Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.
Ruská armáda letos zaznamenala na bojišti nejhorší výsledky od roku 2022. Doslova si vylámala zuby na ukrajinských baštách v Doněcké oblasti. V říjnu Rusko dokonce více území ztratilo než získalo a navíc nedobylo žádnou strategicky významnou oblast.
Moskva před nástupem zimy, kdy jsou útočné operace obtížnější, zintenzivňuje nápor. Obránci však drží. Ztráty jsou přitom na straně nepřítele obrovské. Od začátku války zaznamenalo Rusko ve válce více než 450 000 úmrtí. Toto číslo navíc nezahrnuje dosud nezaevidovaná úmrtí, zejména od poloviny roku 2025. Celkový počet padlých by se mohl blížit až 600 000. S těmito údaji přišli hackeři napojení na Ukrajinu a běloruskou opozici, kteří je získali od ruského statistického úřadu Rosstat.
Russian President Vladimir Putin is counting on Ukraine’s economic collapse and weakening European support as battlefield gains and hopes for a Trump-brokered deal fade https://t.co/kXHplx4UyU
— The Wall Street Journal (@WSJ) November 13, 2026
Podle ruského nezávislého serveru MediaZona přišlo ve válce od začátku invaze o život 7 983 důstojníků a nejméně 350 branců.
Letos na Ukrajině v důsledku útoků dronů padlo nebo bylo zraněno 302 000 ruských vojáků, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko na bojišti v prvním pololetí přicházelo o 30 až 34 000 vojáků měsíčně. Tento údaj zahrnoval padlé i zraněné. Statistiky z celého letošního roku jsou zatím neúplné.
Rusko navíc dál trápí ekonomické problémy. Kreml má potíže s pokrýváním rostoucího rozpočtového schodku. Vojenské vládní výdaje představují třetinu či více celkových vládních výdajů a regionální úřady mají nedostatek prostředků. Musely proto výrazně osekat platby rodinám padlých vojáků. Ruskou ekonomiku navíc stále sužuje vysoká inflace, která se podle listopadových údajů pohybuje kolem sedmi procent.
Selhání na bojišti neznamená konec nebezpečí
Putin selhal ve snaze zničit ukrajinskou armádu. Nepodařilo se mu ani přimět Trumpa k ústupkům, a to i přes zhoršené vztahy mezi americkým prezidentem a Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu opakovaně hází Kyjevu klacky pod nohy. Drastické omezení vojenské pomoci, dočasné přerušení toku zpravodajských informací a nyní omezení satelitního komunikačního systému Starshield – USA vytvářejí nátlak na Ukrajinu, zatímco se Moskva snaží Washington přesvědčit, aby zmírnil sankce.
Ruský prezident se nyní podle analytiků zaměří na drtivé údery na infrastrukturu s cílem zničit ukrajinskou ekonomiku a na případné využití nástupu politických stran odmítajících podporu Kyjeva.
Rusko již zintenzivňuje před nástupem zimy údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Omezení Starshieldu navíc podle Zelenského ztěžuje ukrajinské armádě zachytávání ruských dronů.

Podle expertů bude Putin čekat, jak se jeho strategie vyvine začátkem roku 2027. Na základě situace se rozhodne, zda v nastoleném kurzu pokračovat, nebo jej upravit. „Rusové budou čekat do jara. Chtějí vidět, jaké výsledky přinese raketová kampaň, a také kdo zvítězí v prezidentských volbách ve Francii. A pak vyhodnotí situaci,“ uvedla Hanna Notte, ředitelka pro Eurasii v Centru Jamese Martina v kalifornském Monterey.
Podpora stávajících vlád v Evropě klesá kvůli nízkému hospodářskému růstu, napjatým sociálním systémům a vysokým účtům za energie. Ty rostou mimo jiné kvůli válce s Íránem, kterou letos rozpoutal Trump. Ten obviňuje z růstu cen pohonných hmot ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu.
Naopak roste popularita pravicových či levicových populistů, jejichž program jde více na ruku Moskvě.
Na jaře se uskuteční prezidentské volby v dlouhodobě politicky napjaté Francii. Dvěma podle listopadových dat nejpreferovanějšími kandidáty jsou krajně pravicová Marine Le Pen a krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Zatímco Le Pen, která vede v předvolebních průzkumech, požaduje odchod Francie z integrovaného vojenského velení Severoatlantické aliance (NATO), Mélenchon, který se v průzkumech drží na druhém místě, volá po kompletním vyvázání Francie z obranné aliance.
Výsledky voleb ve Francii mohou oslabit NATO zrovna v době, kdy Spojené státy pod Trumpovým vedením zpochybňují své závazky vůči alianci.
Le Pen také slíbila omezení evropského a francouzského financování Ukrajiny. Po setkání s ukrajinským velvyslancem 16. listopadu však uvedla, že Francie v případě jejího vítězství ve volbách dodrží dosavadní závazky Kyjevu, včetně půjčky ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Nicméně dodala, že na další finanční pomoc nejsou peníze.
V Německu je aktuálně nejpopulárnější krajně pravicová a kontroverzní strana spojovaná s neonacismem Alternativa pro Německo (AfD). Ta prosazuje obnovení nákupu ruského plynu ve velkém objemu.
Příští rok se uskuteční celostátní volby v Itálii. Odpůrci pomoci Kyjevu se nacházejí ve středopravicové vládě i v levicově orientované opozici.
Navzdory napjaté situaci v dodávkách energií evropské vlády drží jednotný postoj. To však mohou ve prospěch Ruska zvrátit zmíněné volby.
Putin chce sousedům mluvit do politiky
Zelenskyj mezitím čelí tlaku kvůli úderům v hloubi Ruska a odmítání postoupení Doněcké oblasti Moskvě.
Ve dnech 10. a 11. listopadu proběhly v Abú Zabí rozhovory mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, které však nepřinesly průlom v otázce ukončení války. Územní spory totiž zůstávají hlavní překážkou v dosažení mírové dohody.
Jak upozornil bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, Putin se po těchto jednáních může prohlásit za diplomatického vítěze.
Podle něj totiž dosáhl změny v předmětu vyjednávání. Bondarev se domnívá, že Moskvě se podařilo prosadit diskusi o širším uspořádání evropské bezpečnosti. Kreml se podle něj snaží přimět Washington k rozhovorům o rozdělení sfér vlivu, v nichž by evropské státy a Ukrajina hrály vedlejší roli.


