Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaNejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Nejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Podle Nejvyššího soudu ve Spojených státech překročil Biden svou pravomoc. Soudci proto ve čtvrtek rozhodli o zrušení jeho nových pravidel pro velké korporace. Firmám nařizovala, aby po svých zaměstnancích vyžadovaly očkování, nebo pravidelné testování. Povinné očkování pro státní zaměstnance ve zdravotnictví však bude platit i nadále. Uvedl to server BBC a Al Jazeera.

Velké americké korporace nebudou muset nadále po svých zaměstnancích vyžadovat očkování, nebo pravidelné testování. Ve čtvrtek o tom rozhodl Nejvyšší soud, když zrušil nařízení Bidenovy administrativy.

Podle něj měly korporace s více než 100 zaměstnanci zavést zmíněná pravidla, aby tím zpomalily nárůst počtu nakažených koronavirem. Proti rozhodnutí Bidena ale od listopadu bojovaly jak konzervativní vlády, tak některé organizace nebo nezávislé instituce.

Podobná pravidla však budou nadále platit pro zaměstnance vládních nemocnic a jiných zdravotnických zařízeních. Americký prezident Joe Biden po zveřejnění rozhodnutí vyjádřil zklamání nad „zablokováním rozumných život zachraňujících opatření“. Uvedl to server BBC.

Vyzval však k dobrovolnému přijímání podobných pravidel. „Přidejte se k těm, kteří už je zavedli a požadujte očkování, abyste tak ochránili své zaměstnance, zákazníky i komunity,“ dodal americký prezident.

Pro zrušení Bidenova nařízení byli všichni konzervativní soudci Nejvyššího soudu, tedy šest z devíti. Liberální pak hlasovali pro jejich zachování.

„Jedná se o univerzální risk, který se nijak neliší od denního nebezpeční spojeného například se zločinem, znečištěním ovzduší nebo nevyléčitelnými chorobami,“ uvedli soudci jako svůj důvod proč není koronavirus dostatečnou výjimkou pro zavedení přísných pravidel.

Povinné očkování bude platit pro státem zaměstnané zdravotníky

Pokud by nařízení Bidenovy administrativy prošlo, musely by jeho dodržování vymáhat samotné firmy. Zaměstnancům by kontrolovaly buď certifikát o očkování nebo důkaz ohledně negativního testu provedeného minimálně jednou za týden.

Neočkovaní pracovníci by také museli uvnitř budov nosit roušky. Pravidla by měla dopad na přibližně 80 milion pracujících Američanů.

Povinnost očkování pro zdravotníky pak schválili soudci v poměru 5 ku 4. Dva konzervativci se v tomto případě přidali na liberálnější stranu.

V důsledku rozhodnutí se předpokládá očkování přibližně 10,3 milionu pracovníků v asi 76 tisíc zařízeních napříč Spojenými státy americkými.

Naočkovaných je v současnosti více než 60 procent Američanů, tedy více než 208 milionu lidí. Podle dat Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí pak přibližně třetina z nich obdržela třetí „booster“ dávku očkování.

Vlastní opatření proti dalšímu šíření covidu-19 v práci zatím dobrovolně zavedly společnosti jako Google, Citibank nebo IBM.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama