Válka na UkrajiněANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

ANALÝZA: Válku na Ukrajině si přeje pouze jediný člověk na této planetě

Válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání a nezdá se, že by se o ní mělo v dohledné době hovořit v minulém čase. Veřejnost je už ale unavená a přeje si její brzký konec, ukázalo několik průzkumů z letošního roku. Podobně smýšlejí i samotní Rusové.

Ruské síly buší na ukrajinské obránce a zbrojní průmysl jede naplno. Moskva přešla na válečnou ekonomiku. Karty jsou na stole a ukazují na dlouho trvající válku. Tu však ve skutečnosti chce pouze ruský prezident Vladimir Putin.

Ukázalo to několik průzkumů provedených v letošním roce. Válkou jsou unavení jak Rusové, tak Evropané. Pro ukončení všech bojů je polovina dotázaných Čechů. Jen pro upozornění, většina průzkumů vznikla začátkem roku v době výpadku americké pomoci.

Ukrajinci překvapili svět svou houževnatostí, vynalézavostí a schopností působit okupantům obrovské ztráty. Ruská armáda nicméně posílá na frontu „nekonečné“ vlny lidské a mechanizované síly, díky čemuž se zdá konec války v nedohlednu.

S tím souvisí černý pohled Evropanů na šance Ukrajinců. Většina z nich podporuje Ukrajinu v boji proti agresi, avšak nevěří, že může vyhrát a jako jediné řešení respondenti vnímají kompromisní urovnání mezi oběma stranami.

Průzkum mezi 17 023 lidmi vypracovala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Server Politico, jenž na něj upozornil, však doplnil, že mínění veřejnosti na kontinentu zřejmě ovlivnil výpadek americké pomoci.

Víra v kompromis

Podle průzkumu si pouze jeden z deseti Evropanů myslí, že Ukrajina může zvítězit. Ve vítězství Ruska věří v průměru 19,5 procenta respondentů. Dohodu o urovnání si přeje 64 procent dotázaných v Maďarsku, 59 procent v Řecku a 52 procent v Itálii.

Větší podporu Ukrajiny si přeje 50 procent dotázaných ve Švédsku, 48 procent v Portugalsku a 47 procent v Polsku. Nejčastějším názorem bylo, že válka skončí kompromisním urovnáním – tedy že Rusko složí zbraně, ale nechá si získaná území.

„Náš průzkum ukazuje, že drtivá většina Evropanů si zoufale nepřeje ruské vítězství. Ale také nevěří, že Ukrajina bude schopna získat zpět celé své území,“ řekl podle listu The Guardian Mark Leonard.

Podle spoluautora analýzy Marka Leonarda by měli evropští lídři změnit způsob, jakým o válce hovoří. Politici by neměli povzbuzovat tvrzením, že vojenská pomoc umožní Kyjevu zvítězit a vytlačit okupanty zpět za ukrajinské hranice.

Tato představa naopak vyvolává u lidí vidinu nekonečné války, přičemž možnost ukrajinského vítězství je zpochybňována většinou expertů. Zákonodárci by měli prodávat vojenskou pomoc jako prostředek k dosažení dohody ve prospěch Kyjeva.

Češi to vidí stejně  

Necelé dvě třetiny Čechů podporují co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, ukázal podle zpravodajského serveru CNN Prima News březnový průzkum agentury STEM. Celkem jde o 65 procent respondentů.

Nevadilo by jim, kdyby Rusku zůstala okupovaná ukrajinská území. Více Čechů souhlasí spíše s humanitární pomocí a pomocí s obnovou infrastruktury než s dodávkami zbraní, vyplynulo dále z průzkumu.

S humanitární pomocí souhlasilo 74 procent dotázaných a s poválečnou obnovou zdevastované infrastruktury 65 procent lidí. S dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu nesouhlasilo 54 procent dotázaných Čechů.

Vojenští experti se shodují, že v případě výpadku americké a celkově západní vojenské pomoci by Ukrajina rychle padla. Právě mezeru v jejích dodávkách využila ruská vojska k pokusu prolomit obranu v Charkovské oblasti a na dalších úsecích fronty.

Co si přejí Rusové

Mnozí na Západě tvrdí, že většina Rusů schvaluje a podporuje invazi do Ukrajiny. Našli se samozřejmě tací, kteří malovali na zdi písmeno Z. Většinová ruská veřejnost však doufá, že válka co nejrychleji skončí, ukázalo několik průzkumů.

Jeden z takových vypracovala nezisková organizace Levada Center. Respondenty zajímalo spíše to, kdy válka skončí. Organizace Russian Field se Rusů zeptala na přání do roku 2024. Většina vybrala utichnutí zbraní na Ukrajině.

Z výsledků obou průzkumů vyšlo najevo, že Rusové dávají přednost mírovému řešení spíše než násilnému. Průzkumy veřejného mínění v této autoritářské zemi musíme brát s rezervou, trendy identifikované v těchto dvou ale potvrdil zdroj blízký Kremlu.

Nedávný průzkum WCIOM podle think-tanku Atlantická rada ukázal prudký pokles zájmu Rusů o státní média a propagandistické pořady. Výsledky rovněž ukázaly, jak jde demografie proti Putinovi. Invazi totiž podporují hlavně starší Rusové, zatímco mladí preferují její ukončení.

Putin tedy doma nestojí na pevných základech a státní média (cenzurovaná) mají nízkou důvěru. Jeho vláda je založena na potlačování nesouhlasu strachem. Vzpomenout můžeme na násilné potlačování protiválečných protestů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama