EkonomikaEvropská unie dosáhla dohody. Zavede povinné zásoby plynu pro případ krize

Evropská unie dosáhla dohody. Zavede povinné zásoby plynu pro případ krize

Členské státy Evropské unie budou muset mít do listopadu letošního roku zásobárny plynu naplněné nejméně na 80 %. Od roku 2023 se pak jejich povinná kapacita zvedne na 90 %. Ve čtvrtek to oznámila Evropská rada. Unie se tím snaží předejít šoku v případě, že by se v budoucnosti Rusko rozhodlo plyn proudící do Evropy zastavit. Informoval o tom server Al Jazeera a Euractiv.

Kvůli válce na Ukrajině se Evropská unie (EU) snaží připravit na případné scénáře pokračující ruské agrese. Evropská ráda proto ve čtvrtek oznámila novou regulaci týkající se zavedení povinných zásob plynu. Členské státy EU tak budou muset do listopadu letošního roku naplnit zásobárny plynu na 80 procent. Informoval o tom server Al Jazeera.

Od roku 2023 pak státy zásoby plynu navýší nejméně na 90 procent. Regulace by měla přestat platit 31. prosince roku 2025. Unie se tak snaží vyhnout přílišné závislosti na fosilních palivech. „Musíme zůstat bdělí a neriskovat přílišnou fixaci na fosilní paliva, když ji naopak potřebujeme urgentně přerušit,“ vyjádřila se podle serveru Euractiv k rozhodnutí francouzská členka Evropského parlamentu Marie Toussaint.

Nová pravidla Evropská komise navrhla poprvé v březnu. Kvůli potřebě zavést je poměrně rychle však jinak zdlouhavý legislativní proces urychlila. Podle nové regulace pak mohou členské státy EU s malou nebo žádnou úložnou kapacitou využít rezervy jiných států. Úplnou výjimku získaly státy jako Kypr, Malta a Irsko, které nejsou přímo napojeny na žádný zásobovací systém ostatních evropských států.

Státy mohou své zásobárny naplnit i na víc než povinných 80 %

„Předložený návrh je klíčový pro naši připravenost na další zimu. Evropská unie dokáže jednat pohotově a je sjednocená,“ okomentovala nová pravidla komisařka pro energetiku Kadri Simson. Zásoby plynu jsou důležité také proto, aby se zabránilo případným cenovým šokům a tedy poškození evropských byznysů i domácností.

Kvůli vyřazení některých států z povinnosti vytvořit si zásoby plynu by však celková kapacita plynu EU dosáhla jen na asi 75 procent. Za nezbytné se však považuje mít naplněné zásobárny plynu uvnitř unie na nejméně 90 procent.

Z toho důvodu unie přidala k pravidlům paragraf, který státům povoluje určit si i vyšší cíle. Unie by tak do konce letošního roku mohla dosáhnout kolektivních zásob ve výši alespoň 85 procent.

Státy pak mohou své povinnosti naplnit také zásobováním zkapalněným zemním plynem. Nové regulace musí ještě před jejich platností schválit Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU, jedná se však už pouze o formalitu.

Doporučujeme

Jaguar Land Rover zruší 4 000 pracovních míst

Jaguar Land Rover plánuje během příštích dvou let zrušit přibližně 4 000 pracovních míst, tedy téměř desetinu své globální pracovní síly. Britská automobilka se snaží snížit náklady a posílit konkurenceschopnost v době, kdy její hospodaření zatěžují americká cla, rostoucí čínská konkurence i následky rozsáhlého kybernetického útoku.

Sopka Anak Krakatau ochromila dopravu v Indonésii. Zasáhla 341 tisíc cestujících

Sopečný popel z Anak Krakatau dál komplikuje leteckou dopravu v Indonésii. Úřady v pondělí prodloužily uzavření sedmi letišť včetně hlavního mezinárodního letiště v Jakartě. Zrušení, zpoždění nebo odklonění letů se dotklo přibližně 341 tisíc cestujících.

EU poskytne Grónsku investiční balíček za 200 milionů eur

Evropská unie poskytne Grónsku nový investiční balíček ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč), oznámila dnes v Nuuku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Finanční prostředky budou určeny na letošek a na rok 2027 a směřovat mají do řady oblastí od vzdělávání a rybolovu až po lepší satelitní a kabelové připojení, vodní energetiku nebo kritické nerostné suroviny. Společně se šéfkou EK je v Grónsku i komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

Belgie vyšetřuje podezření na krádež technologie čipů ve prospěch Číny

Belgická prokuratura vyšetřuje podezření, že zbankrotovaná belgická polovodičová společnost BELGAN BV byla využita k převodu citlivých technologií pro výrobu čipů do Číny. V souvislosti s případem byl zadržen 52letý čínsko-belgický občan, který podle vyšetřovatelů zastával ve firmě významnou výzkumnou pozici a současně působil jako ředitel čínské společnosti se stejným zaměřením.

Japonské devizové rezervy padají. Zažily historicky největší měsíční propad

Japonsko v srpnu zaznamenalo nejprudší propad devizových rezerv v historii. Pokles způsobil především prodej zahraničních cenných papírů při intervenci na podporu jenu, zejména amerických státních dluhopisů.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast; tvrdí, že zasáhlo loď s vojenským nákladem

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Dnes ráno si ruské letecké údery v Kramatorsku ležícím v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie vyžádaly dva mrtvé.

V Dillí se zřítil dům plný studentů, sedm mrtvých. Záchranáři dál prohledávají trosky

Nejméně sedm lidí zemřelo po zřícení pětipatrové obytné budovy v indickém Dillí. V domě nedaleko univerzitního kampusu bydleli především studenti a úřady stále nevědí, zda pod troskami nezůstali další lidé. Záchranáři pokračují v odklízení sutin, zatímco policie vyšetřuje příčinu neštěstí.

Počet papoušků kakapo překročil tři stovky

Populace kriticky ohroženého papouška kakapo se díky rekordní hnízdní sezoně rozrostla na 325 jedinců. K celkovému počtu letos přibylo 90 mláďat, což je nejvíce od zahájení záchranného programu.

Neštěstí v Miami: Letadlo sjelo z konce ranveje přímo na auta. Nejméně pět mrtvých

Nejméně pět mrtvých a pět zraněných – taková je bilance nedělní tragédie v Miami. Nákladní letadlo společnosti Amazon při přistání přejelo konec ranveje, na vozovce zasáhlo několik vozidel a zastavilo se na přilehlém poli. Zemřelo nejméně pět lidí a pět jich utrpělo zranění.

Mírová jednání v Kyjevě přinesla naději. Zásadní překážky ale zůstávají

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli poprvé navštívili Kyjev. Návštěva ale byla spíše symbolická. Ukrajina a Rusko dál trvají na svých požadavcích, zatímco Američané hovoří o nutnosti kompromisů. Někteří diplomaté věří, že je možné konflikt zastavit do jara příštího roku, ukrajinská vláda se však připravuje na tvrdou zimu.

KLDR a Rusko otevřely první silniční most jako symbol prohlubujících se vztahů

Severní Korea a Rusko dnes otevřely první silniční most spojující oba státy. Stavbu, která se klene přes řeku Tuman (Tumannaja) tvořící společnou hranici, označili představitelé obou zemí za významný milník strategického partnerství Pchjongjangu a Moskvy, informovala agentura Reuters.

Čeští florbalisté porazili Finsko, uspěly také ženy

Čeští florbalisté zakončili domácí Euro Floorball Tour vítězstvím 3:2 nad Finskem. Muži díky prvním bodům obsadili třetí místo. Ženská reprezentace zdolala Švýcarsko 2:1 a na turnaji skončila druhá.

Strana AfD volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála, má přes 44 procent

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama