Praha 17. září 2026 (PROTEXT/AFP) – Bezpečnostní obuv představuje základní ochranu na mnoha pracovištích. Pokud selže, následkem jsou úrazy a pracovní neschopnost, komplikace pro zaměstnavatele a ztráta důvěry v ochranné prostředky. V rámci kampaně testování výrobků, kterou financovala EU, bylo prověřeno 83 modelů bezpečnostní obuvi a zjištěno, že většina (82 %) nesplňovala bezpečnostní a formální požadavky EU.
Hlavními problémy byly nedostatečné antistatické vlastnosti a nízká odolnost proti nárazům a propíchnutí. Dále byly zjištěny také formální a dokumentační nedostatky. Patřily k nim chybějící, nejasné nebo nevyhovující pokyny k použití, chybějící nebo nesprávná kategorie ochrany či EU prohlášení o shodě a nepřipevněné nebo neodolné označení CE.
Přijatá opatření
Orgány dozoru nad trhem (MSA) zakázaly prodej nebo stáhly z trhu 24 modelů, 15 hospodářských subjektů obdrželo varování a pokuty a čtyři modely byly staženy z oběhu. Kromě toho byla některá internetová tržiště vyzvána, aby dotčené výrobky odstranily ze svých platforem. V důsledku tohoto šetření již bylo šest modelů uvedeno do souladu s předpisy.
V jednom případě byla hospodářskému subjektu uložena pokuta ve výši 7 000 EUR za obuv, která nedisponovala ochrannými vlastnostmi uvedenými v propagačních materiálech. Hospodářský subjekt dostal pokyn, aby daný výrobek odstranil z webových stránek.
Osm zemí
Orgány MSA získaly 83 párů v osmi zemích: na Kypru, v Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku. 65 % výrobků bylo zakoupeno online a 35 % v kamenných obchodech.
Po zohlednění výsledků testů vlastností i kontroly dokumentace se ukázalo, že 82 % výrobků nesplňovalo požadavky.
Několik zjištění poukazovalo na problémy s jednotností výroby. Některé boty sice mohou projít certifikací jako prototypy, ale sériové modely dostupné na trhu tuto certifikaci nesplňují. To se jevilo jako obzvláště důležité v případě nedostatečných antistatických vlastností a odolnosti proti propíchnutí, kde způsob, jakým jsou ochranné prvky začleněny do hotové obuvi, může ovlivnit její funkčnost.
Co můžete udělat vy?
Pro koncové uživatele platí jasné doporučení: ujistěte se, že úroveň ochrany odpovídá rizikům dané práce, přečtěte si pokyny k použití a zkontrolujte, zda má obuv označení CE. Dávejte si také pozor na nejasná nebo přehnaná marketingová tvrzení a na portále Safety Gate si ověřujte, jestli daný výrobek nebyl označen jako nebezpečný nebo stažený z oběhu.
Tyto výsledky ukazují, proč musí výrobci prodávající bezpečnostní obuv v Evropě dodržovat nařízení (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích. Hospodářské subjekty mohou čelit stažení výrobků z trhu a oběhu, pokutám a nárokům na náhradu škody.
Musí zajistit, aby značení, pokyny a bezpečnostní informace byly úplné, přesné a k dispozici v požadovaném národním jazyce (jazycích). Na výrobku musí být uvedeny totožnost a kontaktní údaje odpovědného hospodářského subjektu v EU/EHP.
Testování v celé EU
Testování probíhalo v rámci kampaně Společné akce týkající se shody výrobků (JACOP) za rok 2025 v EU a zemích ESVO. JACOP je společná evropská akce v oblasti dozoru nad trhem, která podporuje orgány MSA při ověřování toho, zda výrobky uváděné na jejich trhy splňují předpisy EU. Evropská komise tuto spolupráci financuje a koordinuje, čímž pomáhá orgánům MSA sdílet postupy, porovnávat zjištění a posilovat prosazování bezpečnosti výrobků na jednotném trhu.
„Kampaně dozoru nad trhem pomáhají chránit podniky před nekalou konkurencí a zajišťují, že výrobky prodávané na jednotném trhu jsou pro spotřebitele bezpečné,“ uvedla Vanessa Capurso, referentka pro oblast politiky v GŘ GROW.
Pokud potřebujete další informace, kontaktujte: jacop2025@esn.eu
DG GROW
EISMEA
Zdroj: Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59202.
