Válka na UkrajiněANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

ANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

Válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání a nezdá se, že by se o ní mělo v dohledné době hovořit v minulém čase. Veřejnost je už ale unavená a přeje si její brzký konec, ukázalo několik průzkumů z letošního roku. Podobně smýšlejí i samotní Rusové.

Ruské síly buší na ukrajinské obránce a zbrojní průmysl jede naplno. Moskva přešla na válečnou ekonomiku. Karty jsou na stole a ukazují na dlouho trvající válku. Tu však ve skutečnosti chce pouze ruský prezident Vladimir Putin.

Ukázalo to několik průzkumů provedených v letošním roce. Válkou jsou unavení jak Rusové, tak Evropané. Pro ukončení všech bojů je polovina dotázaných Čechů. Jen pro upozornění, většina průzkumů vznikla začátkem roku v době výpadku americké pomoci.

Ukrajinci překvapili svět svou houževnatostí, vynalézavostí a schopností působit okupantům obrovské ztráty. Ruská armáda nicméně posílá na frontu „nekonečné“ vlny lidské a mechanizované síly, díky čemuž se zdá konec války v nedohlednu.

S tím souvisí černý pohled Evropanů na šance Ukrajinců. Většina z nich podporuje Ukrajinu v boji proti agresi, avšak nevěří, že může vyhrát a jako jediné řešení respondenti vnímají kompromisní urovnání mezi oběma stranami.

Průzkum mezi 17 023 lidmi vypracovala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Server Politico, jenž na něj upozornil, však doplnil, že mínění veřejnosti na kontinentu zřejmě ovlivnil výpadek americké pomoci.

Víra v kompromis

Podle průzkumu si pouze jeden z deseti Evropanů myslí, že Ukrajina může zvítězit. Ve vítězství Ruska věří v průměru 19,5 procenta respondentů. Dohodu o urovnání si přeje 64 procent dotázaných v Maďarsku, 59 procent v Řecku a 52 procent v Itálii.

Větší podporu Ukrajiny si přeje 50 procent dotázaných ve Švédsku, 48 procent v Portugalsku a 47 procent v Polsku. Nejčastějším názorem bylo, že válka skončí kompromisním urovnáním – tedy že Rusko složí zbraně, ale nechá si získaná území.

„Náš průzkum ukazuje, že drtivá většina Evropanů si zoufale nepřeje ruské vítězství. Ale také nevěří, že Ukrajina bude schopna získat zpět celé své území,“ řekl podle listu The Guardian Mark Leonard.

Podle spoluautora analýzy Marka Leonarda by měli evropští lídři změnit způsob, jakým o válce hovoří. Politici by neměli povzbuzovat tvrzením, že vojenská pomoc umožní Kyjevu zvítězit a vytlačit okupanty zpět za ukrajinské hranice.

Tato představa naopak vyvolává u lidí vidinu nekonečné války, přičemž možnost ukrajinského vítězství je zpochybňována většinou expertů. Zákonodárci by měli prodávat vojenskou pomoc jako prostředek k dosažení dohody ve prospěch Kyjeva.

Češi to vidí stejně  

Necelé dvě třetiny Čechů podporují co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, ukázal podle zpravodajského serveru CNN Prima News březnový průzkum agentury STEM. Celkem jde o 65 procent respondentů.

Nevadilo by jim, kdyby Rusku zůstala okupovaná ukrajinská území. Více Čechů souhlasí spíše s humanitární pomocí a pomocí s obnovou infrastruktury než s dodávkami zbraní, vyplynulo dále z průzkumu.

S humanitární pomocí souhlasilo 74 procent dotázaných a s poválečnou obnovou zdevastované infrastruktury 65 procent lidí. S dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu nesouhlasilo 54 procent dotázaných Čechů.

Vojenští experti se shodují, že v případě výpadku americké a celkově západní vojenské pomoci by Ukrajina rychle padla. Právě mezeru v jejích dodávkách využila ruská vojska k pokusu prolomit obranu v Charkovské oblasti a na dalších úsecích fronty.

Co si přejí Rusové

Mnozí na Západě tvrdí, že většina Rusů schvaluje a podporuje invazi do Ukrajiny. Našli se samozřejmě tací, kteří malovali na zdi písmeno Z. Většinová ruská veřejnost však doufá, že válka co nejrychleji skončí, ukázalo několik průzkumů.

Jeden z takových vypracovala nezisková organizace Levada Center. Respondenty zajímalo spíše to, kdy válka skončí. Organizace Russian Field se Rusů zeptala na přání do roku 2024. Většina vybrala utichnutí zbraní na Ukrajině.

Z výsledků obou průzkumů vyšlo najevo, že Rusové dávají přednost mírovému řešení spíše než násilnému. Průzkumy veřejného mínění v této autoritářské zemi musíme brát s rezervou, trendy identifikované v těchto dvou ale potvrdil zdroj blízký Kremlu.

Nedávný průzkum WCIOM podle think-tanku Atlantická rada ukázal prudký pokles zájmu Rusů o státní média a propagandistické pořady. Výsledky rovněž ukázaly, jak jde demografie proti Putinovi. Invazi totiž podporují hlavně starší Rusové, zatímco mladí preferují její ukončení.

Putin tedy doma nestojí na pevných základech a státní média (cenzurovaná) mají nízkou důvěru. Jeho vláda je založena na potlačování nesouhlasu strachem. Vzpomenout můžeme na násilné potlačování protiválečných protestů.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama