Reklama
12.6 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ruský postup u Charkova je mimo jiné selháním Západu

ANALÝZA: Ruský postup u Charkova je mimo jiné selháním Západu

Ruská vojska postupují. Ruský taktický úspěch. Probíhající obranné boje. Na takové fráze lze na internetu v posledních dnech narazit opakovaně. Rusové skutečně postupují, situace je kritická a může za to vedle dalších faktorů naše nerozhodnost. Lze to označit za demonstraci toho, co se stane, když přestaneme Ukrajinu podporovat. Pro Západ to budiž lekcí, neboť Rusko se ekonomicky připravuje na dlouhou válku.

Rusové využili výpadku americké vojenské pomoci a udeřili na Charkovskou oblast… a udeřili silně. Otevřeně se mluví o ruské ofenzivě. Okupanti však nepostupují pomalu a jen v této oblasti, přes frontovou linii rychle pronikají ve čtyřech směrech.

Ruské jednotky zahájily ofenzívu 10. května. Od té doby postoupily hlavně v Charkovské oblasti o 278 kilometrů čtverečních, upozornila televize BBC s odkazem na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW).

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že nejhlubší bod ruského postupu v Charkovské oblasti je deset kilometrů. O závažnosti situace vypovídá i skutečnost, že zrušil svou dnešní cestu do Madridu.

Jedná se o největší územní zisk od prosince 2022, kdy Rusko znovudobylo Luhanskou oblast a nejrychlejší postup od vypuknutí války, doplnila stanice CNN. O nesporném taktickém úspěchu okupantů psal i server Politico.

Ruská vojska se podle něj vklínila do ukrajinské obrany poměrně hluboko. Web psal o rozhodující bitvě, jež určí výsledek celé války. Pokud by Rusko získalo Charkov, podle článku by skutečně mohlo ve válce zvítězit.

Charkov platí za druhé největší město hned po Kyjevu a jeho ztráta by mohla vést k neochotě Západu dál Ukrajinu podporovat, napsal Politico. Zelenskyj ohlásil, že se podařilo situaci v oblasti stabilizovat, uvedl The Kyiv Independent.

Ukrajina tam vyslala posily a za podpory dělostřelectva a dronů částečně vytlačila nepřítele z města Vovčansk. Obránci sice dokázali tento požár uhasit, situace je však stále složitá a Zelenskyj potvrdil pokračující boje a proudění posil na frontu.

Situace je špatná

Podle pozorovatelů Rusové zvýšili tlak na ukrajinskou obranu kvůli americké vojenské pomoci. Chtěli si z Ukrajiny ukousnout co nejvíce ještě předtím, než dorazí na frontu dělostřelecké granáty a další důležité zásoby.

Rusko však nemělo ani nemá dostatek sil k proražení Charkovské oblasti, což potvrdil i americký generál Christopher Cavoli. Je přesvědčen, že obránci tady frontovou linii udrží. Rusům zatím způsobili obrovské ztráty.

Okupační jednotky změnily taktiku, útočily spíše v malých skupinkách srocujících se v určitých bodech ve větší útvary. Analytici z ISW právě tohle zmínili jako příčinu značných ztrát a zpomalení ruské ofenzivy v oblasti.

Náčelník generálního štábu Ukrajiny generálmajor Anatolij Barhylevyč uvedl, že v jediném dni ztratily ruské jednotky 1740 mužů. Rusové tedy prolili hodně krve za dobytí několika vesnic. Okupanti však netlačí na Ukrajince jen v Charkovské oblasti.

Brutální boje probíhají u Bachmutu pod Časiv Jarem, Vuhledaru, Robotyne a v údolí řeky Mokri Jaly – tedy v oblasti, kde se minulý rok zadrhla ukrajinská protiofenziva. Ukrajina musela na těchto úsecích fronty oslabit svou obranu stažením sil k Charkovu.

Její pozice jsou kvůli tomu zranitelné i na frontě mezi Doněckou a Záporožskou oblastí. Situace na okraji Časiv Jaru je vážnější než na frontě u Charkova a pořád se zhoršuje. Ukrajina navíc nemá dost vojáků k doplnění řad.

Dmytro Kožubenko ze štábu brigády Národní gardy Ruběž upozornil, že nepřítel Časiv Jar intenzivně bombarduje, čímž potlačuje palebné schopnosti obránců. Město podle něj může padnout, což by Rusům otevřelo cestu přes Kosťantyniku na Kramatorsk a Slovjansk.

Jeho ztráta by rovněž znamenala přerušení zásobování Torecku. Podle analytiků mohlo být cílem útoku směrem na Charkov přimět Kyjev stáhnout vojáky z fronty u Časiv Jaru a dalších kritických oblastí a prorazit tam oslabenou obranu.

Experti se shodují, že chvíli potrvá, než se vojenská pomoc od USA na frontě projeví. Válka už totiž změnila dynamiku a Rusové jsou při chuti. Někteří zákonodárci i odborníci ale věří, že Kyjev bude moci příští rok spustit vlastní protiofenzivu.

Putin se neunaví

O situaci na bojišti však rozhodne naše schopnost (nebo neschopnost) se poučit z chyb. Bez další vojenské pomoci se totiž bude nyní pozorovaný scénář opakovat. A nejen to – Ukrajina zaspala a špatně opevnila důležité pozice.

Obránci nedokázali opevnit severní pohraniční regiony ani Charkovskou oblast, kterou teď málem ruská ofenziva smetla z povrchu zemského, stojí dále v rozboru CNN. O ruském masivním úderu v regionu se přitom spekulovalo dlouho.

Mnoho úseků ukrajinské frontové linie zůstává nedostatečně opevněno, někde dokonce opevnění úplně chybí. Nejde přitom jen o pozice daleko od aktivních bojů, ale i v jejich blízkosti. Kyjev zřejmě podle CNN příliš věřil své loňské ofenzivě.

Ruský postup umožnila i dysfunkčnost Kongresu a slabé odhodlání Evropy. Únavu z války nezamaskují ani ostré výroky ministrů nebo jejich návštěvy napadené země. Stále větší podíl veřejnosti si navíc přeje, aby konflikt prostě zmizel.

K všeobecné frustraci ještě přispívá krvavá válka na Blízkém východě. Rusko mezitím přešlo na válečnou ekonomiku a provedlo restrukturalizaci na vysokých postech v rámci zlepšení státní funkčnosti.

Sergej Šojgu již není ministrem obrany. Na jeho místo nastoupil ekonom Andrej Bělousov a podle Deníku Referendum nejspíše v dlouhodobém horizontu zlepší ekonomickou udržitelnost Ruska, managment i nakládání se zdroji v době války.

List dále napsal, že podle nedávných výroků Putina bude Rusko vynakládat na válku ještě větší podíl ekonomiky a zdrojů s cílem vytvořit ideální podmínky pro dlouhodobou válku nejen s Ukrajinou, ale i se Západem.

V listopadu přitom hrozí, že usedne do prezidentského křesla nepředvídatelný Donald Trump. Zprávy nejsou jen špatné… jsou horší a horší. A i Ukrajina je nucena přiznat, jak špatná situace aktuálně je.

„Velká část světa může být z této války unavená, ale Putin ne,“ uzavírá CNN. Jedinou cestu pro Severoatlantickou alianci (NATO) a Západ je myslet dopředu stejně jako Kreml.

Reklama

Doporučujeme

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.

Trump zvažuje stažení USA z NATO kvůli nezapojení spojenců do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský dronový útok poničil průmyslový areál v západoukrajinském Lucku

Ruský útok v noci na dnešek poškodil průmyslovou oblast v západoukrajinském městě Luck, kde vyhořel terminál soukromé poštovní společnosti Nova pošta a sklad potravin. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Ihora Poliščuka. Ten na síti Telegram napsal, že zranění nejsou hlášeni. Ukrajinské letectvo dnes ráno mezitím oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 339 ruských dronů, z nichž 298 se podařilo sestřelit, případně jinak neutralizovat.

Ceny ropy jdou dolů. Očekává se Trumpův projev k národu

Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel po signálech, že se válka možná chýlí ke konci. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že konflikt skončí do dvou až tří týdnů bez nutnosti vyjednat dohodu. Jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján vyjádřil ochotu ukončit konflikt, ale pouze za předpokladu bezpečnostních záruk.

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl v úterý federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Válka brzy skončí, tvrdí Trump. Írán jednání s USA popírá

Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že válka s Íránem skončí do dvou až tří týdnů. Nestanovujeme si žádné limity, přičemž se budeme bránit, dokud to bude nutné, reagoval na toto prohlášení íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama