0.7 C
Czech
Středa 28. ledna 2026
AnalýzyANALÝZA: Současní vojáci KLDR na Ukrajině válku neovlivní, vyslání dalších posil přímo...

ANALÝZA: Současní vojáci KLDR na Ukrajině válku neovlivní, vyslání dalších posil přímo do země už by ale mohlo

Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.  

O zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině jako první informovali zástupci ukrajinských a jihokorejských zpravodajských služeb. Moskva i Pchjongjang tyto zprávy označily za falešné s tím, že se nic takového neděje.

Ukrajinská média pak psala o budování takzvaného zvláštního burjatského praporu složeného z přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti měli nahradit padlé ruské vojáky z etnické menšiny Bujratů. Další zprávy však byly mnohem znepokojivější.

Podle zástupců ukrajinské i jihokorejské rozvědky dorazilo do Ruska 10 000 severokorejských vojáků. Nebylo jasné, jak je velení ruské armády využije. Anonymní armádní zdroje však již dříve zmiňovaly nasazení v Sudže a Kursku.

Americká televize CNN s odkazem na list The New York Times (NYT) upozornila na vznik nového vojenského uskupení čítajícího 50 000 ruských i severokorejských vojáků. Jejich cílem má být vytlačení Ukrajinců z Kurské oblasti.

První střety  

Ukrajinské síly o počtu asi 10 000 mužů nečekaně vtrhly do Kurské oblasti v létě a zabraly stovky kilometrů čtverečních ruského území. Cílem operace bylo získat páku při vyjednávání s Ruskem, přimět nepřítele odklonit vojáky z krizové fronty v Doněcké oblasti a zabránit ostřelování Chersonu.

Ukrajinci nasadili do Kurské oblasti cenné, skvěle vycvičené jednotky, potřebné hlavně na východě Ukrajiny, podpořené západní obrněnou technikou (tanky a obrněnci). Jejich ztráta by byla pro Kyjev v době nedostatku mužů ve zbrani zdrcující.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Kurské oblasti je nasazeno dokonce 11 000 severokorejských vojáků. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti přiznal, že tam došlo k prvním střetům.

„Někteří z nich už se zúčastnili bojů proti ukrajinské armádě,“ citoval ukrajinského prezidenta server The Kyiv Independent. „Byly už zaznamenány ztráty.“ Není však jasné, kolik vojáků KLDR při těchto střetech padlo a jak boje probíhaly.

Lehká pěchota  

Podle později aktualizovaných informací přímo od Zelenského už Rusko skutečně zapojilo skupinu o 50 000 vojácích, kterou tvoří 11 až 12 000 severokorejských mužů, do bojů v Kurské oblasti. Příliš mnoho informací k dispozici není.

Nejmenovaný mluvčí jedné z mechanizovaných brigád uvedl, že Rusové (doplnění o Severokorejce) zaútočili v několika masivních vlnách. Ukrajinci všechny pokusy o prolomení obranné linie odrazili.

Severokorejští vojáci prošli výcvikem v dělostřelecké palbě, základní taktice pěchoty, a hlavně ve vyklízení zákopů. Upozornili na to podle serveru Novinky, který se odvolával na list The New York Times, američtí a ukrajinští představitelé.

Jednotky KLDR rozdělilo ruské velení do dvou skupin – jedna je zodpovědná za postup a druhá za zajištění území, odkud se ještě úplně nepodařilo Ukrajince vytlačit. Moskva je oblékla do ruských uniforem ve snaze jejich přítomnost ve válce zatajit.

Severokorejští vojáci byli podle amerických i ukrajinských zdrojů vybaveni kulomety, odstřelovacími puškami, protitankovými střelami a raketomety. Podle těchto zdrojů budou zřejmě bojovat jako samostatné jednotky lehké pěchoty bez obrněných vozidel.

Pokud Rusové vytlačí Ukrajince z Kurské oblasti, očekává se jejich postup na ukrajinské území. Zatím však není jasné, zda Kim dovolí, aby jeho vojáci také pokračovali na ukrajinské bojiště, tvrdí Američané. Malé množství Severokorejců na Ukrajině působí.

Je podle nich možné, že se na hranici zastaví a budou dohlížet na ruské území. Nutno připomenout, že vojenská dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou počítá s vojenskou pomocí v případě napadení jednoho ze států. Rusko vede na Ukrajině agresivní válku.

Je otázka, jak by severokorejští vojáci ovlivnili válku v případě, že by padlo rozhodnutí nasadit je i na ukrajinském území. Efektivitu a možný dopad jednotek KLDR na konflikt na Ukrajině rozebral s odborníky server The Moscow Times.

Musí se předvést

Přítomnost severokorejských jednotek v Rusku vede některé analytiky k zamyšlení nad jejich efektivitou nebo konečnými cíli rusko-severokorejské vojenské spolupráce ve válce na Ukrajině. KLDR nikdy vojáky do bojů v zahraničí neposlala.

Režim má obavy z nelichotivého srovnání jeho armády s těmi západními a také z toho, že vojáci přeběhnou. „Režim se obává, že by vojáci izolované země mohli zachytit nesprávné myšlenky,“ uvedl výzkumník Fjodor Tertitskij z Kookmin University v Soulu.

Jsou severokorejští vojáci jen další bezvýznamnou potravou pro děla, nebo dobře vycvičenými a cennými muži? Jihokorejští analytici se přiklánějí spíše k druhé variantě, přestože oběti mezi jednotkami KLDR jsou nevyhnutelné.

„Zatímco oběti jsou nevyhnutelnou součástí války, jaký smysl má posílat (do bojů) nezkušené nebo neschopné vojáky, aby získali bojové zkušenosti?“ uvedl Yang Moo-jin, prezident The University of North Korean Studies v Soulu.

„Severní Korea musí předvést bojovou efektivitu a operační schopnosti svých vojáků, aby maximalizovala výsledky jejich nasazení,“ dodal Lim Eul-chul z Kyungnam University. Jen pro upozornění, konkrétně armáda Kima nikdy v žádné válce nebojovala.

Zanedbatelná síla

Spolehlivá čísla k dispozici nejdou, avšak západní zdroje hovoří o nasazení 10 až 12 000 severokorejských vojáků. To je ekvivalent současných ruských ztrát během deseti dnů bojů. Analytici považují taková čísla za zanedbatelná.

„Pokud má Rusko problémy s bojovou silou, bude potřebovat mnohem více Severokorejců,“ upozornil bývalý australský generál Mick Ryan. Jiní odborníci ovšem nesouhlasí a tvrdí, že jsou tyto počty zanedbatelné pouze v případě, že zůstanou v Kurské oblasti.

Nejde jen o počty. Hlavní chybou by bylo Severokorejce podceňovat. „Síla severokorejských vojáků pro speciální operace spočívá v jejich schopnosti vydržet drsné podmínky během nedostatku potravin a dalších zdrojů,“ vysvětlil Lim.

Odkazoval na speciální jednotky, které jsou součástí celkových severokorejských sil poslaných do Ruska. „Mají velmi silnou mentální odolnost,“ dodal Lim. Na druhou stranu čelí v boji po boku „ruských bratrů“ zásadním výzvám.

Komunikační mezera

Jak chtějí Severokorejci a Rusové společně vést válku, která závisí na překladatelích? „Překladatelé sice budou nápomocní, tento druh komunikační mezery však může být a bude problém během bojových operací,“ tvrdil Ryan.

Jak píšeme výše, Severokorejci by podle amerických a ukrajinských zdrojů měli bojovat jako samostatné jednotky v rámci skupiny 50 000 vojáků poslaných do Kurské oblasti. Přesto je koordinace s ruskými silami klíčová.

Usnadnit komunikaci by mohlo začlenění severokorejské velitelské struktury, alespoň tedy za předpokladu, že bude severokorejské a ruské velení spolupracovat. Do Ruska dorazilo z KLDR podle ukrajinské rozvědky 500 důstojníků a tři generálové.

„V této fázi je příliš mnoho neznámých, než aby to bylo přesvědčivé,“ upozornil Ivan Klyszcz z International Center for Defence and Security v Estonsku. Další problém jsou již zmíněné chybějící zkušenosti konkrétně v moderních válkách.  

Speciální jednotky KLDR byly vycvičeny k zabránění státnímu převratu. Jsou zvyklé na komplikovaný systém velení, v němž museli komisaři každé vojenské rozhodnutí stvrdit podpisem, upozornil na nedostatky severokorejských sil Tertitskij.

„Je otevřenou otázkou, zda bude tento těžkopádný systém upraven pro účely války na Ukrajině. Tak či onak, taková změna by nebyla možná bez osobního souhlasu Kim Čong-una,“ doplnil Tertitskij.

Dvě země v nebezpečí

Vojáci KLDR jsou vycvičeni k boji v hornatém terénu a nemají žádné skutečné bojové zkušenosti v moderním válčení, doplnila estonská rozvědka. „Je tedy možné, že v bitvách utrpí ještě větší ztráty než ruské pozemní síly,“ uvedla.

Získají však zkušenosti z moderního boje, zahrnujícího používání dronů a řízených a balistických střel. Mohou se naučit způsoby elektronického boje a získat cenné údaje o ukrajinské (západní) technice, pokud ji ukořistí, zmínil Ryan.

To je riziko i pro Jihokorejce. Rusko navíc může KLDR poskytnout při vývoji dronů technologickou pomoc. Kim krátce po nasazení svých vojáků v ruské Kurské oblasti nařídil masovou výrobu sebevražedných dronů ve své zemi.

Druhým rizikem je povolení od Kima poslat severokorejské vojáky na Ukrajinu a poslat Rusku další a početnější síly. To by zvýšilo na vyčerpané obránce tlak. Podle odborníků je pravděpodobné, že pozorujeme jen začátek vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR.

Reklama

Doporučujeme

Bouře Kristin ochromila Portugalsko, statisíce lidí jsou bez elektřiny

Kvůli bouři Kristin zahynuli v Portugalsku nejméně čtyři lidé. Úřady původně hovořily o třech mrtvých. Statisíce obyvatel v centrální a severní části země se ocitly bez elektřiny, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Nepříznivé počasí podle nich vyvrátilo mnoho stromů, poničilo domy a narušilo silniční i železniční dopravu. Bouře následně zamířila do vnitrozemí a nad Španělsko.

Lucie Výborná po dvaceti letech odchází z Českého rozhlasu

Lucie Výborná uzavírá jednu z nejvýraznějších kapitol českého rozhlasového vysílání. Po dvaceti letech na Radiožurnálu se rozhodla odejít a vydat se novým směrem. Moderátorka, kterou si posluchači spojují s hlubokými rozhovory, chystá vlastní podcastový projekt.

KOMENTÁŘ: Už ne jen Rheinmetall nebo Lockheed. Čeští zbrojaři prožili silný vstup na burzu

Zbrojařským akciovým společnostem se vzhledem k geopolitickému napětí na burzách výrazně daří, nově mezi sebou přivítaly i tuzemského dravce CSG (Czechoslovak Group). Ten zažil na burze silný debut, když oproti původní ceně posílil o více než 30 procent.

Útočník z Magdeburku je podle psychiatra příčetný a dál nebezpečný

Saúdskoarabský lékař, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, je příčetný a nadále nebezpečný. Uvedl to dnes podle agentury DPA u soudu psychiatr Bern Lager, který se psychickým stavem 51letého obžalovaného zabýval.

Tři mrtvé a přes 20 zraněných si vyžádaly ruské útoky, tvrdí ukrajinské úřady

Dva lidé zahynuli a čtyři další utrpěli zranění při ruském úderu na předměstí Kyjeva, oznámil dnes brzy ráno šéf tamní vojenské správy. Rusko také znovu zaútočilo na Oděskou oblast na jihu země, kde drony poškodily přístavní infrastrukturu a zranily tři lidi. Pět lidí zranily ruské drony v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Dva zdravotníci podle městských úřadů utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v Chersonu na jihu Ukrajiny. V sousední Dněpropetrovské oblasti byl podle úřadů zabit 46letý muž a sedm lidí zraněno.

Co na to Trump? Očekává se reakce Bílého domu na obchodní dohodu mezi Indií a EU

Rozhovory o očekávané indicko-evropské obchodní dohodě jsou ve velmi pokročilé fázi, řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. Zpráva přišla v den oznámení uzavření „matky všech dohod" mezi Indií a Evropskou unií (EU). Se zatajeným dechem se nyní čeká na reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr financí Scott Bessent už stihl dohodu zkritizovat.

Putin bude se Šarou jednat o ruských vojácích v Sýrii, připustil Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Ahmad Šara budou dnes jednat o ruské vojenské přítomnosti v Sýrii, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednat mají v soukromí i u pracovního oběda také o hospodářské spolupráci a situaci na Blízkém východě. Agentury mezitím oznámily, že Šara přicestoval do Moskvy.

Íránská diplomacie uvedla, že nepožádala o jednání se Spojenými státy

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes uvedl, že v posledních dnech nebyl v kontaktu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a že USA o jednání nepožádal. S odkazem na íránská státní média o tom napsala agentura Reuters.

Trump vítá oslabení dolaru, investoři řeší dopady

Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že oslabení dolaru nepovažuje za problém. Americká měna oslabila vůči hlavním světovým měnám zhruba na nejnižší úroveň za čtyři roky a trhy teď řeší, co to může znamenat pro inflaci, zahraniční obchod i další kroky americké centrální banky.

Zelenskyj: Ukrajina vstoupí do EU v roce 2027

Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie (EU) v roce 2027, napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonickém rozhovoru s několika evropskými představiteli. Oznámil jim, že Ukrajina tvrdě pracuje na dosažení důstojného míru. Vstup do EU považuje za jednu z bezpečnostních záruk.

Kvůli požáru v hotelu ve francouzských Alpách evakuovali stovky lidí

Téměř tři stovky lidí musely být evakuovány kvůli nočnímu požáru v luxusním hotelu v zimním středisku Courchevel ve francouzských Alpách. Uvedla to dnes francouzská média, podle nichž s ohněm stále bojuje více než stovka hasičů. Čtyři z nich mají lehká zranění, hoteloví hosté vyvázli bez újmy.

Pád letadla zabil zástupce šéfa vlády Maháráštry Adžita Pavara

Zástupce šéfa vlády indického státu Maháráštra Adžit Pavar zemřel při pádu menšího letadla, které mířilo do jeho domovského regionu. Nehoda se stala ve středu ráno u města Baramati, které Pavar zastupoval a kde měl mít veřejný program před místními volbami.

Španělsko chce legalizovat pobyt půl milionu migrantů bez dokladů

Španělská vláda schválila plán, který má dát legální status statisícům lidí bez povolení k pobytu. Opatření se dotkne hlavně migrantů z Latinské Ameriky a má pomoci ekonomice i trhu práce. Opozice varuje před náporem další migrace a přetížením veřejných služeb.

Kašmírský šafrán zažívá jednu z nejhorších sklizní v historii

Kašmírští pěstitelé šafránu počítají další ztracenou sezonu. Pole letos kvetla jen pár dní a úroda podle farmářů spadla pod deset procent běžného stavu. Tradiční plodina, která po staletí živila tisíce rodin, se dostává na hranici přežití. Na vině je sucho, výkyvy počasí i dlouhodobé zanedbání péče o krajinu.

Švédsko terorizují mladiství kriminálníci. Vláda chce kvůli gangům snížit trestní odpovědnost na 13 let

Švédská vláda pokračuje v přípravách zákona, který by v mimořádně závažných případech snížil věk trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 13 let. Reaguje tím na rostoucí problém organizovaného zločinu a stále častější řádění gangů, které využívají k páchání násilných trestných činů děti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama