ZprávyAtentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej...

Atentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej v hledáčku, přesto ho nezastavila

Střelce na exprezidenta Donalda Trumpa spatřila policie už hodinu před střelbou. Dvacet minut před atentátem o něm věděla i americká tajná služba, vyplývá z nejnovějších informací. Píše o tom BBC, ABC News a další servery.

Podle členů Kongresu, kteří byli informováni orgány činnými v trestním řízení, upozornil sniper americkou tajnou službu na podezřelého muže asi dvacet minut předtím, než střelec zahájil palbu na mítinku Donalda Trumpa. Tyto informace slyšeli zákonodárci na utajených jednáních, píše BBC. Nové informace vyvolaly další otázky, proč nebyl Trumpův potenciální atentátník zastaven dříve a proč bylo bývalému prezidentovi umožněno vystoupit na pódiu.

Thomas Matthew Crooks, dvacetiletý muž podezřelý ze střelby na Trumpa, byl údajně hodinu před incidentem spatřen místní policií. Ta informovala vysílačkou další policejní složky, včetně tajné služby, že hubený mladík se chová podivně. V tu chvíli se nezdálo, že by Crooks měl zbraň. Pak se jim ale muž ztratil v davu.

Byl identifikován jako podezřelá postava, protože měl u sebe dálkoměr a také batoh. A to bylo více než hodinu předtím, než ke střelbě skutečně došlo,“ uvedl pro Fox News senátor za Wyoming John Barrasso, který byl brífinku přítomen. „Skoro bych řekl, že v průběhu té hodiny toho člověka neměla policie ztratit ze zřetele,“ dodal.

Později, kolem 17:45 místního času, byl Crooks spatřen znovu, tentokrát příslušníkem kontrarozvědky v okolí budovy Agr International. Právě na ni posléze vylezl a zamířil puškou na Trumpa.

Hledal fotografie Trumpa i Bidena

Podle ABC News policista údajně vyfotografoval střelce, jak se dívá do dálkoměru, a okamžitě vysílačkou ohlásil na velitelské stanoviště, že ho spatřil. V 17:52, tedy 19 minut před střelbou, byla tajná služba informována o tom, že Crooks byl spatřen s dálkoměrem, a tuto informaci předala ostatním policistům na místě. Dálkoměr je přístroj, který slouží k měření vzdálenosti k cíli.

Během brífinku také vyšlo najevo, že střelec ve dnech před atentátem nejméně jednou navštívil místo útoku, výstaviště v Butler County. Předtím na svém telefonu vyhledával příznaky klinické deprese, řekl novinářům zdroj obeznámený s informacemi.

Útočník si také v telefonu vyhledával obrázky Donalda Trumpa i prezidenta Joea Bidena. Ředitel FBI Christopher Wray v telefonátu zákonodárcům sdělil, že již bylo provedeno více než 200 výslechů a přezkoumáno 14 000 snímků.

Crooks na Trumpa vystřelil krátce poté, co začal na mítinku v 18:11 mluvit. Při střelbě byl zabit jeden návštěvník mítinku a další dva byli zraněni. Trump byl však pouze zraněn do ucha, měl neuvěřitelné štěstí. Crookse zabili odstřelovači tajné služby do 26 sekund od zahájení palby.

Na brífinku s orgány činnými v trestním řízení kritizovalo několik republikánských senátorů nedostatek transparentnosti ze strany vyšetřovatelů. Vyjádřili rozhořčení nad tím, že Trumpovi bylo umožněno vystoupit na pódium i po zjištění hrozby.

Jsem zděšena, když se dozvídám, že tajná služba věděla o hrozbě ještě předtím, než prezident Trump vstoupil na pódium,“ napsala na Twitteru senátorka Marsha Blackburno z Tennessee.

Chtějí hlavu ředitelky tajné služby

Někteří senátoři požadovali rezignaci ředitelky tajné služby Kimberly Cheatle, která je v jejím čele 27 let. „Hrozivá bezpečnostní selhání a nedostatek transparentnosti kolem pokusu o atentát na prezidenta Trumpa vyžadují okamžitou změnu vedení tajné služby,“ napsal na Twitteru senátor za Utah Mike Lee.

Senátor Mitch McConnell také uvedl, že „národ si zaslouží odpovědi a odpovědnost“. „Změna ve vedení tajné služby by byla důležitým krokem tímto směrem,“ dodal. Cheatle vyzval k odchodu i republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson. Uvedl, že plánuje sestavit vyšetřovací komisi.

Bude se skládat z republikánů a demokratů, abychom tomu rychle přišli na kloub. Americký lid musí dostat odpovědi, které si zaslouží,“ řekl pro Fox News.

Cheatle již dříve uvedla, že agentura se při zabezpečení budovy, kde střelec vylezl se střelnou zbraní na střechu, spoléhala na místní policii. Místní policejní složky však tajné službě sdělily, že nemají dostatečné kapacity.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama