Chilský parlament v úterý schválil takzvanou dohodu z Escazú, která je první latinskoamerickou dohodou o ochraně životního prostředí a jedinou na světě, v níž se země zavázaly chránit ekologické aktivisty. Latinská Amerika je regionem, kde umírá nejvíce ochránců životního prostředí a půdy. Informovala o tom agentura EFE.
„Nikdo nemůže vyřešit klimatickou krizi a chránit biodiverzitu sám, buď to zvládneme společně, nebo necháme našim dětem neobyvatelnou planetu,“ uvedla chilská ministryně životního prostředí Maisa Rojasová, která je členkou vlády nejmladšího prezidenta v chilské historii. Šestatřicetiletý prezident Gabriel Boric rovněž výrazně podporuje ochranu životního prostředí, která je zakotvena i v nové ústavě, o níž mají Chilané hlasovat v zářijovém referendu.
Dohoda z Escazú, nazvaná podle města v Kostarice, kde byla v roce 2018 podepsána, zavazuje státy regionu mimo jiné k poskytování informací týkajících se životního prostředí, k zajištění účasti veřejnosti na rozhodování o ekologických otázkách i k zajištění bezpečnosti ekologických aktivistů. V platnost vstoupila loni v dubnu a Chile se po formálním dokončení procesu prezidentem stane 13. zemí z pětadvaceti signatářů, která ji ratifikuje. Dosud to udělaly Antigua a Barbuda, Argentina, Bolívie, Ekvádor, Guyana, Mexiko, Nikaragua, Panama, Uruguay a karibské ostrovní státy Svatý Vincenc a Grenadiny, Svatý Kryštof a Nevis a Svatá Lucie.
K zemím s největším počtem zabitých ekologických aktivistů patří Kolumbie, kde bylo v roce 2020 podle nevládní organizace Global Witness zavražděno přes šest desítek ochránců půdy a životního prostředí. Mnozí z nich bránili území před gangy snažícími se ovládnout místa s poli koky (kvůli produkci kokainu) a ilegální těžbě. Kolumbie dohodu z Escazú podepsala, ale dosud neratifikovala. Stejně jako ji dosud neratifikovala Brazílie, jejíž krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro proslul tím, že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými, za což si vysloužil od některých obvinění z „ekocidy“.
Letos v říjnu se ale v Brazílii konají prezidentské volby, v nichž má zatím podle průzkumů šanci porazit Bolsonara levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Rovněž Kolumbii čeká letos změna prezidenta, jímž by se mohl poprvé v historii země stát levicový politik.
