Přibývající důkazy naznačují, že lidé jsou hlavní hnací silou evoluce na Zemi. Od selektivního šlechtění po změny v prostředí měníme náš svět natolik, že neřídíme pouze klima, ale také směr samotného života. Tohle také potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie. Vědci v ní zkoumali vliv urbanizace na evoluci v globálním měřítku. Napsal o tom server ScienceAlert.
Rozsáhlého projektu, jehož cílem bylo zjistit skutečný vliv urbanizace na evoluci v globálním měřítku, se zúčastnilo 287 vědců ze 160 měst ve 26 zemích. Jako předlohu k výzkumu použili jetel plazivý (Trifolium repens). Tato rostlina pochází z Asie a Evropy, ale vyskytuje se na celém světě, píše ScienceAlert.
Jetel roste v přírodě, ale také ve městech. Vědci shromáždili tisíce vzorků pocházejících z měst, předměstí a venkova a porovnali je se stejnými rostlinami ve volné přírodě. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Science.
Jetel si je v od sebe vzdálených městech více podobný než jeteli na zemědělské půdě nebo v lesích, a to bez ohledu na klima.
Je to příklad paralelní adaptivní evoluce, tvrdí experti. Oddělené populace se pro specifické vlastnosti vyvíjejí pod stejným selektivním tlakem na různých místech. Ukazuje to, že způsob, jakým lidská civilizace změnila životní prostředí, má větší vliv na tvorbu těchto vlastností než přírodní jevy, jako je populační genetika a klima.
Jetel k ochraně před škůdci a suchem produkuje kyanovodík. Rostliny na venkově měly o 44 procent větší šanci, že budou generovat kyanovodík než jetel ve městských oblastech, kde se tato chemická látka vyrábí v závodech.
Podle studie je to dáno tím, že jetel ve městech není pod takovým tlakem kvůli suchu. Je to další důkaz vlivu změny prostředí a urbanizace na evoluci.
Rostlinami to však nekončí
Civilizace nemá vliv pouze na rostliny, změnu prostředí a klima. Silnice například ovlivnily rozpětí křídel u ptáků.
Podle jedné studie z roku 2018 se vlaštovky přizpůsobily silnicím. Aby mohly manévrovat, vyvinuly se u nich kratší křídla.
Selektivní odstranění velkých ryb v oceánech rybolovem vedlo k tomu, že se ryby rodí o 20 procent menší a jejich životní cyklus je v průměru o 25 procent kratší.
Tyto nové vědecké poznatky přispívají k řadě studií o vlivu člověka na evoluci. „Mohou pomoci zachovat některé z nejvíce zranitelných druhů, zmírnit dopady škůdců, zlepšit životní pohodu lidí a přispět k pochopení základních eko-evolučních procesů,” uzavírají autoři studie.
