Zadlužení obyvatel Česka dál rychle roste. Na konci prvního pololetí dosáhlo 4,43 bilionu korun, meziročně o 16 procent více. Největší část připadá na hypotéky a další úvěry na bydlení, rostou ale také spotřebitelské půjčky. Objem nespláceného dluhu se zvýšil na 37,2 miliardy korun.
Celkové zadlužení Čechů se během prvních šesti měsíců letošního roku výrazně zvýšilo. Údaje Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ukázaly, že na konci června lidé dlužili 4,43 bilionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jde o nárůst o 16 procent.
Hypotéky rostou nejrychleji za více než čtyři roky
Největší část celkové částky tvoří úvěry na bydlení, tedy především hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Jejich objem meziročně vzrostl o 17,1 procenta na 3,7 bilionu korun. Tak rychlé tempo nebylo zaznamenáno od prvního čtvrtletí roku 2022. Jen během letošního prvního pololetí se dluh na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy korun.
Zajímavé přitom je, že počet lidí s dlouhodobým úvěrem v posledních letech klesá. Ve srovnání s polovinou roku 2021 jich je přibližně o 60 tisíc méně. Už data za letošní první čtvrtletí naznačovala, že růst zadlužení táhnou především vyšší částky úvěrů, nikoliv výrazný příliv nových dlužníků.
Rostou i spotřebitelské dluhy
Objem půjček na spotřebu se meziročně zvýšil o 12,2 procenta na 723,6 miliardy korun. Za první pololetí tak narostl o téměř 48 miliard. Na rozdíl od hypoték zde přibývají také samotní dlužníci. Meziročně jejich počet vzrostl o více než 30 tisíc.
Současně se zvýšil objem nesplácených závazků o desetinu na 37,2 miliardy korun. Naprostou většinu, 32,5 miliardy, tvořily nesplácené spotřebitelské úvěry, zatímco u bydlení šlo o 4,7 miliardy korun. Podíl problémových úvěrů tak přesto zůstává pod jedním procentem celkového zadlužení.
Největší objem úvěrů na bydlení mají lidé ve věku 35 až 44 let. Právě u této skupiny zároveň nadprůměrně rostly krátkodobé úvěry a nesplácený spotřebitelský dluh se meziročně zvýšil o 16 procent.
