ZprávyAtentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej...

Atentátníka na Trumpa si policie všimla už hodinu před střelbou. Měla jej v hledáčku, přesto ho nezastavila

Střelce na exprezidenta Donalda Trumpa spatřila policie už hodinu před střelbou. Dvacet minut před atentátem o něm věděla i americká tajná služba, vyplývá z nejnovějších informací. Píše o tom BBC, ABC News a další servery.

Podle členů Kongresu, kteří byli informováni orgány činnými v trestním řízení, upozornil sniper americkou tajnou službu na podezřelého muže asi dvacet minut předtím, než střelec zahájil palbu na mítinku Donalda Trumpa. Tyto informace slyšeli zákonodárci na utajených jednáních, píše BBC. Nové informace vyvolaly další otázky, proč nebyl Trumpův potenciální atentátník zastaven dříve a proč bylo bývalému prezidentovi umožněno vystoupit na pódiu.

Thomas Matthew Crooks, dvacetiletý muž podezřelý ze střelby na Trumpa, byl údajně hodinu před incidentem spatřen místní policií. Ta informovala vysílačkou další policejní složky, včetně tajné služby, že hubený mladík se chová podivně. V tu chvíli se nezdálo, že by Crooks měl zbraň. Pak se jim ale muž ztratil v davu.

„Byl identifikován jako podezřelá postava, protože měl u sebe dálkoměr a také batoh. A to bylo více než hodinu předtím, než ke střelbě skutečně došlo,“ uvedl pro Fox News senátor za Wyoming John Barrasso, který byl brífinku přítomen. „Skoro bych řekl, že v průběhu té hodiny toho člověka neměla policie ztratit ze zřetele,“ dodal.

Později, kolem 17:45 místního času, byl Crooks spatřen znovu, tentokrát příslušníkem kontrarozvědky v okolí budovy Agr International. Právě na ni posléze vylezl a zamířil puškou na Trumpa.

Hledal fotografie Trumpa i Bidena

Podle ABC News policista údajně vyfotografoval střelce, jak se dívá do dálkoměru, a okamžitě vysílačkou ohlásil na velitelské stanoviště, že ho spatřil. V 17:52, tedy 19 minut před střelbou, byla tajná služba informována o tom, že Crooks byl spatřen s dálkoměrem, a tuto informaci předala ostatním policistům na místě. Dálkoměr je přístroj, který slouží k měření vzdálenosti k cíli.

Během brífinku také vyšlo najevo, že střelec ve dnech před atentátem nejméně jednou navštívil místo útoku, výstaviště v Butler County. Předtím na svém telefonu vyhledával příznaky klinické deprese, řekl novinářům zdroj obeznámený s informacemi.

Útočník si také v telefonu vyhledával obrázky Donalda Trumpa i prezidenta Joea Bidena. Ředitel FBI Christopher Wray v telefonátu zákonodárcům sdělil, že již bylo provedeno více než 200 výslechů a přezkoumáno 14 000 snímků.

Crooks na Trumpa vystřelil krátce poté, co začal na mítinku v 18:11 mluvit. Při střelbě byl zabit jeden návštěvník mítinku a další dva byli zraněni. Trump byl však pouze zraněn do ucha, měl neuvěřitelné štěstí. Crookse zabili odstřelovači tajné služby do 26 sekund od zahájení palby.

Na brífinku s orgány činnými v trestním řízení kritizovalo několik republikánských senátorů nedostatek transparentnosti ze strany vyšetřovatelů. Vyjádřili rozhořčení nad tím, že Trumpovi bylo umožněno vystoupit na pódium i po zjištění hrozby.

„Jsem zděšena, když se dozvídám, že tajná služba věděla o hrozbě ještě předtím, než prezident Trump vstoupil na pódium,“ napsala na Twitteru senátorka Marsha Blackburno z Tennessee.

Chtějí hlavu ředitelky tajné služby

Někteří senátoři požadovali rezignaci ředitelky tajné služby Kimberly Cheatle, která je v jejím čele 27 let. „Hrozivá bezpečnostní selhání a nedostatek transparentnosti kolem pokusu o atentát na prezidenta Trumpa vyžadují okamžitou změnu vedení tajné služby,“ napsal na Twitteru senátor za Utah Mike Lee.

Senátor Mitch McConnell také uvedl, že „národ si zaslouží odpovědi a odpovědnost“. „Změna ve vedení tajné služby by byla důležitým krokem tímto směrem,“ dodal. Cheatle vyzval k odchodu i republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson. Uvedl, že plánuje sestavit vyšetřovací komisi.

„Bude se skládat z republikánů a demokratů, abychom tomu rychle přišli na kloub. Americký lid musí dostat odpovědi, které si zaslouží,“ řekl pro Fox News.

Cheatle již dříve uvedla, že agentura se při zabezpečení budovy, kde střelec vylezl se střelnou zbraní na střechu, spoléhala na místní policii. Místní policejní složky však tajné službě sdělily, že nemají dostatečné kapacity.

Doporučujeme

Požár historické radnice v Limoges ve Francii: Policie zadržela muže s vazbami na krajní levici

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z účasti na žhářském útoku, při němž během víkendových nepokojů lehla popelem historická radnice ve městě Limoges ve střední Francii. Zadržený má podle vyšetřovatelů vazby na krajně levicová hnutí. Případem se zabývají také protiteroristické složky, které prověřují, zda nešlo o teroristický čin.

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně devět lidí, Polsko kvůli náletům vyslalo stíhačky

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?

Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.

Kallas: Rusko nevítězí na bojišti, stupňuje proto hybridní útoky

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

Tvůrci Koralíny chystají velkolepou fantasy. Na filmu Wildwood pracovali sedm let

Studio LAIKA, které stojí za animovanými filmy Koralína a svět za tajnými dveřmi nebo Kubo a kouzelný meč, dokončilo svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Fantasy dobrodružství Wildwood: Tajemství zakázaného lesa vznikalo sedm let a podílelo se na něm více než tisíc lidí. Film vytvořený technikou loutkové animace dorazí do českých kin 29. října, první předpremiéry však začnou už tento pátek.

Evropou se valí vlna hněvu. Násilné protesty rozdmíchala ekonomická frustrace

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Policie v Lisabonu a Portu vyklidila tábory protestující proti krizi bydlení

Policie v Lisabonu a Portu dnes časně ráno donutila několik stovek lidí opustit dvě náměstí, kde v předchozích dnech postavili stany, aby tak protestovali proti krizi bydlení. Zatčeno bylo několik desítek lidí, informovala agentura AFP. Asi stovka demonstrujících už avizovala, že protestní tábor v portugalské metropoli obnoví.

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Trumpovi zmocněnci mají v Oslu jednat se Zelenským o válce na Ukrajině

Zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner dnes budou v Oslu jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámila norská vláda. Do Osla dnes přicestuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Havlíček připustil zastropování cen elektřiny. Česko chce pomoc od EU

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Zelenskyj obvinil USA z blokování raket pro Ukrajinu. Trump se do něj ostře pustil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z úmyslného zdržování dodávek raket protivzdušné obrany Patriot. Zbraně, které už zaplatily evropské země, podle něj čekají pouze na americký souhlas. Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem navíc prohlubují spory o sdílení zpravodajských informací. Americký prezident Donald Trump mezitím zpochybnil Zelenského schopnost vyjednávat o míru.

Ukrajinské drony útočily v Rusku, zřejmě na stanici ropovodu Družba

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Útok dronů na tržiště v oblasti Abyei nepřežilo nejméně 73 lidí

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán.

Paříž a další francouzská města zavedly noční zákaz vycházení. Policie přiznala selhání

Francie po víkendové vlně násilností zavádí v několika městech noční zákazy vycházení. Nepokoje, při nichž demonstranti zapalovali budovy a rabovali obchody, přiměly vládu k mimořádným opatřením. Policie přiznala, že v některých městech ztratila kontrolu. Zadrženo bylo přes 2 500 lidí a škody dosahují stovek milionů eur.

Nechali vyhladovět 190 dětí. Keňský vůdce sekty byl uznán vinným z vraždy

Více než 400 těl v mělkých hrobech, děti umírající hlady a náboženský vůdce, který svým následovníkům sliboval cestu do nebe. Keňský soud v pondělí 19. října uznal kazatele Paula Mackenzieho a dalších 28 členů jeho sekty vinnými z vraždy 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Jeden z nejotřesnějších případů náboženského extremismu posledních let tak dospěl k zásadnímu verdiktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama