-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyAtentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej...

Atentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej v hledáčku, přesto ho nezastavila

Střelce na exprezidenta Donalda Trumpa spatřila policie už hodinu před střelbou. Dvacet minut před atentátem o něm věděla i americká tajná služba, vyplývá z nejnovějších informací. Píše o tom BBC, ABC News a další servery.

Podle členů Kongresu, kteří byli informováni orgány činnými v trestním řízení, upozornil sniper americkou tajnou službu na podezřelého muže asi dvacet minut předtím, než střelec zahájil palbu na mítinku Donalda Trumpa. Tyto informace slyšeli zákonodárci na utajených jednáních, píše BBC. Nové informace vyvolaly další otázky, proč nebyl Trumpův potenciální atentátník zastaven dříve a proč bylo bývalému prezidentovi umožněno vystoupit na pódiu.

Thomas Matthew Crooks, dvacetiletý muž podezřelý ze střelby na Trumpa, byl údajně hodinu před incidentem spatřen místní policií. Ta informovala vysílačkou další policejní složky, včetně tajné služby, že hubený mladík se chová podivně. V tu chvíli se nezdálo, že by Crooks měl zbraň. Pak se jim ale muž ztratil v davu.

Byl identifikován jako podezřelá postava, protože měl u sebe dálkoměr a také batoh. A to bylo více než hodinu předtím, než ke střelbě skutečně došlo,“ uvedl pro Fox News senátor za Wyoming John Barrasso, který byl brífinku přítomen. „Skoro bych řekl, že v průběhu té hodiny toho člověka neměla policie ztratit ze zřetele,“ dodal.

Později, kolem 17:45 místního času, byl Crooks spatřen znovu, tentokrát příslušníkem kontrarozvědky v okolí budovy Agr International. Právě na ni posléze vylezl a zamířil puškou na Trumpa.

Hledal fotografie Trumpa i Bidena

Podle ABC News policista údajně vyfotografoval střelce, jak se dívá do dálkoměru, a okamžitě vysílačkou ohlásil na velitelské stanoviště, že ho spatřil. V 17:52, tedy 19 minut před střelbou, byla tajná služba informována o tom, že Crooks byl spatřen s dálkoměrem, a tuto informaci předala ostatním policistům na místě. Dálkoměr je přístroj, který slouží k měření vzdálenosti k cíli.

Během brífinku také vyšlo najevo, že střelec ve dnech před atentátem nejméně jednou navštívil místo útoku, výstaviště v Butler County. Předtím na svém telefonu vyhledával příznaky klinické deprese, řekl novinářům zdroj obeznámený s informacemi.

Útočník si také v telefonu vyhledával obrázky Donalda Trumpa i prezidenta Joea Bidena. Ředitel FBI Christopher Wray v telefonátu zákonodárcům sdělil, že již bylo provedeno více než 200 výslechů a přezkoumáno 14 000 snímků.

Crooks na Trumpa vystřelil krátce poté, co začal na mítinku v 18:11 mluvit. Při střelbě byl zabit jeden návštěvník mítinku a další dva byli zraněni. Trump byl však pouze zraněn do ucha, měl neuvěřitelné štěstí. Crookse zabili odstřelovači tajné služby do 26 sekund od zahájení palby.

Na brífinku s orgány činnými v trestním řízení kritizovalo několik republikánských senátorů nedostatek transparentnosti ze strany vyšetřovatelů. Vyjádřili rozhořčení nad tím, že Trumpovi bylo umožněno vystoupit na pódium i po zjištění hrozby.

Jsem zděšena, když se dozvídám, že tajná služba věděla o hrozbě ještě předtím, než prezident Trump vstoupil na pódium,“ napsala na Twitteru senátorka Marsha Blackburno z Tennessee.

Chtějí hlavu ředitelky tajné služby

Někteří senátoři požadovali rezignaci ředitelky tajné služby Kimberly Cheatle, která je v jejím čele 27 let. „Hrozivá bezpečnostní selhání a nedostatek transparentnosti kolem pokusu o atentát na prezidenta Trumpa vyžadují okamžitou změnu vedení tajné služby,“ napsal na Twitteru senátor za Utah Mike Lee.

Senátor Mitch McConnell také uvedl, že „národ si zaslouží odpovědi a odpovědnost“. „Změna ve vedení tajné služby by byla důležitým krokem tímto směrem,“ dodal. Cheatle vyzval k odchodu i republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson. Uvedl, že plánuje sestavit vyšetřovací komisi.

Bude se skládat z republikánů a demokratů, abychom tomu rychle přišli na kloub. Americký lid musí dostat odpovědi, které si zaslouží,“ řekl pro Fox News.

Cheatle již dříve uvedla, že agentura se při zabezpečení budovy, kde střelec vylezl se střelnou zbraní na střechu, spoléhala na místní policii. Místní policejní složky však tajné službě sdělily, že nemají dostatečné kapacity.

Reklama

Doporučujeme

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama