Ptáci a netopýři mohou výrazně zvýšit úrodu kakaa na tropických farmách. V peruánské Amazonii pomáhají regulovat škůdce a chránit kakaovníky před poškozením. Nový výzkum ukazuje, že zachování lesů a rozmanité vegetace prospívá nejen přírodě, ale také místním pěstitelům.
Mezinárodní tým vědců vedený Vídeňskou univerzitou zjistil, že ochrana biologické rozmanitosti může výrazně podpořit produkci kakaa. Výzkumníci zkoumali 28 ekologických kakaových farem v severní části peruánské Amazonie, kde sledovali ptáky, netopýry a členovce. Zaměřili se také na úrodnost půdy, výskyt škůdců, opylování a množství sklizeného kakaa.
Výzkum ukázal, že důležitou roli hraje nejen samotná farma, ale také okolní krajina. Pěstitelé využívající takzvané agrolesnické hospodaření pěstují kakaovníky společně s dalšími stromy, které poskytují stín a vytvářejí prostředí pro volně žijící živočichy.
Ptáci a netopýři chrání kakaovníky před škůdci
Jedním z nejvýraznějších zjištění byl vliv ptáků a netopýrů na úrodu. Tito živočichové se živí drobnými škůdci, kteří poškozují květy a plody kakaovníků. V krajině s dostatkem stromů jejich přítomnost podle výzkumu pomáhala téměř zdvojnásobit výnosy.
Vědci zjistili, že v odlesněné krajině dosahovala předpokládaná roční produkce přibližně 265 kilogramů kakaa na hektar. V oblastech s vhodnou kombinací lesů a dalších stromových porostů se však výnosy pohybovaly kolem 1 000 kilogramů na hektar. Přínos přirozené ochrany před škůdci přitom mohl pěstitelům zajistit dodatečnou hodnotu produkce přibližně 1 640 dolarů na hektar ročně.
„Ptáci a netopýři mohou být pro pěstitele kakaa významnými spojenci, ale pouze tehdy, pokud jim okolní krajina poskytuje dostatek vhodného prostředí. Pokud se tyto oblasti změní v rozsáhlé monokultury, značná část přínosu přirozené ochrany před škůdci se ztratí,“ vysvětluje ekoložka Bea Maas z Vídeňské univerzity.
Správné rozmístění stromů podporuje úrodu i přírodu
Výzkum zároveň ukázal, že větší množství stínu nemusí vždy znamenat lepší podmínky pro pěstování. Příliš husté koruny stromů omezují přístup slunečního světla ke kakaovníkům, což může výrazně snížit jejich výnosy. Naopak střídání vysokých a nízkých stromů s otevřenými plochami podporuje rozmanitost živočichů, aniž by úrodu stejným způsobem omezovalo.
„Naše údaje ukazují, že kakaové farmy nepotřebují rovnoměrné zastínění, aby podporovaly biologickou rozmanitost. Mozaika vysokých a nízkých stromů, skupin stromů a otevřených ploch může vytvářet prostředí pro volně žijící živočichy a zároveň zachovat produkci,“ vysvětluje ekolog Pablo Aycart-Lazo, hlavní autor studie z Vídeňské univerzity.
Stromy navíc pomáhají zmírňovat vysoké teploty a zlepšovat některé vlastnosti půdy. Výzkumníci zaznamenali při větším zastínění například vyšší obsah draslíku v půdě a nižší maximální teploty. Tyto výhody však musí pěstitelé vyvažovat dostatečným přístupem světla ke kakaovníkům.
Vědci proto doporučují zachovat v širší zemědělské krajině přibližně 30 až 35 % lesního porostu a dalších 40 až 45 % ploch pokrytých stromy, například v sadech nebo na agrolesnických farmách. Zbývajících 20 až 30 % mohou tvořit otevřené plochy určené k dalšímu zemědělskému využití.
Takové uspořádání může podpořit biologickou rozmanitost i ekonomickou situaci místních pěstitelů. Výzkumníci však upozorňují, že konkrétní podoba hospodaření musí odpovídat místním podmínkám, dostupnosti půdy a potřebám jednotlivých komunit.
