EkonomikaAmerická centrální banka zvýšila poprvé od roku 2018 úrokové sazby

Americká centrální banka zvýšila poprvé od roku 2018 úrokové sazby

Světová ekonomika čelí nejistotě kvůli dopadům zhoršující se pandemické situace v Číně i válce na Ukrajině. Americká centrální banka se proto rozhodla poprvé od roku 2018 zvýšit úrokové sazby. O 0,25 % je zvedla především proto, aby zabránila dalšímu růstu inflace a případné recesi. Ve středu o tom informoval server BBC a CNN.

Spojené státy americké bojují v důsledku narušení dodavatelských řetězců, zhoršující se pandemické situaci v Číně a válce na Ukrajině s rostoucí inflací. Americká centrální banka se proto rozhodla navýšit úrokové sazby o 0,25 procent. Stalo se tak poprvé od roku 2018.

Šéf banky Jerome Powell rovněž naznačil, že bude v následujících měsících v navyšování sazeb pokračovat. Banka se tím snaží americkým domácnostem, společnostem i vládě zdražit půjčování. Takový krok by měl následně zpomalit rostoucí ceny a následně i zvyšující se inflaci. Minulý měsíc totiž dosáhla hodnoty 7,9 procent, tedy nejvíce za posledních 40 let.

„Jsem dost starý na to, abych si pamatoval poslední inflaci. Naše komise je proto silně zavázána k tomu, abychom té současné zabránili v zakotvení do naší ekonomiky,“ okomentoval své rozhodnutí podle serveru The Guardian šéf Americké centrální banky Jerome Powell.

Po setkání centrální banky pak její představitelé zveřejnili předpokládaný růst úrokových sazeb. Podle nich by se do konce roku měly zvýšit o 2 procenta. Tedy dvakrát více, než odhadovali loni v prosinci. Americká ekonomika by pak měla letos vzrůst o 2,8 procent.

„Pravděpodobnost recese v následujícím nebo i dalším roce však zvýšená není,“ upozornil pak Powell novináře. Do konce roku by dle něj měla inflace ve Spojených státech amerických klesnout na 4,3 procenta.

Americká centrální banka postupuje obezřetně. Obává se recese

Navýšení úrokových sazeb je podle centrální banky nutné také kvůli tomu, že ostatní opatření nezabrala. Bankéři totiž čekali například na zlepšení dodavatelských řetězců. Ty však v následujících měsících ještě více zatíží důsledky války na Ukrajině. „Nepomůžou“ jim ani nová proti-pandemická opatření zavedená v Číně.

Ohledně navyšování úrokových sazeb je však Americká centrální banka opatrná. Postupně je začala zvedat také po finanční krizi roku 2008. Zásadně je však snížila na začátku světové pandemie roku 2020. Pokud by je totiž nyní navýšila příliš rychle, mohla by způsobit ekonomickou recesi.

Příliš pomalé rozhodování ale zase může vyhnat inflaci ještě výše. Případné další změny úrokových sazeb by pak bankéři měli podle serveru CNN Business oznámit na nadcházejících letošních setkáních. Další z šesti zbývajících meetingů se má konat na začátku května. Úrokové sazby pak nedávno navýšila také například Velká Británie.

Doporučujeme

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama