výrobci jaderné energie podepíší dlouhodobé smlouvy o dodávkách,“ napsala agentura Reuters.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama