-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ruský postup u Charkova je mimo jiné selháním Západu

ANALÝZA: Ruský postup u Charkova je mimo jiné selháním Západu

Ruská vojska postupují. Ruský taktický úspěch. Probíhající obranné boje. Na takové fráze lze na internetu v posledních dnech narazit opakovaně. Rusové skutečně postupují, situace je kritická a může za to vedle dalších faktorů naše nerozhodnost. Lze to označit za demonstraci toho, co se stane, když přestaneme Ukrajinu podporovat. Pro Západ to budiž lekcí, neboť Rusko se ekonomicky připravuje na dlouhou válku.

Rusové využili výpadku americké vojenské pomoci a udeřili na Charkovskou oblast… a udeřili silně. Otevřeně se mluví o ruské ofenzivě. Okupanti však nepostupují pomalu a jen v této oblasti, přes frontovou linii rychle pronikají ve čtyřech směrech.

Ruské jednotky zahájily ofenzívu 10. května. Od té doby postoupily hlavně v Charkovské oblasti o 278 kilometrů čtverečních, upozornila televize BBC s odkazem na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW).

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že nejhlubší bod ruského postupu v Charkovské oblasti je deset kilometrů. O závažnosti situace vypovídá i skutečnost, že zrušil svou dnešní cestu do Madridu.

Jedná se o největší územní zisk od prosince 2022, kdy Rusko znovudobylo Luhanskou oblast a nejrychlejší postup od vypuknutí války, doplnila stanice CNN. O nesporném taktickém úspěchu okupantů psal i server Politico.

Ruská vojska se podle něj vklínila do ukrajinské obrany poměrně hluboko. Web psal o rozhodující bitvě, jež určí výsledek celé války. Pokud by Rusko získalo Charkov, podle článku by skutečně mohlo ve válce zvítězit.

Charkov platí za druhé největší město hned po Kyjevu a jeho ztráta by mohla vést k neochotě Západu dál Ukrajinu podporovat, napsal Politico. Zelenskyj ohlásil, že se podařilo situaci v oblasti stabilizovat, uvedl The Kyiv Independent.

Ukrajina tam vyslala posily a za podpory dělostřelectva a dronů částečně vytlačila nepřítele z města Vovčansk. Obránci sice dokázali tento požár uhasit, situace je však stále složitá a Zelenskyj potvrdil pokračující boje a proudění posil na frontu.

Situace je špatná

Podle pozorovatelů Rusové zvýšili tlak na ukrajinskou obranu kvůli americké vojenské pomoci. Chtěli si z Ukrajiny ukousnout co nejvíce ještě předtím, než dorazí na frontu dělostřelecké granáty a další důležité zásoby.

Rusko však nemělo ani nemá dostatek sil k proražení Charkovské oblasti, což potvrdil i americký generál Christopher Cavoli. Je přesvědčen, že obránci tady frontovou linii udrží. Rusům zatím způsobili obrovské ztráty.

Okupační jednotky změnily taktiku, útočily spíše v malých skupinkách srocujících se v určitých bodech ve větší útvary. Analytici z ISW právě tohle zmínili jako příčinu značných ztrát a zpomalení ruské ofenzivy v oblasti.

Náčelník generálního štábu Ukrajiny generálmajor Anatolij Barhylevyč uvedl, že v jediném dni ztratily ruské jednotky 1740 mužů. Rusové tedy prolili hodně krve za dobytí několika vesnic. Okupanti však netlačí na Ukrajince jen v Charkovské oblasti.

Brutální boje probíhají u Bachmutu pod Časiv Jarem, Vuhledaru, Robotyne a v údolí řeky Mokri Jaly – tedy v oblasti, kde se minulý rok zadrhla ukrajinská protiofenziva. Ukrajina musela na těchto úsecích fronty oslabit svou obranu stažením sil k Charkovu.

Její pozice jsou kvůli tomu zranitelné i na frontě mezi Doněckou a Záporožskou oblastí. Situace na okraji Časiv Jaru je vážnější než na frontě u Charkova a pořád se zhoršuje. Ukrajina navíc nemá dost vojáků k doplnění řad.

Dmytro Kožubenko ze štábu brigády Národní gardy Ruběž upozornil, že nepřítel Časiv Jar intenzivně bombarduje, čímž potlačuje palebné schopnosti obránců. Město podle něj může padnout, což by Rusům otevřelo cestu přes Kosťantyniku na Kramatorsk a Slovjansk.

Jeho ztráta by rovněž znamenala přerušení zásobování Torecku. Podle analytiků mohlo být cílem útoku směrem na Charkov přimět Kyjev stáhnout vojáky z fronty u Časiv Jaru a dalších kritických oblastí a prorazit tam oslabenou obranu.

Experti se shodují, že chvíli potrvá, než se vojenská pomoc od USA na frontě projeví. Válka už totiž změnila dynamiku a Rusové jsou při chuti. Někteří zákonodárci i odborníci ale věří, že Kyjev bude moci příští rok spustit vlastní protiofenzivu.

Putin se neunaví

O situaci na bojišti však rozhodne naše schopnost (nebo neschopnost) se poučit z chyb. Bez další vojenské pomoci se totiž bude nyní pozorovaný scénář opakovat. A nejen to – Ukrajina zaspala a špatně opevnila důležité pozice.

Obránci nedokázali opevnit severní pohraniční regiony ani Charkovskou oblast, kterou teď málem ruská ofenziva smetla z povrchu zemského, stojí dále v rozboru CNN. O ruském masivním úderu v regionu se přitom spekulovalo dlouho.

Mnoho úseků ukrajinské frontové linie zůstává nedostatečně opevněno, někde dokonce opevnění úplně chybí. Nejde přitom jen o pozice daleko od aktivních bojů, ale i v jejich blízkosti. Kyjev zřejmě podle CNN příliš věřil své loňské ofenzivě.

Ruský postup umožnila i dysfunkčnost Kongresu a slabé odhodlání Evropy. Únavu z války nezamaskují ani ostré výroky ministrů nebo jejich návštěvy napadené země. Stále větší podíl veřejnosti si navíc přeje, aby konflikt prostě zmizel.

K všeobecné frustraci ještě přispívá krvavá válka na Blízkém východě. Rusko mezitím přešlo na válečnou ekonomiku a provedlo restrukturalizaci na vysokých postech v rámci zlepšení státní funkčnosti.

Sergej Šojgu již není ministrem obrany. Na jeho místo nastoupil ekonom Andrej Bělousov a podle Deníku Referendum nejspíše v dlouhodobém horizontu zlepší ekonomickou udržitelnost Ruska, managment i nakládání se zdroji v době války.

List dále napsal, že podle nedávných výroků Putina bude Rusko vynakládat na válku ještě větší podíl ekonomiky a zdrojů s cílem vytvořit ideální podmínky pro dlouhodobou válku nejen s Ukrajinou, ale i se Západem.

V listopadu přitom hrozí, že usedne do prezidentského křesla nepředvídatelný Donald Trump. Zprávy nejsou jen špatné… jsou horší a horší. A i Ukrajina je nucena přiznat, jak špatná situace aktuálně je.

„Velká část světa může být z této války unavená, ale Putin ne,“ uzavírá CNN. Jedinou cestu pro Severoatlantickou alianci (NATO) a Západ je myslet dopředu stejně jako Kreml.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama