Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.
Technologické společnosti investují stovky miliard dolarů do výstavby datových center, vývoje čipů a infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci. Očekávání vysokých budoucích zisků dlouho podporovalo růst jejich akcií, investoři však začínají více zpochybňovat, zda nové technologie dokážou rozsáhlé výdaje skutečně ospravedlnit.
Nervozita se výrazně projevila během října, kdy technologicky zaměřený index Nasdaq 100 přišel o více než dva biliony dolarů tržní hodnoty. Investoři začali přesouvat peníze do bezpečnějších aktiv, zatímco některé plánované projekty datových center narazily na problémy se získáváním financování. Rostou také náklady na pojištění dluhopisů vybraných technologických společností.
Technologičtí giganti plánují další obří investice
Rozsah výdajů přitom dál roste. Šestice největších amerických technologických společností by podle odhadů mohla v roce 2027 investovat do infrastruktury umělé inteligence přibližně 1,2 bilionu dolarů. Pro letošní rok se jejich výdaje odhadují na 900 miliard dolarů. Příští rok by tak tyto firmy mohly investovat částku srovnatelnou s kapitálovými výdaji všech evropských společností dohromady.
Technologické firmy a podniky spojené s AI zároveň představují více než 40 procent hodnoty amerického indexu S&P 500. Vývoj relativně malého počtu společností proto výrazně ovlivňuje celý akciový trh. Pokud by jejich ocenění prudce kleslo, důsledky by pocítili také investoři do široce zaměřených akciových fondů. Dalším rizikem je rostoucí využívání dluhového financování, které může při vysokých úrokových sazbách zvyšovat finanční zranitelnost podniků.
Světovou ekonomiku zatěžují také rekordní dluhy
Investiční nejistota přichází v době, kdy světové hospodářství čelí obchodním sporům, válce s Íránem a vysokým cenám energií. Dražší ropa podporuje inflaci a komplikuje centrálním bankám snižování úrokových sazeb. Celosvětový dluh přitom podle dostupných údajů přesáhl 350 bilionů dolarů. Vysoce zadlužené vlády tak mají omezenější prostor pro případnou podporu ekonomiky. Bývalá šéfka americké Federální společnosti pro pojištění vkladů Sheila Bair navíc upozornila na podobnosti s obdobím před finanční krizí v roce 2008, zejména pokud jde o rostoucí zadlužování a rizika ve finančním sektoru.
Ne všichni analytici však očekávají hlubší otřesy. Americké podniky nadále vykazují solidní hospodářské výsledky a 84 procent společností z indexu S&P 500, které dosud zveřejnily výsledky za třetí čtvrtletí, překonalo očekávání trhu. Také evropská ekonomika a pracovní trhy zatím prokazují větší odolnost, než se původně předpokládalo. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda současná nervozita představuje pouze přehodnocení příliš optimistických očekávání, nebo začátek vážnějších problémů.
