EkonomikaNejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Nejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Podle Nejvyššího soudu ve Spojených státech překročil Biden svou pravomoc. Soudci proto ve čtvrtek rozhodli o zrušení jeho nových pravidel pro velké korporace. Firmám nařizovala, aby po svých zaměstnancích vyžadovaly očkování, nebo pravidelné testování. Povinné očkování pro státní zaměstnance ve zdravotnictví však bude platit i nadále. Uvedl to server BBC a Al Jazeera.

Velké americké korporace nebudou muset nadále po svých zaměstnancích vyžadovat očkování, nebo pravidelné testování. Ve čtvrtek o tom rozhodl Nejvyšší soud, když zrušil nařízení Bidenovy administrativy.

Podle něj měly korporace s více než 100 zaměstnanci zavést zmíněná pravidla, aby tím zpomalily nárůst počtu nakažených koronavirem. Proti rozhodnutí Bidena ale od listopadu bojovaly jak konzervativní vlády, tak některé organizace nebo nezávislé instituce.

Podobná pravidla však budou nadále platit pro zaměstnance vládních nemocnic a jiných zdravotnických zařízeních. Americký prezident Joe Biden po zveřejnění rozhodnutí vyjádřil zklamání nad „zablokováním rozumných život zachraňujících opatření“. Uvedl to server BBC.

Vyzval však k dobrovolnému přijímání podobných pravidel. „Přidejte se k těm, kteří už je zavedli a požadujte očkování, abyste tak ochránili své zaměstnance, zákazníky i komunity,“ dodal americký prezident.

Pro zrušení Bidenova nařízení byli všichni konzervativní soudci Nejvyššího soudu, tedy šest z devíti. Liberální pak hlasovali pro jejich zachování.

„Jedná se o univerzální risk, který se nijak neliší od denního nebezpeční spojeného například se zločinem, znečištěním ovzduší nebo nevyléčitelnými chorobami,“ uvedli soudci jako svůj důvod proč není koronavirus dostatečnou výjimkou pro zavedení přísných pravidel.

Povinné očkování bude platit pro státem zaměstnané zdravotníky

Pokud by nařízení Bidenovy administrativy prošlo, musely by jeho dodržování vymáhat samotné firmy. Zaměstnancům by kontrolovaly buď certifikát o očkování nebo důkaz ohledně negativního testu provedeného minimálně jednou za týden.

Neočkovaní pracovníci by také museli uvnitř budov nosit roušky. Pravidla by měla dopad na přibližně 80 milion pracujících Američanů.

Povinnost očkování pro zdravotníky pak schválili soudci v poměru 5 ku 4. Dva konzervativci se v tomto případě přidali na liberálnější stranu.

V důsledku rozhodnutí se předpokládá očkování přibližně 10,3 milionu pracovníků v asi 76 tisíc zařízeních napříč Spojenými státy americkými.

Naočkovaných je v současnosti více než 60 procent Američanů, tedy více než 208 milionu lidí. Podle dat Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí pak přibližně třetina z nich obdržela třetí „booster“ dávku očkování.

Vlastní opatření proti dalšímu šíření covidu-19 v práci zatím dobrovolně zavedly společnosti jako Google, Citibank nebo IBM.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama