Extrémní vedra a dlouhé sucho letos zasáhly zemědělce napříč Evropou. Úroda zeleniny, obilí i krmiva výrazně klesá, část plodin navíc nesplňuje vzhledové požadavky obchodů. Farmáři proto žádají rychlou pomoc i změnu pravidel, která podle nich zbytečně posílají jedlé potraviny do odpadu.
Potíže dobře ilustruje situace britského pěstitele brambor James Pullen. Na své farmě poblíž Yeovilu očekává citelný propad úrody a ztráty kolem 200 tisíc liber. Brambory kvůli suchu často nedorostly do požadované velikosti. Jiné vypadají otlučeně, přestože by se daly dále zpracovat nebo sníst.
This is what the oil industry’s climate crisis looks like.
— Nick Young (@nickofnz) August 17, 2026
European farmers face an unprecedented crisis after successive heatwaves
Vegetable and grain growers call for urgent action, warning of catastrophic harvests due to continent-wide drought https://t.co/Uou6lfEDYn
Obchody odmítají malé a nevzhledné plodiny
Pullen pěstuje především odrůdu Electra, kterou obchody přijímají od průměru 45 milimetrů. Přibližně pětina letošní úrody však dosahuje jen 40 milimetrů. Použitelné kusy proto zamíří ke zpracování, zatímco zelené nebo poškozené brambory poslouží jako krmivo pro zvířata.
Podobné problémy mají pěstitelé další zeleniny. Květák potřebuje dostatek vody, aby vytvořil bílou hlávku, na jakou jsou zákazníci zvyklí. Letošní horko a nedostatek vláhy však způsobují žloutnutí. Okurky zase rostou křivé a další plodiny získávají neobvyklé tvary.
Britská poslankyně Sarah Dyke proto vyzvala obchodníky, aby zmírnili přísné vzhledové požadavky. „Je absurdní, že dokonale dobré britské potraviny mohou shnít jen proto, že je květák trochu žlutý nebo okurka nemá správný tvar,“ uvedla. Požaduje také lepší ochranu farmářů, investice do vodní infrastruktury a posílení potravinové bezpečnosti.
Část neprodané úrody končí přímo na polích jako kompost. Některé plodiny zachraňují organizace, které ze zemědělských přebytků připravují jídlo pro lidi v nouzi. Podle Kate Benson z komunitní kuchyně Wivey Kitchen zůstává žlutý květák i hrbolatá okurka zcela jedlá. Za důležitou proto považuje také změnu očekávání zákazníků.
Sucho zasáhlo velkou část Evropy
Britské problémy tvoří jen část mnohem širší krize. Opakované vlny veder a sucho zasáhly hlavní zemědělské oblasti napříč Evropou. Ve Francii pěstitelé hlásí výrazný pokles produkce cuket, salátu, hrachu, brokolice i artyčoků. Sdružení Prince de Bretagne, které zastupuje přes 1 300 pěstitelů, mluví o historické krizi zelinářství.
Francouzskou úrodu poškodil nedostatek deště, horký vítr a teploty pravidelně přesahující 30 stupňů. Letos navíc utrpěly všechny hlavní produkční oblasti současně. Zemědělci tak nemohou výpadek v jednom regionu nahradit lepší sklizní v jiné části země.
Výrazně klesne také francouzská sklizeň kukuřice. Horko zasáhlo rostliny v klíčových fázích růstu a ohrozilo zásoby krmiva na zimu. Produkce sena se pohybuje asi o třetinu pod dlouhodobým průměrem. Vysoké teploty zároveň stresují hospodářská zvířata, takže farmáři zaznamenávají nižší dojivost. Vedra ovlivnila i chovy drůbeže a snížila produkci vajec.
V Itálii sucho v různé intenzitě postihuje přibližně 60 procent zemědělské půdy. Nejhorší situace panuje v údolí Pádu, které patří k nejdůležitějším zemědělským oblastem země. Pěstitelé rýže tam kvůli nedostatku vody zavlažují pouze každý druhý týden. Škody utrpěla také kukuřice, sója, ovoce, zelenina a produkce mléka.
Propady hlásí rovněž Španělsko. Sklizeň obilí v některých regionech klesla o desítky procent a sucho zasáhlo chov ovcí i koz. Vinaři očekávají menší hrozny a národní vinařská federace předpokládá pokles produkce vína o pětinu.
Farmáři varují, že bez rychlé pomoci a dlouhodobých investic se budou podobné výpadky opakovat. Vedle finanční podpory žádají lepší hospodaření s vodou a pružnější obchodní pravidla. Letošní úroda totiž ukazuje, že v teplejším klimatu nemusí být největším problémem nedostatek jedlých plodin, ale také neochota přijmout jejich odlišný vzhled.
