Světová ekonomika čelí nejistotě kvůli dopadům zhoršující se pandemické situace v Číně i válce na Ukrajině. Americká centrální banka se proto rozhodla poprvé od roku 2018 zvýšit úrokové sazby. O 0,25 % je zvedla především proto, aby zabránila dalšímu růstu inflace a případné recesi. Ve středu o tom informoval server BBC a CNN.
Spojené státy americké bojují v důsledku narušení dodavatelských řetězců, zhoršující se pandemické situaci v Číně a válce na Ukrajině s rostoucí inflací. Americká centrální banka se proto rozhodla navýšit úrokové sazby o 0,25 procent. Stalo se tak poprvé od roku 2018.
Šéf banky Jerome Powell rovněž naznačil, že bude v následujících měsících v navyšování sazeb pokračovat. Banka se tím snaží americkým domácnostem, společnostem i vládě zdražit půjčování. Takový krok by měl následně zpomalit rostoucí ceny a následně i zvyšující se inflaci. Minulý měsíc totiž dosáhla hodnoty 7,9 procent, tedy nejvíce za posledních 40 let.
„Jsem dost starý na to, abych si pamatoval poslední inflaci. Naše komise je proto silně zavázána k tomu, abychom té současné zabránili v zakotvení do naší ekonomiky,“ okomentoval své rozhodnutí podle serveru The Guardian šéf Americké centrální banky Jerome Powell.
Po setkání centrální banky pak její představitelé zveřejnili předpokládaný růst úrokových sazeb. Podle nich by se do konce roku měly zvýšit o 2 procenta. Tedy dvakrát více, než odhadovali loni v prosinci. Americká ekonomika by pak měla letos vzrůst o 2,8 procent.
„Pravděpodobnost recese v následujícím nebo i dalším roce však zvýšená není,“ upozornil pak Powell novináře. Do konce roku by dle něj měla inflace ve Spojených státech amerických klesnout na 4,3 procenta.
Americká centrální banka postupuje obezřetně. Obává se recese
Navýšení úrokových sazeb je podle centrální banky nutné také kvůli tomu, že ostatní opatření nezabrala. Bankéři totiž čekali například na zlepšení dodavatelských řetězců. Ty však v následujících měsících ještě více zatíží důsledky války na Ukrajině. „Nepomůžou“ jim ani nová proti-pandemická opatření zavedená v Číně.
Ohledně navyšování úrokových sazeb je však Americká centrální banka opatrná. Postupně je začala zvedat také po finanční krizi roku 2008. Zásadně je však snížila na začátku světové pandemie roku 2020. Pokud by je totiž nyní navýšila příliš rychle, mohla by způsobit ekonomickou recesi.
Příliš pomalé rozhodování ale zase může vyhnat inflaci ještě výše. Případné další změny úrokových sazeb by pak bankéři měli podle serveru CNN Business oznámit na nadcházejících letošních setkáních. Další z šesti zbývajících meetingů se má konat na začátku května. Úrokové sazby pak nedávno navýšila také například Velká Británie.
