Protext ČTKOd semínka po proměněnou krajinu: Ústecký kraj ukazuje mnoho podob environmentálního vzdělávání

Od semínka po proměněnou krajinu: Ústecký kraj ukazuje mnoho podob environmentálního vzdělávání

Ústí nad Labem 10. září 2026 (PROTEXT) – Hory, ekologické hospodářství, zoopark, průmyslová krajina i národní park. Síť ekocenter a dalších poskytovatelů EVVO v Ústeckém kraji ukazuje, že vztah k přírodě se může budovat mnoha cestami – a že právě rozdílnost míst je velkou předností regionu.

Když se řekne environmentální vzdělávání, mnoha lidem se stále vybaví především školní projekty, třídění odpadu nebo jednorázové akce věnované přírodě. Stačí se ale vydat napříč Ústeckým krajem a tento obraz se rychle změní. O přírodě a životním prostředí se tu učí na horských loukách, u rybníka, mezi zvířaty, na ekologickém hospodářství, prostřednictvím skutečných měření, v krajině poznamenané těžbou i přímo v národním parku.

Právě Ústecký kraj má pro podobné vzdělávání mimořádné podmínky. Na relativně malém území se potkávají Krušné hory, České středohoří a České Švýcarsko, zemědělská krajina, velká města i oblasti, jejichž podobu po desetiletí určoval průmysl a těžba. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta – EVVO – proto v regionu nemají jedinou podobu. Následující cesta není úplným adresářem organizací, ale výběrem míst, která dobře ukazují šíři přístupů.

Krušné hory: příroda, kterou lze poznávat všemi smysly

Začít můžeme vysoko v Krušných horách. Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s. (VRC Lesná) využívá pro výuku vlastní rybník, přilehlé lesy, horské louky, arboretum, geopark, myslivecký naučný koutek i krušnohorská muzea. Mezi programy patří například Vodní svět, Život na louce, Tajuplný les nebo Krušnohorské broukoviště. Od března do června 2026 prošlo podle údajů centra jeho vzdělávacími akcemi 1635 dětí a v červnu získala Lesná titul Certifikované ekocentrum.

O několik desítek kilometrů dál otevírá jinou cestu k environmentálním tématům Zoopark Chomutov. Programy pro školy pracují s tuzemskou faunou, lesem, hmyzem, biodiverzitou, ohroženými druhy i klimatickou změnou. Přímé pozorování zvířat tak není jen atrakcí, ale může být začátkem otázky, proč některé druhy mizí, jak fungují ekosystémy a jak je ovlivňuje člověk.

Spolek a ekocentrum Malá jižní stráň: praktické vzdělávání v souvislostech a s optimismem

Společná péče o krajinu, férový vztah ke zvířatům či porozumění osudu obyčejného semínka mohou stát na začátku aktivního vztahování se k okolnímu světu, k jeho přírodní části především. Malá jižní stráň v Knínicích u Lovečkovic propojuje environmentální vzdělávání s fungujícím ekologickým hospodářstvím a certifikovanou permakulturní zahradou v Českém středohoří. Její motto „Ruce v hlíně, čistá hlava, zážitek a zkušenost“ dobře vystihuje přístup založený na praktickém poznávání souvislostí.

V programech pro školy děti získávají zkušenosti přímým pozorováním, vlastní činností a zážitkem. Seznamují se s významem půdy, vody a biologické rozmanitosti, učí se pěstovat zeleninu, pečovat o hospodářská zvířata, kompostovat a vnímat vztahy mezi způsobem hospodaření, krajinou a potravinami. Součástí vzdělávání jsou také témata šetrné spotřeby, péče o své okolí, původu potravin a kritického posuzování reklamních a environmentálních tvrzení. Centrum klade důraz na praktické dovednosti, spolupráci, odpovědnost a vytváření pozitivního vztahu dětí k místu, ve kterém žijí.

Centrum se přitom nezaměřuje pouze na děti – pořádá také kurzy pro dospělé, environmentální vzdělávání seniorů a diskusní přednášky pro veřejnost. Velká environmentální témata se zde stávají konkrétními: co znamená zdravá půda, proč je důležité uchovávat osivo, jak v krajině hospodařit s vodou nebo jak pečovat o ovocný strom po celý jeho život. Spolek navíc propojuje vzdělávání s regenerací krajiny a veřejného prostoru. Malá jižní stráň tak připomíná, že environmentální odpovědnost nezačíná pouze ve strategiích – začíná především tím, jak zacházíme s půdou a vodou, odkud pochází naše jídlo a zda o místo, kde žijeme, dokážeme dlouhodobě pečovat.

Mostecko: když se učíme číst krajinu proměněnou člověkem

Ústecký kraj ale není pouze krajinou hor, lesů a ekologických zahrad. Jeho identitu po desetiletí utvářela také těžba, energetika a průmysl. Právě Mostecko proto přidává do environmentálního vzdělávání důležitou perspektivu.

Centrum ekologické výchovy VIANA (CEV VIANA) při Schole Humanitas v Litvínově dlouhodobě propojuje ekologickou výchovu s praktickým zkoumáním prostředí. Je garantem zapojení žáků Scholy Humanitas do celosvětového programu GLOBE, v němž studenti provádějí pozorování a měření v meteorologii, hydrologii, biometrii, fenologii nebo pedologii. Environmentální problém zde není pouze tématem k diskusi – lze jej pozorovat, změřit, zaznamenat a porovnat.

V Mostě působí také Ekologické centrum Most pro Krušnohoří, veřejné informační středisko o životním prostředí fungující od roku 2000 jako odborný útvar VUHU a.s. Vedle poradenství a environmentálního vzdělávání zpřístupňuje veřejnosti informace například o kvalitě ovzduší a dění v průmyslové oblasti. Právě tato role je pro region důležitá: environmentální gramotnost znamená rozumět nejen přírodním ekosystémům, ale také ovzduší, energetice, těžbě, rekultivacím a proměně krajiny formované lidskou činností.

České středohoří: pobyt v krajině i podpora pedagogů

Další přístup nabízí Lesní akademie Mentaurov, která vznikla v roce 2024 uprostřed lesů Českého středohoří. Pořádá týdenní vzdělávací pobyty pro školní třídy a vzdělávací akce pro učitele. Pracuje s místně zakotveným učením, badatelskou výukou a integrovanými tematickými bloky. Několikadenní pobyt dává dětem čas vracet se na stejná místa, pozorovat je a postupně jim porozumět.

V Litoměřicích má dlouhodobou roli Středisko ekologické výchovy SEVER Litoměřice, o.p.s. Vedle ekologických výukových programů pro mateřské, základní a střední školy podporuje pedagogy, pořádá semináře a krajskou konferenci EVVO KAPRADÍ a koordinuje programy MRKEV a Mrkvička. Právě práce s učiteli je méně viditelnou, ale zásadní součástí systému: pedagog, který získanou metodu používá řadu let, může oslovit stovky žáků.

Malá jižní stráň, Mentaurov a SEVER přitom působí v relativně blízkém území, ale každý úplně jinak. Jedno místo přibližuje environmentální témata přes skutečné hospodaření, další umožňuje na několik dní se ponořit do krajiny a třetí vytváří odborné a metodické zázemí pro školy. Právě jejich rozdílnost ukazuje, že funkční síť EVVO neznamená, že všichni dělají totéž – naopak, jednotlivé přístupy se mohou doplňovat.

České Švýcarsko: změnu krajiny lze sledovat přímo před očima

Pomyslnou cestu krajem můžeme zakončit v Českém Švýcarsku. Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě nabízí zážitkové programy pro mateřské, základní a střední školy v expozici i přímo v terénu národního parku. Děti při nich poznávají přírodní i historické souvislosti regionu a učí se orientovat v chráněné krajině.

V Krásné Lípě zároveň působí Plšíkova učebna a Plšíkova zahrada Správy Národního parku České Švýcarsko, kde probíhají kurzy pro pedagogy a lektory zaměřené na EVVO, místně zakotvené učení, klimatickou změnu nebo učení v přírodě. Právě České Švýcarsko umožňuje sledovat procesy, které se v učebnici popisují jen obtížně – proměnu lesa, přirozenou obnovu a reakci krajiny na disturbance.

Různá místa, společný směr

Lesná, Zoopark Chomutov, Malá jižní stráň, CEV VIANA, Ekologické centrum Most pro Krušnohoří, Mentaurov, SEVER a organizace působící v Českém Švýcarsku jsou velmi rozdílné. A právě v tom je jejich síla. Jedno dítě může vztah k přírodě začít budovat při pozorování zvířete, jiné při zkoumání vody v horském rybníku. Další zjistí, že jej baví pracovat s daty nebo přemýšlet o proměně krajiny po těžbě. Někdo poprvé pochopí cenu zdravé půdy při sázení semínka a jiný během několikadenního pobytu zjistí, že les není jen zelené pozadí, ale složitý systém vztahů.

Ústecký kraj bývá často popisován prostřednictvím kontrastů – průmyslová minulost a mimořádná příroda, těžbou proměněná území a chráněné krajiny, velká města a horské oblasti. Pro environmentální vzdělávání jsou však právě tyto kontrasty velkou předností. Umožňují vidět vztah člověka a životního prostředí v celé jeho šíři.

Environmentální vzdělávání totiž není pouze učením o přírodě. Je postupným porozuměním tomu, jak spolu souvisejí půda, voda, potraviny, biodiverzita, les, energie, průmysl, krajina i každodenní rozhodování lidí. A když člověk začne tyto vztahy skutečně vidět, může se z informace stát něco mnohem důležitějšího – vztah k místu, odpovědnost a chuť podílet se na tom, jak bude krajina kolem nás vypadat v budoucnu.

Autor: Ekoosvěta

Koordinátor EVVO pro Ústecký kraj

www.ekoosveta.cz

 

Zdroj: Krajský koordinátor EVVO pro ÚK (Ekoosvěta)

Doporučujeme

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama