Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím. Informuje o tom BBC, AP News a další servery.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer uvedl, že každoroční přezkum odhalil u obou států praktiky neslučitelné s podmínkami účasti v programu. Trumpova administrativa podle něj již obě vlády o rozhodnutí informovala. „Trumpova administrativa usiluje o to, aby naši afričtí partneři přijali nezbytná opatření ke splnění kritérií způsobilosti,“ uvedl Greer.
Trump to remove Rwanda and South Africa from US trade deal https://t.co/dgfO0CGhUl
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 2, 2026
V případě Jihoafrické republiky Washington kritizuje mimo jiné korupci, omezení přístupu amerických firem na zemědělský trh, regulační překážky a nedostatečnou ochranu investic a duševního vlastnictví. Trump v dopise jihoafrickému prezidentovi Cyrilu Ramaphosovi rovněž zpochybnil zahraničněpolitické směřování Pretorie a její vztahy se státy, které USA považují za problematické.
Jihoafrický ministr obchodu Parks Tau označil rozhodnutí za nešťastné. Podle něj Washington otevírá nové otázky, které dosud nebyly součástí obchodních jednání zahájených v roce 2025. Pretoria zároveň upozorňuje, že význam obchodních vztahů s USA přesahuje samotný program AGOA, a chce hledat nové exportní trhy.
Podle vládních údajů směřovalo v roce 2025 přibližně 89 procent jihoafrického vývozu do USA za standardních podmínek Světové obchodní organizace. Výhody AGOA využilo zhruba deset procent exportu, zatímco o rok dříve to bylo 28 procent. Hodnota zboží vyvezeného v rámci programu klesla ze čtyř miliard dolarů v roce 2024 na přibližně 1,7 miliardy dolarů v loňském roce.
Ekonom varuje před zvýšeným tlakem na africké trhy
Celkový obchod mezi oběma zeměmi přitom v roce 2025 dosáhl 28,8 miliardy dolarů. V Jihoafrické republice působí více než 600 amerických společností, které zaměstnávají přibližně 134 600 lidí. Pretoria také zdůrazňuje význam svých dodávek strategických surovin. Zajišťuje například 12 z 50 nerostných surovin, které USA označují za kritické, a dodává také 70 procent amerických izotopů využívaných mimo jiné při léčbě rakoviny.
Ekonom Jee-A van der Linde ze společnosti Oxford Economics varoval, že ztráta obchodních výhod zvýší tlak na jihoafrický zpracovatelský průmysl. Přesměrování vývozu na jiné trhy podle něj nebude jednoduché, zejména kvůli rostoucí konkurenci levného čínského zboží. Jihoafrické republice se však již dříve podařilo část vývozu zasaženého americkými cly přesunout například do Evropy a Číny.
Napjaté vztahy mezi Washingtonem a Pretorií provázejí také Trumpova opakovaná tvrzení o pronásledování bílé menšiny v Jihoafrické republice. Americký prezident v této souvislosti prosadil program umožňující bílým Afrikáncům získat azyl ve Spojených státech a šířil rovněž vyvrácená tvrzení o genocidě bělošského obyvatelstva.
V případě Rwandy USA vedle obchodních překážek kritizují stav lidských práv, politický pluralismus, právní stát a pracovní podmínky. Rozhodnutí přichází krátce poté, co americké ministerstvo financí uvalilo sankce na rwandské ministerstvo obrany kvůli jeho údajné podpoře povstaleckého hnutí M23 ve východní části Demokratické republiky Kongo.
Podle americké strany Rwanda do oblasti vyslala tisíce vojáků, kteří bojovali po boku rebelů, a poskytovala jim zbraně, vybavení, logistickou podporu i výcvik. Kigali podporu hnutí M23 odmítá. Rwandský vývoz do USA přitom v roce 2025 dosáhl 43,3 milionu dolarů, zatímco o rok dříve činil 13,1 milionu dolarů.
