Nová studie naznačuje, že lidé z východní Asie mohli zdědit genetické pozůstatky z epidemie podobné koronavirové, která se objevila zhruba před 25 tisíci lety. Ukazuje to analýza více než dvou tisíc jedinců. Informuje o tom server Science News.
Analýza DNA více než 2 tisíc lidí ukazuje, že koronavirus či blízce příbuzný patogen stál za epidemií u předků současných východoasijských obyvatel, a to asi před 25 tisíci lety.
Genetické změny v reakci na tuto epidemii se akumulovaly během dalších asi 20 tisíc let. Zjištění tedy zvyšuje možnost, že někteří lidé z východní Asie zdědili biologické adaptace na koronaviry nebo blízce příbuzné viry.
Objev tak umožňuje prozkoumat, jak by mohly geny, které jsou spojené se starými virovymi epidemiemi, přispět k propuknuti moderních chorob, jako je současná pandemie onemocnění covid-19.
Skupina evolučního genetika Davida Enarda získala data z veřejně dostupné databáze DNA týkající se 2504 jedinců z 26 etnických populací a pěti kontinentů. Tým se zaměřil na 420 proteinů o nichž je známo, že interagují s koronaviry. Mezi nimi bylo i 332 proteinů, které interagují konkrétně se SARS-CoV-2.
Očkování v Jižní Koreji. Foto: Reuters
Podstatně zvýšená produkce všech 420 proteinů, tedy známka vystavení epidemiím podobným koronavirové v minulosti, se objevila pouze u východoasijských obyvatel. Blíže se skupina vědců zaměřila na 42 z těchto proteinů.
Analýza genů, o nichž je známo, že stojí za produkcí těchto proteinů, ukázala, že specifické varianty se staly běžnějšími zhruba před 25 000 lety. Poté se ustálily ve své frekvenci přibližně před 5 000 lety. Což poukazuje na vzorec reakce na virus – počáteční prudká genetická odpověď, která postupem času slábla, a to buď z důvodu, že se lidé z východní Asie přizpůsobili viru, nebo když virus ztratil schopnost působit nemoc.
Dvacet jedna ze 42 genových variant buď zesiluje nebo snižuje efekty široké škály virů.
„To ukazuje, že lidé z východní Asie byli po dlouhou dobu vystaveni epidemiím podobným té koronavirové a jsou více geneticky přizpůsobeni epidemiím těchto virů,“ říká evoluční genetik Lluis Quintana-Murci z Pasteurova institutu v Paříži, který se studie nezúčastnil.
Je možné, že právě tyto změny v DNA mohly přispět ke snížení infekce covid-19 a úmrtnosti hlášené ve východoasijských zemích v porovnání s Evropou a USA. Dle Worldometer kupříkladu Jižní Korea zaznamenala během celé pandemie téměř 1800 úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 a přes 100 tisíc nakažených v této zemi s téměř 52 miliony obyvatel.
V tuto chvíli však není známo, jaký vliv by tyto změny mohly mít. Za nízkými čísly by mohla stát i přísná opatření. Je proto potřeba rozsáhlé genetické studie. Výsledky by však mohly představovat i příležitost pro vývoj léčby proti covid-19.
