Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotoudeh. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežád a maďarská právnička Márta Pardavi.
Laureátka letošního ocenění je íránská advokátka specializující se na lidská práva a nositelka Sacharovovy ceny za svobodné myšlení. Sotoudeh, která bojuje proti trestu smrti a povinnému zahalování žen, zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti, kterým hrozila poprava, „a to navzdory opakovanému zatýkání, dlouhým trestům vězení a značnému osobnímu riziku“, uvedla instituce se sídlem ve Štrasburku.
Congratulations to Nasrin Sotoudeh, winner of the 2026 Václav Havel Human Rights Prize, honouring her extraordinary commitment to justice, dignity and freedom in #Iran.
— PACE (@PACE_News) September 28, 2026
We also honour shortlisted nominees @martapardavi and @AlinejadMasih for their courageous human rights work. pic.twitter.com/7QLVLfGyAy
Sotoudeh se podle agentury AFP stala první Íránkou, která tuto Havlovu cenu získala, ale už v roce 2012 obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení udělovanou Evropským parlamentem. „V okamžicích, jako je tento, vzpomínáme na naše minulé zápasy, na naše společné ideály i na lidi, kteří nás po celém světě podporují. Znovu se propojujeme se svými společnými nadějemi a říkáme si: jednoho dne se naplní. Jednoho dne slunce svobody zazáří i nad naší zemí,“ uvedla 63letá právnička ve videoposelství z Teheránu.
Letos v dubnu byla znovu zatčena a v květnu propuštěna na kauci, nadále ale přetrvávají obavy o její bezpečnost i širší potlačování nezávislých právníků a obránců lidských práv v Íránu.
Analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky ČTK řekl, že dlouhodobá činnost Sotudíové je etalonem lidskoprávní činnosti. Právnička se podle něj dlouhodobě pokouší obracet proti tamnímu režimu jeho vlastní právní řád. „Snaží se ho využívat ve prospěch žen a stojí za svobodným Íránem,“ uvedl. Vyprofilovala se podle něj už v době reformního prezidenta Mohammada Chátamího, kdy využívala uvolněnějších podmínek, aby hnala režim k odpovědnosti.
Připomněl také spolupráci Sotoudeh s íránskou laureátkou Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadío, aktivity po protivládních protestech s heslem „Žena, život, svoboda“, které vypukly na podzim 2022, ale i v souvislosti s protirežimními protesty začátkem tohoto roku. Horčička nedokáže odhadnout, zda právničce ocenění pomůže v její činnosti. „To, že obdržela Cenu Václava Havla, považuji za důležitý symbol a vzpruhu, že Evropa nezapomněla, co se v Íránu děje. Na druhou stranu je to symbolika – situace v terénu je hrozná a toto ji asi nijak nezvrátí,“ dodal.
Podle organizací pro lidská práva byly v Íránu od zahájení americko-izraelské ofenzivy proti Islámské republice 28. února zatčeny tisíce lidí. Teherán rovněž přiznal více než 3000 úmrtí během lednových protestů proti íránské vládě, avšak násilnosti připsal „teroristickým činům“ organizovaným Spojenými státy a Izraelem.
Cena Václava Havla za lidská práva, založená v roce 2013, vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60.000 eur (zhruba 1,5 milionu korun). Loni cenu získal ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, vězněný v Rusku.
Cenu pojmenovanou po někdejším disidentovi, dramatikovi a československém a českém prezidentovi spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Rada Evropy, která jména laureátů ocenění oznamuje, na kontinentu dohlíží na dodržování lidských práv.
Na spolupořádání ceny se v minulosti podílela i Knihovna Václava Havla. Její spoluzakladatelka Dagmar Havlová ale v červnu odvolala souhlas k užívání Havlova jména knihovnou, která se kvůli tomu přestala podílet i na organizaci ceny. Knihovna Václava Havla se na začátku září přejmenovala na 1. prezidentskou knihovnu.
