Válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání a nezdá se, že by se o ní mělo v dohledné době hovořit v minulém čase. Veřejnost je už ale unavená a přeje si její brzký konec, ukázalo několik průzkumů z letošního roku. Podobně smýšlejí i samotní Rusové.
Ruské síly buší na ukrajinské obránce a zbrojní průmysl jede naplno. Moskva přešla na válečnou ekonomiku. Karty jsou na stole a ukazují na dlouho trvající válku. Tu však ve skutečnosti chce pouze ruský prezident Vladimir Putin.
Ukázalo to několik průzkumů provedených v letošním roce. Válkou jsou unavení jak Rusové, tak Evropané. Pro ukončení všech bojů je polovina dotázaných Čechů. Jen pro upozornění, většina průzkumů vznikla začátkem roku v době výpadku americké pomoci.
#UkraineRussiaWar | After the fall of Avdiivka, Moscow eyes Robotyne
— WION (@WIONews) February 22, 2024
According to a new survey, most Europeans think Ukraine will lose the war@ShivanChanana joined by Ben Aris (@bneeditor), Editor-in-Chief, BNE IntelliNews, for insights
Watch more: https://t.co/AXC5qRugeb pic.twitter.com/5odYkQxKBM
Ukrajinci překvapili svět svou houževnatostí, vynalézavostí a schopností působit okupantům obrovské ztráty. Ruská armáda nicméně posílá na frontu „nekonečné“ vlny lidské a mechanizované síly, díky čemuž se zdá konec války v nedohlednu.
S tím souvisí černý pohled Evropanů na šance Ukrajinců. Většina z nich podporuje Ukrajinu v boji proti agresi, avšak nevěří, že může vyhrát a jako jediné řešení respondenti vnímají kompromisní urovnání mezi oběma stranami.
Průzkum mezi 17 023 lidmi vypracovala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Server Politico, jenž na něj upozornil, však doplnil, že mínění veřejnosti na kontinentu zřejmě ovlivnil výpadek americké pomoci.
Víra v kompromis
Podle průzkumu si pouze jeden z deseti Evropanů myslí, že Ukrajina může zvítězit. Ve vítězství Ruska věří v průměru 19,5 procenta respondentů. Dohodu o urovnání si přeje 64 procent dotázaných v Maďarsku, 59 procent v Řecku a 52 procent v Itálii.
Větší podporu Ukrajiny si přeje 50 procent dotázaných ve Švédsku, 48 procent v Portugalsku a 47 procent v Polsku. Nejčastějším názorem bylo, že válka skončí kompromisním urovnáním – tedy že Rusko složí zbraně, ale nechá si získaná území.
„Náš průzkum ukazuje, že drtivá většina Evropanů si zoufale nepřeje ruské vítězství. Ale také nevěří, že Ukrajina bude schopna získat zpět celé své území,“ řekl podle listu The Guardian Mark Leonard.
Podle spoluautora analýzy Marka Leonarda by měli evropští lídři změnit způsob, jakým o válce hovoří. Politici by neměli povzbuzovat tvrzením, že vojenská pomoc umožní Kyjevu zvítězit a vytlačit okupanty zpět za ukrajinské hranice.
Tato představa naopak vyvolává u lidí vidinu nekonečné války, přičemž možnost ukrajinského vítězství je zpochybňována většinou expertů. Zákonodárci by měli prodávat vojenskou pomoc jako prostředek k dosažení dohody ve prospěch Kyjeva.
Češi to vidí stejně
Necelé dvě třetiny Čechů podporují co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, ukázal podle zpravodajského serveru CNN Prima News březnový průzkum agentury STEM. Celkem jde o 65 procent respondentů.
Nevadilo by jim, kdyby Rusku zůstala okupovaná ukrajinská území. Více Čechů souhlasí spíše s humanitární pomocí a pomocí s obnovou infrastruktury než s dodávkami zbraní, vyplynulo dále z průzkumu.
S humanitární pomocí souhlasilo 74 procent dotázaných a s poválečnou obnovou zdevastované infrastruktury 65 procent lidí. S dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu nesouhlasilo 54 procent dotázaných Čechů.
Vojenští experti se shodují, že v případě výpadku americké a celkově západní vojenské pomoci by Ukrajina rychle padla. Právě mezeru v jejích dodávkách využila ruská vojska k pokusu prolomit obranu v Charkovské oblasti a na dalších úsecích fronty.
Co si přejí Rusové
Mnozí na Západě tvrdí, že většina Rusů schvaluje a podporuje invazi do Ukrajiny. Našli se samozřejmě tací, kteří malovali na zdi písmeno Z. Většinová ruská veřejnost však doufá, že válka co nejrychleji skončí, ukázalo několik průzkumů.
Jeden z takových vypracovala nezisková organizace Levada Center. Respondenty zajímalo spíše to, kdy válka skončí. Organizace Russian Field se Rusů zeptala na přání do roku 2024. Většina vybrala utichnutí zbraní na Ukrajině.
Z výsledků obou průzkumů vyšlo najevo, že Rusové dávají přednost mírovému řešení spíše než násilnému. Průzkumy veřejného mínění v této autoritářské zemi musíme brát s rezervou, trendy identifikované v těchto dvou ale potvrdil zdroj blízký Kremlu.
Nedávný průzkum WCIOM podle think-tanku Atlantická rada ukázal prudký pokles zájmu Rusů o státní média a propagandistické pořady. Výsledky rovněž ukázaly, jak jde demografie proti Putinovi. Invazi totiž podporují hlavně starší Rusové, zatímco mladí preferují její ukončení.
Putin tedy doma nestojí na pevných základech a státní média (cenzurovaná) mají nízkou důvěru. Jeho vláda je založena na potlačování nesouhlasu strachem. Vzpomenout můžeme na násilné potlačování protiválečných protestů.
