Válka na UkrajiněANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

ANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

Válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání a nezdá se, že by se o ní mělo v dohledné době hovořit v minulém čase. Veřejnost je už ale unavená a přeje si její brzký konec, ukázalo několik průzkumů z letošního roku. Podobně smýšlejí i samotní Rusové.

Ruské síly buší na ukrajinské obránce a zbrojní průmysl jede naplno. Moskva přešla na válečnou ekonomiku. Karty jsou na stole a ukazují na dlouho trvající válku. Tu však ve skutečnosti chce pouze ruský prezident Vladimir Putin.

Ukázalo to několik průzkumů provedených v letošním roce. Válkou jsou unavení jak Rusové, tak Evropané. Pro ukončení všech bojů je polovina dotázaných Čechů. Jen pro upozornění, většina průzkumů vznikla začátkem roku v době výpadku americké pomoci.

Ukrajinci překvapili svět svou houževnatostí, vynalézavostí a schopností působit okupantům obrovské ztráty. Ruská armáda nicméně posílá na frontu „nekonečné“ vlny lidské a mechanizované síly, díky čemuž se zdá konec války v nedohlednu.

S tím souvisí černý pohled Evropanů na šance Ukrajinců. Většina z nich podporuje Ukrajinu v boji proti agresi, avšak nevěří, že může vyhrát a jako jediné řešení respondenti vnímají kompromisní urovnání mezi oběma stranami.

Průzkum mezi 17 023 lidmi vypracovala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Server Politico, jenž na něj upozornil, však doplnil, že mínění veřejnosti na kontinentu zřejmě ovlivnil výpadek americké pomoci.

Víra v kompromis

Podle průzkumu si pouze jeden z deseti Evropanů myslí, že Ukrajina může zvítězit. Ve vítězství Ruska věří v průměru 19,5 procenta respondentů. Dohodu o urovnání si přeje 64 procent dotázaných v Maďarsku, 59 procent v Řecku a 52 procent v Itálii.

Větší podporu Ukrajiny si přeje 50 procent dotázaných ve Švédsku, 48 procent v Portugalsku a 47 procent v Polsku. Nejčastějším názorem bylo, že válka skončí kompromisním urovnáním – tedy že Rusko složí zbraně, ale nechá si získaná území.

„Náš průzkum ukazuje, že drtivá většina Evropanů si zoufale nepřeje ruské vítězství. Ale také nevěří, že Ukrajina bude schopna získat zpět celé své území,“ řekl podle listu The Guardian Mark Leonard.

Podle spoluautora analýzy Marka Leonarda by měli evropští lídři změnit způsob, jakým o válce hovoří. Politici by neměli povzbuzovat tvrzením, že vojenská pomoc umožní Kyjevu zvítězit a vytlačit okupanty zpět za ukrajinské hranice.

Tato představa naopak vyvolává u lidí vidinu nekonečné války, přičemž možnost ukrajinského vítězství je zpochybňována většinou expertů. Zákonodárci by měli prodávat vojenskou pomoc jako prostředek k dosažení dohody ve prospěch Kyjeva.

Češi to vidí stejně  

Necelé dvě třetiny Čechů podporují co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, ukázal podle zpravodajského serveru CNN Prima News březnový průzkum agentury STEM. Celkem jde o 65 procent respondentů.

Nevadilo by jim, kdyby Rusku zůstala okupovaná ukrajinská území. Více Čechů souhlasí spíše s humanitární pomocí a pomocí s obnovou infrastruktury než s dodávkami zbraní, vyplynulo dále z průzkumu.

S humanitární pomocí souhlasilo 74 procent dotázaných a s poválečnou obnovou zdevastované infrastruktury 65 procent lidí. S dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu nesouhlasilo 54 procent dotázaných Čechů.

Vojenští experti se shodují, že v případě výpadku americké a celkově západní vojenské pomoci by Ukrajina rychle padla. Právě mezeru v jejích dodávkách využila ruská vojska k pokusu prolomit obranu v Charkovské oblasti a na dalších úsecích fronty.

Co si přejí Rusové

Mnozí na Západě tvrdí, že většina Rusů schvaluje a podporuje invazi do Ukrajiny. Našli se samozřejmě tací, kteří malovali na zdi písmeno Z. Většinová ruská veřejnost však doufá, že válka co nejrychleji skončí, ukázalo několik průzkumů.

Jeden z takových vypracovala nezisková organizace Levada Center. Respondenty zajímalo spíše to, kdy válka skončí. Organizace Russian Field se Rusů zeptala na přání do roku 2024. Většina vybrala utichnutí zbraní na Ukrajině.

Z výsledků obou průzkumů vyšlo najevo, že Rusové dávají přednost mírovému řešení spíše než násilnému. Průzkumy veřejného mínění v této autoritářské zemi musíme brát s rezervou, trendy identifikované v těchto dvou ale potvrdil zdroj blízký Kremlu.

Nedávný průzkum WCIOM podle think-tanku Atlantická rada ukázal prudký pokles zájmu Rusů o státní média a propagandistické pořady. Výsledky rovněž ukázaly, jak jde demografie proti Putinovi. Invazi totiž podporují hlavně starší Rusové, zatímco mladí preferují její ukončení.

Putin tedy doma nestojí na pevných základech a státní média (cenzurovaná) mají nízkou důvěru. Jeho vláda je založena na potlačování nesouhlasu strachem. Vzpomenout můžeme na násilné potlačování protiválečných protestů.

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama