Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a znovu se vzdálila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky. Hlavním důvodem jsou prudce rostoucí ceny energií. Základní inflační tlaky naopak mírně polevily, finanční trhy přesto očekávají další zvýšení úrokových sazeb.
Meziroční inflace v zemích používajících euro v srpnu podle předběžného odhadu zrychlila na 3,3 procenta z červencových 2,9 procenta. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta. Srpnový výsledek odpovídal očekávání ekonomů.
Energie zdražily o více než 14 procent
Největší podíl na růstu měly energie. Jejich ceny byly meziročně vyšší o 14,3 procenta, zatímco v červenci rostly o 10,3 procenta. Za tlakem stojí dražší ropa a zemní plyn a pokračující problémy na energetických trzích související s konfliktem s Íránem.
Vývoj ostatních složek inflace byl mírnější. Ceny služeb rostly o tři procenta, tedy pomaleji než červencových 3,3 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, klesla z 2,5 na 2,4 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily meziročně o 1,2 procenta.
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zůstávají výrazné. Ve Španělsku dosáhla inflace 4,5 procenta, v Itálii 3,2 procenta a v Německu 2,9 procenta. Francie vykázala 2,7 procenta. Z dostupných srpnových údajů měla nejvyšší míru Litva s 5,8 procenta, nejnižší naopak Estonsko s 1,3 procenta.
Trhy očekávají další zvýšení sazeb
Vyšší celková inflace posiluje očekávání, že ECB příští týden znovu přitvrdí. Finanční trhy už počítají se zvýšením depozitní sazby o čtvrt procentního bodu na 2,5 procenta. Centrální banka ji v červnu zvýšila na současných 2,25 procenta a v červenci ji ponechala beze změny.
Další měnové zasedání proběhne 9. a 10. září v Berlíně, přičemž rozhodnutí o sazbách má ECB oznámit ve čtvrtek. Banka předem zdůrazňuje, že konkrétní vývoj sazeb neurčuje dopředu a rozhoduje podle aktuálních dat. Srpnový růst cen energií jí ale další rozhodování výrazně komplikuje.
