Muž jménem Tim Andrews žil s transplantovanou ledvinou geneticky upraveného prasete 271 dní. Podle amerických lékařů jde o nejdelší zaznamenanou dobu, po kterou transplantovaný prasečí orgán v lidském těle fungoval. Případ podle nich ukazuje, že tzv. xenotransplantace by v budoucnu mohla pomáhat lidem čekajícím na vhodný lidský orgán. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.
Šestašedesátiletý Tim Andrews trpěl terminálním selháním ledvin v důsledku diabetu 2. typu. Na dialýzu musel pravidelně docházet do nemocnice, kde mu přístroj pomocí filtrace krve nahrazoval funkci nepracujících ledvin. Lékaři mu přitom řekli, že na lidskou ledvinu by mohl čekat až sedm let. Lidé odkázaní na dialýzu však podle něj v průměru přežívají jen kolem pěti let.
Transplanted pig kidney works in US man's body for record 271 days https://t.co/gh6TSoDfAW
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 4, 2026
„Měl jsem dost málo času, což bylo velmi deprimující,“ řekl Andrews. Nabídku experimentální transplantace proto vnímal jako „naději“ a „světlo na konci tunelu“.
Operaci podstoupil 25. ledna 2025. Prasečí ledvina začala fungovat okamžitě a podle podrobností zveřejněných v časopise The Lancet pracovala celkem 271 dní. V říjnu lékaři orgán odstranili poté, co přestal správně fungovat. Andrews následně 82 dní podstupoval dialýzu, než v lednu letošního roku dostal ledvinu od lidského dárce. Ta podle lékařů funguje dobře.
Tým nemocnice Mass General Brigham uvádí, že zkušenost ukazuje možný způsob využití xenotransplantace, tedy transplantace zvířecích orgánů lidem, jako „překlenovacího řešení“ pro pacienty, kteří čekají na lidský orgán.
Na vhodný orgán čekají statisíce lidí
Právě nedostatek dárcovských orgánů je jedním z hlavních důvodů, proč vědci možnost transplantací mezi různými živočišnými druhy zkoumají. Ve Spojených státech čeká na transplantaci ledviny přibližně 100 000 lidí, zatímco ročně se uskuteční asi 25 000 těchto zákroků. Ve Velké Británii je na čekací listině více než 7 000 lidí.
Prase je pro podobné pokusy vhodným dárcem mimo jiné díky velikosti svých orgánů a dlouholetým zkušenostem s jeho chovem. Běžnou prasečí ledvinu však člověku transplantovat nelze. Imunitní systém by ji okamžitě rozpoznal jako cizí tkáň a zahájil by ničivou reakci.
Vědci proto využívají speciálně vyšlechtěná miniaturní prasata plemene Yucatan, jejichž genetická výbava byla výrazně upravena. Celkem 69 genomových změn má omezit reakci lidského imunitního systému, přidat některé lidské geny a zároveň deaktivovat viry ukryté v prasečí DNA.
I u Andrewse se nejprve objevily příznaky, že jeho imunitní systém ledvinu odmítal, lékaři však nasadili správné léky. Po zhruba šest měsících se ale začaly poškozovat krevní cévy v ledvině. Ta se zanítila a následně došlo k jejímu selhání.
