Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci podle webu Euronews upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.
Bouře způsobují ze všech extrémních přírodních jevů největší ekonomické škody. V počtu obětí jim patří třetí místo za zemětřeseními a extrémními teplotami.
Klimatoložka Friederike Otto z iniciativy World Weather Attribution vysvětluje, že oteplování atmosféry a oceánů poskytuje tropickým cyklónám více energie. Výsledkem je silnější vítr, intenzivnější srážky a rychlejší zesilování bouří, které komplikuje včasné varování obyvatel.
Nebezpečné bouře mění své trasy
Teplejší oceány umožňují tropickým cyklónám pronikat do oblastí, kde dříve prakticky nevznikaly. Posouvají se také směrem k pólům. Příkladem je hurikán Ophelia, který v roce 2017 zasáhl Pyrenejský poloostrov a Irsko.
Podle indexu rizika bouří patří mezi nejohroženější země Filipíny, Mexiko, Madagaskar, Japonsko, Čína, Spojené státy nebo Austrálie. Významnou roli přitom hraje nejen vystavení extrémnímu počasí, ale také schopnost jednotlivých společností čelit jeho následkům.
V Evropě se mezi stovku nejohroženějších zemí z hlediska kombinace vystavení bouřím a společenské zranitelnosti dostaly pouze Portugalsko a Ukrajina. Nebezpečí však roste také na severu kontinentu, kde podle Otto přibývá mimotropických cyklón. Zimy jsou kvůli nim stále deštivější.
Varování nemusí zachránit každého
Odborníci upozorňují, že samotné předpovědi nestačí. Varovné systémy musí zohledňovat také potřeby lidí s omezenou pohyblivostí či barvoslepé a zajistit pomoc těm, kteří se nedokážou samostatně evakuovat.
Zásadní je rovněž sledování povodní a bouřkových přívalových vln, které představují větší ohrožení života než samotný vítr. Ochranu mohou posílit také místní komunity, zejména tam, kde obyvatelé nemají přístup k mobilním telefonům nebo rádiu.
Dopady katastrof prohlubují ekonomické rozdíly. Zatímco v bohatších zemích pojištění pokrývá přibližně polovinu škod způsobených bouřemi, v chudších regionech bývá nedostupné.
Otto proto zdůrazňuje nutnost snižovat emise skleníkových plynů. Podle ní se společnosti již nyní přibližují hranicím svých adaptačních možností.
