14.2 C
Czech
Sobota 1. listopadu 2025
EkonomikaBiden chce rozšířit mořské větrné elektrárny. Plány se však příčí republikánům a...

Biden chce rozšířit mořské větrné elektrárny. Plány se však příčí republikánům a rybářům

Administrativa prezidenta Joe Bidena v pondělí oznámila plány na rozšíření amerických větrných elektráren. Stavět by se měly na moři podél pobřeží. Naplnit by se tak měl jeden z cílů boje s klimatickou změnou, a to snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší při výrobě energie. Uvedla to agentura Reuters. Proti projektu se ale dlouhodobě ohrazují republikáni, nyní se k nim přidali i rybáři. Větrné elektrárny by dle nich mohly narušit podmořský ekosystém.

Podle zveřejněné zprávy Bílého domu plánuje Bidenova administrativa vyrábět do roku 2030 z mořských větrných elektráren kolem 30 gigawattů větrné energie. Turbín by v té době mohlo být v Atlantickém oceánu na 2 tisíce. Takový počet by měl stačit na napájení asi 10 milionů domovů. Množství oxidu uhličitého v ovzduší by se tím pádem snížilo o 78 milionů metrických tun za rok. Výstavba elektráren by dle odhadů zajistila zaměstnání pro 44 tisíc pracovníků a podpořila vytvoření dalších 33 tisíc pracovních míst.

Proti chystaným plánům se však ohrazují republikáni, kteří je vidí spíše jako zbytečné utrácení peněz. Podle nich dostatek pracovních míst, která Biden vytrvale slibuje, nevznikne. K protestům se po pondělním oznámení přidali také rybáři. Ti se obávají o své podnikání, jelikož by výstavby elektráren mohly narušit přirozený ekosystém a ryby tak odehnat. Bidenova administrativa ale v projektu vyhradila značnou částku také na výzkum, který by měl tyto následky případně odhalit.

Skrz oddělení energetiky bude také 3 miliardami dolarů financovat veřejné projekty mořských větrných elektráren. Pro jejich výstavbu plánuje rovněž jako první zpřístupnit oblast New York Bight. Ta se nachází mezi pobřežím Long Island, New Yorkem a New Jersey. V aukci si právo na tamní podnikání budou moci koupit firmy ke konci letošního roku, nebo na začátku toho dalšího. Státy New York a New Jersey se totiž zároveň snaží o zajištění výroby 16,5 tisíc megawattů do roku 2035, aby přispěly k boji se změnou klimatu.

Větrné elektrárny jako pomoc potřebným? Změna klimatu dopadá nejvíce na nejchudší obyvatele

Zveřejněné cíle odpovídají politice, kterou Biden sliboval už v prezidentské kampani. Postupnými kroky se snaží, aby Spojené státy americké (USA) začaly více bojovat se změnou klimatu. Usiluje proto také o častější využívání udržitelných zdrojů energie. Nynější administrativa proto například upustila od nových aukcí práv na těžení ropy a plynu na federálních pozemcích či vodách.

Apel na „čistší“ politiku přichází také od lidí nebělošského původu či z nižších sociálních vrstev. Na ty totiž dopadá změna klimatu nejvíce. Postavila se za ně například ministryně vnitra a první domorodá politička v kabinetu Deb Haaland. „Ve chvíli, kdy naše země čelí výzvám globální pandemie, ekonomického poklesu, rasové nespravedlnosti a klimatické změny, musíme přejít ke světlejší budoucnosti pro všechny,“ uvedla dle AlJazeera Haaland.

Ve výstavbě větrných elektráren ale USA stále zaostává za Evropou, ta má totiž kapacitu asi 20 gigawattů. Tu plánuje až zdesetinásobit do roku 2050. Spojené státy mají oproti ní na moři větrné elektrárny vyrábějící okolo 30 megawattů. V rozvoji jsou ale v současnosti další projekty. V březnu také Bidenova administrativa schválila environmentální posudek na výstavbu první velké národní mořské větrné farmy na pobřeží Massachusetts. Pro větrné elektrárny je výhodné východní pobřeží proto, že tam fouká silný vítr odpoledne a večer, tedy v době největší poptávky po elektřině.

Reklama

Doporučujeme

Venezuela hledá pomoc u Ruska a Číny po nátlaku ze strany Washingtonu

Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post (WP).

Kanadský premiér Carney se omluvil Trumpovi za reklamu kritizující cla

Kanadský premiér Mark Carney se omluvil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za reklamu kanadské provincie Ontario, která kritizuje zavádění cel. Carney to dnes podle agentury Reuters řekl s tím, že se Trumpovi neveřejně omluvil na středeční večeři pořádané jihokorejským prezidentem. Carney a další politici se v Jižní Koreji zúčastnili jednání Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

Rusko hlásí sestřelení 98 ukrajinských dronů

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 98 ukrajinských dronů. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle kterého šest bezpilotních letounů mířilo na Moskvu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky stojí Ukrajina za pátečními výbuchy a přerušením provozu ruského ropovodu v Moskevské oblasti.

Prezidentka Tanzanie získala přes 97 procent hlasů, zemi zachvátily protesty

Prezidentka Tanzanie Samia Suluhu Hassan obhájila svůj mandát v atmosféře napětí a násilí. Volební komise oznámila, že získala přes 97 procent hlasů. Opozice výsledek odmítá jako zmanipulovaný a zemí otřásají protesty, při nichž umírají stovky lidí.

Nečas podepsal v Coloradu na osm let, bude nejlépe placeným Čechem v NHL

Martin Nečas ukončil spekulace. Podepsal osmiletou smlouvu s Colorado Avalanche v hodnotě 92 milionů dolarů. Vydělá si v průměru 11,5 milionu dolarů za sezónu a od sezóny 2026/2027 předstihne Davida Pastrňáka jako nejlépe placeného českého hráče v NHL.

Klimatická krize zabíjí: Každou minutu kvůli ní umírá jeden člověk

Rostoucí teploty si vybírají děsivou daň. Podle nové mezinárodní zprávy zemře v důsledku extrémního horka každou minutu jeden člověk. Klimatická krize tak není hrozbou budoucnosti. Děje se právě teď, každý den, každou minutu, přičemž svět podle vědců selhává v reakci na tuto hrozbu.

Úřad OSN vyzval USA k ukončení útoků na lodě v Karibiku, jež mají za pašerácké

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval Spojené státy, aby ukončily letecké útoky na lodě v Karibiku a Tichomoří, které Washington označuje za plavidla pašující drogy. Informovala o tom dnes agentura AP. Türk podle ní označil tyto útoky, při nichž americká armáda zabila už šest desítek lidí, za nepřijatelné a vyzval k jejich rychlému a nezávislému vyšetření.

Není to otázka umělé inteligence, ale firemní kultury, vyjádřil se k propuštění šéf Amazonu

Americká společnost Amazon propouští ve velkém. Tento týden zruší celkem 14 tisíc pracovních míst, což vzbuzuje obavy z dopadů umělé inteligence (AI) na pracovní trh. Generální ředitel největšího internetového obchodu Andy Jassy však ubezpečil, že za nynějším propouštěním nestojí automatizace, ale firemní kultura.

Rusko proti Ukrajině útočí střelami, kvůli nimž USA opustily smlouvu o raketách

Rusko v posledních měsících k útokům proti Ukrajině používá střelu Novator 9M729, jejíž tajný vývoj přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy v roce 2019 oficiálně opustily americko-sovětskou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, píše agentura Reuters. Podotýká, že jde o první potvrzení toho, že Rusko nasadilo tuto střelu v boji.

V Tanzanii během protestů proti výsledkům voleb mělo přijít o život až 700 lidí

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva dnes oznámil, že bezpečnostní síly Tanzanie zabily nejméně deset lidí při protestech, které začaly po středečních volbách. Mluvčí Úřadu se odvolával na zprávu z důvěryhodného zdroje. Místní opozice uvedla, že o život přišlo až 700 lidí, informuje agentura AFP.

Lotyšsko odstoupí od Istanbulské úmluvy, rozhodli poslanci. Jako první země v EU

Lotyšsko se může stát první zemí Evropské unie, která odstoupí od Istanbulské úmluvy. Po více než třinácti hodinách bouřlivé debaty o tom ve čtvrtek rozhodl lotyšský parlament. Úmluva Rady Evropy má chránit ženy před domácím násilím a zneužíváním.

Izrael potvrdil totožnost dvou zabitých rukojmích navrácených Hamásem

Izraelská armáda ve čtvrtek potvrdila totožnost dvou rukojmích, jejichž těla navrátila palestinská teroristická organizace Hamás. Stále zbývá Izraeli předat jedenáct těl. V noci na čtvrtek se v Pásmu Gazy, nehledě na příměří, ozývaly exploze. Při nočních úderech ve městě Chán Júnis bylo zraněno nejméně 40 lidí.

Studie ukazuje, že topení dřevem a doprava jsou hlavními zdroji znečištění v Evropě

Evropa sice snižuje množství prachových částic v ovzduší, ale jejich skutečná škodlivost roste. Nová studie ukazuje, že vzduch v městech a jejich okolí je až třikrát toxičtější než na venkově a v zimě, kdy se naplno topí dřevem, se situace ještě zhoršuje.

Záplavy v New Yorku už mají dvě oběti. Rekordně silné deště narušily i leteckou dopravu

Silné deště, které ve čtvrtek zasáhly New York, si vyžádaly životy dvou lidí, oznámil starosta metropole Eric Adams. Podle jeho slov bouře zároveň způsobila rozsáhlé narušení letecké dopravy, přičemž úřady varovaly před záplavami v několika čtvrtích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama